Postup legislativních prací při rekodifikaci vyhrazených technických zařízení

Při snaze popsat proces a úsilí vynaložené v České republice v záležitosti rekodifikace bezpečnosti práce s vyhrazenými technickými zařízeními nelze nevzpomenout slova pana ředitele z Cimrmanovy hry Vyšetřování ztráty třídní knihy „…máme tady jednu takovou nepěknou, ošklivý případ.“

Pokusů o změnu a modernizaci odvětví, které má zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a dalších osob při práci s těmi nejnebezpečnějšími zařízeními používanými k výkonu některých prací zde od 90. let minulého století bylo hned několik. Snad nejblíže, když nepočítám nynější vládní návrh zákona, bylo schválení věcného záměru návrhu zákona, které však z hlediska časového je již také jen součástí historie toho, co se nikdy plně nerealizovalo.

Nynější vládní návrh zákona je sice věcným záměrem inspirován, nicméně, aby byl návrh prosaditelný, musel vzniknout kompromisní materiál posvěcený sociálními partnery a odbornými asociacemi a sdruženími se zásadním vlivem na danou oblast. Vládní návrh zákona tedy vychází z posouzení stávajícího právního stavu a z poznatků z praktického zajišťování bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Významný vliv na jeho podobu měl Státní úřad inspekce práce a například též Hospodářská komora ČR. Oba tyto subjekty významně přispěly svou argumentací, aby zvrátily kupříkladu podobu ustanovení § 19 tak, jak jej schválila vláda, což bude mít na praxi jistě významný dopad, jak zmíním dále. Ale seznam participujících subjektů je mnohem delší. Bylo jich téměř tři desítky.

Jak již bylo na mnoha platformách k tomuto současnému návrhu zákona řečeno a napsáno, jeho cílem je rekodifikovat oblast bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízení novým, modernějším způsobem, protože v současnosti se tato oblast řídí v zastaralými právními předpisy ze 70. let minulého století.

Jak je po přečtení návrh zákona zřejmé, implementuje příslušné předpisy Evropské unie a upravuje požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochranu zdraví při práci pro celou dobu používání vyhrazených technických zařízení. V některých případech, u určených druhů již provozovaných vyhrazených technických zařízení, stanoví i požadavky na jejich montáž a uvádění do provozu.

Výkon státní správy pro oblast bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení je pojat v mnohém odlišně od úpravy původní, metodicky již Technická inspekce ČR nebude spadat pod Státní úřad inspekce práce, ale přímo pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Cílem této změny je odbřemenit velmi vytížený Státní úřad inspekce práce a z pozice Ministerstva práce pomoci s nastavením nového systému řízení instituce (například vedením evidence revizních techniků vzniká ucelená agenda podléhající GDPR a je třeba tuto skutečnost vést v patrnosti a nastavit nové procesy žádoucím způsobem).

Práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, plnění nádob plyny nebo je provozují, předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím jsou další z řady regulovaných institutů v tomto návrhu.

Nutno opět zdůraznit, že se nevztahuje na posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou požadavky na jejich ověření stanoveny jiným právním předpisem a činnost, pracoviště a technická zařízení, podléhající dozoru orgánu veřejné správy podle jiných právních předpisů. Je vhodné připomenout, že návrh zákona byl vládě předkládán bez rozporu (bylo k němu vzneseno cca 100 připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení, přičemž se podařilo všechny vypořádat) s doporučením Legislativní rady vlády (nutno připomenout, že projednávání v jejím rámci trvalo několik měsíců a musely být akceptovány mnohé její připomínky, které návrh modifikovaly).

