Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.
Transparentní odměňování
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh novely zákoníku práce, který do českého právního řádu promítá směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování. Česká republika má povinnost tuto směrnici transponovat do 7. června 2026. Novela zákoníku práce zavádí pravidla pro rovné odměňování žen a mužů. Zaměstnavatelé nově nebudou smět zjišťovat mzdovou historii uchazečů a budou muset předem sdělit nabízené mzdové rozpětí, nebo budou muset evidovat platové rozdíly mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích.
Přední zástupci českého byznysu se k povinné evropské regulaci staví rezervovaně a zdůrazňují, že systémová diskriminace v Česku není zásadním problémem.
„Princip rovného odměňování je již v českém právním řádu obsažen a zaměstnavatelé se domnívají, že k diskriminaci při odměňování žen a mužů záměrně nedochází. Nicméně gender pay gap se v ČR dlouhodobě v průměru pohybuje kolem 15–18 % v neprospěch žen. Jedná se mnohem více o strukturální problém nebo je to důsledek nerovného odměňování? Pevně věříme, že smysluplná implementace směrnice o transparentním odměňování pomůže tento problém rozkrýt, aniž by zatížila zaměstnavatele zbytečnou byrokracií a vykazováním. Proto jsme rádi, že MPSV zvolilo minimalistickou transpozici. Očekáváme, že i díky JMHZ bude situace ohledně nerovností přehlednější,” uvedla prezidentka Asociace personalistů a předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory, Jaroslava Rezlerová.
„Evropská legislativa v posledních letech přinesla podnikatelům stovky nových povinností, které Brusel často přijímal s výraznou politickou ambicí, ale bez dostatečné znalosti reálných dopadů na ekonomiku. Někdy navíc i s úřednickou vírou, že každý problém lze vyřešit další regulací. Rovné odměňování žen a mužů je legitimní a správný cíl, ale cesta k němu musí být rozumná, přiměřená, a především udržitelná v každodenním fungování firem. O to důležitější je, aby Česká republika při transpozici této směrnice zachovala věcný a minimalistický přístup a nepřidávala firmám další povinnosti nad rámec evropských požadavků. Hospodářská komora proto oceňuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí do přípravy transpozice zapojilo i zástupce zaměstnavatelů a naslouchalo jejich praktickým připomínkám. Doufáme, že stejná míra realismu a odpovědnosti bude zachována i v dalším legislativním procesu,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Základní ustanovení zákona by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027. Povinnosti spojené se zpracováním zpráv o rozdílech v odměňování začnou platit od roku 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, přičemž menších zaměstnavatelů o velikosti 100 až 149 zaměstnanců se to bude týkat až od roku 2031.
Platformová práce a zachování flexibility
Druhý návrh upravuje podmínky práce přes digitální aplikace (např. rozvoz jídla či přeprava osob). Klíčovým bodem je zavedení vyvratitelné právní domněnky – pokud práce vykazuje znaky závislosti, bude se předpokládat, že jde o zaměstnanecký poměr. Nově budou moci pracovníci být informováni o systémů přidělování práce, nebo hodnocení jejich výkonu.
„Naprostá většina pracovníků platforem si tento druh práce volí kvůli flexibilitě v rámci přivýdělku ke studiu, při jiné práci nebo během rodičovské dovolené. Proto je klíčové, aby nový zákon zachoval lidem plné právo rozhodovat si, kdy, kde a pro koho pracují, a nevytvářel žádná zbytečná omezení svobody lidí. Důležité bude, abychom posílili transparentnost algoritmů digitálních platforem a zároveň platformám dali prostor, aby svým pracovníkům mohly nabízet vedle odměny i další výhody, jak je zvykem v zahraničí,” řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
„Svaz průmyslu jako zástupce zaměstnavatelů dlouhodobě usiluje o rozvoj podnikatelského prostředí, včetně tzv. gig economy a dalších nových forem ekonomiky. Usiluje o vyšší flexibilitu trhu práce a modernizaci pracovněprávních vztahů. Vítáme, že se v rámci transpoziční právní úpravy podařilo zpřesnit vymezení znaků závislé práce s cílem vyvážit potřebu ochrany pracovníků s požadavkem na zachování flexibility těchto nových forem práce. Evropské směrnice často přinášejí podnikům nové administrativní povinnosti. Oceňujeme proto, že se při přípravě transpozice podařilo zachovat přiměřenost nové úpravy díky konstruktivní spolupráci s týmem MPSV," uvedl Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Konec šikanózních anonymních podání
Nad rámec evropských povinností ministerstvo navrhuje úpravu, která má ukončit praxi zneužívání kontrolních orgánů. Podle nové úpravy bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty, přičemž identita oznamovatele zůstane před zaměstnavatelem nadále skryta.
„Chceme chránit poctivé firmy před zbytečnou šikanou. Inspekce práce se dnes musí zabývat každým, i zjevně vymyšleným anonymem, což mrhá časem kontrolorů i podnikatelů. Tímto krokem vracíme do systému zdravý rozum a dáváme inspektorům volné ruce na řešení skutečných prohřešků, které ohrožují zdraví nebo bezpečnost lidí na pracovišti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.