Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR (SPČR), v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025, pořádá online seminář s názvem „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“.
Cílem odborného on-line semináře je poskytnout účastníkům bližší náhled do problematiky týkající se ochrany zdraví a bezpečnosti práce z pohledu legislativy a zaměří se i na bezpečnost práce v souvislosti s využitím digitální technologie na pracovišti.
Akce se koná 4. listopadu 2025 od 9.30 hod.
Pozvánka
Program
Registrace
Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Nová vyhláška č. 104/2012 Sb. značně posílila úlohu poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Střediska nemocí z povolání uznávají tato onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jim vyžádaných odborných vyšetření. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
Ministerstvo zdravotnictví navíc pravidelně vydává tzv. Metodické návody k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Ten poslední – reflektující změny, které přineslo nařízení vlády č. 428/2025 Sb. – byl publikován ve Věstníku MZD č. 17/2025 a je k dispozici na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Jde však o metodický návod pro lékaře.
Součátí tohoto věstníku je rovněž Metodický návod k zajištění jednotného postupu pro zařazování prací do kategorií pro rizikový faktor pracovních podmínek neionizující záření při svařování.
8. listopadu 2025 nabývá účinnosti nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Změna je provedena nařízením vlády č. 428/2025 Sb.
Jedná se o systém, který sbírá data o pracovnících, jejich činnostech a pracovním prostředí (často v reálném čase) a využívá modely umělé inteligence (AI) k automatizovanému nebo poloautomatizovanému rozhodování.
AI může například:
přidělovat úkoly, optimalizovat rozvrhy, sledovat používání OOP;
analyzovat komunikaci pro detekci stresu nebo šikany;
personalizovat pracovní podmínky podle zdravotního stavu;
podporovat design pracoviště a školení.
Použití se rozšiřuje napříč sektory: výroba, doprava, zdravotnictví, sklady, call centra, HR, maloobchod, finance.
Materiál shrnuje následující aspekty:
Příležitosti a přínosy
Rizika a negativní dopady
Výzvy
Doporučení pro zaměstnavatele
Doporučení pro zaměstnance
24. 10. 2025
/
1 minuta čtení
Kniha "Přístupy k reportingu ESG" autorů Hana Březinová a Dominik Králik, je postavena na finančních, ale ve velkém rozsahu i nefinančních informacích. Také k účetní závěrce a výroční zprávě autoři přidávají obecný model pro splnění povinnosti reportingu ESG. Zpráva o udržitelnosti vychází z obchodního modelu podniku, navazuje na jeho identifikaci, specifika dodavatelských řetězců, a za pomoci standardizovaných postupů, ale i nově se rodících procesů návodně ukazuje cestu, jak lze vypracovat, resp. naprogramovat základní model reportingu ESG. Kniha obsahuje řadu příkladů, ukázek, praktických návodů, ale také informace, jak postupují na Slovensku, v Rakousku a Německu, a jak zvládla Česká republika první oficiální reporting v rámci EU.