Legislativní proces po schválení návrhu vládou

Samotný legislativní proces, tj. od zahájení tzv. vnitřního připomínkového řízení, již trvá třetím rokem. Kromě jiných zdržení jej doba pandemie na určité období prakticky zastavila. Po předložení návrhu zákona vládě byli mnozí roztrpčení změnami, které se do něj dostaly po zapracování připomínek Legislativní rady vlády. Největší problém byl, jak ze strany zpracovatelů, tak z řad odborné veřejnosti, spatřován ve vládním znění návrhu ustanovení § 19, které by fakticky paralyzovalo systém vzdělávání pro elektro kvalifikace. Spoléhalo se tak na poslaneckou iniciativu a tlak odborníků na změnu ustanovení ve smyslu původního zamýšleného konceptu, což se nakonec též ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně povedlo.

Vláda předložila sněmovně návrh zákona 26. 6. 2019 jako sněmovní tisk 535. Průběh legislativního hlediska komplikoval i přístup jednotlivých výborů, kam byl návrh přikázán k projednání. Výbor často svá jednání v této věci přerušovaly a posouvaly. Zpravodajem tisku byla určena paní poslankyně Ing. Zuzana Ožanová, která velkou měrou dopomohla k opravám některých nejasností, které do návrhu prosadila Legislativní rada vlády. Velmi důsledně konzultovala problematiku s předkladatelem, aby dokázala v rámci výborů toto nelehké téma objasňovat jejich členům z řad poslanců.

První čtení, kdy došlo k představení vládního návrhu zákona poslancům, proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 24. 1. 2020 na 40. schůzi. Již zde je vidět, že s ohledem na jiné úkoly sněmovny bylo projednání vládního návrhu přes snahy předkladatele o akcentaci tématu, několikrát posunuto, patrně pro nezbytnost schválení návrhů právních předpisů s vyšší mírou priority. Práce ve výborech se na jaře roku 2020 téměř zastavila pro pandemická opatření a tato skutečnost opět přispěla k prodloužení legislativního procesu.

V průběhu projednávání návrhu ve výborech do něj byly cestou pozměňovacího návrhu zpravodajky gesčního, tj. hospodářského, výboru Ing. Ožanové zapracovány změny, které upřesnily některá ustanovení a vyplynuly z dodatečných požadavků Hospodářské komory, požadavků na profesní kvalifikaci týkající se elektromobility vč. elektrotechnické způsobilosti aj., které měly odbornou a věcnou podporu předkladatele i Státního úřadu inspekce práce.

Z jednání výborů je zajímavé zmínit jednání Výboru pro obranu, který na své schůzi konané dne 13. května 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit, a to ve znění předloženého pozměňovacího návrhu, který se týká změny zákona o ozbrojených silách České republiky, se kterým všichni zúčastnění byli srozuměni a nebyl pro koncept a komplexní pojetí návrhu jako takového na překážku.

Výbor pro obranu sice v rámci své schůze vznášel dotazy, které bylo třeba vysvětlit, kdy předkládanému návrhu zákona bylo výborem vytýkáno, že se odklonil od původní ideji střechového zákona, který by nadrezortně upravoval problematiku technických zařízení s vysokou mírou rizika. K tomuto je však třeba zdůraznit použitou argumentaci předkladatele, že návrh zákona prošel standartním vnějším připomínkovým řízením a byl schválen vládou, kdy ani v jednom případě žádný z resortů v rámci zmíněného procesu nevznesl připomínku směřující ke změně koncepce na střechový zákon. Složitý právní předpis zastřešující celou oblast těchto nebezpečných zařízení nadrezortně by vedl k výkladovým problémům v oblasti dozoru/kontroly a dával by prostor k nechtěným konfliktům mezi jednotlivými orgány státu, což by jistě ke zvýšení bezpečnosti v dané oblasti nepřispělo. Z opatrnosti byly po jednání výborů Poslanecké sněmovny, které byly přerušeny, opět osloveny klíčové resorty, které se ke zvolené koncepci také vyjádřily kladně.

Zásadní úlohu měl pak tzv. garanční výbor, který projednávání tohoto návrhu zákona zastřešoval. Garanční, zde Hospodářský, výbor projednal návrh zákona již v červnu 2020. Pro pandemickou situaci a epidemiologický vývoj se však tímto na více než třičtvrtě roku legislativní proces opět zastavil. Jakkoliv je tato oblast důležitá, bylo třeba Poslaneckou sněmovnou schválit právní předpisy, které měly ulehčit existenci v nové realitě a byly potřebné téměř okamžitě.

Dne 31. 3. 2021 vydal Hospodářský výbor usnesení, kde Poslanecké sněmovně doporučil návrh zákona schválit, a to ve znění předložených pozměňovacích návrhů (podle sněmovního tisku 535/7). Poslanecká sněmovna reagovala na vysvětlení paní ministryně Maláčové a paní poslankyně Ožanové, které vyjádřily názor, že tři pozměňovací návrhy, jež jsou zahrnuty v usnesení, lze považovat za hodně problematické, a pozměňovací návrhy schválila, s výjimkou oněch zmíněných třech, tj. bodu 3 usnesení, tedy § 6 odst. 1 písm. b), který by významně modifikoval rozsah zařízení, na která by ustanovení dopadlo, což by zásadním způsobem zvýšilo finanční zatížení zaměstnavatelů, bodu 9 usnesení, tedy úpravy lhůt v § 19 odst. 2, kde je nezbytné zdůraznit, že navrhovaná 3letá periodicita ověřování elektro kvalifikací vzešla jako dohoda všech subjektů zainteresovaných na přípravě zákona, a bodu 20 usnesení, kde vzhledem k délce legislativního procesu došlo k odsunutí účinnosti na dne 1. července 2022.

Jakkoliv si mnozí přejí, aby byla rekodifikace problematiky vyřešena co nejdříve, odsun účinnosti byl zcela nezbytný, aby zde byla zachována dostatečná legisvakance tak, aby bylo možné v řádném legislativní procesu předložit a schválit prováděcí právní předpisy k vládnímu návrhu zákona, když je naprosto nevyhnutelné, aby se prováděcí právní předpisy v účinnosti zcela shodovaly z důvodu vzájemné provázanosti, a samozřejmě též, aby dotčené subjekty měly přiměřený čas na přípravu a implementaci nové právní úpravy.

K ostatním pozměňovacím návrhům lze uvést, že například zatímco pozměňovací návrhy paní zpravodajky, poslankyně Ožanové, jdou ruku v ruce s citlivým kompromisem, s nímž byl návrh vytvořen, pozměňovací návrh poslance Juříčka byl předkladatelem a mnohými odborníky odmítán jako zcela nekoncepční a nevhodný zásah do vyvážené normy. Akceptací jeho pozměňovacích návrhů by mohlo dojít ke snížení ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců už jen tím, že by se významně modifikoval rozsah zařízení, na která by ustanovení prováděcích nařízení dopadla, což by ovlivnilo jejich bezpečný provoz.

Ani u zvyšování časového rozpětí u přezkušování odborné kvalifikace, které navrhoval, nelze souhlasit. Postavíme-li vedle sebe uváděnou argumentaci minimalizace administrativní zátěže a finančních nákladů na straně provozovatele a hrozící snížení kvality odborně způsobilých osob v daném, velmi nebezpečném, segmentu, je nezbytné přiklánět se k veřejnému zájmu na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Paradoxně by mohlo docházet k nárůstu nákladů provozovatelů při prodloužení lhůt proto, že by činnosti nebyly vykonávány řádně, mohlo by docházet k více pracovním úrazům a poruchám zařízení, přičemž obojí by neslo mnohem vyšší náklady než ty, vztahující se k dané kvalifikaci.

Text návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou se připravuje k zveřejnění a předání do dalších kroků legislativního procesu do Senátu. Probíhá zapracování přijatých pozměňovacích návrhů a legislativně technických oprav. Editační práce probíhají bez zbytečného odkladu, přičemž není stanovena žádná lhůta pro jejich dokončení.

POUŽITÁ LITERATURA:

Sněmovní tisk 535 o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů