415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Schválený:
415/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 21. listopadu 2012
o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Změna: 155/2014 Sb.
Změna: 155/2014 Sb. (část)
Změna: 406/2015 Sb.
Změna: 171/2016 Sb.
Změna: 452/2017 Sb.
Změna: 190/2018 Sb.
Změna: 216/2019 Sb.(část)
Změna: 216/2019 Sb.
Změna: 265/2022 Sb.
Změna: 265/2022 Sb. (část)
Změna: 265/2022 Sb. (část)
Změna: 398/2025 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 10, § 17 odst. 7, § 18 odst. 4, § 32 odst. 8 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb., (dále jen „zákon“):
 
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanovuje
a) intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování měřením a výpočtem, způsob vyhodnocení výsledků zjišťování úrovně znečišťování a způsob zjišťování a vyhodnocení plnění tmavosti kouře,
b) obecné emisní limity, specifické emisní limity, způsob stanovení emisních limitů, způsob výpočtu emisních stropů a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů a způsob vyhodnocování jejich plnění, stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru,
c) způsob stanovení počtu provozních hodin,
d) požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob prokazování jejich plnění a formát a rozsah ohlašování splnění těchto požadavků,
e) požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek,
f) náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní evidence, provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, dokumentů o jednorázovém měření emisí, dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, rozsah údajů ohlašovaných odborně způsobilou osobou prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a strukturu řádného a dodatečného poplatkového přiznání,
g) způsob uplatnění kompenzačních opatření a minimální hodnoty příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění,
h) referenční finanční limit pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,
i) rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění,
j) postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně,
k) minimální vzdálenosti a způsob jejich použití.
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
 
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) biomasou ke spalování ve stacionárních zdrojích produkt, který je tvořen z rostlinného materiálu pocházejícího ze zemědělství nebo lesnictví a který lze použít jako palivo za účelem získání jeho energetického obsahu, a dále následující odpad použitý jako palivo:
1. rostlinný odpad ze zemědělství nebo lesnictví,
2. rostlinný odpad z potravinářského průmyslu, pokud se využije vyrobené teplo,
3. rostlinný odpad z výroby čerstvé vlákniny a z výroby papíru z buničiny, pokud se spoluspaluje v místě výroby a vzniklé teplo se využije,
4. korkový odpad,
5. dřevný odpad s výjimkou dřevného odpadu, který může obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, zahrnující především takovéto dřevné odpady pocházející ze stavebnictví a z demolic,
b) emisním faktorem měrná výrobní emise typická pro určitou skupinu stacionárních zdrojů,
c) měrnou výrobní emisí podíl hmotnosti znečišťující látky nebo stanovené skupiny látek vnášených ze stacionárního zdroje do ovzduší a vztažné veličiny,
d) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47, 2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873), nebo jakékoliv kapalné palivo s výjimkou lodního paliva5), z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát a do teploty 350 °C se vydestiluje nejméně 85 % objemových včetně ztrát,
e) těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva5) a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/873) nebo jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo, z něhož se při teplotě 250 °C vydestiluje s použitím metody podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) méně než 65 % objemových včetně ztrát; pokud není možno provést destilaci podle této metody, produkt je pokládán za těžký topný olej,
f) oxidy dusíku (NO
x
) oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý,
g) celkovým organickým uhlíkem (TOC) hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,
h) fugitivními emisemi jakékoliv emise, které nejsou odváděny do ovzduší komínem nebo výduchem.
 
ČÁST DRUHÁ
ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ
 
§ 3
Intervaly jednorázového měření
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí se provádí nejpozději do 4 měsíců po
a) prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu,
b) každé změně paliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v povolení provozu, nebo
c) každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí.
(2) V případě tepelného zpracování odpadu činí lhůta podle odstavce 1 pouze 3 měsíce.
(3) Kromě měření podle odstavců 1 a 2 se dále provádí jednorázové měření emisí v následujících intervalech:
a) jedenkrát za kalendářní rok u stacionárních zdrojů neuvedených v písmenech b) a c),
b) jedenkrát za 3 kalendářní roky
1. u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně spalujících plynná nebo kapalná paliva a u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 1 MW spalujících pevná paliva,
2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 15 t/rok včetně,
3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 5 t/rok včetně,
4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t/rok a více a současně do 2 t/rok včetně, bodu 9. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t/rok a více a současně do 20 t/rok včetně a bodu 4.4.,
5. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 2.2.1., 3.8.1., 4.1.1. a 6.6.,
6. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.7.1., 3.8.3. a 5.2.1.,
7. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu 3.5.2. s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně,
8. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.2.,
9. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.4.,
10. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových výrobků,
11. u stacionárních zdrojů, u nichž je stanovená úroveň znečišťování dosahována úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, pokud je současně v povolení provozu stanovena povinnost kontinuálního měření a zaznamenávání jednoho nebo více provozních parametrů určujících úroveň znečišťování; tato četnost měření se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším a na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad,
c) dvakrát za kalendářní rok
1. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 4 zákona; během prvních 12 měsíců provozu se však provedou 4 měření,
2. u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepleném příkonu 50 MW a vyšším.
(4) Jednorázové měření emisí podle odstavce 3 se provádí v případech uvedených
a) v písmenu a) nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího jednorázového měření,
b) v písmenu b) nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření,
c) v písmenu c) vždy nejméně jednou za 6 měsíců a současně nejdříve po uplynutí 3 měsíců od data předchozího provedení jednorázového měření, s výjimkou prvních 12 měsíců provozu stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad, kdy se provede jedno měření každé 3 měsíce.
(5) Jednorázové měření podle odstavce 3 se neprovádí u stacionárních zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 4 zákona pro znečišťující látky tam uvedené; to neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích sloučenin u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících uhlí, které se provádí jedenkrát za kalendářní rok.
(6) Namísto od="1.1.2018"měření emisí znečišťujících látek podle odstavce 3 se pro zjištění úrovně znečišťování použije výpočet
a) u spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 spalujících plynná a/nebo kapalná paliva do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW,
b) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 3.,
c) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 1.3., 2.1., 3.8.4. a 6.15.,
d) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1., 3.8.3., 5.2.1., u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových výrobků včetně.
(7) Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a intervaly jednorázového měření emisí této znečišťující látky. Při stanovení četnosti měření se přihlédne k době a způsobu provozování stacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu ovzduší.
(8) U spalovacího stacionárního zdroje, u něhož nelze s ohledem na jeho funkci v přenosové soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií a s ohledem na způsob jeho provozování dodržet podmínky pro provedení jednorázového měření emisí stanovené v § 6 odst. 7 zákona v intervalu stanoveném v odstavci 3, se jednorázové měření emisí provede vždy při první příležitosti, kdy bude možné tyto podmínky splnit.
(9) Od měření emisí těkavých organických látek podle odstavce 3 lze na základě rozhodnutí krajského úřadu podle § 6 odst. 2 zákona upustit a emise zjišťovat výpočtem u stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5, pokud nepoužívají technologii ke snižování emisí těchto látek.
 
§ 4
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování jednorázovým měřením
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2). Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 1 k této vyhlášce.
(2) Jednorázové měření emisí se provádí manuálními metodami se samostatnými odběry jednotlivých na sebe navazujících vzorků nebo přístroji pro kontinuální měření emisí. V rámci jednorázového měření emisí se za jednotlivé měření považuje odběr jednotlivého vzorku a jeho vyhodnocení. Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch měřicích metod, které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 200 % specifického emisního limitu.
(3) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí
a) nejméně 3 jednotlivá měření u stacionárních zdrojů s neměnnými provozními podmínkami,
b) nejméně 6 jednotlivých měření u stacionárních zdrojů s proměnlivými provozními podmínkami,
c) technickými podmínkami provozu a emisními koncentracemi znečišťujících látek určený počet jednotlivých na sebe navazujících měření u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným, šaržovitým způsobem výroby tak, aby měření postihlo celý časový interval cyklu nebo šarže; doba odběru jednotlivých na sebe navazujících měření se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro jednorázové měření a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu,
d) jednotlivé měření po dobu nejméně 30 minut a nejvýše 8 hodin v případě těžkých kovů a nejméně 6 hodin a nejvýše 8 hodin v případě PCDD a PCDF,
e) odlišně od ustanovení v písmenech a) a b) pouze jedno jednotlivé měření PCDD, PCDF a těžkých kovů u
1. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 1 tuny odpadu za hodinu,
2. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad se jmenovitou kapacitou do 3 tun odpadu za hodinu,
3. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících jiný než nebezpečný odpad se jmenovitou kapacitou do 50 tun odpadu za den,
4. stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud nemůže při jeho tepelném zpracování docházet ke znečišťování danou znečišťující látkou.
(4) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 1, s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin u stacionárních zdrojů při jmenovitém výkonu stacionárního zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při jmenovitém výkonu stacionárního zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
Pokud nelze u stacionárního zdroje dosáhnout z technických důvodů jmenovitého výkonu, provede se jednorázové měření při maximálním dosažitelném výkonu stacionárního zdroje.
(5) Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 3, s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených v odstavcích 6 a 7, a při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření je
a) 6 hodin při obvyklém provozním výkonu stacionárního zdroje, nebo
b) u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby stanovena tak, že se jednorázové měření provádí po celou dobu trvání jednoho nebo více cyklů nebo šarží při obvyklém provozním výkonu zdroje; trvá-li jeden cyklus nebo šarže méně než 4 hodiny včetně, zahrnuje jednorázové měření nejméně měření 3 cyklů nebo šarží, pokud je tato měření možné provést během jednoho dne; trvá-li jeden cyklus nebo šarže déle než 4 hodiny nebo není-li možné provést měření 3 cyklů nebo šarží během jednoho dne, měří se emise pouze po dobu trvání jednoho cyklu nebo šarže.
(6) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu, zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením přístroji s elektrochemickými články nebo jinými přístroji pro kontinuální měření emisí. V takovém případě se provádí nejméně
a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdroje s neměnnými provozními podmínkami, provedená v časovém intervalu minimálně 45 minut, nebo
b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u stacionárního zdroje s proměnnými provozními podmínkami, provedených v časovém intervalu minimálně 90 minut.
(7) U stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek s výstupní koncentrací nižší než 50 mg.m
-3
za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným pro tuhé znečišťující látky se provádí 3 jednotlivá měření koncentrace tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím v souladu s požadavky této vyhlášky, technickými normami pro jednorázové měření a podmínkami stanovenými v povolení provozu, minimálně však v trvání nepřetržitě 30 minut pro každé dílčí měření.
(8) Jednorázové měření emisí se u spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW provádí při stabilních provozních podmínkách a při reprezentativní a rovnoměrné zátěži, přičemž do výsledků jednorázového měření emisí se nezapočítávají hodnoty získané v době uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování z provozu. V případě, že tyto zdroje používají více druhů paliv, se měření emisí provádí při spalování paliva nebo palivové směsi s pravděpodobně nejvyšší hodnotou emisí a v době, která je s ohledem na běžné provozní podmínky reprezentativní.
 
§ 5
Vyhodnocení jednorázového měření
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Výsledky jednorázového měření se vyhodnotí
a) při použití manuálních metod jako hodnota váženého průměru podle doby odběru jednotlivých vzorků za celé měření z výsledků jednotlivých měření vyjádřených po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky,
b) při použití přístrojů pro kontinuální měření jako průměrné hodnoty za každých 30 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření, nebo
c) při použití přístrojů s elektrochemickými články nebo jiných přístrojů pro kontinuální měření emisí k měření podle § 4 odst. 6 jako průměrné hodnoty za každých 15 minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené stavové a referenční podmínky a jako aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření.
(2) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících nebezpečný odpad s instalovanou technologií ke snižování emisí je přepočet na referenční obsah kyslíku prováděn pouze tehdy, pokud zjištěný obsah kyslíku po dobu měření emisí překračuje stanovenou hodnotu referenčního obsahu kyslíku. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě jeho spalování v atmosféře obohacené kyslíkem.
(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaje o hmotnostní koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku, měrné výrobní emisi zpracované tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity, a dále specifikaci provozních a stavových podmínek, za nichž bylo měření na stacionárních zdrojích provedeno.
(4) Hodnoty koncentrací PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů se stanoví jako součty hodnot hmotnostních koncentrací jednotlivých PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů vynásobených koeficienty ekvivalentů toxicity uvedenými v části II přílohy č. 1.
 
§ 6
Vyhodnocení plnění emisních limitů při jednorázovém měření
(K § 4 odst. 7 zákona)
Emisní limit se považuje za dodržený, pokud
a) průměr výsledků jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé jednorázové měření emisí provedené podle § 4 odst. 3 až 7 je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 % emisního limitu; obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu, je-li vyjádřen jinou měřitelnou veličinou než hmotnostní koncentrací znečišťující látky; v případě emisního limitu stanoveného v povolení provozu na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se postupuje podle příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým jsou tyto závěry přijaty, a
b) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad žádná z hodnot koncentrací znečišťujících látek za dobu vzorkování těžkých kovů, PCDD a PCDF nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů.
 
§ 6a
Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru
(K § 6 odst. 10 zákona)
Stacionární zdroje, pro které se vyžaduje stanovení nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru v povolení provozu, a rozsah, způsob a podmínky stanovení provozního parametru jsou uvedeny v příloze č. 19 k této vyhlášce.
 
§ 7
Způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Kontinuální měření, jeho kalibrace a ověřování správnosti jeho výsledků musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).
(2) Pro kontinuální měření emisí se používá přístroj umožňující stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % specifického emisního limitu nebo v případě stacionárního zdroje vybaveného technologií ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek alespoň v intervalu od 10 % do 250 % koncentrace garantované výrobcem této technologie.
(3) Hodnota 95 % intervalu spolehlivosti jednotlivého naměřeného výsledku stanoveného postupem podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2) nesmí na úrovni specifického emisního limitu překročit následující procentní podíly specifického emisního limitu: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu, 40 % u sirouhlíku a 40 % u rtuti. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitem hodnota denního emisního limitu.
(4) Zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, které je stanovené krajským úřadem v povolení provozu podle § 12 odst. 4 zákona, se provádí pro znečišťující látku, která má stanoven specifický emisní limit, pro nezbytné vztažné a stavové veličiny a informaci o provozním stavu zdroje v rozsahu podle bodu 6 části B přílohy č. 4 k zákonu a pro objemový tok odpadního plynu.
 
§ 8
Vyhodnocení kontinuálního měření
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Pro vyhodnocení kontinuálního měření emisí se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se jako aritmetický průměr středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu vypočte půlhodinová průměrná hodnota koncentrace příslušné znečišťující látky při stanovených stavových podmínkách, resp. také 10minutová průměrná hodnota oxidu uhelnatého u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad; za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu, za 10minutovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot,,
b) z půlhodinových průměrných hodnot koncentrace se vypočte průměrná denní hodnota koncentrace znečišťující látky a překročení emisního limitu se zaznamená,
c) u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nesmí být pro získání platných denních průměrných hodnot vypuštěno více než 5 půlhodinových průměrných hodnot z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření za den,
d) pro získání validovaných průměrných půlhodinových a 10minutových průměrných hodnot se odečte od naměřeného výsledku hodnota stanovená postupem podle § 9 odst. 7. Validované průměrné hodnoty a z nich vypočtené průměrné denní hodnoty koncentrací se použijí pouze pro vyhodnocení plnění emisních limitů podle § 9 odst. 1, 2, 4, 5, 9 a 10.
(2) Pro vyhodnocení kontinuálního měření objemového toku odpadního plynu se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se vypočte půlhodinová průměrná hodnota objemového toku odpadního plynu při stanovených stavových podmínkách; za půlhodinovou průměrnou hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného 30minutového intervalu a
b) z půlhodinových průměrných hodnot objemového toku odpadního plynu a denní doby provozu stacionárního zdroje se vypočte celkový objem odpadního plynu při stanovených stavových a referenčních podmínkách vypuštěného do ovzduší za den.
(3) U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad se nepoužije přepočet na referenční obsah kyslíku v případě spalování v atmosféře obohacené kyslíkem. Pokud jsou emise znečišťujících látek sníženy čištěním odpadního plynu u stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího nebezpečný odpad, provede se přepočet na obsah kyslíku pouze tehdy, pokud měřený obsah kyslíku ve stejném období, v němž proběhlo měření znečišťujících látek, překračuje příslušný referenční obsah kyslíku.
(4) Denní a v případech, kdy je stanovena povinnost vyhodnocovat plnění emisního limitu na úrovni půlhodinových průměrných hmotnostních koncentrací, i půlhodinové výsledky kontinuálního měření emisí jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu. V první pracovní den následující po skončení kalendářního roku jsou zpracovány souhrnné výsledky za kalendářní rok, které jsou uchovávány v elektronické podobě.
 
§ 9
Vyhodnocení plnění emisních limitů při kontinuálním měření
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na spalovacích stacionárních zdrojích, s výjimkou stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná platná měsíční průměrná hodnota nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
b) žádná platná denní průměrná hodnota nepřekročí 110 % hodnoty specifického emisního limitu nebo v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 50 MW a spalujícím pouze černé uhlí žádná denní průměrná hodnota nepřekročí 150 % hodnoty specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limitu.
(2) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích tepelně zpracovávajících odpad je považován za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z platných denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů,
b) žádná z platných půlhodinových průměrných hodnot nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů stanovených pro posuzování všech půlhodinových hodnot nebo nejméně 97 % ze všech půlhodinových průměrných hodnot v kalendářním roce nepřekročí žádnou hodnotu specifických emisních limitů stanovenou pro posuzování 97 % půlhodinových hodnot,
c) nejméně 97 % všech denních průměrných hodnot koncentrací oxidu uhelnatého v kalendářním roce nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
d) nejméně 95 % desetiminutových průměrných hodnot nebo všechny půlhodinové průměrné hodnoty koncentrací oxidu uhelnatého za období 24 hodin nepřekročí specifické emisní limity; u zdrojů, v nichž teplota plynu ze spalovacího procesu dosahuje nejméně 1 100 °C po dobu alespoň dvou sekund, může být použito pro vyhodnocení desetiminutových průměrů sedmidenní hodnotící období a
e) za kalendářní rok není z důvodů poruchy nebo údržby systému kontinuálního měření vypuštěno více než 10 platných denních průměrných hodnot.
Podmínky uvedené pod písmeny b), c) a d) se vztahují pouze na spalovny odpadu.
(3) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích používajících organická rozpouštědla se považuje za splněný, pokud jsou splněny tyto podmínky
a) žádná z denních průměrných hodnot nepřekročí hodnoty specifických emisních limitů a
b) žádný hodinový průměr nepřekročí 150 % hodnoty specifických emisních limitů.
(4) Emisní limit při kontinuálním měření emisí na stacionárních zdrojích vyrábějících oxid titaničitý je považován za splněný, pokud žádná platná hodnota na úrovni doby průměrování stanovené v části 5.2.9. a 5.2.10. přílohy č. 8 k této vyhlášce nepřekročí zde stanovenou hodnotu emisního limitu.
(5) U stacionárních zdrojů neuvedených v odstavcích 1 až 4 je emisní limit považován za splněný, pokud jsou současně splněny tyto podmínky
a) žádná roční průměrná hodnota koncentrace, měrné výrobní emise nebo jiného parametru, kterým je vyjádřen emisní limit, nepřekročí hodnotu specifického emisního limitu,
b) žádná denní průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 120 % hodnoty specifického emisního limitu a
c) žádná platná půlhodinová průměrná hodnota koncentrace nepřekročí 200 % hodnoty specifického emisního limitu.
(6) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů musí být uvedena v provozním řádu. Za uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování z provozu se nepovažují zahajování a ukončování cyklů u stacionárních zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem výroby.
(7) Při posuzování plnění emisních limitů se za průměrné hodnoty uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. a) až d), v odstavci 4, v odstavci 5 písm. a) až c) a odstavcích 9 a 10 považují validované hodnoty podle § 8 odst. 1, které se získají z naměřených půlhodinových nebo desetiminutových výsledků odečtením následujícího procentního podílu hodnoty těchto výsledků: 10 % u oxidu uhelnatého, 20 % u oxidu siřičitého, 20 % u oxidů dusíku, 20 % u amoniaku, 30 % u tuhých znečišťujících látek, 30 % u celkového organického uhlíku, 40 % u rtuti, 40 % u chlorovodíku, 40 % u fluorovodíku, 40 % u sulfanu a 40 % u sirouhlíku. U naměřených výsledků vyšších, než je hodnota emisního limitu, se odečte výše uvedený procentní podíl hodnoty specifického emisního limitu. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad je tímto emisním limitem hodnota denního emisního limitu.
(8) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce. To neplatí pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad.
(9) Emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách je považován za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit a příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu stanovené v povolení provozu způsobem, který současně zajišťuje splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro hodnoty specifických emisních limitů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách považuje za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit, případně příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu, stanovené v povolení provozu pro časová období. Nejsou-li v povolení provozu časová období stanovena, použijí se ta, která jsou uvedena v závěrech o nejlepších dostupných technikách.
(10) K vyhodnocení plnění specifického emisního limitu stanoveného pro stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách se namísto období uvedených v odstavci 5 použijí období uvedená v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách, za použití vztažných podmínek uvedených tamtéž, a to od data platnosti stanoveného v povolení provozu. Je-li v těchto případech specifický emisní limit definován pouze jako roční průměr, nesmí současně žádná platná denní průměrná hodnota koncentrace za daných vztažných podmínek překročit 120 % hodnoty specifického emisního limitu.
(11) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době měření emisí, které je prováděno v souladu s povolením podle jiného právního předpisu6) za účelem získání informací o úrovni znečišťování pro stanovení podmínek provozu. Stanovená přípustná doba trvání tohoto stavu nesmí překročit 24 hodin za kalendářní rok.
(12) Pokud krajský úřad stanoví v povolení provozu zjišťování úrovně znečišťování kontinuálním měřením emisí, stanoví v povolení provozu rovněž podmínky a způsob vyhodnocení plnění specifického emisního limitu, pokud budou odlišné od podmínek a způsobu uvedených v odstavcích 1 až 11.
 
§ 10
Způsob zjišťování tmavosti kouře
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice, která sestává ze 6 čtvercových polí tvořených pravoúhlou sítí černých čar o tloušťce a hustotě sítě na bílém podkladě odpovídající následujícím stupňům tmavosti kouře:
a) stupeň 0 odpovídá 0 % černé barvy na bílém podkladě s definovanou odrazivostí světla 80 %,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě.
(2) Stupeň 5 Ringelmannovy stupnice slouží pro ověření jejích optických vlastností. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
(3) Pro platnost měření tmavosti kouře musí být dodrženy následující podmínky:
a) směr kouřové vlečky vystupující z komína je přibližně v pravém úhlu na směr pozorování,
b) pozadí kouřové vlečky tvoří rozptýlené světlo oblohy během dne; měření nelze provádět proti slunci, proti zástavbě nebo okolnímu terénu a
c) Ringelmannovu stupnici drží pozorovatel ve volně natažené paži tak, že se síť jednotlivých polí slije do rozdílných stupňů šedé barvy.
(4) Při vyhodnocení měření tmavosti kouře se Ringelmannova stupnice porovná s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína a určí se stupeň tmavosti kouře. Při měření se provádí postupně 30 stanovení stupně tmavosti kouře v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře z 30 odečtů. Do vyhodnocení se nezohledňuje doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu v trvání nejdéle 30 minut, pokud není v povolení provozu stanoveno jinak.
 
§ 11
Vyhodnocení plnění přípustné tmavosti kouře
(K § 4 odst. 7 zákona)
Přípustná tmavost kouře je považována za dodrženou, pokud průměrná tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné barvy.
 
§ 12
Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní rok jedním z těchto způsobů
a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzduší (dále jen „hmotnostní bilance“),
b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdroji v požadovaném časovém úseku,
c) jako součin měrné výrobní emise stanovené jednorázovým autorizovaným měřením a příslušné vztažné veličiny,
d) jako součin hmotnostního toku stanoveného jednorázovým autorizovaným měřením a provozní doby stacionárního zdroje v kalendářním roce, pokud má tento způsob stanovení lepší vypovídací schopnost o úrovni znečišťování než postup podle písmene c), nebo
e) jiným způsobem, který stanoví krajský úřad.
(2) U stacionárních zdrojů uvedených v části II přílohy č. 5 se hmotnostní bilance pro těkavé organické látky provádí podle části IV přílohy č. 5.
(3) Způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. e) krajský úřad v povolení provozu stanoví pouze, pokud nelze použít postup podle odstavce 1 písm. a) nebo způsob výpočtu emisí podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) neposkytuje reprezentativní hodnoty z důvodu velkého množství fugitivních emisí nebo z důvodu udělení výjimky podle § 17 odst. 3 písm. d) zákona s ohledem na absenci komína nebo výduchu.
(4) V případě emisí těkavých organických látek (VOC) stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) se provede přepočet z TOC na VOC na základě znalosti složení měřených emisí, nebo v případě, že složení měřených emisí není známé, získá se údaj VOC jako hodnota TOC vydělená číslem 0,8.
 
ČÁST TŘETÍ
SPALOVÁNÍ PALIV
 
§ 13
Obecná ustanovení ke spalování paliv
Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována paliva, s výjimkou
a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů,
b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdroje,
c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení,
d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru,
e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu,
f) koksárenských baterií,
g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a),
h) ohřívačů větru vysokých pecí,
i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách,
j) krematorií a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat,
k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.
 
§ 14
Specifické emisní limity
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014, jsou uvedeny v tabulce 1 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou uvedeny v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k této vyhlášce. Tyto specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky se použijí také pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, u nichž došlo ke změně, která může mít dopad na životní prostředí.
(3) Specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsou stanoveny v části II přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(4) Pro spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou současně nebo střídavě spalovány dva nebo více druhů paliv, se hodnoty specifických emisních limitů stanoví výpočtem uvedeným v části III přílohy č. 2 k této vyhlášce. Použití jiných druhů paliv při uvádění stacionárního zdroje do provozu nebo při stabilizaci hoření, definované v provozním řádu, se nepovažuje za spalování více druhů paliv.
 
§ 15
Technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona musí být plněn alespoň minimální poměr hmotnosti síry odloučené v místě spalovacího stacionárního zdroje v daném časovém úseku k hmotnosti síry obsažené v palivu, které bylo do spalovacího stacionárního zdroje přivedeno a ve stejném časovém úseku spáleno (dále jen „stupeň odsíření“). Stupeň odsíření se považuje za splněný, pokud vyhodnocení provedených měření prokáže, že všechny průměrné hodnoty stupně odsíření za daný kalendářní měsíc dosáhly stanoveného stupně. Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení minimálního stupně odsíření se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění stacionárního zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování poruchy nebo havárie.
(2) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, jsou stanoveny v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(3) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, jsou stanoveny v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(4) Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014, jsou stanoveny v tabulce 3 části IV přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(5) Dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo lze spalovat pouze v případě, že neobsahují halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo v důsledku povrchových úprav, a pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 3 MW a vyšším. V místě, kde toto palivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby, jej lze spalovat také ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 3 MW vybaveném automatickým dávkováním paliva a automatickým řízením spalovacího procesu.
(6) Biomasu, která může obsahovat polycyklické aromatické uhlovodíky v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, lze spalovat pouze ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a vyšším a pouze, pokud jsou dodrženy minimální podmínky spalování, kterými jsou
a) v případě fluidních topenišť teplota spalování nejméně 600 °C a
b) v případě ostatních topenišť teplota spalin nejméně 850 °C s dobou setrvání spalin nejméně 2 sekundy.
((7) Spalovací stacionární zdroje se uvádí do provozu a odstavují z provozu v co nejkratší možné době. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je dodržena doba uvádění do provozu a odstavování z provozu stanovená podle rozhodnutí Evropské komise vydaného podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.
 
§ 16
Způsob stanovení počtu provozních hodin
(K § 6 odst. 10 zákona)
(1) U spalovacího stacionárního zdroje se provozní hodiny stanoví jako doba vyjádřená v hodinách, během níž je stacionární zdroj ve stabilizovaném provozu. Do této doby se nezapočítává doba uvádění spalovacího stacionárního zdroje do provozu a doba jeho odstavování z provozu, které se stanoví v provozním řádu.
(2) U spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším se doba jejich uvádění do provozu a doba jejich odstavování z provozu stanovují postupem podle rozhodnutí Evropské komise vydaným podle článku 41 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.
 
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV
 
§ 17
Požadavky na kvalitu paliv a způsob prokazování jejich plnění
(K § 16 odst. 11 zákona)
(1) Požadavky na kvalitu paliv jsou stanoveny v části I přílohy č. 3 k této vyhlášce.
(2) Prokazování plnění požadavků na kvalitu paliva se provádí doklady o analýzách odebraných vzorků paliva, které odebrala a analyzovala osoba akreditovaná vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle jiného právního předpisu2). Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí co nejpřesněji odrážet skutečnou kvalitu paliva. Tyto postupy se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).
 
§ 18
Ohlašování údajů o kvalitě paliv
(K § 16 odst. 11 zákona)
(1) Ohlašování údajů o kvalitě paliv podle § 16 odst. 1 zákona se vztahuje na těžký topný olej, plynový olej a na pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně, pro která jsou stanoveny požadavky na kvalitu paliv v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Náležitosti hlášení o kvalitě paliv jsou stanoveny v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce.
 
ČÁST PÁTÁ
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU
 
§ 19
Obecná ustanovení k tepelnému zpracování odpadu
Tato část vyhlášky se vztahuje na stacionární zdroje, v nichž je tepelně zpracováván odpad, s výjimkou stacionárních zdrojů, v nichž je tepelně zpracováván pouze odpad spadající pod definici biomasy podle § 2 písm. a), radioaktivní odpad, těla uhynulých zvířat nebo odpad vznikající při průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu z námořních zařízení a spalovaný na palubě těchto zařízení.
 
§ 20
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Specifické emisní limity pro spalovny odpadu a stavové a vztažné podmínky jsou stanoveny v bodu 1. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(2) Způsob stanovení specifických emisních limitů a stavových a vztažných podmínek pro tepelné zpracování odpadu ve stacionárním zdroji jiném než spalovna odpadu je stanoven v bodu 2. části I přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(3) U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 4 odst. 6 zákona, které tepelně zpracovávají odpad společně s palivem, musí být namísto emisního limitu pro oxid siřičitý plněn alespoň stupeň odsíření stanovený v části IV přílohy č. 2. Požadované stupně odsíření se považují za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 15 odst. 1.
(4) Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad jsou stanoveny v části II přílohy č. 4 k této vyhlášce.
 
ČÁST ŠESTÁ
NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI
 
§ 21
Obecná ustanovení k nakládání s těkavými organickými látkami
Pro účely této vyhlášky se těkavé organické látky dělí na
a) těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, nebo které musí být těmito větami označovány,
b) halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, nebo které musí být těmito větami označovány,
c) těkavé organické látky, které nespadají pod písmeno a) nebo b).
 
§ 22
Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(2) Specifické emisní limity a technické podmínky provozu pro stacionární zdroje, ve kterých dochází k nakládání s benzinem, jsou stanoveny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
 
§ 23
Požadavky na výrobky s obsahem těkavých organických látek
(K § 18 odst. 5 zákona)
(1) Seznam vybraných barev, laků a výrobků pro opravy nátěru vozidel podle § 18 zákona (dále jen „vybrané výrobky“) je uvedený v části I přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty obsahu organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin, s výjimkou methanu, jejichž počáteční bod varu je menší nebo roven 250 °C, při normálním atmosférickém tlaku 101,3 kPa ve vybraných výrobcích (dále jen „těkavá organická látka ve vybraném výrobku“), jsou stanoveny v části II přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(3) Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích jsou uvedeny v části III přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(4) Vybrané výrobky jsou opatřeny štítkem s označením
a) kategorie a subkategorie vybraného výrobku podle části II přílohy č. 7,
b) limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku v g/l podle části II přílohy č. 7 a
c) maximálního obsahu těkavých organických látek ve vybraném výrobku ve stavu připraveném k použití v g/l.
(5) U vybraných výrobků, u nichž se před použitím přidávají organická rozpouštědla, se limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek uvedené v části II přílohy č. 7 vztahují na výrobek ve stavu, ve kterém je připraven k použití. Za část obsahu těkavých organických látek se u vybraných výrobků nepovažuje hmotnost těkavých organických látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku ochranného filmu nátěrové hmoty.
(6) Výrobky podle § 16 odst. 3 zákona jsou na štítku nebo v průvodní technické dokumentaci označeny
a) údajem o celkovém obsahu těkavých organických látek dle § 2 písm. m) zákona ve výrobku vyjádřeným hmotnostním zlomkem nebo v hmotnostních procentech a
b) v případě nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev uvedených v příloze č. 5 také údajem o obsahu látek ve výrobku, které po odpaření vody nebo těkavých organických látek ztuhnou (dále jen „netěkavé látky“) v hmotnostních nebo objemových procentech a o hustotě výrobku v g/cm
3
, pokud je předchozí údaj uveden v objemových procentech.
 
ČÁST SEDMÁ
OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
 
§ 24
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1) Specifické emisní limity, stavové a vztažné podmínky a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen „ostatní stacionární zdroje“) jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(2) Způsob stanovení specifických emisních limitů v povolení provozu podle § 4 odst. 2 písm. b) zákona je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce.
 
ČÁST OSMÁ
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY, OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ A ROZSAH ÚDAJŮ OHLAŠOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ
 
§ 25
Obecné emisní limity
(K § 4 odst. 7 zákona)
Obecné emisní limity pro koncentrace znečišťujících látek při tlaku 101,325 kPa a teplotě 273,15 K ve vlhkém plynu jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
 
§ 26
Obsahové náležitosti dokumentů a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností
(K § 9 odst. 4 a 5, § 12 odst. 8, § 15 odst. 8, § 16 odst. 11, § 17 odst. 7 a § 32 odst. 8 zákona)
(1) Náležitosti provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.
(2) Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou stanoveny v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(3) Náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.
(4) Náležitosti odborného posudku jsou stanoveny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(5) Náležitosti dokumentů o jednorázovém měření jsou stanoveny v příloze č. 14 k této vyhlášce.
(6) Náležitosti rozptylové studie jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce.
(7) Náležitosti dokladu o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, jsou stanoveny v příloze č. 18 k této vyhlášce.
(8) Údaje o spalovacím stacionárním zdroji na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, jsou stanoveny v části B) přílohy č. 18 k této vyhlášce.
(9) Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší jsou stanoveny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(10) Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání je stanovena v příloze č. 22 k této vyhlášce.
 
ČÁST DEVÁTÁ
KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ
 
§ 27
Způsob uplatnění kompenzačních opatření
(K § 11 odst. 11 zákona)
(1) Pro účely vyhodnocování kompenzačního opatření jsou v příloze č. 16 k této vyhlášce stanoveny koeficienty významnosti příspěvku zdroje ke znečištění ovzduší (dále jen „koeficient významnosti“), a to v závislosti na efektivní výšce zdroje.
(2) Kompenzační opatření je uplatněno dostatečným způsobem, pokud je snížení součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti stacionárních nebo mobilních zdrojů, na nichž se realizuje kompenzační opatření, větší nebo rovno součinu změny množství vypouštěné znečišťující látky v tunách za rok a koeficientu významnosti nově umisťovaného stacionárního zdroje nebo mobilních zdrojů na posuzované pozemní komunikaci.
(3) V případě uplatnění kompenzačního opatření formou izolační zeleně, čištění komunikací nebo jiných obdobných opatření se neuvažuje při hodnocení kompenzačního opatření podle odstavce 2 o vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, ale o odstraněném znečištění.
 
ČÁST DESÁTÁ
KONTROLY SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE
 
§ 27a
[K § 17 odst. 1 písm. h) a odst. 7 zákona]
Referenční finanční limit rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je stanoven ve výši 2 222 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky a ve výši 2 590 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou.
 
§ 27b
Kontrola technického stavu a provozu
(K § 17 odst. 7 zákona)
Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je uveden v příloze č. 23 k této vyhlášce.
 
§ 27c
Prokazování tepelného zpracování odpadu
(K § 16 odst. 11 zákona)
Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně je stanoven v příloze č. 24 k této vyhlášce.
 
ČÁST JEDENÁCTÁ
MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI
 
§ 27d
Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití
(K § 12a zákona)
(1) Minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k zákonu a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu jsou uvedeny v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce.
(2) Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti podle odstavce 1, jsou stanoveny v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce.
(3) Minimální vzdálenosti podle odstavce 1 použijí orgány ochrany ovzduší při postupu podle § 12a odst. 1 zákona při
a) vymezování zastavitelných ploch v územním plánu, které jsou plochou s rozdílným způsobem využití uvedenou v části II přílohy č. 20 k této vyhlášce, a
b) umisťování nových stacionárních zdrojů uvedených v části I přílohy č. 20 k této vyhlášce do území.
(4) Minimální vzdálenost se u stacionárního zdroje umístěného ve stavebním objektu určuje od hrany stavebního objektu, který má unikátní identifikátor v základní bázi geografických dat10), nebo od hrany stavebního objektu, který je nově umisťován jako součást záměru. V ostatních případech se minimální vzdálenost určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.
(5) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu minimální vzdálenost určuje od hranice provozovny, ve které je stacionární zdroj umístěn, tak, jak je zakreslená v základní bázi geografických dat, nebo v případě umisťování nových stacionárních zdrojů od parcelních pozemků, na kterých budou stacionární zdroje umístěny jako součást záměru. V případě, že hranice provozovny u stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.2., 2.7. a 8. v příloze č. 2a k zákonu nejsou zaneseny v základní bázi geografických dat, se minimální vzdálenost vždy určuje od parcelních pozemků se stacionárními zdroji.
(6) Odchylně od odstavce 4 se v případě stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 2.3. a 5.11. přílohy č. 2a k zákonu minimální vzdálenost vždy určuje od geometrického středu stacionárního zdroje.
(7) Minimální vzdálenost se určuje vůči hranici plochy, a to v místě nejkratší spojnice hranice plochy a hrany stavebního objektu, hranice provozovny, parcelního pozemku, nebo geometrického středu zdroje podle odstavců 4 až 6.
(8) V případě, že je pro stacionární zdroj aplikována výjimka podle § 12a odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle § 12a odst. 4 zákona, hodnoty minimálních vzdáleností se při vymezování ploch v územních plánech podle odstavce 2 neuplatní.
 
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Přechodná ustanovení
 
§ 28
(1) U stacionárních zdrojů, u nichž na základě § 3 nově vzniká nebo se zvyšuje četnost jednorázového měření emisí na měření jedenkrát ročně, se první měření provede nejpozději do 31. prosince 2013.
(2) U stacionárních zdrojů, u nichž bylo v roce 2012 provedeno jednorázové měření emisí podle dosavadní právní úpravy, se toto měření započítává do četnosti měření podle požadavků stanovených v této vyhlášce.
(3) U metod a postupů pro měření emisí uvedených pod body 11. a 12. v části II přílohy č. 1 je akreditace vyžadována od 1. září 2013.
(4) Údaje souhrnné provozní evidence podle přílohy č. 11 se ohlašují poprvé za rok 2013. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy, a to do 31. března 2013.
(5) Pro Lepolovy pece a dlouhé rotační pece může krajský úřad do 1. ledna 2016 povolit výjimku z plnění emisních limitů pro oxidy dusíku stanovených v příloze č. 4, pokud emisní limit stanovený v povolení provozu nepřekročí 800 mg.m
-3
.
(6) Těkavé organické látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H340, H350, H350i, H360D nebo H360F, s výjimkou benzinu, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R45, R46, R49, R60 nebo R61. Halogenované těkavé organické látky, jimž jsou přiřazeny standardní věty o nebezpečnosti H341 nebo H351, mohou být do 31. května 2015 zároveň označeny větami označujícími specifickou rizikovost R40 nebo R68.
(7)
zrušen
(8) Do 31. prosince 2015 se namísto § 9 odst. 1 při kontinuálním měření u spalovacích stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, emisní limit považuje za splněný, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku splněny tyto podmínky
a) roční průměr denních průměrných hodnot je nižší než hodnota emisního limitu,
b) 95 % všech půlhodinových průměrných hodnot je nižší než 120 % hodnoty emisního limitu,
c) všechny půlhodinové průměrné hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty emisního limitu a d) žádná z měsíčních průměrných hodnot nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech 48hodinových průměrných hodnot nepřesáhne 110 % emisního limitu; 48hodinovou průměrnou hodnotou se rozumí aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních průměrných hodnot; pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty se použijí denní průměrné hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem kalendářního roku, přičemž pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty může být každý ze dnů v roce použit pouze jednou; osamocené denní průměry v průběhu roku se pro výpočet 48hodinové průměrné hodnoty nesčítají.
 
§ 29
(1) Specifické emisní limity stanovené v § 14 odst. 1 se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifické emisní limity stanovené v tabulce 3 části I přílohy č. 2 a pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, specifické emisní limity stanovené v tabulce 4 části I přílohy č. 2.
(2) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 1 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 4 části IV přílohy č. 2.
(3) Minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 2 části IV přílohy č. 2 se pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014, uplatní od 1. ledna 2016. Do 31. prosince 2015 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje minimální stupně odsíření stanovené v tabulce 5 části IV přílohy č. 2.
(4) Specifické emisní limity uvedené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 části II přílohy č. 2 se u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynná paliva uplatní od 1. ledna 2020. Do 31. prosince 2019 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity uvedené v tabulkách 1.1.2, 1.2.2 a 1.3.2 části II přílohy č. 2.
 
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
 
§ 30
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
 
Příloha 1
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci, a koeficienty ekvivalentu toxicity PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů
 
Část I
Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci
 
----------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo  Název zkoušky                                     Metoda stanovení
----------------------------------------------------------------------------------------------
1.     Stanovení rychlosti proudění                      Měření rychlosti proudění
       a objemového toku odpadního plynu                 a průřezu
----------------------------------------------------------------------------------------------
2.     Stanovení vlhkosti odpadního plynu                Kondenzační metoda
                                                         Adsorpční metoda
----------------------------------------------------------------------------------------------
3.     Stanovení koncentrace kyslíku                     Metoda paramagnetická
                                                         Elektrochemický článek
                                                         (tuhý elektrolyt)
----------------------------------------------------------------------------------------------
4.     Stanovení hmotnostní koncentrace plynných         Spektroskopie
       znečišťujících látek automatizovanými             Chemiluminiscence
       analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku,
       oxid uhelnatý)
----------------------------------------------------------------------------------------------
5.     Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace           Plamenoionizační detekce
       organických látek vyjádřených jako celkový
       organický uhlík automatizovanými analyzátory
----------------------------------------------------------------------------------------------
6.     Stanovení koncentrace organických látek           Plynová chromatografie
----------------------------------------------------------------------------------------------
7.     Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých           Gravimetrie
       znečišťujících látek
----------------------------------------------------------------------------------------------
8.     Stanovení koncentrace pachových látek             Dynamická olfaktometrie
       dynamickou olfaktometrií
----------------------------------------------------------------------------------------------
9.     Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovů           Izokinetický odběr a absorpce do
                                                         kapaliny
----------------------------------------------------------------------------------------------
10.    Odběr vzorků pro stanovení persistentních         Metoda filtračně-kondenzační
       organických látek                                 Metoda zřeďovací
                                                         Metoda s chlazenou sondou
----------------------------------------------------------------------------------------------
11.    Odběr vzorků pro stanovení oxidu siřičitého       Absorpce do kapaliny
----------------------------------------------------------------------------------------------
12.    Odběr vzorků pro stanovení těkavých               Absorpce do kapaliny
       anorganických sloučenin chlóru
----------------------------------------------------------------------------------------------
13.    Ověření správnosti výsledků kontinuálního         Souběžné stanovení referenční metodou 
       měření emisí a kalibrace kontinuálního            dle určené technické normy
1)
měřicího systému. ----------------------------------------------------------------------------------------------
1)
Pokud není normovaná referenční metoda pro stanovení dané znečišťující látky, použije se jiná vhodná normovaná metoda.
  
Část II
Výčet PCDD, PCDF, polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity.
1. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
 
----------------------------------------------------------------------------------------------
                       PCDD/PCDF                           Koeficient ekvivalentu toxicity
----------------------------------------------------------------------------------------------
2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)                                    1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)                                0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)                               0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)                               0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)                               0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD)                           0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD)                                           0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)                                    0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)                                 0,5
1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)                                0,05
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)                                0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)                                0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)                                0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)                                0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)                            0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)                            0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF)                                            0,001
----------------------------------------------------------------------------------------------
2. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
 
-------------------------------------------------------------------
  Kód UIPAC       Polychlorovaný bifenyl         Koeficient   
                                            ekvivalentu toxicity
-------------------------------------------------------------------
     77             3,3',4,4'-tetraCB              0,0005
     126           3,3',4,4',5-pentaCB             0,1
     169          3,3',4,4',5,5'-hexaCB            0,01
     105           2,3,3',4,4'-pentaCB             0,0001
     114            2,3,4,4',5-pentaCB             0,0005
     118           2,3',4,4',5-pentaCB             0,0001
     123           2',3,4,4',5-pentaCB             0,0001
     156           2,3,3',4,4',5-hexaCB            0,0005
     157          2,3,3',4,4',5'-hexaCB            0,0005
     167          2,3',4,4',5,5'-hexaCB            0,00001
     189         2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB          0,0001
     170              - di-ortho PCB               0,0001
     180              - di-ortho PCB               0,00001
-------------------------------------------------------------------
 
Příloha 2
PODMÍNKY PROVOZU PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
 
Část I
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
 
I------------------I-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva      I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I----------------------------------------I---------------------------------------I----------------------------------------I I I 50-100 MW I > 100-300 MW I > 300 MW I I I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Pevné palivo I 400
1)
I 300
3)
,
4)
I 30
7)
I 250 I 250
1)
I 200
3)
,
4)
I 25
7)
I 250 I 200
1)
I 200
3)
,
4)
I 20
7)
I 250 I I obecně I I I I I I I I I I I I I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Biomasa podle I 200
1)
I 300
3)
,
4)
I 30 I 250 I 200
1)
I 250
3)
I 20 I 250 I 200
1)
I 200
3)
I 20 I 250 I I § 2 písm. a) I I I I I I I I I I I I I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Rašelina I 300
1)
I 300
3)
,
4)
I 30 I 250 I 300
1)
I 250
3)
I 20 I 250 I 200
1)
I 200
3)
I 20 I 250 I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Kapalné palivo I 350
1)
I 450
3)
,
4)
, I 30
7)
I 175
8)
I 250
1)
I 200
3)
4)
I 25
7)
I 175
8)
I 200
1)
I 150
3)
,
4)
, I 20
7)
I 175
8)
I I obecně I I
5)
I I I I
5)
I I I I
5)
I I I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Zkapalněný plyn I 5 I 200
5)
6)
I 5 I 100 I 5 I 200
5)
6)
I 5 I 100 I 5 I 200
5)
,
6)
I 5 I 100 I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Plynné palivo I 35
9)
I 200
5)
6)
I 5
9)
I 100 I 35
9)
I 200
5)
6)
I 5
9)
I 100 I 35
9)
I 200
5)
,
6)
I 5
9)
I 100 I I obecně I I I I I I I I I I I I I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Zemní plyn I 35
9)
I 100
5)
I 5
9)
I 100 I 35
9)
I 100
5)
I 5
9)
I 100 I 35
9)
I 100
5)
I 5
9)
I 100 I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Koksárenský plyn I 400 I 200
5)
,
6)
I 30 I 100 I 400 I 200
5)
6)
I 30 I 100 I 400 I 200
5)
,
6)
I 30 I 100 I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Vysokopecní plyn I 200 I 200
5)
,
6)
I 10 I 100 I 200 I 200
5)
6)
I 10 I 100 I 200 I 200
5)
,
6)
I 10 I 100 I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I I Plyn ze I 35
2)
I 200
5)
,
6)
I 5 I 100 I 35
2)
I 200
5)
6)
I 5 I 100 I 35
2)
I 200
5)
,
6)
I 5 I 100 I I zplyňování I I I I I I I I I I I I I I rafinérských I I I I I I I I I I I I I I zbytků I I I I I I I I I I I I I I------------------I--------I-------------I--------I--------I--------I------------I--------I--------I--------I-------------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadem 2003, se vztahují následující specifické emisní limity pro SO
2
.
Při spalování pevných paliv specifický emisní limit 800 mg.m
-3
, při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 300 MW specifický emisní limit 850 mg.m
-3
a v případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 300 MW specifický emisní limit 400 mg.m
-3
.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
2) Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro SO
2
800 mg.m
-3
.
3) Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NO
x
. Při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 400 mg.m
-3
.
Při spalování pevných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 1. červencem 1987, specifický emisní limit 450 mg.m
-3
.
Při spalování pevných nebo kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifický emisní limit 450 mg.m
-3
.
Specifické emisní limity uvedené v této poznámce platí také pro jednotlivé spalovací stacionární zdroje, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
4) Na spalování práškového hnědého uhlí ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřekračujícím 100 MW se vztahuje specifický emisní limit pro NO
x
450 mg.m
-3
.
Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m
-3
.
Na spalování nekomerčních kapalných zbytků z chemické výroby pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW v chemických zařízeních, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 450 mg.m
-3
.
5) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit pro NO
x
90 mg.m
-3
, 120 mg.m
-3
pokud spalují jiné plyny a 50 mg.m
-3
pokud spalují zemní plyn.
Pro plynové turbíny pracující v základním zatížení při kombinované výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinností vyšší než 75 %, s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55 % a pro mechanický pohon (plynové turbíny pohánějící kompresory rozvodné sítě dodávek plynu veřejnosti) platí specifický emisní limit pro NO
x
75 mg.m
-3
. Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem pracující v základním zatížení, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50xéta/35, kde éta je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.
Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, platí při spalování zemního plynu specifický emisní limit 150 mg.m
-3
a při spalování ostatních plynných paliv nebo kapalných paliv specifický emisní limit 200 mg.m
-3
. Specifické emisní limity uvedené v tomto odstavci této poznámce platí také pro jednotlivé plynové turbíny, pokud jsou odpadní plyny odváděny odděleně jedním průduchem komína, a které nejsou v provozu více než 1500 provozních hodin za rok, vyjádřeno jako klouzavý průměr za dobu 5 let, pokud je zjišťování emisí prováděno odděleně pro každý takový komínový průduch.
6) Na spalovací stacionární zdroje, s výjimkou plynových turbín a pístových spalovacích motorů, o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nepřesahujícím 500 MW, využívající jiné palivo než zemní plyn, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit 300 mg.m
-3
.
7) Na spalování pevných a kapalných zbytků pocházejících z destilace či zpracování surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích stacionárních zdrojích, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, se vztahuje specifický emisní limit pro TZL 50 mg.m
-3
.
8) Pro plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, spalující jako kapalná paliva lehké a střední destiláty platí specifický emisní limit 100 mg.m
-3
.
9) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.
Tabulka 2 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
 
I------------------------I-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva            I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I-------------------------------------I-------------------------------------I---------------------------------------I I I 50-100 MW I > 100-300 MW I > 300 MW I I I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Pevné palivo obecně I 400 I 300 I 20 I 250 I 200 I 200 I 20 I 250 I 150 I 150 I 10 I 250 I I I I 400
1)
I I I I I I I 200
2)
I 200
1)
I I I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Biomasa I 200 I 250 I 20 I 250 I 200 I 200 I 20 I 250 I 150 I 150 I 20 I 250 I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Rašelina I 300 I 250 I 20 I 250 I 300 I 200 I 20 I 250 I 150 I 150 I 20 I 250 I I I I I I I 250
2)
I I I I 200
2)
I I I I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Kapalné palivo obecně I 350 I 300 I 20 I 175 I 200 I 150 I 20 I 175 I 150 I 100 I 10 I 175 I I I I 50
5)
I I 100
5)
I I 50
5)
I I 100
5)
I I 50
5)
I I 100
5)
I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Zkapalněný plyn I 5 I 300 I 5 I 175 I 5 I 150 I 5 I 175 I 5 I 150 I 5 I 175 I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Plynné palivo obecně I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I I I I 50
3)
I I I I 50
3)
I I I I 50
3)
I I I I I I 75
4)
I I I I 75
4)
I I I I 75
4)
I I I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Zemní plyn I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I 35
6)
I 100 I 5
6)
I 100 I I I I 50
3)
I I I I 50
3)
I I I I 50
3)
I I I I I I 75
4)
I I I I 75
4)
I I I I 75
4)
I I I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Koksárenský plyn I 400 I 100 I 30 I 100 I 400 I 100 I 30 I 100 I 400 I 100 I 30 I 100 I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Vysokopecní plyn I 200 I 100 I 10 I 100 I 200 I 100 I 10 I 100 I 200 I 100 I 10 I 100 I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I I Plyn ze zplyňování I 35 I 100 I 5 I 100 I 35 I 100 I 5 I 100 I 35 I 100 I 5 I 100 I I rafinérských zbytků I I I I I I I I I I I I I I------------------------I--------I----------I--------I--------I--------I----------I--------I--------I----------I----------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na spalování práškového hnědého uhlí.
2) Vztahuje se pouze na spalování ve fluidním loži.
3) Vztahuje se pouze na plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které mají účinnost větší než 35 % (stanovenou na základě podmínek Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO) platí emisní limit ve výši 50 x éta/35, kde éta je účinnost plynové turbíny pracující v základním zatížení (podle ISO) vyjádřená v procentech. U plynových turbín, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem, emisní limit platí pouze při zatížení větším než 70 %
4) Vztahuje se pouze na pístové spalovací motory.
5) Vztahuje se pouze na plynové turbíny, včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem.
6) Specifický emisní limit se neuplatní pro plynové turbíny a plynové motory.
 
Část II
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
Pro teplovzdušný přímotopný spalovací stacionární zdroj, kterým se rozumí spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 k zákonu, v němž dochází ke kontaktu ohřívaného vzduchu a spalin, přičemž taková směs slouží k vytápění ohřívaného prostoru, jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 17 %.
Pro spalovací stacionární zdroj zařazený pod kód 1.4. podle přílohy č. 2 k zákonu, v němž spaliny přes výměník ohřívají vzduch nebo jiné plynné médium, přičemž ke kontaktu ohřívaného vzduchu nebo jiného plynného média a spalin nedochází a spaliny odchází odděleně komínem do ovzduší, jsou specifické emisní limity shodné se specifickými emisními limity stanovenými pro kotle, tzn. jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku dle spalovaného paliva. Na spalovací stacionární zdroj dle předchozí věty o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uvedený do provozu před 20. prosincem 2018 se uplatní specifické emisní limity uvedené v tabulce 3.1.2. až od 1. ledna 2030.
1. Specifické emisní limity platné do 19. prosince 2018
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (pro TZL vztaženo na vlhký plyn), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a požární čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně.
1.1. Specifické emisní limity pro kotle a teplovzdušné přímotopné stacionární zdroje - zrušeno
1.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 1.2.1 - zrušena
Tabulka 1.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
 
I------------------I----------------------------I---------------------------------------------------------------------I
I Druh pístového   I Druh paliva                I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I spalovacího I I-----------------------I------------------------I--------------------I I motoru I I > 0,3 - 1 MW I > 1 - 5 MW I zrušeno I I I I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I I I NO
x
I TZL I CO I NO
x
I TZL I CO I I I I I------------------I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I Plynový motor I zrušeno I I I I I I I I I I I I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I I zrušeno I I I I I I I I I I I I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I I Plynné palivo obecně I 1000 I - I 1300 I 500 I 130 I 1300 I I I I I I I I I I 1000
3)
I I I I I I I------------------I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I Dieselový motor I zrušeno I I I I I I I I I I I I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I I zrušeno I I I I I I I I I I I I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I I I Plynné palivo obecně I 4000 I - I 1300 I 500 I 130 I 1300 I I I I I I I I I I 4000
3)
I I I I I I I------------------I----------------------------I-------I-------I-------I--------I-------I-------I------I------I------I
Vysvětlivky:
1) zrušeno
2) zrušeno
3) Platí pouze pro pístové spalovací motory, jejichž stavba či přestavba byla zahájena před 17. květnem 2006.
1.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 1.3.1 - zrušena
Tabulka 1.3.2 - Specifické emisní limity platné pro stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 1. zářím 2013, a které byly uvedeny do provozu nejpozději 1. září 2014
 
I----------------------------------I-----------------------------------------I
I Celkový jmenovitý tepelný příkon I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I--------------------I--------------------I I I NO
x
I CO I I----------------------------------I--------------------I--------------------I I > 0,3-5 MW I 350 I 100 I I----------------------------------I--------------------I--------------------I I > 5 MW-50 MW I 300 I 100 I I----------------------------------I--------------------I--------------------I
2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince 2024
Specifické emisní limity jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn (není-li dále uvedeno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při zatížení nižším než 70 %.
Emisní limity uvedené v tabulce 2.1.2 se neuplatní pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.4. přílohy č. 2 k zákonu jiné než teplovzdušné spalovací zdroje.
2.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 2.1.1 - zrušena
Tabulka 2.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I------------------I-----------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva      I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I----------------------------I----------------------------I-------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-5 MW I > 5-50 MW I I I------I-------I------I------I------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I------------------I------I-------I------I------I------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Pevné palivo I - I 600 I 100 I 400 I - I 500 I 50 I 500 I 1500
1)
I 500 I 30 I 300 I I I I I I I I I I I I I I 500
3)
I I------------------I------I-------I------I------I------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Kapalné palivo I - I 200 I - I 80 I - I 200 I 50 I 80 I 1500
4)
I 200 I 30 I 80 I I I I I I I I 450
4)
I I I I 450
4)
I I I I------------------I------I-------I------I------I------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Plynné palivo a I - I 100
2)
I - I 50 I - I 100
2)
I - I 50 I - I 100
2)
I - I 50 I I zkapalněný plyn I I I I I I I I I I I I I I------------------I------I-------I------I------I------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I
Vysvětlivky:
1) Zrušeno
2) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m
-3
.
3) Platí v případě spalování biomasy pro spalování ve stacionárních zdrojích s výjimkou spalování výlisků z takové biomasy.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
2.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 2.2.1 - zrušena
Tabulka 2.2.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I------------------I-----------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva      I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I-----------------------------I-----------------------------I-----------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-5 MW I > 5-50 MW I I I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I I I NO
x
I TZL I CO I NO
x
I TZL I CO I NO
x
I TZL I CO I I------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I I Kapalné palivo I 400 I - I 450 I 400 I 50
1)
I 450 I 400 I 20
1)
I 450 I I------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I I Plynné palivo a I 500 I - I 650 I 500 I - I 650 I 500 I - I 650 I I zkapalněný plyn I I I I I I I I I I I------------------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I---------I
Vysvětlivka:
1) Hodnoty vztažené k vlhkému plynu
2.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 2.3.1 - zrušena
Tabulka 2.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I----------------------------------------I-------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva                            I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I---------------------------------I---------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-50 MW I I I----------------I----------------I----------------I----------------I I I NO
x
I CO I NO
x
I CO I I----------------------------------------I----------------I----------------I----------------I----------------I I Kapalné palivo I 300 I 100 I 300 I 100 I I----------------------------------------I----------------I----------------I----------------I----------------I I Plynné palivo a zkapalněný plyn I 250 I 100 I 50 I 100 I I----------------------------------------I----------------I----------------I----------------I----------------I
3. Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025
Specifické emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv s výjimkou biomasy, 11 % v případě biomasy a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Pro pístové spalovací motory jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn (pokud není stanoveno jinak), při referenčním obsahu kyslíku 5 % a nevztahují se na záložní zdroje energie a spalovací stacionární zdroj sloužící výhradně k pohonu požárního čerpadla provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Plynovým motorem se rozumí motor s vnitřním spalováním pracující na principu Ottova cyklu a využívající zážehové zapalování paliva nebo v případě dvoupalivového motoru využívající vznětové zapalování paliva.
Pro spalovací stacionární zdroje, jejichž provozní hodiny nepřekročí 500 hodin ročně, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období tří kalendářních let, platí specifické emisní limity uvedené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2.
Pro plynové turbíny jsou specifické emisní limity vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně a v případě oxidů dusíku při nižším zatížení než 70 %.
V případě tabulek 3.1.1, 3.2.1, 3.3.1 a 3.3.2 jsou specifické emisní limity vztaženy k celkovému jmenovitému příkonu a v případě tabulek 3.1.2 a 3.2.2 jsou vztaženy k jmenovitému tepelnému příkonu jednotlivých spalovacích stacionárních zdrojů; to neplatí v případě, že by emisní limit stanovený s ohledem na celkový jmenovitý tepelný příkon z části 2.1.2, 2.2.2 nebo 2.3.2 byl přísnější, v tom případě se uplatní limit uvedený tam.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.2.1. a 3.2.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.2.2.
Pro stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 1 MW, ale celkový jmenovitý tepelný příkon je vyšší než 1 MW se namísto emisních limitů podle tabulky 3.3.2. uplatní emisní limity dle celkového jmenovitého tepelného příkonu podle tabulky 2.3.2
3.1. Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín
Tabulka 3.1.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
 
I----------------I-------------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva    I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I----------------------------I------------------------------I-------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-5 MW I > 5-50 MW I I I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Pevné palivo I - I 600 I 100 I 400 I 400 I 500 I 50 I 500 I 400 I 300 I 20
5)
I 300 I I s výjimkou I I I I I I I I I I I I I I biomasy I I I I I I I I I I I I I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Pevné palivo I - I 600 I 100 I 400 I 133
2)
I 333 I 33 I 500 I 133
2)
I 200 I 13
6)
I 300
1)
I I biomasa I I I I I I I I I I I I I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Kapalné palivo I - I 200 I - I 80 I 350 I 200 I 50 I 80 I 350 I 200 I 20 I 80 I I s výjimkou I I I I I I I I I I I I I I plynového I I I I I I I I I I I I I I oleje I I I I I I I I I I I I I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Plynový olej I - I 200 I - I 80 I - I 200 I - I 80 I - I 200 I - I 80 I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Plynné palivo I - I 100
3)
I - I 50 I 35
4)
I 100
3)
I - I 50 I 35
4)
I 100
3)
I - I 50 I I s výjimkou I I I I I I I I I I I I I I zemního plynu I I I I I I I I I I I I I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I I Zemní plyn I - I 100
3)
I - I 50 I - I 100 I - I 50 I - I 100 I - I 50 I I----------------I------I-------I------I------I--------I-------I------I------I--------I-------I------I-------I
Vysvětlivky:
1) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m
-3
.
2) Emisní limit neplatí pro spalování výlučně dřevní biomasy
3) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m
-3
.
4) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 100 mg.m
-3
.
5) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 30 mg.m
-3
.
6) V případě spalovacích stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 20 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m
-3
Tabulka 3.1.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I------------------I-----------------------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva      I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I---------------------------I-----------------------------I-------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-5 MW I > 5-50 MW I I I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
9)
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Pevné palivo s I - I 600 I 100 I 400 I 1100 I 500 I 50 I 500 I 400
1)
I 500 I 30 I 300 I I výjimkou biomasy I I I I I I I I I I I I I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Biomasa I - I 600 I 100 I 400 I 133
2)
I 433 I 33 I 500 I 133
2)
I 433 I 20
8)
I 300
3)
I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Kapalné palivo I - I 200 I - I 80 I 350 I 200 I 50 I 80 I 350
6)
I 200 I 30 I 80 I I s výjimkou I I I I I I 450
4)
I I I I 450
4)
I I I I plynového oleje I I I I I I I I I I I I I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Plynový olej I - I 200 I - I 80 I - I 200 I - I 80 I - I 200 I - I 80 I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Plynné palivo I - I 100
5)
I - I 50 I 200 I 100
5)
I - I 50 I 35
7)
I 100
5)
I - I 50 I I s výjimkou I I I I I I I I I I I I I I zemního plynu I I I I I I I I I I I I I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I I Zemní plyn I - I 100
5)
I - I 50 I - I 100
5)
I - I 50 I - I 100
5)
I - I 50 I I------------------I-----I-------I------I------I-------I-------I------I------I-------I-------I-------I-------I
Vysvětlivky:
1) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 1100 mg.m
-3
.
2) Neplatí pro výlučné spalování dřevní biomasy. Pro spalování slámy platí emisní limit 200 mg.m
-3
.
3) Platí v případě spalování výlisků z biomasy. Pro spalování ostatních druhů biomasy platí emisní limit 500 mg.m
-3
.
4) Vztahuje se na spalování těžkého topného oleje a jemu podobných kapalných paliv.
5) Pokud provozovatel prokáže, že nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg.m
-3
.
6) Do 1. ledna 2030 pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 850 mg.m
-3
při spalování těžkého topného oleje.
7) Pro spalování bioplynu platí emisní limit 170 mg.m
-3
.
8) Pro stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a nižším platí emisní limit 33 mg.m
-3
.
9) Emisní limity pro SO
2
se u zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším uplatní od 1. ledna 2030.
3.2. Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory
Tabulka 3.2.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
 
I------------------------------------I-----------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva                        I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I-----------------------------------I-----------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-50 MW I I I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I------------------------------------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I I Kapalné palivo s výjimkou I - I 400 I - I 450 I 320 I 400 I 20
1)
I 450 I I plynového oleje I I I I I I I I I I------------------------------------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I I Plynový olej I - I 400 I - I 450 I - I 400 I - I 450 I I------------------------------------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I I Plynné palivo s výjimkou zemního I - I 500 I - I 650 I 40
2)
I 500 I - I 650 I I plynu I I I I I I I I I I------------------------------------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I I Zemní plyn I - I 500 I - I 650 I - I 253
3)
I - I 650 I I------------------------------------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) Pro motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nižším než 5 MW platí emisní limit 50 mg.m
-3
.
2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 107 mg.m
-3
.
3) Pro dvoupalivové motory při spalování pouze zemního plynu platí emisní limit 507 mg.m
-3
.
Tabulka 3.2.2 Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I-----------------------------------I------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva                       I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I-----------------------------------I------------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-50 MW I I I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Kapalné palivo s výjimkou I - I 400 I - I 450 I 320 I 400 I 20
1)
I 450 I I plynového oleje I I I I I I I I I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Plynový olej I - I 400 I - I 450 I - I 400 I - I 450 I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Plynné palivo s výjimkou zemního I - I 500 I - I 650 I 40
2)
3)
I 500 I - I 650 I I plynu I I I I I I I I I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Zemní plyn I - I 500 I - I 650 I - I 500 I - I 650 I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) V případě motorů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a nižším platí emisní limit 50 mg.m
-3
.
2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 160 mg.m
-3
.
3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 347 mg.m
-3
a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 173 mg.m
-3
.
3.3. Specifické emisní limity pro plynové turbíny
Tabulka 3.3.1 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu 20. prosince 2018 nebo později
 
I--------------------------------------I---------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva                          I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I---------------------------------I-----------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-50 MW I I I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I--------------------------------------I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I I Kapalné palivo s výjimkou plynového I - I 300 I - I 100 I 120 I 75 I 10
1)
I 100 I I oleje I I I I I I I I I I--------------------------------------I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I I Plynový olej I - I 300 I - I 100 I - I 75 I - I 100 I I--------------------------------------I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I I Plynné palivo s výjimkou zemního I - I 250 I - I 100 I 15
2)
I 75 I - I 100 I I plynu I I I I I I I I I I--------------------------------------I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I I Zemní plyn I - I 250 I - I 100 I - I 50 I - I 100 I I--------------------------------------I-------I--------I-------I--------I--------I--------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW do 5 MW včetně platí emisní limit 20 mg.m
-3
.
2) V případě spalování bioplynu se uplatní emisní limit 40 mg.m
-3
.
Tabulka 3.3.2 - Specifické emisní limity pro stacionární zdroje uvedené do provozu před 20. prosincem 2018
 
I-----------------------------------I------------------------------------------------------------------------I
I Druh paliva                       I Specifické emisní limity [mg.m
-3
] I I I-----------------------------------I------------------------------------I I I > 0,3 až < 1 MW I 1-50 MW I I I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I SO
2
I NO
x
I TZL I CO I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Kapalné palivo s výjimkou I - I 300 I - I 100 I 120 I 200 I 10
1)
I 100 I I plynového oleje I I I I I I I I I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Plynový olej I - I 300 I - I 100 I - I 200 I - I 100 I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Plynné palivo s výjimkou zemního I - I 250 I - I 100 I 15
2)
3)
I 50 I - I 100 I I plynu I I I I I I I I I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I I Zemní plyn I - I 250 I - I 100 I - I 50 I - I 100 I I-----------------------------------I--------I--------I--------I--------I---------I--------I--------I--------I
Vysvětlivky:
1) Pro turbíny o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 1 MW nebo vyšším a nepřevyšujícím 20 MW platí emisní limit 20 mg.m
-3
.
2) V případě spalování bioplynu platí emisní limit 60 mg.m
-3
.
3) V případě spalování nízkovýhřevných plynů z koksárenských pecí platí emisní limit 130 mg.m
-3
a v případě spalování nízkovýhřevných plynů z vysokých pecí v železářském a ocelářském průmyslu platí emisní limit 65 mg.m
-3
.
 
Část III
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje ke spalování více druhů paliv
1. U spalovacího stacionárního zdroje používajícího současně dva nebo více druhů paliv se stanoví hodnoty specifických emisních limitů následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů podle jednotlivých druhů paliv, a to tak, že jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem každého paliva a tento součin se vydělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
c) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
2. U spalovacího stacionárního zdroje spalujícího více druhů paliv, ve kterém se používají zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, platí bez ohledu na ustanovení bodu 1 požadavky na spalování paliva s nejvyšším specifickým emisním limitem, pokud během provozu stacionárního zdroje činí podíl, jímž přispívá toto palivo k souhrnu tepelných příkonů dodaných všemi palivy, alespoň 50 %. Je-li podíl tohoto paliva nižší než 50 %, stanoví se hodnota specifického emisního limitu na základě poměrného podílu tepelného příkonu zabezpečeného jednotlivými palivy na součtu tepelných příkonů všech paliv následujícím postupem:
a) přiřadí se hodnota specifického emisního limitu odpovídající každému jednotlivému palivu a odpovídající znečišťující látce v závislosti na celkovém jmenovitém tepelném příkonu spalovacích stacionárních zdrojů,
b) následně se vypočte hodnota specifického emisního limitu pro palivo s nejvyšší hodnotou specifického emisního limitu a v případě dvou druhů paliv se stejnou hodnotou specifického emisního limitu, palivo s vyšším tepelným příkonem (dále jen „směrodatné palivo“); tato hodnota se získá vynásobením hodnoty specifického emisního limitu příslušného paliva dvěma a od tohoto součinu se odečte hodnota specifického emisního limitu paliva s nejnižší hodnotou specifického emisního limitu,
c) následně se určí vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva, které se získají vynásobením vypočtené hodnoty specifického emisního limitu paliva tepelným příkonem směrodatného paliva, a další jednotlivé hodnoty specifických emisních limitů se vynásobí tepelným příkonem dodaným každým palivem a výsledek násobení se podělí součtem tepelných příkonů dodaných všemi palivy, a
d) sečtou se vážené hodnoty specifických emisních limitů pro jednotlivá paliva.
Ustanovení tohoto bodu nelze použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu; u těchto zdrojů se postupuje podle bodu 1.
3. Alternativně k bodu 2 lze pro oxid siřičitý použít následující průměrné hodnoty specifických emisních limitů, bez ohledu na použitou kombinaci paliv:
a) 1000 mg.m
-3
pro spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu, kterým bylo uděleno první povolení před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel před tímto datem podal úplnou žádost o povolení a které byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, nebo
b) 600 mg.m
-3
pro ostatní spalovací stacionární zdroje v rámci rafinerie využívající zbytky z destilace a zpracování ropy samostatně nebo s jinými druhy paliv pro vlastní spotřebu.
Tyto emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % v případě pevných paliv a 3 % v případě kapalných a plynných paliv.
Ustanovení tohoto bodu nelze použít u plynových turbín a plynových motorů a dále u stacionárních zdrojů, pro něž byla podána kompletní žádost o povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo které byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014 bez ohledu na datum podání žádosti o povolení provozu.
Po 1. lednu 2025 nelze ustanovení tohoto bodu použít u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 5 MW a po 1. lednu 2030 u stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW.
 
Část IV
Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším
Tabulka 1 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27. listopadu 2003
 
I----------------------------------I-----------------------I
I Celkový jmenovitý tepelný příkon I Stupeň odsíření [%]   I
I----------------------------------I-----------------------I
I 50-100 MW                        I 80                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 100-300 MW                     I 90                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 300 MW                         I 96                    I
I----------------------------------I-----------------------I
 
Tabulka 2 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, mezi 27. listopadem 2002 a 7. lednem 2013 nebo byly uvedeny do provozu mezi 27. listopadem 2003 a 7. lednem 2014
 
I----------------------------------I-----------------------I
I Celkový jmenovitý tepelný příkon I Stupeň odsíření [%]   I
I----------------------------------I-----------------------I
I 50-100 MW                        I 92                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 100-300 MW                     I 92                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 300 MW                         I 96                    I
I----------------------------------I-----------------------I
 
Tabulka 3 - Minimální stupně odsíření pro spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
 
I----------------------------------I-----------------------I
I Celkový jmenovitý tepelný příkon I Stupeň odsíření [%]   I
I----------------------------------I-----------------------I
I 50-100 MW                        I 93                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 100-300 MW                     I 93                    I
I----------------------------------I-----------------------I
I > 300 MW                         I 97                    I
I----------------------------------I-----------------------I
 
 
Příloha 3
POŽADAVKY NA KVALITU PALIV A HLÁŠENÍ O KVALITĚ PALIVA
  
Část I
Požadavky na kvalitu paliv
Stanovené limitní hodnoty obsahu prvků a jejich sloučenin jsou vztaženy k hmotnosti daného prvku.
1. Požadavky na kvalitu pevných paliv
1.1. Požadavky na kvalitu uhlí a výlisky z uhlí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
 
-----------------------------------------------------------------------
    Kvalitativní                    Limitní hodnoty dle celkového
      ukazatel         Jednotka     jmenovitého tepelného příkonu
                                        určeného spalovacího
                                        stacionárního zdroje
                               ----------------------------------------         
                                    =< 0,3 MW       > 0,3-5 MW
-----------------------------------------------------------------------
Voda                     % hm.         < 33            < 35
-----------------------------------------------------------------------
Kvalitativní
ukazatel v bezvodém
stavu
-----------------------------------------------------------------------
Výhřevnost              MJhvezdickakg
-1
> 15 > 15 ----------------------------------------------------------------------- Obsah popela % hm. < 13 < 20 ----------------------------------------------------------------------- Měrná sirnatost1) ghvezdickaMJ-1 < 0,65 < 0,75 < 0,52) < 0,52) ----------------------------------------------------------------------- Podsítná frakce3) % <= 20 - ----------------------------------------------------------------------- Obsah prachu4) % <= 10 - -----------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1)
Měrnou sirnatostí se rozumí celkový obsah síry v původním stavu, vztažený k výhřevnosti spalovaného paliva v původním stavu, vyjádřený v g.MJ-1
2)
Vztahuje se pouze na výlisky z uhlí.
3)
Podíl zrna, který při třídicí zkoušce proséváním dle určených technických norem propadne sítem s otvory o rozměru rovném spodní hranici velikosti zrna, specifický pro danou sortu paliva, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku.
4)
Podíl frakce s velikostí zrn 0 - 10 mm v podsítné frakci, vyjádřený v hmotnostních procentech z navážky vzorku.
1.2. Požadavky na kvalitu výlisků z biomasy podle § 2 písm. a) pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně
 
------------------------------------------------------------------------
    Kvalitativní                  Limitní hodnoty dle celkového
      ukazatel       Jednotka     jmenovitého příkonu určeného
                                spalovacího stacionárního zdroje
                                ----------------------------------------
                                   =< 0,3 MW         > 0,3-5 MW
------------------------------------------------------------------------
Voda                   % hm.         < 15               < 20
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel
v bezvodém stavu
------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost            MJhvezdickakg
-1
> 15 > 13 ------------------------------------------------------------------------ Obsah popela % hm. < 10 < 25 ------------------------------------------------------------------------ Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg
-1
< 10 000 < 10 000 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg
-1
< 5 < 10 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg
-1
< 1,05 < 1,5 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg
-1
< 0,05 < 0,05 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah olova a jeho mghvezdickakg
-1
< 10 < 10 sloučenin ------------------------------------------------------------------------
2. Požadavky na kvalitu kapalných paliv
 
------------------------------------------------------------------------
   Kvalitativní ukazatel     Jednotka           Limitní hodnoty
------------------------------------------------------------------------
Voda                           % hm.             < 21)
------------------------------------------------------------------------
Kvalitativní ukazatel
v bezvodém stavu
------------------------------------------------------------------------
Výhřevnost                    MJhvezdickakg
-1
> 321) ------------------------------------------------------------------------ Obsah síry a jejích % hm. < 0,12) sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah chlóru a jeho mghvezdickakg
-1
< 300 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah arsenu a jeho mghvezdickakg
-1
< 10 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah kadmia a jeho mghvezdickakg
-1
< 0,3 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah rtuti a jejích mghvezdickakg
-1
< 0,05 sloučenin ------------------------------------------------------------------------ Obsah olova a jeho sloučenin mghvezdickakg
-1
< 25 ------------------------------------------------------------------------ Obsah polychlorovaných mghvezdickakg
-1
< 5 bifenylů a jejich sloučenin ------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se pouze na paliva pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW.
2) Nevztahuje se na těžký topný olej, u nějž nesmí maximální obsah síry a jejích sloučenin překročit 1 % hm. Tento požadavek se nevztahuje na těžký topný olej spalovaný
a) ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším,
b) v rafineriích, pokud měsíční průměr emisí oxidu siřičitého ze všech spalovacích stacionárních zdrojů v rafinerii s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů spadajících pod písmeno a), bez ohledu na druh paliva nebo kombinace používaných paliv, nepřekročí 1700 mg/m
3
a tato podmínka je stanovena v povolení provozu
c) v ostatních stacionárních zdrojích, pokud emisní limit pro oxid siřičitý stanovený pro ně v povolení provozu nepřekročí 1700 mg.m
-3
při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemová, vztaženo na suchý plyn.
3. Požadavky na kvalitu plynných paliv pro stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně s výjimkou zemního a degazačního plynu
 
---------------------------------------------------------------
   Kvalitativní ukazatel                    Limitní hodnoty
      v bezvodém stavu        Jednotka
---------------------------------------------------------------
Obsah síry a jejích            mghvezdickam
-3
< 1 0001) sloučenin --------------------------------------------------------------- Obsah chlóru a jeho mghvezdickam
-3
< 50 sloučenin ---------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Vyjádřeno jako čtvrtletní průměr z minimálně 3 v čase rovnoměrně odebraných vzorků.
            


Vysvětlivky:
1) Jde-li o právnickou osobu název a právní formu; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení.
2) Jde-li právnickou osobu, adresa sídla; jde-li o fyzickou osobu, adresa bydliště; jde-li o zahraniční osobu, u fyzických osob adresa místa pobytu nebo adresa místa bydliště a u právnických osob adresa sídla mimo území České republiky.
3) Identifikační číslo se uvede v případě, že bylo přiděleno; jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, uvede se datum narození.
4) V případě biomasy podle § 2 písm. a) se také uvede, zda se jedná o dřevní pelety, dřevní brikety, pelety z bylinné biomasy, brikety z bylinné biomasy či jiné. U těžkého topného oleje se uvede také rozmezí obsahu síry =<1 % hm., 1-3 % hm. a > 3 % hm., a podle toho se vykazují jednotlivé parametry. V případě směsných paliv se uvede jejich obchodní název.
5) Dodávky z dovozu ze zemí mimo území Evropské unie.
6) Dodávky z přeshraniční přepravy ze zemí Evropské unie za účelem distribuce na trhu v České republice.
7) Dle parametrů, za podmínek a v jednotkách stanovených v části I této přílohy. V případě uhlí a výlisků z uhlí se obsah síry uvede v mg.MJ
-1
.
 
Příloha 4
PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE TEPELNĚ ZPRACOVÁVAJÍCÍ ODPAD
 
Část I
Specifické emisní limity
1. Specifické emisní limity pro spalovny odpadu
Emisní limity pro spalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. Pro spalování odpadních olejů jsou emisní limity vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku v odpadním plynu 3 %. V případě jednorázového měření emisí látek uvedených v tabulce 1.1. se za emisní limit považují hodnoty denních průměrů.
1. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně kontinuálním měřením
 
------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující                     Emisní limit1)  [mg.m
-3
] látka ----------------------------------------------------------------- Půlhodinové průměry 10 minutový průměr Denní průměr -------------------------------------------------- 97 % 100 % 95 % ------------------------------------------------------------------------------ TZL 10 10 30 ------------------------------------------------------------------------------ NO
x
4002) 200 200 400 ------------------------------------------------------------------------------ SO
2
50 50 200 ------------------------------------------------------------------------------ TOC 10 10 20 ------------------------------------------------------------------------------ HCl 10 10 60 ------------------------------------------------------------------------------ HF 1 2 4 ------------------------------------------------------------------------------ CO 50 1003) 1503) ------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) V případě poruchy nesmí být za žádných okolností překročeny specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené podle této tabulky a koncentrace tuhých znečišťujících látek 150 mg.m
-3
, vyjádřené jako průměrné půlhodinové hodnoty.
2) Vztahuje se pouze na stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad o celkové jmenovité kapacitě nižší než 6 t.h
-1
, povolené pro tepelné zpracování odpadu před 28. prosincem 2002 a uvedené do provozu nejpozději 28. prosince 2003 nebo pokud provozovatel podal úplnou žádost o povolení před 28. prosincem 2002 za podmínky že stacionární zdroj byl uveden do provozu nejpozději 28. prosince 2004. Na tyto stacionární zdroje se nevztahuje povinnost plnit půlhodinové průměry koncentrací NO
x
.
3) Pro spalovny odpadu s fluidním ložem může příslušný orgán povolit výjimky z emisních limitů pro CO, pokud v povolení provozu současně stanoví emisní limit vyjádřený jako průměrná hodinová hodnota nejvýše 100 mg.m
-3
.
2. Emisní limity pro znečišťující látky zjišťované primárně jednorázovým měřením
 
-----------------------------------------------------------------
Znečišťující látky                             Emisní limit
-----------------------------------------------------------------
Cd+Tl a jejich sloučeniny                      0,05 mg.m
-3
----------------------------------------------------------------- Hg a její sloučeniny 0,05 mg.m
-3
----------------------------------------------------------------- Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V a jejich sloučeniny 0,5 mg.m
-3
----------------------------------------------------------------- PCDD/F 0,1 ng TEQ.m
-3
-----------------------------------------------------------------
2. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad, jiné než spalovny odpadu
2.1. Specifické emisní limity pro cementářské pece tepelně zpracovávající odpad společně s palivem
Emisní limity se vztahují na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 10 % a představují v případě kontinuálního měření průměrnou denní hodnotu. Dále jsou uplatněny emisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2 části I této přílohy.
 
-----------------------------------------------------------------
          Znečišťující látka              Emisní limit [mg.m
-3
] ----------------------------------------------------------------- TZL 30 ----------------------------------------------------------------- NO
x
500 ----------------------------------------------------------------- SO
2
501), 2) ----------------------------------------------------------------- TOC 101) ----------------------------------------------------------------- HCl 10 ----------------------------------------------------------------- HF 1 -----------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) V případě, že emise oxidu siřičitého nebo celkového organického uhlíku nevznikají tepelným zpracováním odpadu, může krajský úřad udělit výjimky z emisních limitů stanovených pro tyto znečišťující látky.
2) Při stanovení emisního limitu pro oxid siřičitý vychází krajský úřad z emisního limitu uvedeného v bodě 4.1.2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje zařazené do kódu 1.1. až 1.4. přílohy č. 2 k zákonu tepelně zpracovávající odpad
Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky, suchý plyn, pro pevná paliva jsou vztaženy k vypočtenému referenčnímu obsahu kyslíku.
Emisní limity stanovené jako denní průměry pro TZL, NO
x
, SO
2
, TOC, HCl a HF pro tepelné zpracování odpadu společně s palivem se vypočtou podle následujícího vzorce:
 
            (V
odpad
x C
odpad
) + (V
proc
x C
proc
) --------------------------------------- = C V
odpad
+ V
proc
 
---------------------------------------------------------------------------------------------
V
odpad
Objem odpadního plynu vzniklého tepelným zpracováním pouze odpadu, stanovený podle odpadu s nejnižší výhřevností specifikovaného v povolení a přepočtený na příslušné podmínky stanovené v této vyhlášce. Jestliže je teplo uvolňované při tepelném zpracování nebezpečného odpadu nižší než 10 % celkového tepla uvolňovaného v tomto zařízení, vypočte se hodnota V
odpad
z (teoretického) množství odpadu, jehož spálením by se dosáhlo 10 % uvolněného tepla při stanovené hodnotě celkového uvolňovaného tepla. ---------------------------------------------------------------------------------------------
C
odpad
Emisní limity stanovené v bodě 1 této přílohy.
---------------------------------------------------------------------------------------------
V
proc
Objem odpadního plynu vznikajícího ve stacionárním zdroji spalováním povolených paliv, stanovený na základě referenčního obsahu kyslíku, na který musí být emise přepočteny v souladu s touto vyhláškou. Pokud pro daný druh stacionárního zdroje není referenční obsah kyslíku stanoven, použije se skutečný obsah kyslíku v odpadním plynu nezředěný přídavkem vzduchu, který je pro vlastní proces nadbytečný. ---------------------------------------------------------------------------------------------
C
proc
Emisní limity stanovené v této části, emisní limity stanovené touto vyhláškou pro spalování paliv nebo emisní limity stanovené v povolení provozu. Použije se vždy ten ze stanovených emisních limitů, jehož hodnota je nižší. Jestliže pro některé průmyslové činnosti tyto emisní limity nejsou stanoveny, použijí se skutečné hmotnostní koncentrace. ---------------------------------------------------------------------------------------------
C                  Emisní limity při referenčním obsahu kyslíku stanoveném 
                   v této příloze, nebo pokud takové hodnoty neexistují,  emisní  limity,
                   kterými se nahradí emisní limity stanovené ve specifických přílohách této
                   vyhlášky.  Celkový  obsah kyslíku, kterým se nahradí  obsah  kyslíku  pro
                   přepočtení,   se  vypočte  na  základě  výše  uvedeného  obsahu   kyslíku
                   s respektováním parciálních objemů.
---------------------------------------------------------------------------------------------
U spalovacích stacionárních zdrojů se dále uplatní emisní limity pro těžké kovy a PCDD/F jako v bodu 1.2. části I této přílohy, vztažené na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv.
2.2.1. Zrušena
2.2.2. Hodnoty C
proc
pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou plynových turbín a plynových motorů platné od 1. ledna 2016
Hodnoty C
proc
jsou vztaženy na normální stavové podmínky, suchý plyn a referenční obsah kyslíku 6 % v případě spalování pevných paliv a 3 % v případě spalování kapalných paliv.
Hodnota C
proc
pro HCl je stanovena v případě spalovacích stacionárních zdrojů ve výši 50 mg.m
-3
.
2.2.2.1. Hodnoty C
proc
, vyjádřené jako denní průměrné hodnoty, pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před 7. lednem 2013 a byly uvedeny do provozu nejpozději 7. ledna 2014
 
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh                             Hodnoty C
proc
[mg.m
-3
] paliva ------------------------------------------------------------------------------------------------------ < 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW ------------------------------------------------------------------------------------------ SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL ------------------------------------------------------------------------------------------------------ Pevné - - 50 400 300 30 200 200 25 200 200 20 palivo 4001) obecně ------------------------------------------------------------------------------------------------------ Rašelina - - 50 300 400 30 200 200 20 200 200 20 ------------------------------------------------------------------------------------------------------ Biomasa - - 50 200 300 30 200 250 20 200 200 20 podle § 2 písm. a) ------------------------------------------------------------------------------------------------------ Kapalné - - 50 350 400 30 250 200 25 200 150 20 palivo ------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka: 1) Platí pro práškové hnědé uhlí
2.2.2.2. Hodnoty C
proc
pro spalovací stacionární zdroje, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byly uvedeny do provozu po 7. lednu 2014
 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh                               Hodnoty C
proc
[mg.m
-3
] paliva -------------------------------------------------------------------------------------------- < 50 MW 50-100 MW > 100-300 MW > 300 MW -------------------------------------------------------------------------------------------- SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL SO
2
NO
x
TZL -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pevné - - 50 400 300 20 200 200 20 150 150 10 palivo 2001) 2002) obecně -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rašelina - - 50 300 250 20 300 200 20 150 150 20 2503) 2003) -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Biomasa - - 50 200 250 20 200 200 20 150 150 20 podle § 2 písm. a) -------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kapalné - - 50 350 300 20 200 150 20 150 100 10 palivo --------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Platí pro cirkulační nebo tlakové spalování ve fluidním loži
2) Platí pro spalování práškového hnědého uhlí
3) Platí pro spalování ve fluidním loži
2.3. Specifické emisní limity pro stacionární zdroje neuvedené v bodech 1., 2.1. a 2.2. tepelně zpracovávající odpad
Na tyto stacionární zdroje se vztahují emisní limity pro PCDD/F, rtuť, kadmium a thalium uvedené v části I bodě 1.2. vyjádřené jako průměrná hodnota bez přepočtu na referenční obsah kyslíku, a dále specifické emisní limity stanovené v povolení provozu s přihlédnutím k hodnotám emisních limitů uvedených v bodě 1.1. této přílohy a technickým možnostem konkrétního zdroje pro:
1. oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý,
2. oxid uhelnatý,
3. tuhé znečišťující látky,
4. celkový organický uhlík,
5. plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík,
6. plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a
7. oxid siřičitý.
  
Část II
Technické podmínky provozu
(1) V zásobníku odpadu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících komunální odpad je trvale udržován podtlak a odsávaný vzduch přiváděn do spalovací komory. Pokud neprobíhá spalování, vzduch odsávaný ze zásobníku odpadu se odvádí do výduchu schváleného v rámci povolení provozu.
(2) Stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad se konstruují a provozují způsobem, který zaručuje, že
a) u spalovny odpadu je zajištěna dostatečná doba setrvání tepelně zpracovávaného odpadu v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování, za účelem dokonalého vyhoření nebo tepelného rozkladu tak, aby struska a popel obsahovaly méně než 3 % celkového organického uhlíku, nebo aby ztráta žíháním byla menší než 5 % hmotnosti suchého materiálu,
b) odpadní plyn je za posledním přívodem spalovacího vzduchu řízeným způsobem ohřát ve všech místech profilu toku odpadního plynu, a to i za nejméně příznivých podmínek, na teplotu nejméně 850°C po dobu nejméně dvou sekund, měřeno v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu; pokud se spaluje nebezpečný odpad s obsahem organických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor vyšším než 1 %, musí tato teplota dosáhnout nejméně 1100°C po dobu nejméně dvou sekund,
c) ve spalovně odpadu se automaticky zapne nejméně jeden pomocný hořák v každé spalovací komoře, který nesmí spalovat palivo, jehož spálením by vznikly vyšší emise než ze spalování plynového oleje, zkapalněného plynu nebo zemního plynu, v těchto případech:
1. během uvádění spalovny do provozu a jejího odstavování s cílem zajistit, že stanovená teplota bude v prostoru, v němž dochází k tepelnému zpracování odpadu, udržena po celou tuto dobu, dokud je v prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu, nějaký nespálený odpad,
2. pokud teplota odpadního plynu po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod stanovenou teplotu 850°C nebo 1100°C podle tepelně zpracovávaného odpadu,
d) při uvádění stacionárního zdroje do provozu a při jeho odstavování, v případě poklesu teploty pod stanovenou minimální mez podle písm. b) nebo v případě překročení některého ze specifických emisních limitů bude automaticky zabráněno přívodu odpadu do prostoru, kde dochází k tepelnému zpracování odpadu přímou oxidací.
(3) Za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou, lze v povolení provozu uvést technické podmínky provozu pro určité kategorie a druhy odpadu a pro určité tepelné procesy odlišně od podmínek stanovených v odstavci 2 písm. a) až c) a minimálních teplot uvedených v odstavci 2 písm. d), pokud budou dodrženy specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené v bodu 1 části I této přílohy a pokud to v případě spaloven odpadu nepovede k produkci většího množství pevných zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než při dodržení podmínek podle odstavce 2 písm. a) až c).
(4) Odpady ze zdravotnické a veterinární péče, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky, se dávkují přímo bez toho, aby byly nejdříve smíšeny s jinými druhy odpadu nebo s nimi bylo jinak manipulováno.
(5) Nejméně jednou při prvním uvádění stacionárního zdroje, v němž je povoleno tepelné zpracování odpadu, do provozu a za předpokládaných nejméně příznivých provozních podmínek se ověří doba setrvání odpadního plynu při stanovené nejnižší teplotě za posledním přívodem spalovacího vzduchu podle bodu 2. Současně se zjišťuje obsah kyslíku v odpadním plynu.
(6) Aniž je dotčeno ustanovení bodu 2 písm. d), nesmí být doba trvání provozu stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad při překročení specifických emisních limitů delší než 4 hodiny nepřetržitě a současně celková doba trvání provozu při překročení specifických emisích limitů v jednom kalendářním roce nesmí překročit 60 hodin. To platí pro všechny stacionární zdroje, jejichž odpadní plyny jsou svedeny do stejné technologie ke snižování emisí.
 
Příloha 5
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, EMISNÍ STROPY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K POUŽÍVÁNÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL, ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK
 
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ A POJMY
1. Pro účely této přílohy jsou použita tato označení a pojmy:
a) pojem činnost používaný v této příloze zahrnuje rovněž čištění procesního zařízení a čištění pracovních prostorů, avšak nezahrnuje čištění výrobků, pokud není dále uvedeno jinak,
b) spotřeba organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů, kterou se rozumí celkové vstupní množství organických rozpouštědel/VOC/práškových plastů do zdroje za kalendářní nebo běžný rok snížené o všechna organická rozpouštědla/VOC/práškové plasty, které byly regenerovány v rámci daného zdroje pro opakované použití jako vstup v daném zdroji,
c) VOC
F
se rozumí podíl hmotnosti fugitivních emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel,
d) VOC
E
se rozumí podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a množství či velikosti produkce nebo množství vstupních organických rozpouštědel či celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC.
2. Požadavky na plnění specifických emisních limitů pro zdroje uvedené v části II této přílohy
a) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 10 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 2 mg/m
3
, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace,
b) u stacionárního zdroje emitujícího těkavé organické látky podle § 21 písm. b) nesmí být při celkovém hmotnostním toku těchto znečišťujících látek větším nebo rovném 100 g/h, překročen emisní limit pro těkavé organické látky 20 mg/m
3
, vyjádřený jako celková hmotnostní koncentrace; tento emisní limit se nevztahuje na chemické čištění uvedené pod bodem 3. části II této přílohy,
c) emisní limit stanovený v této příloze se neuplatní, pokud u stacionárního zdroje i přes použití nejlepší dostupné techniky není technicky a ekonomicky možné dosáhnout stanoveného emisního limitu VOC, vyjádřeného jako podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel, a zároveň tím nemohou vzniknout významná rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí,
d) emisní limity se uplatňují za normálních podmínek ve vlhkém plynu,
e) není přípustné před měřicím místem ředit odpadní plyn jiným plynem za účelem plnění specifických emisních limitů; je-li odpadní plyn ředěn z důvodu správné funkce zařízení ke snižování emisí nebo chlazení, vyjadřuje se výsledná koncentrace při měření emisí výhradně v průtoku bez přisávaného plynu; tento požadavek platí pro stacionární zdroje uvedené v části II v bodech:
i. 4.1. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více,
ii. 4.5. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok a více,
iii. 1.1., 1.3., 1.4., 4.2. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok a více,
iv. 1.2., 4.6., 7. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 25 t za rok a více,
v. v ostatních bodech s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel stanovenou pro povinnost plnit specifický emisní limit, s výjimkou bodu 4.4. a bodu 9.
3. Technické podmínky provozu stacionárních zdrojů
a) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v této příloze používající těkavé organické látky podle § 21 písm. a) nebo směsi s obsahem těchto látek nahrazuje tyto látky nebo směsi s obsahem těchto látek co nejdříve a v nejvyšší možné míře méně škodlivými látkami nebo směsmi.
b) Emise těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b) musí být zachycovány a odváděny definovaným výduchem nebo komínem, nebo svedeny do zařízení pro omezování emisí, a to do té míry, do jaké je to technicky a ekonomicky proveditelné, přičemž nesmí být překročeny specifické emisní limity stanovené v části I bodu 2 písm.a) a b) této přílohy.
 
ČÁST II
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU
1. Polygrafie (kódy 9.1. až 9.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Polygrafické činnosti v bodech 1.1. - 1.4. zahrnují procesy a operace reprodukování textu či obrazu, ve kterých se využívá tisková forma obrazu či textu a kde jsou tiskařské barvy přenášeny na jakýkoliv typ povrchů. Tyto činnosti zahrnují rovněž související postupy, výrobu tiskové formy a její přenos, laminování, natírání a lakování.
Tiskařskou barvou se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, která se používá k tisku textu nebo obrazu na určitý povrch.
1.1. Ofset s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel            I------------I------------I------------I
I [t/rok]                             I TOC        I VOC
F
1)
I VOC
E
2)
I I I [mg/m
3
] I [%] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I 0,6-15 I 50 I - I - I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 15-200 I 20 I 30 I - I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 200 I 20 I 30 I 10 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Zbytky organických rozpouštědel v konečných výrobcích se nepovažují za součást fugitivních emisí.
2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
1.2. Publikační hlubotisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel            I------------I------------I------------I
I [t/rok]                             I TOC        I VOC
F
I VOC
E
1)
I I I [mg/m
3
] I [%] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I 0,6-15 I 50 I - I - I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 15-200 I 50 I 10 I - I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 200 I 50 I 10 I 5 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
1.3. Jiné tiskařské činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
 
I---------------------------------I----------------I-------------------------I
I Činnost                         I Celková        I Emisní limit            I
I                                 I projektovaná   I------------I------------I
I                                 I spotřeba       I TOC        I VOC
F
I I I organických I [mg/m
3
] I [%] I I I rozpouštědel I I I I I [t/rok] I I I I---------------------------------I----------------I------------I------------I I rotační sítotisk na textil I 0,6-15 I 50 I - I I a lepenku I----------------I------------I------------I I I > 15-30 I 50 I 25 I I I----------------I------------I------------I I I > 30 I 50 I 20 I I---------------------------------I----------------I------------I------------I I rotační válcový sítotisk, jiné I 0,6-15 I 50 I - I I hlubotisky, gumotisk, I----------------I------------I------------I I laminování, natírání, lakování I > 15-25 I 50 I 25 I I I----------------I------------I------------I I I > 25 I 50 I 20 I I---------------------------------I----------------I------------I------------I
1.4. Knihtisk s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel                                     I------------I------------I
I [t/rok]                                          I TOC        I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [%] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I 0,6-15 I 50 I - I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 15 I 50 I 15 I I--------------------------------------------------I------------I------------I
2. Odmašťování nebo čištění povrchů
Pod činnostmi uvedenými v bodech 2.1. a 2.2. a v bodu 2.3. jsou zahrnuty jakékoli procesy, při nichž jsou organická rozpouštědla používána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, odmaštění, snímání povlaků, odlakování a další povrchové úpravy výrobních polotovarů a výrobků. Tyto činnosti se nevztahují na chemické čištění, které je vyjmenované jako samostatná činnost v bodu 3 této části přílohy. Dále se tyto činnosti nevztahují na čištění pracovních prostorů a čištění procesního zařízení.
2.1. Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,01 t za rok a více; odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako halogenované, s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,1 t za rok a více (kód 9.5. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------I------------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba   I Emisní limit                             I
I organických rozpouštědel        I------------I----------------I------------I
I [t/rok]                         I VOC        I hmotnostní tok I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [g/h] I [%] I I---------------------------------I------------I----------------I------------I I > 1-5 I 20 I 100 I 15 I I I 2
1)
I 10
1)
I I I---------------------------------I------------I----------------I------------I I > 5 I 20 I 100 I 10 I I I 2
1)
I 10
1)
I I I---------------------------------I------------I----------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro stacionární zdroje používající organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a).
2.2. Odmašťování nebo čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny v bodu 2.1., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit
1)
I I rozpouštědel I------------I------------I I [t/rok] I TOC I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [%] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 2-10 I 75 I 20 I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 10 I 50 I 15 I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Emisní limit se neuplatňuje v případě, že jsou při provozu zdroje používány výhradně čisticí prostředky, jejichž průměrný obsah organických rozpouštědel nepřesahuje 30 % hmotnostních.
Odmašťování a čištění povrchů smí být provozováno ve vymezených prostorách především s využitím odmašťovacích stolů nebo podobných zařízení tam, kde je to technicky možné. Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.
2.3. Jednorázové činnosti odmašťování a čištění, které se z důvodu nadměrných rozměrů odmašťovaných povrchů uskutečňují mimo prostory odmašťoven nebo lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)
Při těchto činnostech musí být dodržovány následující technické podmínky provozu: průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech užívaných čisticích prostředcích nepřesahuje 30 % hmotnostních tam, kde je to technicky možné, a nejsou používána organická rozpouštědla s obsahem těkavých organických látek podle § 21 písm. a) nebo b) . Použitá organická rozpouštědla jsou shromažďována, uchovávána a předávána k dalšímu využití či k odstranění.
3. Chemické čištění (kód 9.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemické čištění zahrnuje činnosti využívající organická rozpouštědla v zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu, které jsou zařazeny pod činnosti uvedené v bodech 2.1. a 2.2. této přílohy.
Tato zařízení musí být vybavena systémem záchytu par s úplnou recyklací organických rozpouštědel.
 
I-------------------------------------------------------------I--------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel      I Emisní limit I
I [t/rok]                                                     I--------------I
I                                                             I VOC
E
1)
I I I [g/kg] I I-------------------------------------------------------------I--------------I I > 0 I 20 I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti vyčištěného a vysušeného výrobku.
4. Aplikace nátěrových hmot
U činností uvedených v podbodech 4.1. až 4.8. se aplikací nátěrových hmot rozumí jakákoliv činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého filmu nátěrových hmot na různé typy povrchů včetně souvisejících procesů vytékání, sušení a vypalování.
Pokud aplikace nátěrových hmot zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást natírání. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Nátěrovou hmotou se rozumí jakákoliv směs, včetně transparentních laků a všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nezbytných pro její správné použití, k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu.
4.1. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v bodech 4.2. až 4.8., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.8. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------I----------------------I-------------------------I
I Činnost                   I Celková projektovaná I Emisní limit            I
I                           I spotřeba organických I------------I------------I
I                           I rozpouštědel         I TOC
1)
I VOC
F
I I I [t/rok] I [mg/m
3
] I [%] I I---------------------------I----------------------I------------I------------I I nanášení nátěrových hmot I 0,6-5 I 100 I - I I I----------------------I------------I------------I I I > 5 I 50 I 20 I I---------------------------I----------------------I------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Emisní limit TOC platí pro všechny výduchy z jednotlivých prostorů - nanášení, vytékání, sušení, vypalování.
4.2. Nátěry dřevěných povrchů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.9. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel                                     I------------I------------I
I [t/rok]                                          I TOC        I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [%] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I 0,6-5 I 100 I - I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 5-200 I 50
1)
I 20 I I I 75
2)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 200 I 50
1)
I 15 I I I 75
2)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro sušící procesy.
2) Platí pro proces nanášení nátěrových hmot.
4.3. Přestříkávání vozidel - opravárenství s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t za rok a více nebo nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 15 t za rok včetně (kód 9.10. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost zahrnující jednoduchou nebo vícenásobnou aplikaci spojitého nátěrového filmu a související operace odmašťování, kterými se provádí
a) nanášení nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo původní výrobní zařízení,
b) nanášení originálních nátěrů na silniční a kolejová vozidla nebo na jejich části za použití výrobků určených k přestříkávání vozidel, které je prováděno mimo původní výrobní zařízení,
c) nanášení nátěrů na přívěsy (včetně polopřívěsů),
d) nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun za rok.
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel                                     I------------I------------I
I [t/rok]                                          I TOC        I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [%] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I >= 0,5 I 50 I 25 I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Pro zdroje spadající pod činnost uvedenou pod písm. a) se namísto výše uvedených emisních limitů TOC a VOC uplatňuje tato technická podmínka provozu: V uvedených zdrojích jsou používány výhradně vybrané výrobky uvedené v části I kategorii B přílohy č. 7, splňující limitní hodnoty obsahu VOC stanovené pro tyto výrobky v bodu 2. části II přílohy č. 7.
4.4. Nanášení práškových plastů (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------------------------------I--------------I
I Celková projektovaná spotřeba práškových plastů             I Emisní limit I
I [t/rok]                                                     I--------------I
I                                                             I TOC
1)
I I I [mg/m
3
] I I-------------------------------------------------------------I--------------I I >= 10 I 50 I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Vysvětlivka:
1) Týká se vypalování a chlazení výrobků
4.5. Nátěry kůže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------------------------------I--------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel      I Emisní limit I
I [t/rok]                                                     I--------------I
I                                                             I VOC
E
1)
I I I [g/m
2
] I I-------------------------------------------------------------I--------------I I >= 10 I 75 I I I 150
2)
I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku.
2) Platí pro nátěry bytových doplňků a malých kožených předmětů jako jsou tašky, peněženky, opasky a jiné.
4.6. Nátěry pásů a svitků (kód 9.11. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost, při níž je nanášen souvislý film nátěrových hmot na pásové svitky kovových a jiných materiálů.
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel [t/rok]                             I------------I------------I
I                                                  I TOC        I VOC
F
I I I [mg/m
3
] I [%] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 5 I 50 I 5 I I I 150
1)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
4.7. Nátěry při výrobě nových silničních nebo kolejových vozidel s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t za rok a více (kód 9.14. přílohy č. 2 k zákonu)
Velikost povrchu opatřeného nátěrem je v případech výrobků uvedených v této části definována jako
a) plocha povrchu vypočtená jako součet celkové velikosti povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty a velikosti povrchů všech částí připojených k výrobku v dalších fázích výroby, které jsou natírány stejným nátěrovým systémem, nebo
b) celková velikost povrchu výrobku opatřeného nátěrovými hmotami v daném zařízení.
Velikost povrchu opatřeného elektroforeticky nanášenou vrstvou nátěrové hmoty se vypočítává ze vztahu:
[2 x hmotnost karosérie] / [průměrná tloušťka plechu x hustota materiálu plechu]
Tuto metodu lze rovněž použít pro jiné výrobky z plechu. K výpočtu celkové velikosti povrchu výrobku opatřovaného v daném zařízení vrstvou nátěrové hmoty lze rovněž využít softwarové systémy nebo jiné ekvivalentní metody. Jednotkou pro výpočet velikosti povrchu je m
2
.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 15 t/rok a více platí údaje v následující tabulce.
Pro nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel do 15 t/rok platí požadavky stanovené v bodu 4.3. této přílohy - Přestříkávání vozidel - opravárenství.
 
I--------------------------I---------------------------------------I------------I
I Činnost s celkovou       I Roční produkce [ks]                   I Emisní     I
I projektovanou spotřebou  I                                       I limit      I
I organických rozpouštědel I                                       I------------I
I >= 15 t/rok              I                                       I VOC
E
1)
I I I I [g/m
2
] I I--------------------------I---------------------------------------I------------I I nátěry nových osobních I > 5000 I 45 I I automobilů I I 35
2)
I I I---------------------------------------I------------I I I <= 5000 samonosných karosérií nebo I 90 I I I > 3500 karoserií upevněných na I I I I podvozek I I I--------------------------I---------------------------------------I------------I I nátěry nových kabin I <= 5000 I 65 I I nákladních automobilů I---------------------------------------I------------I I a dodávek I > 5000 I 55 I I--------------------------I---------------------------------------I------------I I nátěry nových nákladních I <= 2500 I 90 I I automobilů I---------------------------------------I------------I I I > 2500 I 70 I I I I 50
2)
I I--------------------------I---------------------------------------I------------I I nátěry nových autobusů, I <= 2000 I 90 I I--------------------------I---------------------------------------I------------I I trolejbusů a kolejových I > 2000 I 70 I I vozidel I I I I--------------------------I---------------------------------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové plochy výrobku. Hodnota podílu je vztažena na všechny fáze procesu provozovaného ve stejném zařízení elektroforetickým nanášením nebo jakýmkoli jiným typem procesu aplikace nátěrových hmot, včetně konečné konzervace voskem a leštění vrchního nátěru, včetně použití organických rozpouštědel k čištění provozního zařízení.
2) Platí při celkové projektované spotřebě organických rozpouštědel > 200 t/rok.
4.8. Jednorázové aplikace nátěrových hmot, které se z důvodu nadměrných rozměrů natíraných povrchů uskutečňují mimo prostory lakoven, a jejichž celková spotřeba organických rozpouštědel je vyšší než 0,1 tun (stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 zákona)
Tyto činnosti zahrnují jednorázové aplikace nátěrových hmot, jako je natírání rozměrných dílů mimo prostory lakoven v areálu provozovny, nebo natírání na vnitřních nebo venkovních plochách, zejména na budovách, konstrukcích, stožárech atp.
Technická podmínka provozu:
Přijmout vhodná opatření k minimalizaci emisí těkavých organických látek, např. použitím nátěrových hmot se sníženým obsahem organických rozpouštědel, zvolením vhodné aplikační techniky (aplikace nátěrových hmot válečkováním či štětcem), omezením přestřiků.
5. Navalování navíjených drátů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.
 
I-------------------------------------------------------------I--------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel      I Emisní limit I
I [t/rok]                                                     I--------------I
I                                                             I VOC
E
1)
I I I [g/kg] I I-------------------------------------------------------------I--------------I I > 5 I 10
2)
I I I 5
3)
I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti výrobku.
2) Platí pro nátěry drátu o průměru menším než 0,1 mm.
3) Platí v ostatních případech.
6. Nanášení adhezivních materiálů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.16. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy včetně následného lisování těchto materiálů, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování v polygrafii.
Pokud aplikace adhesivních materiálů zahrnuje operaci, při které je tentýž výrobek potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tato tiskařská operace považována za součást nanášení adhesivních materiálů. Samostatné tiskařské činnosti však do těchto činností zahrnuty nejsou.
Adhesivním materiálem se rozumí jakákoliv směs, včetně organických rozpouštědel a včetně složek nezbytných pro její správnou aplikaci, která je použita ke spojování oddělených částí vyráběných výrobků.
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel [t/rok]                             I------------I------------I
I                                                  I TOC        I VOC
F
[%] I I I [mg/m
3
] I I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 5-15 I 50 I 25 I I I 150
1)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 15-200 I 50 I 20 I I I 150
1)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 200 I 50 I 15 I I I 100
1)
I I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
7. Impregnace dřeva s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.17. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoliv činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel            I------------I------------I------------I
I [t/rok]                             I VOC
E
1)
I TOC
2)
I VOC
F
I I I [kg/m
3
] I [mg/m
3
] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I 0,6-5 I 11 I 100 I - I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 5-200 I 11 I 100 I 45 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 200 I 9 I 100 I 35 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového objemu impregnovaného dřeva. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
2) Uvedený emisní limit TOC neplatí pro zařízení využívající k impregnaci dřeva kreosot.
8. Laminování dřeva nebo plastů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.18. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost spojování vrstev dřeva a/nebo plastů k výrobě laminátů
 
I--------------------------------------------------I-------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických        I Emisní limit            I
I rozpouštědel                                     I------------I------------I
I [t/rok]                                          I VOC
E
1)
I TZL
2)
I I I [g/m
2
] I [mg/m
3
] I I--------------------------------------------------I------------I------------I I > 5 I 30 I 3 I I--------------------------------------------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové velikosti povrchu finální nalaminované plochy, ze které dochází k uvolňování těkavých organických látek do ovzduší.
2) Platí v případech broušení a řezání laminátů v rámci daného zdroje.
9. Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více (kód 9.19. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost, při které jsou používány kapalné nenasycené polyesterové pryskyřice s obsahem styrenu k výrobě kompozitů.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba VOC
1)
I Emisní limit I I I------------I------------I------------I I [t/rok] I VOC
E
2)
I TOC I TZL
3)
I I I [kg/t] I [mg/m
3
] I [mg/m
3
] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I 0,6-5 I 180 I 85 I 3 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 5-20 I 140 I 85 I 3 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 20-200 I 100 I 85 I 3 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 200 I 80 I 85 I 3 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Do projektované spotřeby VOC se započítává také celkové množství styrenu obsaženého ve vstupních surovinách.
2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkového množství spotřebovaných vstupních surovin s obsahem VOC (pryskyřice, gelcoaty, aceton a další).
3) Platí v případech broušení a řezání kompozitových výrobků v rámci daného zdroje.
10. Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, úprav viskozity nebo odstínu anebo operací plnění konečného výrobku do jeho obalů s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 10 t za rok a více (kód 9.20. přílohy č. 2 k zákonu)
Výroba konečných výrobků nebo meziproduktů nátěrových hmot, adhesivních materiálů nebo tiskařských barev vyráběných ve stejném místě míšením pigmentů, pryskyřic nebo adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravných predispergačních aktivit, včetně úprav viskozity nebo odstínu a operací plnění konečného výrobku do jeho obalů.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel [t/rok]    I------------I------------I------------I
I                                     I T0C        I VOC
F
1)
I VOC
E
2)
I I I [mg/m
3
] I [%] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 100-1000 I 150 I 5 I 5 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 1000 I 150 I 3 I 3 I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí nátěrových hmot prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
2) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
11. Výroba obuvi s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více (kód 9.21. přílohy č. 2 k zákonu)
Jakákoli činnost výroby obuvi nebo jejich částí
 
I-------------------------------------------------------------I--------------I
I Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel      I VOC
E
1)
I I [t/rok] I [g/pár] I I-------------------------------------------------------------I--------------I I > 5 I 25 I I-------------------------------------------------------------I--------------I
Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a počtu vyrobených párů
12. Výroba farmaceutických směsí (kód 9.22. přílohy č. 2 k zákonu)
Chemická syntéza, fermentace, extrakce, skladba a dokončení farmaceutických směsí a v případech, kdy jsou vyráběny ve stejném místě, i výroba meziproduktů.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel [t/rok]    I------------I------------I------------I
I                                     I TOC        I VOC
F
2)
I VOC
E
3)
I I I [mg/m
3
] I [%] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 50 I 20 I 5 I 5 I I I 150
1)
I I I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
13. Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více (kód 9.23. přílohy č. 2 k zákonu)
Operace plastikace kaučuku a sestavování kaučukových směsí míšením, hnětením, kalandrováním, drcením, mletím, barvením, operace zpracování kaučukových směsí vytlačováním (extruzí), lisováním, vstřikovacím lisováním, operace vulkanizace a jakékoliv další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodního či syntetického kaučuku do konečného pryžového výrobku.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Celková projektovaná spotřeba       I Emisní limit                         I
I organických rozpouštědel [t/rok]    I------------I------------I------------I
I                                     I TOC        I VOC
F
2)
I VOC
E
3)
I I I [mg/m
3
] I [%] I [%] I I-------------------------------------I------------I------------I------------I I > 15 I 20 I 25 I 25 I I I 150
1)
I I I I-------------------------------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro stacionární zdroje, které opětovně využívají regenerovaná organická rozpouštědla.
2) Hmotnost organických rozpouštědel, která jsou součástí výrobků prodaných v hermeticky uzavřených nádobách, se nepovažuje za součást fugitivních emisí.
3) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a hmotnosti vstupních organických rozpouštědel. Emisní limit VOC
E
se uplatňuje, pokud zdroj zjišťuje úroveň emisí výpočtem namísto měřením.
14. Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků (kód 9.24 přílohy č. 2 k zákonu)
Extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých (vyextrahovaných) zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků nebo olejů získaných ze semen, z rostlinných nebo z živočišných materiálů.
 
I----------------------------------I----------------------------I------------I
I Činnost - extrakce a rafinace    I Projektovaná spotřeba      I VOC
E
1)
I I z následujících materiálů I organických rozpouštědel I [kg/t] I I I [t/rok] I I I----------------------------------I----------------------------I------------I I živočišný tuk I > 10 I 1,5 I I----------------------------------I----------------------------I------------I I ricin I > 10 I 3 I I----------------------------------I----------------------------I------------I I řepková nebo slunečnicová semena I > 10 I 1 I I----------------------------------I----------------------------I------------I I sojové boby - normální drť I > 10 I 0,8 I I----------------------------------I----------------------------I------------I I sojové boby - bílé vločky I > 10 I 1,2 I I----------------------------------I----------------------------I------------I I ostatní semena a jiný rostlinný I > 10 I 3 I I materiál I I I I----------------------------------I----------------------------I------------I I ostatní semena a jiný rostlinný I > 10 I 1,5 I I materiál - procesy frakcionace I I I I vyjma odstraňování klovatiny či I I I I pryskyřic z olejů I I I I----------------------------------I----------------------------I------------I I ostatní semena a jiný rostlinný I > 10 I 4 I I materiál - odstraňování I I I I klovatiny či pryskyřice z olejů I I I I----------------------------------I----------------------------I------------I
Vysvětlivka:
1) Podíl hmotnosti emisí těkavých organických látek a celkové hmotnosti zpracované suroviny.
 
ČÁST III
EMISNÍ STROP A ZPŮSOB JEHO VÝPOČTU
1) Emisní strop nepřesáhne maximální množství emisí těkavých organických látek za období jednoho roku, jaké by byly zdrojem vyprodukovány v případě uplatnění emisních limitů uvedených v části II této přílohy.
2) Odchylně od odstavce 1 se postupuje v případě stacionárního zdroje uvedeného v části II této přílohy bodu 4.1. jehož emise těkavých organických látek nelze shromažďovat a kontrolovaným způsobem odvádět prostřednictvím výduchu, komínu nebo výpusti ze zařízení pro snižování emisí těkavých organických látek, a jehož emise jsou tudíž zcela fugitivní (např. nátěry lodí nebo letadel), a u kterého splnění požadavku na plnění emisního stropu dle odst. 1 není technicky a ekonomicky dosažitelné. V takovém případě se považuje emisní strop za plněný, jestliže je vzhledem k emisím těkavých organických látek používána nejlepší dostupná technika.
3) Emisní strop nemůže nahrazovat emisní limit stanovený v části I bodu 2 písm. a) a b).
4) V případě aplikace nátěrových hmot, adhezivních materiálů nebo tiskařských barev lze využít následujícího způsobu stanovení emisního stropu.
Emisní strop = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech x K
1
x K
2
 
I---------------------------------------------------------------I------------I
I Činnost                                                       I faktor K
1
I I---------------------------------------------------------------I------------I I publikační hlubotisk I 4 I I---------------------------------------------------------------I------------I I rotační válcový sítotisk I 1,5 I I---------------------------------------------------------------I------------I I ostatní polygrafické činnosti (s výjimkou publikačního I 2,5 I I hlubotisku a rotačního válcového sítotisku) I I I---------------------------------------------------------------I------------I I aplikace nátěrových hmot na dřevo, textil, tkaniny, filmy, I 4 I I fólie a papír I I I---------------------------------------------------------------I------------I I nanášení adhezivních materiálů I 3 I I---------------------------------------------------------------I------------I I nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů I 2,5 I I---------------------------------------------------------------I------------I I přestříkávání vozidel - opravárenství I 2,5 I I---------------------------------------------------------------I------------I I nátěry pro styk s potravinami; nátěry v leteckém průmyslu I 2,33 I I---------------------------------------------------------------I------------I I aplikace nátěrových hmot na ostatní materiály I 1,5 I I---------------------------------------------------------------I------------I
V případě, že je při provozu zdroje dosahováno vyšší účinnosti využití netěkavých látek obsažených v nátěrových hmotách, adhezivních materiálech a tiskařských barvách, může být velikost faktoru K
1
pro jednotlivé zdroje upravena.
Hodnota faktoru K
2
se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise uvedeného pro jednotlivé činnosti v části II této přílohy takto:
K
2
= [emisní limit pro fugitivní emise + 15] / 100
pro činnosti uvedené v bodu 4.3. části II této přílohy, dále pro činnosti uvedené v bodu 4.1. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 15 t/rok a pro činnosti uvedené v bodu 4.2. části II této přílohy s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel < 25 t/rok
nebo
K
2
= [emisní limit pro fugitivní emise + 5] / 100 pro všechny ostatní činnosti.
 
ČÁST IV
ZPŮSOB PROVEDENÍ ROČNÍ HMOTNOSTNÍ BILANCE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK
1. Veličiny roční hmotnostní bilance
Bilance se provádí pro organická rozpouštědla vyjádřená jako VOC. V případě veličiny O1 změřené jako TOC se provede přepočet na VOC podle § 12 odst. 4.
 
I----------------------------------------------------------------------------I
I vstupy (I)                                                                 I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I I1   I celková hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve     I
I      I směsích, která byla zakoupena a využita jako vstupy do procesů      I
I      I v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance  I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I I2   I celková hmotnost organických rozpouštědel, v čisté formě nebo ve    I
I      I směsích, která byla interně regenerována a znovu (recyklovaně)      I
I      I využita jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je        I
I      I vypočítávána tato hmotnostní bilance (recyklovaná rozpouštědla      I
I      I se započítávají pokaždé, kdy jsou využita v rámci provozu daného    I
I      I zdroje)                                                             I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I výstupy (O)                                                                I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O1   I emise těkavých organických látek v odpadním plynu, který je odváděn I
I      I do ovzduší komínem nebo výduchem                                    I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O2   I hmotnost organických rozpouštědel obsažených v odpadní vodě; při    I
I      I výpočtu veličiny O5 se bere v úvahu i způsob zpracování odpadních   I
I      I vod                                                                 I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O3   I hmotnost organických rozpouštědel obsažených jako nečistoty nebo    I
I      I rezidua v konečných výrobcích                                       I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O4   I hmotnost nezachycených těkavých organických látek uvolněných do     I
I      I ovzduší vlivem větrání místností, kdy jsou tyto emise z pracovního  I
I      I prostředí vypouštěny do ovzduší okny, dveřmi, ventilačními otvory   I
I      I apod.                                                               I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O5   I hmotnost organických rozpouštědel spotřebovaných v průběhu          I
I      I chemických a fyzikálních procesů, například spalováním, sorpcí      I
I      I apod., pokud tato hmotnost nebyla započtena do veličin O6, O7       I
I      I nebo O8                                                             I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O6   I hmotnost organických rozpouštědel obsažených ve shromážděných       I
I      I odpadech                                                            I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O7   I hmotnost organických rozpouštědel v čisté formě nebo ve směsích     I
I      I prodaných nebo určených k prodeji jako komerční výrobek             I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O8   I hmotnost organických rozpouštědel, která byla interně regenerována  I
I      I ze směsí k opětovnému využití v rámci provozu daného zdroje, avšak  I
I      I nebyla v časovém rámci, pro který je zpracovávána tato bilance,     I
I      I opětovně využita jako vstup I2 ani nebyla započtena do veličiny O7  I
I------I---------------------------------------------------------------------I
I O9   I hmotnost organických rozpouštědel uvolněných do životního prostředí I
I      I jiným způsobem                                                      I
I------I---------------------------------------------------------------------I
 
2. Základní bilanční výpočty
a) Spotřeba organických rozpouštědel C se vypočítá ze vztahu:
C = I1 - O8 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
b) Fugitivní emise F se vypočtou podle některé z následujících rovnic:
F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8 nebo F = O2 + O3 + O4 + O9
(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
Fugitivní emise lze stanovit též omezeným, leč reprezentativním souborem měření, a dokud nedojde ke změně vybavení, není nutné tato měření opakovat.
c) Emise E se vypočtou ze vztahu:
E = F + O1 (uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
d) Měrná výrobní emise se vypočte jako podíl množství emisí těkavých organických látek a množství nebo velikosti produkce (uvádí se v g/kg, g/m
2
, kg/m
3
, g/pár nebo v kg/t).
e) Emisní podíl fugitivních emisí se vypočte jako podíl množství fugitivních emisí a vstupního množství organických rozpouštědel I, kde I = I1 + I2 (uvádí se v %).
f) Emisní podíl emisí se vypočte jako podíl množství emisí a vstupního množství organických rozpouštědel (uvádí se v %).
g) V případě plnění emisního stropu stanoveného výpočtem podle části III bodu 4 této přílohy se určuje celkové množství netěkavých látek N obsažených ve spotřebovaných nátěrových hmotách, adhesivních materiálech nebo tiskařských barvách, které se vypočítá ze vztahu:
N = celková roční spotřeba materiálu x obsah netěkavých látek v materiálu
(uvádí se v hmotnostních jednotkách - g, kg nebo tuny)
Vyplněný bilanční list provozovatelé uloží do své provozní evidence a na požádání jej poskytují příslušným orgánům ochrany ovzduší současně se všemi podklady potřebnými pro ověření správnosti vstupních dat použitých pro výpočty.
 
Příloha 6
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU PRO STACIONÁRNÍ ZDROJE, VE KTERÝCH DOCHÁZÍ K NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM
1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) benzinem - jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel, vyjma kapalného propanbutanu, a jehož nasycené páry mají při teplotě 20 °C tlak roven nebo větší než 1,32 kPa,
b) benzinovými parami - všechny plynné sloučeniny, které se odpařují z benzinu,
c) čerpací stanicí - zařízení pro vydávání benzinu ze stacionárních skladovacích nádrží do palivových nádrží motorových vozidel,
d) meziskladem par - prostor v nádrži s pevnou střechou, v němž jsou shromažďovány páry benzinu pro účely pozdější přepravy k jednotce omezování emisí par v jiném terminálu. Přeprava těchto par mezi jednotlivými skladovacími zařízeními v terminálu se nepovažuje za meziskladování par ve smyslu této přílohy,
e) mobilním kontejnerem - cisterna pro přepravu benzinu po silnici, železnici nebo vodních cestách z jednoho terminálu do druhého nebo z terminálu do čerpací stanice,
f) plnicí lávkou - každá konstrukce v terminálu, ze které lze kdykoliv plnit benzin do jednotlivých silničních cisteren,
g) plnicím zařízením - jakékoli zařízení v terminálu pro plnění benzinu do mobilních kontejnerů,
h) ročním obratem benzinu - největší celkové množství benzinu odebrané ze skladovacího zařízení terminálu do mobilních kontejnerů v průběhu předchozích tří let,
i) systémem rekuperace benzinových par etapy I - zařízení pro zpětné získávání benzinu z par skladovacích zařízení terminálů včetně všech vyrovnávacích zásobníkových systémů v terminálu,
j) systémem rekuperace benzinových par etapy II - zařízení zajišťující rekuperaci benzinových par vytěsněných z palivové nádrže motorového vozidla při čerpání pohonných hmot na čerpací stanici a přenášející benzinové páry do skladovací nádrže na čerpací stanici nebo zpět do benzinového čerpacího automatu k opětovnému prodeji,
k) terminálem - zařízení pro skladování a k plnění benzinu do mobilních kontejnerů, včetně technologického příslušenství na místě tohoto zařízení,
l) účinností zachycení benzinových par - množství benzinových par zachycených systémem rekuperace benzinových par etapy II ve srovnání s množstvím benzinových par, které by bylo jinak vypouštěno do ovzduší, pokud by takový systém neexistoval, a které je vyjádřeno jako procentní podíl.
2. Požadavky na skladovací zařízení terminálů
a) Pro terminál, jehož skladovací zařízení je vybaveno systémem rekuperace benzinových par etapy I, je na výduchu z tohoto systému stanoven emisní limit 150 mg/m
3
, vyjádřený jako hmotnostní koncentrace celkového organického uhlíku s výjimkou methanu, vztažený na normální stavové podmínky a vlhký plyn.
b) Střecha a vnější stěny nádrží nad úrovní terénu musí být opatřeny vhodnou izolací a reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %. Toto ustanovení se nevztahuje na nádrže napojené na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).
c) Nádrže s vnějšími nebo vnitřními plovoucími střechami musí být vybaveny primárním těsněním pro zakrytí prstencového prostoru mezi stěnou nádrže a vnějším obvodem plovoucí střechy a sekundárním těsněním umístěným nad primárním těsněním. Tato těsnění jsou provedena tak, aby účinnost záchytu par benzinu činila nejméně 95 % ve srovnání s podobnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného záchytu par benzinu (tzn. nádrž s pevnou střechou s pojistným ventilem).
d) Nádrže s pevnou střechou musí být napojeny na systém rekuperace benzinových par etapy I, který splňuje požadavky uvedené v písmenu a).
e) Požadavky na omezení úniku benzinových par uvedené v písmenu d) se nevztahují na nádrže s pevnou střechou v terminálech, kde je povoleno meziskladování par podle bodu 3 této přílohy.
3. Požadavky na zařízení pro plnění a stáčení
a) Páry vytěsněné z plněných mobilních kontejnerů musí být vedeny parotěsným potrubím do systému rekuperace benzinových par etapy I terminálu. Toto ustanovení se nevztahuje na mobilní kontejnery s horním plněním po dobu platnosti povolení tohoto plnicího systému.
b) V terminálech, kde se plní benzin do plavidel, může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen jednotkou pro spalování par, pokud zpětné získávání par není bezpečné nebo technicky není možné vzhledem k objemu vytěsněných par. Požadavky na emise do ovzduší z jednotek omezování par benzinu, které jsou uvedené v písm. a) bodu 2. této přílohy, se vztahují také na jednotku spalování par.
c) V terminálech s ročním obratem benzinu do 25 000 tun může být systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par.
d) V terminálech, kde je systém rekuperace benzinových par etapy I nahrazen meziskladem par, musí být vytěsněné páry vedeny plynotěsným potrubím do meziskladu par s účinností nejméně 99 %. Plnění mobilního kontejneru benzinem nesmí být zahájeno, dokud nejsou obě nádrže řádně propojeny potrubím pro odvod par a dokud není zajištěna řádná funkce systému přečerpání par.
e) V případě úniku par benzinu musí být stáčení neprodleně zastaveno. Na plnicí lávce terminálu je umístěn ovladač, kterým lze stáčení kdykoli zastavit.
f) Při plnění mobilních kontejnerů s horním plněním musí být plnicí rameno zajištěno tak, aby jeho ústí bylo u dna kontejneru a zamezilo se rozstřiku benzinu.
4. Požadavky na zařízení pro spodní plnění, sběr par a ochranu před přeplněním silničních cisternových vozidel
4.1 Potrubní spojky
a) Rychlospojky pro stáčení benzinu na plnicím rameni a na vozidle musí odpovídat ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: „Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC- 306", část 2.1.1.1 - Typ potrubní spojky pro spodní plnění.
b) Rychlospojky potrubí pro sběr par benzinu na plnicí lávce a na vozidle odpovídají ustanovení směrnice API Recommended Practice 1004, sedmé vydání, listopad 1988: "Spodní plnění a zpětné získávání par u cisternových silničních vozidel MC-306", část 4.1.1.2 - Přípojka pro odvod par.
4.2. Podmínky plnění
a) Obvyklý průtok benzinu jedním ramenem při plnění je 2 300 l/min, maximální povolený průtok je 2 500 l/min.
b) Při nejvyšším zatížení terminálu se připouští v místě přípojky na vozidle maximální přetlak par 5,5 kPa.
c) Všechna schválená vozidla se spodním plněním jsou opatřena kovovým identifikačním štítkem, na němž je uveden nejvyšší povolený počet plnicích ramen, která mohou být provozována současně tak, aby nedošlo k úniku par pojistnými ventily při maximálním povoleném přetlaku 5,5 kPa. Dále je na štítku uveden typ nainstalovaných čidel pro detekci horní hladiny (tj. dvouvodičové nebo pětivodičové) použitých na vozidle.
4.3. Připojení signalizace uzemnění a přeplnění
Plnicí lávka musí být vybavena řídicí jednotkou pro signalizaci přeplnění. Pokud tato jednotka po připojení k vozidlu neindikuje naplnění cisterny, musí vyslat signál umožňující plnění cisterny.
a) Vozidlo se k řídicí jednotce na plnicí lávce připojuje standardním desetipólovým elektrickým konektorem. Desetikolíková vidlice (přívodka) je připojena k vozidlu a zásuvka na pohyblivém vedení (nástrčka) je připojena k řídicí jednotce na plnicí lávce.
b) Hladinové snímače na vozidle musí být buď dvouvodičová termistorová čidla, dvouvodičová optická čidla, pětivodičová optická čidla nebo jiná kompatibilní spolehlivá čidla
c) Řídicí jednotka na plnicí lávce musí umožňovat propojení jak s dvouvodičovými, tak s pětivodičovými systémy vozidel.
d) Společný vodič hladinových snímačů musí být připojen ke kolíku 10 na přívodce a dále k podvozku vozidla. Kolík 10 na nástrčce je připojen ke krytu řídicí jednotky, který je připojen k zemnění plnicí lávky.
4.4. Umístění spojek
a) Konstrukce zařízení pro stáčení benzinu a sběr par na plnicí lávce musí splňovat následující požadavky
1. výška osy rychlospojky pro stáčení benzinu je maximálně 1,4 m (nenaložené vozidlo) a nejméně 0,5 m (naložené vozidlo); doporučená výška je 0,7 m až 1,0 m,
2. vodorovná mezera mezi rychlospojkami pro stáčení benzinu nesmí být menší než 0,25 m; doporučená nejmenší velikost mezery je 0,3 m,
3. všechny rychlospojky pro stáčení benzinu jsou v krytém prostoru, jehož délka nepřesahuje 2,5 m,
4. přípojka pro odvod par je umístěna pokud možno vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
a) konektor signalizace uzemnění a přeplnění musí být umístěn vpravo od rychlospojek pro stáčení benzinu a odvod par ve výši nepřesahující 1,5 m (pro nenaložené vozidlo) a ne níže než 0,5 m (pro naložené vozidlo),
b) veškeré rychlospojky, přípojky a konektory musí být umístěny na jedné straně vozidla.
4.5. Bezpečnostní blokování
a) Signalizace uzemnění a přeplnění - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud řídicí jednotka uzemnění a přeplnění nevyšle příslušný signál. V případě přeplnění nebo poruchy uzemnění vozidla je řídicí jednotka uzavřena uzavíracím ventilem na plnicí lávce.
b) Signalizace odvodu par - plnění cisterny musí být zablokováno, dokud není k vozidlu připojena hadice pro odvod par a dokud není zajištěn volný průchod těchto par do sběrného systému terminálu.
5. Požadavky na plnicí a skladovací zařízení v čerpacích stanicích a terminálech, kde se provádí meziskladování par
Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Plnění nesmí být zahájeno, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce.
Roční ztráty motorového benzinu vznikající při plnění skladovacích zařízeních v čerpacích stanicích musí být nižší než 0,01 % hmotnostních z ročního obratu motorového benzinu.
6. Podmínky provozu čerpacích stanic
6.1. Podmínky provozu čerpacích stanic
Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny zřetelným nápisem, upozorňujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnicího hrdla nádrže motorového vozidla. Na všech stojanech sloužících k výdeji benzinu nebo v jejich blízkosti musí být umístěn nápis, který informuje o skutečnosti, že na čerpací stanici je instalován systém rekuperace benzinových par etapy II.
Čerpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par etapy II, který musí pracovat s minimální účinností zachycení benzinových par rovnou 85 %. Poměr objemu odvedených benzinových par při atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu přečerpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až 1,05. Minimální účinnost zachycení benzinových par potvrdí výrobce metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o účinnosti prováděné rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).
Kontrola funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II u výdejních stojanů musí být prováděna jedenkrát za směnu. U stojanů vybavených optickou signalizací správné funkčnosti systému rekuperace benzinových par etapy II musí být kontrolována funkčnost tohoto systému při výdeji benzinu. Jsou-li stojany vybaveny automatickým monitorovacím systémem, musí tento systém automaticky zjišťovat poruchy řádné funkce systému rekuperace benzinových par etapy II a samotného automatického monitorovacího systému, signalizovat poruchy obsluze čerpací stanice a automaticky zastavovat průtok benzinu z vadného palivového automatu, pokud by porucha nebyla opravena do sedmi dnů. U výdejních stojanů, které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funkčnosti systému nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funkčnost systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým testerem rekuperace.
6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II
Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna osobou, která je oprávněna k montážím a opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna nejméně jedenkrát za kalendářní rok a při každém podezření na chybnou funkčnost tohoto zařízení. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II musí být provedena zkušební metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o funkčnosti systému rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).
 
Příloha 7
VYBRANÉ VÝROBKY, LIMITNÍ HODNOTY OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH A ANALYTICKÉ METODY PRO STANOVENÍ OBSAHU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK V TĚCHTO VÝROBCÍCH
 
Část I
Dělení vybraných výrobků
Kategorie A
Nátěrové hmoty určené pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, a sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům, s výjimkou aerosolů.
Subkategorie:
a) matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku =< 25@60°,
b) lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60°,
c) nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo a cihlové, betonové nebo sádrové stěny,
d) vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov jsou nátěrové hmoty vytvářející neprůhledný film a jsou určené pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie též zahrnuje podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy,
e) vnitřní/venkovní laky a mořidla jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na budovy a jejich vybavení a vytvářející transparentní nebo polotransparentní film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející silnovrstvý film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní),
f) nefilmotvorná mořidla jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 ěm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997,
g) základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty s těsnicím a/nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevu nebo stěnách a stropech,
h) penetrační nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností a/nebo k ochraně dřeva proti zmodrání,
i) jednosložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty se speciální funkcí na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na lehké kovy jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních,
j) vícesložkové speciální nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové nátěrové hmoty se speciální funkcí, avšak s druhou složkou (např. terciálními aminy) přidávanou před použitím,
k) vícebarevné nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty,
l) nátěrové hmoty s dekorativními efekty jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.
Kategorie B
Výrobky určené pro opravy a přestříkávání silničních vozidel podle směrnice 70/156/EHS nebo jejich částí při jejich opravě, údržbě nebo za účely dekorace prováděné vně výrobních zařízeních.
Subkategorie:
a) výrobky pro přípravné a čisticí operace jsou výrobky určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů:
i) přípravné prostředky zahrnují čisticí prostředky na nástroje (výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení), odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro plasty) a odstraňovače silikonu,
ii) čisticí prostředek je výrobek určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením,
b) karosářské plniče a tmely jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru,
c) základní nátěrové hmoty jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty
i) vyrovnávací nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností,
ii) základní nátěrové hmoty na kov jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče,
iii) reaktivní základní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 % hmotn. kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy,
d) vrchní nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky
i) podkladové nátěrové hmoty jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému,
ii) laky jsou transparentní nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému,
e) speciální vrchní nátěrové hmoty jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále to jsou vysoce odolné barevné nebo transparentní nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a fluorované transparentní nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserií, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.
  
Část II
Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích
1. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii A
 
----------------------------------------------------------------------------------------
                   Subkategorie výrobků                      druh             VOC g/l*
----------------------------------------------------------------------------------------
   a matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy                 VŘNH                30
     v interiéru (stupeň lesku =< 25@60°)                    RNH                 30
----------------------------------------------------------------------------------------
   b lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy                VŘNH               100
     v interiéru (stupeň lesku > 25@60°)                     RNH                100
----------------------------------------------------------------------------------------
           c nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního         VŘNH                40
     podkladu                                                RNH                430
----------------------------------------------------------------------------------------
   d vnitřní/venkovní nátěrové hmoty na dřevo, kov           VŘNH               130
     nebo plasty pro vybavení a obklady budov                RNH                300
----------------------------------------------------------------------------------------
   e vnitřní/venkovní laky a mořidla včetně                  VŘNH               130
     silnovrstvých lazurovacích hmot na dřevo                RNH                400
----------------------------------------------------------------------------------------
   f vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla                  VŘNH               130
                                                              RNH               700
----------------------------------------------------------------------------------------
   g základní nátěrové hmoty                                 VŘNH                30
                                                              RNH               350
----------------------------------------------------------------------------------------
   h penetrační nátěrové hmoty                               VŘNH                30
                                                              RNH               750
----------------------------------------------------------------------------------------
   i jednosložkové nátěrové hmoty se speciální               VŘNH               140
     funkcí                                                  RNH                500
----------------------------------------------------------------------------------------
   j vícesložkové reaktivní nátěrové hmoty se                VŘNH               140
     speciální funkcí pro specifické účely                   RNH                500
----------------------------------------------------------------------------------------
   k vícebarevné nátěrové hmoty                              VŘNH               100
                                                              RNH               100
----------------------------------------------------------------------------------------
   l nátěrové hmoty s dekorativními efekty                   VŘNH               200
                                                              RNH               200
----------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití.
VŘNH - vodou ředitelné nátěrové hmoty
RNH - rozpouštědlové nátěrové hmoty
2. Limitní hodnoty obsahu těkavých organických látek pro výrobky spadající pod kategorii B
 
--------------------------------------------------------------------------------
     Subkategorie výrobků                Výrobky                      VOC g/l*)
--------------------------------------------------------------------------------
 a   výrobky pro přípravné      přípravné prostředky                    850
     a čisticí operace          čisticí prostředky                      200
--------------------------------------------------------------------------------
 b   karosářské plniče          všechny druhy                           250
     a tmely
--------------------------------------------------------------------------------
 c   základní nátěrové hmoty    vyrovnávací nátěrové hmoty              540
                                a základní nátěrové hmoty (na kov)
                                reaktivní základní nátěrové hmoty       780
--------------------------------------------------------------------------------
 d   vrchní nátěrové hmoty      všechny druhy                           420
 e   speciální vrchní           všechny druhy                           840
     nátěrové hmoty
--------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
*) obsah těkavých organických látek ve výrobku připraveném k použití. Případný obsah vody ve výrobku připraveném k použití se odečte, s výjimkou výrobků v subkategorii a.
 
Část III
Analytické metody pro stanovení obsahu těkavých organických látek ve vybraných výrobcích
Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních bez přítomnosti reaktivních ředidel
 
---------------------------------------------------------------------------------------------
   Parametr      Jednotky                                  Zkouška
                                      -------------------------------------------------------
                                               Metoda                       Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
  Obsah VOC         g/l                ČSN ISO EN ISO 11890-2                     2006
---------------------------------------------------------------------------------------------

Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez přítomnosti reaktivních ředidel
 
---------------------------------------------------------------------------------------------
   Parametr      Jednotky                                  Zkouška
                                      -------------------------------------------------------
                                               Metoda                       Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
  Obsah VOC         g/l            ČSN ISO EN ISO 11890-1                      2007
  Obsah VOC         g/l            ČSN ISO EN ISO 11890-2                      2006
---------------------------------------------------------------------------------------------
 
Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních ředidel
 
---------------------------------------------------------------------------------------------
   Parametr      Jednotky                                  Zkouška
                                      -------------------------------------------------------
                                               Metoda                       Datum zveřejnění
---------------------------------------------------------------------------------------------
    Obsah VOC             g/l                ASTMD 2369                        2003
---------------------------------------------------------------------------------------------

 
Příloha 8
PODMÍNKY PROVOZU PRO OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
  
Část I
Obecná ustanovení a pojmy
1. Pojmy
Pro účely této přílohy se rozumí
a) vztažnými podmínkami A pro emisní limit - koncentrace příslušné látky při normálních stavových podmínkách v suchém plynu, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
b) vztažnými podmínkami B pro emisní limit - koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek, někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu, obvykle kyslíku,
c) vztažnými podmínkami C pro emisní limit - koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek,
d) přímým procesním ohřevem - ohřev, u kterého jsou znečišťující látky vzniklé spalováním paliv odváděny a vnášeny do ovzduší společně se znečišťujícími látkami vzniklými v technologickém procesu,
e) flérou (pochodní) - zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů.
2. Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry
a) Všechna, i nouzová, technologická zařízení k likvidaci odpadních plynů jsou konstruována tak, aby při spalování odpadních plynů bylo zabezpečeno optimální vedení spalovacího režimu a snižování úrovně znečišťování.
b) V případě kolísání výhřevnosti nebo množství odpadního plynu vstupujícího do fléry je odpadní plyn spalován současně s vhodným stabilizačním palivem.
c) Každá fléra je posuzována individuálně s ohledem na její konstrukci, lokalizaci a na spalované plynné médium. Při posuzování je třeba dávat přednost asistovaným flérám, tedy flérám, které mají konstrukční možnost ovlivňovat množství přiváděného vzduchu a teploty spalování.
  
Část II
Specifické emisní limity a technické podmínky provozu
1.1. Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a vice zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
a) Násypné bunkry jsou v uzavřeném provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady, musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
b) Zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používány k vlhčení kompostu pouze tehdy, nebude-li použití zvyšovat pachovou zátěž okolí.
c) Odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny jsou odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
1.2. Biodegradační nebo solidifikační zařízení (kód 2.4. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
V případě zpracovávání materiálů, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, musí být zajištěna technicko-organizační opatření ke snížení těchto látek např. zakrytování biodegradačních ploch a odtah odpadních plynů do zařízení na čištění odpadních plynů.
V případě volných zakládek snižovat vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší, například umístěním zakládek na závětrné straně, jejich skrápěním nebo mlžením.
1.3. Sanační nebo dekontaminační zařízení (odstraňování organických látek z kontaminovaných zemin nebo podzemních vod) s celkovým projektovaným výkonem 1 t těkavých organických látek za rok a více nebo 50 m
3
podzemních vod za den a více (kód 2.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro sanační zařízení provozovaná ex situ.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TOC I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
1.4. Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m
3
odpadních vod nebo odpadů za den a více (kód 2.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků, uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně.
1.5. Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel (kód 2.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Využívat na všech zdrojích zápachu (nátok, nakládání se shrabky, kalové hospodářství atd.) opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků a uzavření objektů všude, kde je to možné.
Za účelem omezení zápachu využívat i technicko-organizační opatření, a sice alespoň důsledné uzavírání objektů. Personál musí mít v písemné podobě k dispozici postupy pro odstraňování nestandardních technologických stavů s následky zvýšené produkce zápachu (týká se biologického čištění a kalového hospodářství). Tyto postupy mohou být součástí provozního řádu vypracovaného podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů.
1.6.
neplatil
1.7. Mechanické zpracování elektroodpadu o celkové projektované kapacitě 50 t elektroodpadu za den a více (kód 2.9. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------I------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------I-------------------------I I I TZL I TOC I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I I 10 I 50
2)
I C I I 5
1)
I I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro výduch z odvětrávání vnitřního prostoru, kde dochází k mletí a drcení elektromateriálu.
2) Platí, pokud zpracovávaný elektroodpad obsahuje těkavou organickou látku.
Technické podmínky provozu:
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování, manipulace, demontáže či drcení materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší.
Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků,
c) instalace odprašovací jednotky (vzduchový třídič k odprášení drti elektroodpadu),
d) instalace cyklonového odlučovače a filtrační jednotky (tkaninový filtr).
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. skrápění výrobních prostor plynnou mlhou s roztokem snižujícím pachový vjem.
Předcházet vzniku požáru technickými (např. protipožární příčky, protipožární zařízení) a organizačními opatřeními (např. ostraha objektů).
2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem (kód 3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------I------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------I-------------------------I I I NO
x
I CO I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I I 400 I 800 I A I I-------------------------I-------------------------I------------------------I
2.2. Třídění nebo úprava uhlí, briketárny
2.2.1. Třídění nebo jiná studená úprava uhlí (kód 3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I TZL I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 20 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Technické podmínky provozu od 1. ledna 2028:
U otevřeného skladování vstupních a výstupních surovin musí být provedena aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti).
a) Musí být zajištěna ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např.: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání).
b) Musí být zavedeny postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.
c) Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením
d) Musí být použity techniky „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.
2.2.2. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace nebo sušení) (kód 3.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------I------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------I-------------------------I I I TZL I TOC I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I I 20 I 50 I A I I-------------------------I-------------------------I------------------------I
Technické podmínky provozu od 1. ledna 2028:
U otevřeného skladování vstupních a výstupních surovin musí být provedena aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti).
a) Musí být zajištěna ochrana proti větru u úkonů nakládky a vykládky na volném prostranství, užití vhodných opatření např: kaskádových hadic, skluzů a pásových dopravníků pří operaci nakládání, překládání a vykládání).
b) Musí být zavedeny postupy čištění po zpevněném výjezdu z provozovny.
c) Aplikace protiprachových bariér u výsypných míst, případně odsávacím zařízením
d) Musí být použity techniky „zastřešené hromady“ nebo větrných štítů a stěn, postřikování vodou s přísadami nebo bez přísad, solidifikace kalů.
2.3. Výroba koksu
2.3.1. - 2.3.3. (kódy 3.5.1., 3.5.2., 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------I--------------I-------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
I Vztažné I I---------------I---------------I---------------I [%] I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I I I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 2.3.1. Otop koksárenských baterií (kód 3.5.1. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 20 I 500 I 500 I 5 I A I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 2.3.2. Příprava uhelné vsázky (kód 3.5.2. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 20 I - I - I - I A I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 2.3.3 Vytlačování koksu (kód 3.5.4. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I I 20 I - I - I - I A I I---------------I---------------I---------------I--------------I-------------I
Technické podmínky provozu:
a) Koksárenský plyn používaný pro otop koksárenských baterií musí být odsířený.
b) Plnicí plyny při plnění koksovacích komor jsou odváděny do surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory. Podmínky průběhu operačního cyklu stanoví provozní řád.
c) Zařízení chemických provozů koksoven jsou zabezpečena proti únikům VOC do vnějšího ovzduší. Voda z přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.
d) Obsah sulfanu v koksárenském plynu na výstupu z chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m
3
. Obsah sulfanu se zjišťuje trvale provozním měřením.
e) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno. Podmínky pro jeho případné řízené spalování v souladu s bodem 2 části I této přílohy je třeba stanovit v provozním řádu.
f) Těsnost dveří koksovacích komor musí být trvale zajištěna pravidelným čištěním, seřizováním, opravami a náhradním způsobem tak, aby nebyly zjevné emise posuzované ze vzdálenosti cca 30 m u více než 10 % dveří komor na strojové i koksové straně.
g) Při vytlačování koksu z koksovacích komor musí být odpadní plyny jímány a zaváděny do odprašovacího zařízení.
h) Při poruše na odsávání surového koksárenského plynu z koksárenských baterií a při nutnosti spalovat jej na flérách musí být zastaveno vytlačování a plnění koksovacích komor.
i) Emise TZL ze všech zařízení a míst vzniku TZL se musí podle technických možností omezit odsáváním, odprášením, případně hermetizací.
2.3.4. Třídění koksu (kód 3.5.5. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 10 I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Technická podmínka provozu:
Zařízení na drcení a třídění koksu je odsáváno a vzdušina je svedena do zařízení ke snižování emisí.
2.3.5. Chlazení koksu (kód 3.5.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
Hasicí věže musí být vybaveny přepážkami na snižování emisí tuhých znečišťujících látek. U nových hasicích věží musí být jejich minimální výška alespoň 30 m.
2.4. Úprava uhlí, výroba plynů nebo olejů
2.4.1. Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1. přílohy č. 2 k zákonu) (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------------I----------I
I Emisní limity [mg/m
3
]
1)
I Vztažné I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I sulfan I amoniak I I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 50 I 2500 I 500 I 800 I 10 I 50 I A I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I----------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro zplyňování a zkapalňování uhlí.
Technická podmínka provozu:
Nakládání s látkami obtěžujícími zápachem je možné pouze v uzavřeném systému bez styku s venkovním ovzduším tak, aby tyto činnosti nebyly zdrojem emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
2.4.2. Výroba bioplynu o projektované kapacitě 200 kg vstupního materiálu za den a vyšší (kód 3.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu pro bioplynové stanice využívající jiné suroviny než produkty zemědělské prvovýroby:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a prachem využívat vhodná opatření ke snižování emisí těchto látek podle typu technologie, např.:
a) odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem (např. termické spalování, filtr s aktivním uhlím, biologický filtr, spálení odpadní vzdušiny v kogeneračních jednotkách),
b) zakrytování jímek a dopravníků, uzavření objektů, pravidelné odstraňování usazenin organického původu,
c) V případě zpracování vedlejších živočišných produktů vyžadujících hygienizaci nebo pasterizaci musí být odpadní plyny odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů.
3.1. Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy
3.1.1. Příprava vsázky (kód 4.1.1. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50 I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
3.1.2. Spékací pásy aglomerace (kód 4.1.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I----------------------------------------------------------------I-----------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I--------I--------I--------I--------------I----------------------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I plynné I PCDD/F I I I I I I sloučeniny I I I I I I I rtuti I I I I--------I--------I--------I--------------I----------------------I-----------I I 30 I 400 I 400 I 0,05 I 0,4 ng-I-TEQ/Nm
3
I A I I--------I--------I--------I--------------I----------------------I-----------I
3.1.3. Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 30 I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
3.1.4. Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace) (kód 4.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I--------------I podmínky I I TZL I SO
2
I HF I HCl I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I Drcení, sušení I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 20 I - I - I - I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I Vytvrzovací pás I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 15 I 50 I 3 I 3 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
3.2. Výroba železa
 
I---------------------------------------------------I----------I-------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
I Vztažné I I------------I------------I------------I------------I [%] I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I I I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I 3.2.1. Doprava nebo manipulace s vysokopecní vsázkou (kód 4.2.1. přílohy I I č. 2 k zákonu) I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I 20 I - I - I - I - I A I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I 3.2.2. Odlévání vysoká pec) (kód 4.2.2. přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I 15 I - I - I - I - I A I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I 3.2.3. Ohřívače větru (kód 4.2.3. přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I I - I 200 I 100 I 5000 I 3 I A I I------------I------------I------------I------------I----------I-------------I
Technická podmínka provozu:
Vysokopecní plyn je třeba jímat, odprašovat a dále jej využívat; koncentrace zbytkového prachu ve vyčištěném vysokopecním plynu nesmí přesahovat 10 mg/m
3
v suchém plynu za normálních podmínek.
3.3. Výroba oceli
3.3.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.3.1. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 20
1)
I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Platí rovněž pro mletí a třídění strusky
Technická podmínka provozu:
Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním v případech, kdy je to technicky možné.
3.3.2. Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem (kód 4.3.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I SO
2
I NO
x
I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 50 I 400 I 400 I A I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
3.3.3. Kyslíkové konvertory (kód 4.3.3. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50 I A I I 20
1)
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro sekundární odprášení.
Technické podmínky provozu:
a) Konvertorový plyn je třeba jímat s ohledem na procesní možnosti a dále jej využívat.
b) Účinnost odsávání prachu z haly ocelárny musí být vyšší než 90 %.
3.3.4. - 3.3.6. (kódy 4.3.4. - 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------------------I------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I---------------I---------------I---------------I---------------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 3.3.4. Elektrické obloukové pece (kód 4.3.4. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 20 I - I - I - I A I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 3.3.5. Pánvové pece (kód 4.3.5. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 20 I 400 I 400 I 1000 I A I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 3.3.6. Elektrické indukční pece s celkovou projektovanou kapacitou 2,5 t I I za hodinu a více (kód 4.3.6. přílohy č. 2 k zákonu) I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I I 50 I - I - I - I A I I---------------I---------------I---------------I---------------I------------I
3.4. Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Emisní limit na SO
2
neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.4.1. Válcovny za tepla nebo za studena, včetně ohřívacích pecí nebo pecí na tepelné zpracování (kód 4.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I SO
2
I NO
x
I CO I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 400 I 400 I 800 I A I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
3.4.2. Kovárny - ohřívací pece nebo pece na tepelné zpracování o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW včetně (kód 4.5. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I SO
2
I NO
x
I CO I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 400 I 400 I 800 I A I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 1 MW.
3.5. Slévárny železných kovů (slitin železa)
3.5.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.6.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako jsou Opravárenská zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků, dokončovací operace.
 
I---------------------------------------------------I------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------I-------------------------I I I TZL I TOC I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I I 100 I 50
2
I A I I 20
1)
I I I I-------------------------I-------------------------I------------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro slévárny železných kovů o celkové projektované výrobní kapacitě větší než 20 t za den.
2) Platí od 29. listopadu 2028 pro výrobu forem a jader u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den. Neplatí pro technologické uzly čištění odlitků a dokončovací operace.
Technické podmínky provozu:
Omezování emisí VOC a pachových látek vznikajících při výrobě forem a jader zařízením ke snížení emisí (u sléváren o celkové projektované kapacitě větší než 20 t za den) a běžně dostupnými prostředky např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
Odsávat a odlučovat znečišťující látky při dělení těžkého kovového odpadu řezáním tam, kde je to technicky možné.
3.5.2. Žíhací nebo sušicí pece o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 0,3 MW a více (kód 4.6.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I SO
2
I NO
x
I CO I A I I------------------I------------------I------------------I I I 400
2)
I 400 I 800 I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro spalovací jednotky.
2) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
3.5.3. - 3.5.7. (kód 4.6.3. - 4.6.7. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I TOC I I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 3.5.3. Tavení v elektrické obloukové peci (kód 4.6.3. příohy č. 2 I I k zákonu) I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 20 I - I - I - I - I A I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 3.5.4. Tavení v elektrické indukční peci (kód 4.6.4. přílohy č. 2 I I k zákonu) I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 20 I - I - I - I - I A I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 3.5.5. Kuplovny (kód 4.6.5. přílohy č. 2 k zákonu) I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 20 I 400 I 400 I 1000
1)
I 50
2)
I A I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 3.5.6. Tavení v ostatních pecích - kapalná paliva (kód 4.6.6. přílohy č. 2 I I k zákonu) I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 20 I 1700 I 400 I 300 I - I A I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 3.5.7. Tavení v ostatních pecích - plynná paliva (kód 4.6.7. přílohy č. 2 I I k zákonu) I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I I 20 I - I 400 I 200 I - I A I I-----------I------------I-----------I-------------I-----------I-------------I
Vysvětlivky:
1) Platí v komíně za rekuperátorem u horkovětrných kuploven.
2) Platí pro studenovětrné kuplovny.
Technická podmínka provozu:
a) U studenovětrných kuploven omezování emisí CO běžně dostupnými prostředky, např. zlepšením tepelné účinnosti kuplovny, řízením jakosti koksu na vstupu, dodatečným spalováním, použitím biofiltru.
b) Při tavení a odlévání jsou za účelem snížení fugitivních emisí prachu (včetně otevřeného pecního víka) používány odtahové zákryty, sběrné systémy či jiná zařízení pro záchyt těchto emisí s obdobnou účinností a tyto jsou svedeny do zařízení ke snižování emisí.
3.6. Metalurgie neželezných kovů
3.6.1. Úprava rud neželezných kovů (kód 4.7. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50 I A I I 10
1)
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Při zpracování rud na získání olova
3.7. Výroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace nebo výroba odlitků
3.7.1. Doprava nebo manipulace se vsázkou nebo produktem (kód 4.8.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Včetně ostatních technologických uzlů, jako Opravárenských zařízení, výroby forem a jader, spalovací procesy (žíhací a sušící pece), odlévání, čištění odlitků, dokončovacích operací apod.
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I--------------I podmínky I I TZL I SO
2
1)
I NO
x
1)
I CO
1)
I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 50 I 400
3)
I 400 I 800 I A I I 20
2)
I I I I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro spalovací procesy.
2) Platí pro provoz sléváren neželezných kovů o celkové projektované kapacitě tavení větší než 4 t za den.
3) Neplatí pro pece používající jako palivo pouze zemní plyn.
Technická podmínka provozu:
Omezování emisí VOC vznikajících při výrobě forem a jader např. minimalizací spotřeby pojiva, náhradou nátěrů na bázi alkoholu za nátěry na bázi vody, použitím takových rozpouštědel pro výrobu jader cold-box, která nejsou na bázi aromatických uhlovodíků.
Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
b) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
3.7.2. Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů (kód 4.8.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I NO
x
I TOC I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 10
1)
I 400 I 50 I A I I 20
2)
I I I I I 30
3)
I I I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí při výrobě olova
2) Platí při výrobě mědi a zinku, včetně pecí Imperial Smelting
3) Platí pro ostatní výroby.
3.7.3. Elektrolytická výroba hliníku (kód 4.9. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------------I------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I----------------------------I----------------------------I------------------I I TZL I HF I A I I----------------------------I----------------------------I I I 20 I 2 I I I----------------------------I----------------------------I I I Emisní limity [kg/t hliníku] zjištěné z denních průměrů I I I----------------------------I----------------------------I I I TZL I HF I I I----------------------------I----------------------------I I I 5 I 0,5 I I I----------------------------I----------------------------I------------------I
3.7.4. Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě 50 kg za den a více (kód 4.10. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Při roztavování hliníku se nesmí používat organické sloučeniny obsahující chlor.
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I NO
x
I Zn I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 20 I 400
2)
I 10
3)
I A I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platí pouze pro tavení a odlévání o celkové projektované kapacitě 200 kg slitiny/den a vyšší.
2) Neplatí pro tavení a odlévání s elektrickým otopem.
3) Platí pro tavení a odlévání zinku a jeho slitin.
3.8. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů nebo jejich zpracování
3.8.1. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m
3
do 30 m
3
včetně (vyjma oplachu), procesy bez použití lázní (kód 4.12. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro pokovování i nekovových předmětů, ale nevztahuje se na nanášení nátěrových hmot. Platí pro procesy moření, galvanické pokovování, fosfatizace, fosfátování a leštění s použitím elektrolytických nebo chemických postupů a dále smaltování, tryskání, metalizaci a související operace.
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I NO
x
I HCl I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 20
2)
I 1500
1)
,
3)
I 10
1)
,
4)
I C I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Emisní limity platné pro lázně s jednotlivou projektovanou kapacitou objemu lázně od 1 m
3
do celkové projektované kapacity objemu lázně 30 m
3
včetně, vyjma oplachu.
2) Neplatí pro procesy s použitím lázní a ve vodném prostředí.
3) Platí při použití kyseliny dusičné v zařízení konstruovaném pro kontinuální provoz.
4) Platí při použití HCI.
Technická podmínka provozu platná pro povrchovou úpravu tryskáním:
Prostor tryskání je zajištěn proti emisím tuhých znečišťujících látek, např. těsněním nebo podtlakem.
3.8.2. Povrchová úprava kovů, plastů nebo jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m
3
(vyjma oplachu) (kód 4.12. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I----------------------------------------------------------------I-----------I
        I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I I podmínky I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I I SO
2
I NO
x
I H
2
SO
4
I HCl I HF I B I I------------I------------I------------I------------I------------I I I 20
1)
I 650
2)
I 2
1)
I 10
3)
I 5
4)
I I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I
Vysvětlivky:
1) Platí při použití kyseliny sírové.
2) Platí při použití kyseliny dusičné.
3) Platí při použití HCl.
4) Platí při použití HF.
3.8.3. Broušení kovů nebo plastů s celkovým elektrickým příkonem 100 kW a více (kód 4.13. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50
1)
,
2)
I C I I 20
1)
,
3)
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pouze pro broušení za sucha
2) Platí do 31. prosince 2027.
3) Platí od 1. ledna 2028.
3.8.4. Svařování kovových materiálů s celkovým elektrickým příkonem 1000 kW a více (kód 4.14. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50
1)
I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Neplatí pro odporové sváření
3.8.5. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou do 1 t pokovené oceli za hodinu včetně (kód 4.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I TZL I NO
2
I A I I--------------------------I--------------------------I I I 50 I 400 I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
3.8.6. Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů - procesní vany s celkovou projektovanou kapacitou větší než 1 t pokovené oceli za hodinu (kód 4.16. přílohy č. 2 k zákonu)
Uvedené emisní limity platí pro pece s přímým procesním ohřevem nebo při použití speciální ochranné atmosféry.
Technologický ohřev procesních van
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I TZL I NO
2
I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 20 I 400 I A I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
3.8.7. Žárové pokovování zinkem (kód 4.17. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I TZL I zinek I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 10 I 5 I A I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
4.1. Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců, zpracování produktů nebo odsíření
4.1.1. Manipulace se surovinou nebo výrobkem, včetně skladování nebo expedice (kód 5.1.1. přílohy č. 2 zákona)
Včetně drcení, třídění a mletí vápenců; chlazení, mletí a hydratace páleného vápna.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 30 I C
1)
I I I A
2)
I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivky:
1) Vztahuje se na hydrataci páleného vápna.
2) Platí pro ostatní procesy.
4.1.2. Výroba cementářského slínku v rotačních pecích (kód 5.1.2. přílohy č. 2 zákona)
 
I--------------------------------------------I--------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I [%] I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 30 I 400 I 500 I 10 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
4.1.3. Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu (kód 5.1.3. přílohy č. 2 zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 30 I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
4.1.4. Výroba vápna v rotačních pecích (kód 5.1.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I------------------I-------------------I
I Emisní limity         [mg/m
3
] I O
2R
I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I [%] I I I TZL I NO
x
I I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 30 I 1200 I 11 I A I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
4.1.5. Výroba vápna v šachtových nebo jiných pecích (kód 5.1.5. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------I--------------I--------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Emisní limit I O
2R
I Vztažné I I I [% obj.] I [%] I podmínky I I--------------I--------------I--------------I I I I TZL I NO
x
I CO I I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 30 I 1200 I 3
1)
I 11 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pouze pro výrobu vápna v šachtových koksových pecích
4.1.6. Pece pro zpracování produktů odsíření (kód 5.1.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I--------------I podmínky I I TZL I NO
x
I SO
2
I CO I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 50 I 200 I 100 I 100 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro pece pracující samostatně, nezávisle na provozu vlastního odsíření
4.1.7. Úprava nebo zušlechťování žáruvzdorných jílovců nebo kaolínů v rotačních pecích (kód 5.1.7. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I TZL I NO
x
I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 75 I 500 I A I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
4.1.8. Výroba materiálů nebo produktů obsahujících azbest (kód 5.2. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I azbest I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 0,1 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
4.2. Výroba skla, včetně skleněných vláken
 
I-----------------------------------------------------------------I------------I------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
I Vztažné I I------------I-------------I------------I------------I------------I [%] I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I jiné I I I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 4.2.1. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo I I skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení vyšší než 150 t/rok I I (kód 5.3. přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 100
1)
I 500
3)
I 2000
5)
,
8)
I 800
9)
I 5
10)
I 8
14)
I A I I 50
2)
,
20)
I 1600
4)
,
20)
I 1000
6)
,
8)
I I 2
11)
I 13
6)
,
15)
I I I I I 1200
7)
,
8)
I I 10
21)
I 15
15)
,
22)
I I I I I I I 50
12)
I I I I I I I I 30
13)
I I I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 4.2.2. Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích nebo glazurovacích frit nebo I I skla pro bižuterní zpracování o celkové projektované kapacitě tavení nižší než 150 t/rok I I včetně (kód 5.3. přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 100
1)
I 500
3)
I 2000 I - I - I 13
15)
I A I I 50
2)
I 1600
4)
I I I I I I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 4.2.3. Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.4. I I přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 50
16)
I 800
3)
I 2000 I - I 50
18)
I - I C I I 75
17)
I 1600
4)
I I I I I I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 4.2.4. Zpracování nebo zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení I I z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o celkové projektované kapacitě 5 t I I zpracované skleněné suroviny ročně a vyšší (kód 5.5. přílohy č. 2 k zákonu) I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I I 100
19)
I - I 500
19)
I 800
19)
I - I - I A I I------------I-------------I------------I------------I------------I------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Platí při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h.
2) Platí při hmotnostním toku vyšším a rovném 2,5 kg/h.
3) Platí při spalování zemního plynu.
4) Platí pro ostatní paliva.
5) Platí pro regenerační kontinuální tavicí agregáty.
6) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty.
7) Platí pro rekuperační kontinuální tavicí agregáty.
8) V případě, že pro čeření je využíváno dusičnanů, aplikuje se dvojnásobek uvedené hodnoty.
9) Platí při hmotnostním toku rovném nebo větším než 5 kg/h.
10) Platí pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,05kg/h).
11) Platí pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen (při hmotnostním toku všech těchto látek rovném nebo větším než 0,01 kg/h) kromě výroby barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
12) Platí pro HF (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
13) Platí pro HCl (při hmotnostním toku rovném nebo větším než 0,05 kg/h).
14) Platí pro kontinuální tavicí agregáty.
15) Přepočet na O
2R
se neprovádí u diskontinuálních agregátů v době, kdy u nich nedochází ke spalovacímu procesu, a neprovádí se vždy při kyslíkovém tavení, a u pecí s elektrickým otopem. Dále pak se přepočet na O
2R
neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem.
16) V odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou a ostatních zařízení, která emitují TZL.
17) V odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení vláken s organickými pojivy.
18) Platí pro VOC.
19) Platí pro tavení z polotovarů nebo střepů, při kterém je zdrojem tepla spalování paliv. Emisní limit na tuhé znečišťující látky platí pouze tehdy, je-li spalováno jiné palivo než zemní plyn.
20) Platí pro zdroje, které mají termíny generálních oprav uvedeny v rozhodnutích podle jiného právního předpisu3), platí pro provedení generálních oprav.
21) Platí pro selen při výrobě barevného selenového skla v odvětví plochého skla.
22) Platí pro pece na tavení frity.
4.2.5. Chemické leštění skla (kód 5.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I HF I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 5 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
4.3. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken
4.3.1. Zpracování magnezitu nebo výroba bazických žáruvzdorných materiálů nebo křemence (kód 5.7. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I SO
2
I NO
x
I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 20
1)
I 400
1)
I 1000
3)
I A I I 10
2)
I I 1500
4)
,
5)
I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro výpal a sušení hmoty.
2) Platí pro ostatní operace (manipulace se surovinou, manipulace s výrobkem atd.)
3) Platí při teplotě nižší než 1300 °C včetně.
4) Platí při teplotě vyšší než 1300 °C.
5) Platí pro výpal z hmoty.
4.3.2. Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích (kód 5.8. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I--------------I podmínky I I TZL I SO
2
I HF I HCl I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 20 I 2500 I 10 I 50 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
4.3.3. Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv (kód 5.9 přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------------I------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I----------------------------I----------------------------I I I TZL I TOC I I I----------------------------I----------------------------I------------------I I 20 I 50 I A I I----------------------------I----------------------------I------------------I
4.4. Výroba keramických výrobků
4.4.1. Výroba keramických výrobků, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě větší než 75 t za den (kód 5.10. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I----------------------------------------------------------------I-----------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I------------I------------I------------I------------I------------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I CO I TOC I I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I I 75 I 1500 I 500 I 800 I 50 I A I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I
4.5. Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m
3
za den a více. (kód 5.11. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
1. Musí být snižovány emise tuhých znečišťujících látek na všech technologických uzlech včetně skladování a přepravy materiálu, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Lze použít například:
a) zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest,
b) instalaci zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení,
c) opatření pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn,
d) opatření pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků.
2. Při těžbě a zpracování kameniva s obsahem azbestových vláken dodržovat kromě výše uvedených podmínek následující postupy:
a) používání pouze takových drtících linek, které umožňují instalaci odprašovacích zařízení,
b) vrtací zařízení pro přípravu odstřelu musí být vybaveno zařízením pro odsátí a odloučení vrtaného prachu a toto zařízení musí být během vrtacích prací v provozu,
c) na dopravních pásech může být dopravováno pouze skrápěné kamenivo, na volných (nezakrytých a neodsávaných) výsypkách z dopravních pásů musí být dodržována maximální výška volného pádu skrápěného kameniva 2 metry a u frakce 0/2 mm výška 1 metr,
d) prašné úsypy z pásových dopravníků a technologických zařízení nesmí být vraceny zpět do procesu drcení a třídění kameniva,
e) frakce 0/2 mm musí být skladována v silech, popřípadě boxech uzavřených minimálně ze třech stran,
f) nákladní automobily vyjíždějící z areálu kamenolomu musí být před odjezdem očištěny tlakovou vodou nebo otřesem (roštové pásy, štěrková lože).
Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona výpočtem. Tímto ustanovením není dotčena povinnost provádět zjišťování úrovně znečišťování měřením, pokud je tak stanoveno v povolení provozu.
4.6. Obalovny živičných směsí, mísírny živic, recyklace živičných povrchů anebo zpracování nebo nakládání s živicemi s výjimkou konečného nanášení na vozovku (kód 5.14. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------I--------------I----------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I O
2R
[%] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I I podmínky I I TZL I NO
x
I CO I I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 20 I 400 I 600 I 17 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pouze pro obalovny.
Technická podmínka provozu platná do 31. prosince 2027:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi, odsávání odpadních plynů ze zásobníků asfaltu a z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování přepravních vozidel, opatření pro skladování prašných materiálů apod. Tato technická podmínka bude u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použita adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.
Technické podmínky provozu platné od 1. ledna 2028:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisím tuhých znečišťujících látek, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek např. zakrytování všech přepravních cest a dopravníků horké směsi a přesypů z nich, odsávání odpadních plynů z míchačky směsi do zařízení k omezování emisí pachových látek, zaplachtování a zakrytování přepravních vozidel, realizovat opatření k omezení emisí ze skladování prašných materiálů (např. navážet prané kamenivo, skladování sypké frakce v zastřešených kójích a na zpevněných čistitelných površích) apod.
Materiál kameniva při procesech sušení se nesmí přímo vsypávat do spalovacího prostoru bez předehřátí, pokud se nejedná o jednokomorový systém.
U zásobníku asfaltu musí být emise odváděny řízeným způsobem a svedeny do zařízení ke snižování emisí a zařízení k omezování emisí pachových látek.
Pro stacionární zdroje nově uvedené do provozu nebo pro případy kompletních výměn technologie musí být provedeno stavební uzavření prostor (např. vrata nebo pásové závěsy na vjezdech a výjezdech), tam, kde je to možné, zejména u zařízení k nakládce a překládce vozidel, případně jiná opatření proti úletu prachu, a především pachových látek.
Tam, kde nelze technologické procesy a uzly uzavřít a odsávat, využívat vodní skrápěcí zařízení, rozprašování nebo mlžné stěny, pokud tomu nebrání technologické důvody.
Pro manipulaci s látkami, které vyžadují zvýšení teploty (např. asfalt), je nezbytné jejich skladování v uzavřených nádobách a následné použití uzavřeného systému (např. potrubí) pro jejich přepravu. Ostatní látky, které jsou za běžných podmínek tekuté, nemusí být vždy skladovány v uzavřených systémech. Pro dodávky uvedených materiálů je nutné zajistit, aby znečištěný vzduch vytlačovaný ze zásobníků při jejich plnění nebyl vypouštěn volně do ovzduší. Místo toho musí být využit zpětný odvod par nebo jiný systém na omezení pachových látek (např. vodní zámek s předepsanou výměnou), pokud je jím autocisterna vybavena.
Tyto technické podmínky budou u mobilních recyklačních zařízení pro asfaltové směsi použity adekvátně dle technických a organizačních možností daného zařízení.
5.1. Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem
5.1.1. Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu (kód 6.1. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------I--------------------I--------------------I I I I 1,2-dichlorethan I vinylchlorid I I I--------------I--------------------I--------------------I-------------------I I Výroba 1,2-dichlorethanu I I--------------I--------------------I--------------------I-------------------I I I 5 I - I C I I--------------I--------------------I--------------------I-------------------I I Výroba vinylchloridu I I--------------I--------------------I--------------------I-------------------I I I 5 I 5 I C I I--------------I--------------------I--------------------I-------------------I
5.1.2. Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu (kód 6.3. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------------------------------I------------------I
I Emisní limit pro akrylonitril [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------------------I------------------I I I za zařízením na snižování emisí I ze sušáren I I I--------------------------------------I------------------I------------------I I 0,2
1)
,
2)
I - I C I I 5
2)
,
3)
I I I I--------------------------------------I------------------I I I 10
4)
I 20
4)
I I I--------------------------------------I------------------I I I 10
5)
,
6)
I 25
8)
I I I 35
7)
,
5)
I I I I--------------------------------------I------------------I------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro zařízení na snižování emisí spalováním.
2) Platí pro výrobu vláken.
3) Platí na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí.
4) Platí pro výrobu a zpracování ACN polymerů.
5) Platí u spřádání vláken.
6) Platí při mokrém procesu zvlákňování.
7) Platí při suchém procesu zvlákňování.
8) Platí pro výrobu ABS polymerů (hmot).
Technická podmínka provozu:
Odvádění všech plynů s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken, plynů z reaktorů, sběrných nádob na suspenze a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien do zařízení k omezování emisí
5.1.3. Výroba polyvinylchloridu (kód 6.4. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I---------------------------------I-----------------------I------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Emisní limit [g/t] I Vztažné podmínky I I---------------------------------I I I I Vinylchlorid I I I I---------------------------------I-----------------------I------------------I I 5 I 10
1)
I C I I I 100
2)
I I I---------------------------------I-----------------------I------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro vinylchlorid u hotového výrobku na jednotku PVC.
2) Platí pro zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním průměru, v suspenzi polymeru na jednotku PVC.
5.1.4. Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou
5)
organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; řezání syntetických polymerů laserem nebo odporovým drátem o celkové projektované kapacitě 10 tun za rok a více (kód 6.5. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity
1)
[mg/m
3
] I Vztažné I I-------------------I-------------------I-------------------I podmínky I I TZL I TOC I NH
3
I I I-------------------I-------------------I-------------------I----------------I I 20
6)
I 85
2)
I 50
4)
I C I I I 50
3)
I I I I-------------------I-------------------I-------------------I----------------I
Vysvětlivky:
1) Neplatí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic přímo v místě jejich konečného použití (např. během stavby budov).
2) Platí pro zpracování kapalných epoxidových pryskyřic s aminy.
3) Platí pro zařízení na výrobu polyuretanových dílců, stavebnin s použitím polyuretanu, nevztahuje se na polyuretan nadouvaný uhlovodíkem (např. pentan).
4) Platí pro zařízení na výrobu předmětů tepelnou úpravou s použitím aminoplastů nebo fenoplastů jako např. furanových, močovinoformaldehydových, fenolových nebo xylenových pryskyřic.
5) Celková projektovaná spotřeba organických rozpouštědel zahrnuje spotřebu přípravků použitých při vlastní výrobní činnosti a rovněž přípravky užívané např. na čištění procesního zařízení či pracovních prostorů.
6) Platí pro mechanické zpracování materiálů (včetně odpadů) s roční projektovanou kapacitou 1000 t na vstupu nebo vyšší.
Technická podmínka provozu:
V případě stacionárních zdrojů emitujících znečišťující látky obtěžující zápachem jsou využívána opatření ke snižování emisí těchto látek. Jedná se např. o koncové technologie pro snižování emisí, jako je termická oxidace, adsorpce na aktivním uhlí, nízkoteplotní kondenzace (vymražování) nebo biofiltrace. Nebo může jít o primární opatření, jako je dodržování doporučené teploty u tepelného zpracování plastů pod bodem termického rozkladu dle bezpečnostních nebo katalogových listů (podle pokynů výrobce nebo dodavatele), přičemž teplota zpracování surovin je automaticky sledována a překročení doporučené teploty je signalizováno zvukovou či světelnou signalizací.
5.1.5. Výroba nebo zpracování viskózy (kód 6.6. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I-------------------I-------------------I-------------------I podmínky I I H
2
S I CS
2
I H
2
S a CS
2
celkem I I I-------------------I-------------------I-------------------I----------------I I 10 I 100 I 200
2)
I C I I 50
1)
I 400
1)
I I I I-------------------I-------------------I-------------------I----------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro výrobu kordového hedvábí
2) Platí pro výrobu střiže a textilního hedvábí.
Technické podmínky provozu:
1) Měrná výrobní emise sirouhlíku ve výrobě střiže a textilního hedvábí je 200 000 g/t.
2) Odvádění odpadních plynů z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a podle technických možností i z ostatních operací do zařízení k omezování emisí, uzavření zvlákňovacích strojů při kontinuálním způsobu zvlákňování, odsávání vznikajících plynů a jejich odvedení do zařízení k omezování emisí, např. do katalytické spalovací jednotky.
5.1.6. Výroba gumárenských pomocných přípravků (kód 6.7. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------I--------------------I-------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
[%] I Vztažné I I--------------------I--------------------I I podmínky I I TZL I NO
x
I I I I--------------------I--------------------I--------------------I-------------I I 20 I 700
1)
,
2)
I 11
2)
I B I I--------------------I--------------------I--------------------I-------------I
Vysvětlivky:
1) Platí, pokud jsou odpadní plyny spalovány jiným způsobem než na fléře.
2) Neplatí pro technologická zařízení výroby sazí.
Technická podmínka provozu:
Výroba sazí musí být vybavena kontinuálně provozovaným zařízením dodatečného spalování odpadních plynů.
5.1.7. Výroba expandovaného polystyrenu (kód 6.9. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Při výrobě expandovaného polystyrenu používat minimálně 50 % surovin obsahujících nejvýše 6,3 % pentanu.
5.1.8. Výroba acetylenu mokrou metodou (kód 6.10. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TOC I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 200 I B I I-------------------------------------I--------------------------------------I
5.2. Výroba anorganických látek
5.2.1. Výroba chloru (kód 6.11. přílohy č. 2 k zákonu)
Odpadní plyn z elektrolýzy a katalytické oxidace
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I Cl
2
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 3 I A I I-------------------------------------I--------------------------------------I
5.2.2. Výroba kyseliny chlorovodíkové (kód 6.12. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------I--------------------------I----------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Emisní limit
1)
[g/t] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I HCl I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 25 I 50 I A I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 36 % kyselinu chlorovodíkovou
5.2.3. Výroba síry (Clausův proces) (kód 6.13. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I----------------------I----------------------------------I------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Emisní limit [%] I Vztažné podmínky I I----------------------I----------------------------------I I I H
2
S I Sloučeniny síry vyjádřené jako I I I I elementární síra I I I----------------------I----------------------------------I------------------I I 10 I 4
1)
I A I I I 2
2)
I I I I 1,5
3)
I I I I 0,5
4)
I I I----------------------I----------------------------------I------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem do 20 t/den síry včetně.
2) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 20 t/den až 50 t/den síry včetně.
3) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry.
4) Platí u zařízení s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 50 t/den síry povolených po 1. lednu 2007.
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyny obsahující sulfan musí být spalovány.
5.2.4. Výroba kapalného oxidu siřičitého (kód 6.14. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého je zaváděn ke zpracování do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení.
5.2.5. Výroba kyseliny sírové (kód 6.15. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit
1)
[kg/t] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I SO
2
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 2,2 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby, přepočteno na 100 % kyselinu sírovou
5.2.6. Výroba amoniaku (kód 6.16. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit
1)
[kg/t] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I NH
3
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 0,2 I C I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Zjištěno z měsíčního průměru výroby amoniaku
5.2.7. Výroba kyseliny dusičné a jejích solí (kód 6.17. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I-----------------------I--------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Emisní limit
1)
[kg/t] I Vztažné I I------------------I------------------I-----------------------I podmínky I I NO
2
I amoniak I NO
2
I I I------------------I------------------I-----------------------I--------------I I 350
2)
I 300
3)
I 1,6 I A
4)
I I I I I C
4)
I I------------------I------------------I-----------------------I--------------I
Vysvětlivky:
1) Přepočteno na 65 % kyselinu dusičnou.
2) Neplatí pro jednotky na úpravu koncentrace kyseliny dusičné.
3) V případě použití selektivní redukce oxidů dusíku amoniakem.
4) Vztažné podmínky A platí pro NO
2
, vztažné podmínky C platí pro amoniak
5.2.8. Výroba hnojiv (kód 6.18. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------------------I----------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I amoniak I HCl I HF I I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I----------I I 50 I 2 500
2)
I 500 I 50 I 50
3)
I 10
4)
I B I I 20
1)
I I I I I I I I----------I----------I----------I----------I----------I----------I----------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro drcení fosfátové horniny.
2) Platí při použití kyseliny sírové.
3) Platí pro výrobu NPK hnojiv (vícesložková průmyslová hnojiva obsahující dusík, fosfor a draslík).
4) Platí pro výrobu hnojiv z fosfátové horniny.
5.2.9. Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.21. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------I---------------------I------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Emisní limit [kg/t] I Vztažné I I I I podmínky I I--------------------I--------------------I---------------------I------------I I TZL I SO
2
1)
I SO
2
1)
I B I I--------------------I--------------------I---------------------I I I 50
2)
I 500
4)
I 6
5)
I I I 150
3)
I I I I I--------------------I--------------------I---------------------I------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro oxid siřičitý a oxid sírový vypuštěný ve fázi rozkladu a kalcinace, včetně kapiček kyseliny v přepočtu na ekvivalent SO
2
.
2) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
3) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
4) Platí pro zařízení na koncentraci kyselého odpadu jako hodinový průměr.
5) Platí jako roční průměr. Vztahuje se na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.
Technická podmínka provozu:
Proces musí být vybaven zařízením k předcházení emisí kapek kyseliny sírové.
5.2.10. Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého (kód 6.22. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I TZL I chlor I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 50
1)
I 5
3)
I B I I 150
2)
I I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro hlavní výpusti jako hodinový průměr.
2) Platí pro vedlejší výpusti jako hodinový průměr.
3) Platí jako denní průměr, žádný minutový průměr naměřených hodnot nepřekročí 40 mg/m
3
5.2.11. Výroba ostatních pigmentů (kód 6.23. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limit [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I I I TZL I I I-------------------------------------I--------------------------------------I I 50 I C I I 100
1)
I I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Platí pro výrobu litoponu, stálé běloby (blanc fix) a výrobu železitých pigmentů
Technická podmínka provozu:
U kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení.
5.3. Ropná rafinerie, výroba, zpracování nebo skladování petrochemických výrobků a kapalných těkavých organických látek
5.3.1. Ropná rafinerie, výroba nebo zpracování petrochemických výrobků (kód 6.24. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro zpracování ropy a jejích ropných frakcí jako jsou těžké a lehké benziny, plyny, plynové oleje, petrolej, mazut apod. a pro výrobu alkenů a dienů, aromatických sloučenin a syntézního plynu.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. svedením emisí organických látek na jednotku termické spalování (teplota spalování nejméně 720 °C) apod.
5.3.2. Skladování petrochemických výrobků nebo kapalných těkavých organických látek o objemu 1000 m
3
a více nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče 10 000 m
3
a více nebo manipulace s ročním objemem 10 000 m
3
a více (není určeno pro automobilové benziny) (kód 6.25. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
a) Uspořádání a vybavení skladovacích nádrží o objemu rovném nebo větším než 1000 m
3
nebo skladovacích nádrží s ročním obratem rovném nebo větším než 10 000 m
3
při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K:
1. Skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou musí být opatřeny účinným primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy.
2. Nádrže s pevnou střechou
2.1 musí být vybaveny vnitřní plovoucí střechou s těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli opatření, nebo
2.2 musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s účinností nejméně 99 %; k dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování mimo případy, kdy je zpětné zkapalňování par nebezpečné nebo technicky neproveditelné; spalování smí být použito jako druhý stupeň čištění.
3. Nádrže je třeba opatřit vhodnou izolací. V případě, že povrch izolace nádrže nedostatečně odráží sálavé teplo, nebo izolace nebyla provedena, pak i reflexním nátěrem světlého odstínu za účelem snížení objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní teploty. Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu menším než 1 000 m
3
nebo pro zdroje s ročním obratem menším než 10 000 m
3
platí tato opatření v přiměřeném rozsahu.
4. Při skladování petrochemických výrobků, u nichž může docházet k emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, využívat opatření ke snižování emisí těchto látek.
b) Podmínky provozu při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa při teplotě 293,15 K, zejména při jejich stáčení z mobilních zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích nádrží:
1. Musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 %.
2. Musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou.
3. Manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem musí být zajištěno tak, aby konec plnicího potrubí byl během plnění udržován u dna mobilního zásobníku.
6.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší 50 t denně a více (kód 7.1. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.
6.2. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více (kód 7.2. přílohy č. 2 k zákonu)
Technické podmínky provozu:
a) V případě, že dochází k emisi tuhých znečišťujících látek např. při úpravě semen, na úseku sušení, u sila na šrot peletizace a u překládek šrotu apod., odvádět odpadní plyn a využívat zařízení na snižování TZL s účinností alespoň 80 %.
b) Při výrobě lihu, olejů a tuků využívat nejlepší dostupná a technicky realizovatelná opatření ke snižování emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem.
6.3. Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více (kód 7.3. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. surové produkty a meziprodukty skladovat v uzavřených zásobnících a prostorách (popřípadě prostory chladit), jímat a odvádět odpadní plyn z technologických zařízení do zařízení na čištění odpadních plynů.
6.4. Pražírny kávy o celkové projektované kapacitě 1 t za den a více (kód 7.5. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Snižovat emise tuhých znečišťujících látek a s ohledem na technické možnosti a povahu procesu provádět např.: vykládku materiálu v uzavřených prostorách hal, jímání odpadních plynů v místě vzniku do zařízení ke snižování emisí (u pražících zařízení včetně chladícího vzduchu, vakuových zařízení, sil) apod.
6.5. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více (kód 7.6. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení vzniku emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a emisí TZL jímat odpadní plyn v místě vzniku a odvádět do zařízení ke snižování emisí, zajistit technicko- organizační opatření ke snížení emisí, např. výrobní odpad skladovat v uzavřených zásobnících, případně prostory chladit atd. Instalaci koncového zařízení ke snížení emisí lze nahradit obdobným opatřením na vyvíječi kouře v případě, kdy takové opatření zajistí dostatečnou ochranu před šířením zápachu.
6.6. Zpracování dřeva, včetně truhlářské výroby a výroby dřevních štěpek a pelet, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8. přílohy č. 2 k zákonu, o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m
3
a více za rok (kód 7.7. přílohy č. 2 k zákonu)
Neplatí pro pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
 
I-----------------------------------------------------I----------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I--------------------------I--------------------------I I I TZL I TOC
2)
I I I--------------------------I--------------------------I----------------------I I 30
3)
I 250 I C I I 5
1)
I I B
2)
I I--------------------------I--------------------------I----------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro broušení.
2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
3) Neplatí pro zpracování dřeva na mobilních linkách, které můžou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení dřevních vláken, třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.7. Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých nebo dřevoštěpkových (OSB) desek (kód 7.8. přílohy č. 2 k zákonu)
Následující specifické emisní limity a podmínky provozu platí pro stacionární zdroje o celkové projektované kapacitě 150 m
3
ročně zpracovaného materiálu a vyšší.
 
I--------------------------------------------------------------I-------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné I I--------------------I--------------------I--------------------I podmínky I I TZL I TOC
2)
I Formaldehyd
3)
I I I--------------------I--------------------I--------------------I-------------I I 30 I 250 I 15 I C I I 10
1)
I I I B
2)
I I I I I A
4)
I I--------------------I--------------------I--------------------I-------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro broušení
2) Platí pro sušení třísek a dřevních vláken.
3) Platí pro lisování dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek, kde je využíváno pryskyřic na bázi formaldehydu.
4) Platí při výrobní kapacitě větší než 600 m
3
/den.
Technická podmínka provozu:
Teplota při sušení třísek a pilin musí být omezena tak, aby nedocházelo k jejich doutnání.
6.8. Výroba buničiny ze dřeva nebo papíru z panenské buničiny (kód 7.9. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------I--------------------------I--------------I-------------I
I Emisní limity      I Emisní limity [g/t]      I O
2R
[%] I Vztažné I I [mg/m
3
] I I I podmínky I I--------------------I--------------------------I I I I TZL I síra a její sloučeniny
1)
I I I I--------------------I--------------------------I--------------I-------------I I 50
2)
,
5)
I 2000
3)
I 5
2)
I A I I I 350
4)
I 6
5)
I I I--------------------I--------------------------I--------------I-------------I
Vysvětlivky:
1)Vyjádřené jako síra na hmotnostní jednotku vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2)Platí pro regenerační kotle při sulfitovém způsobu výroby.
3)Platí při sulfitovém způsobu výroby včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů.
4) Platí při sulfátovém způsobu výroby pro centrálním odstraňování zapáchajících látek.
5) Platí pro regenerační kotle a vápenné pece při sulfátovém způsobu výroby.
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např. provedením místního nebo centrálního odsávání odpadních plynů z varny, z odparky, vyvařovací kolony do zařízení ke snižování emisí.
6.9. Výroby papíru nebo lepenky, které nespadají pod kód 7.9. přílohy č. 2 k zákonu (kód 7.10. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro výroby papíru a lepenky papírenskou technologií, které přímo nenavazují na výrobu buničiny nebo výroby lepenky z papíru.
 
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I-------------------------------------I--------------------------------------I I TOC
1)
I B I I-------------------------------------I I I 40 I I I-------------------------------------I--------------------------------------I
Vysvětlivka:
1) Platí při impregnaci s použitím těkavých organických látek a při výrobě speciálních papírů s použitím těkavých organických látek ve výrobním procesu.
6.10. Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 10 t za den a více (kód 7.11. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, například odsávání odpadních plynů do zařízení ke snižování emisí.
6.11. Vydělávání a činění kůží nebo kožešin (kód 7.12. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. pravidelnou údržbu a čištění výrobních zařízení a skladovacích prostor, surové kůže a odpady skladovat v uzavřených prostorech, popřípadě prostory chladit, řízené odsávání emisí těchto látek do zařízení ke snižování emisí (např. mokrá pračka, biofiltr).
Technická podmínka provozu neplatí pro provozy s projektovanou kapacitou nižší než 12 t hotových výrobků ročně.
6.12. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitací, výroba nebo zpracování grafitu (kód 7.14. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------------------I-------------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I Vztažné podmínky I I------------------I------------------I------------------I I I TZL I TOC I PAH
4)
I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I I 50 I 100
1)
I 0,2 I C I I I 200
2)
I I A
5)
I I I 50
3)
I I I I------------------I------------------I------------------I-------------------I
Vysvětlivky:
1) Platí pro formovací a mísicí zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě.
2) Platí pro kruhové pece pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly.
3) Platí pro jednotlivé komorové pece, spojené komorové a tunelové pece z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu.
4) Benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indeno(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten. Platí pro zpracování pevného dehtu, z výroby surové pasty a surových bloků, z vypalování a opakovaného vypalování a z impregnace při výrobě uhlíku a/nebo grafitu.
5) Platí pouze pro stacionární zdroje zahrnuté do kategorie 6.8. přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Technická podmínka provozu:
Odvádění emisí VOC z tepelných procesů při výrobě uhlíkatých materiálů do zařízení ke snižování emisí.
6.13. Krematoria nebo zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat (kód 7.15. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
 
I---------------------------------------------------I------------I-----------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
[%] I Vztažné I I------------I------------I------------I------------I I podmínky I I TZL I NO
x
I CO I TOC I I I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I I 50 I 350 I 100 I 15 I 17 I A I I------------I------------I------------I------------I------------I-----------I
Technická podmínka provozu:
Udržování takové teploty ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících znečišťujících látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 2 s.
6.14. Veterinární asanační zařízení (kód 7.16. přílohy č. 2 k zákonu)
Platí pro sběr, přepravu a neškodné odstraňování a další zpracování vedlejších živočišných produktů7) kategorie 1,2 nebo 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009 na masokostní moučku, zpracované živočišné bílkoviny a tavený tuk8).
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.
6.15. Regenerace nebo aktivace katalyzátorů (kód 7.17. přílohy č. 2 k zákonu)
 
I--------------------------------------------I--------------I----------------I
I Emisní limity [mg/m
3
] I O
2R
[%] I Vztažné I I--------------I--------------I--------------I I podmínky I I TZL I SO
2
I NO
x
I I I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I I 50 I 1700 I 700 I 17 I A I I--------------I--------------I--------------I--------------I----------------I
7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více (kód 8. přílohy č. 2 k zákonu)
Technická podmínka provozu:
Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit na všech částech technologie, včetně uskladnění a aplikace exkrementů, technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
8.1. Manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách jinde neuvedené s celkovou projektovanou plochou deponií 3000 m
2
a více s výjimkou stavenišť (kód 12.1. přílohy č. 2 k zákonu).
Technické podmínky provozu:
Aplikace některých z níže uvedených postupů s přihlédnutím ke kvalitě ovzduší v lokalitě, umístění lokality, povětrnostním podmínkám, teplotě vzduchu, vlhkosti vzduchu, charakteru manipulačních činností, velikosti frakcí (zrnitosti), kompaktnosti, pevnosti, sypným úhlem a fyzikálně - mechanickým vlastnostem materiálu:
Používat čistící zařízení plochy deponie mokrou cestou a zavést postupy čištění po zpevněném výjezdu z deponie.
Za účelem zpevňování povrchu skládky aplikovat disperzní směsi nebo vodu, pokud to nevylučují technologické požadavky.
V případě skladování dle předpokládaného skladovaného množství minimalizace plochy jemnozrnného materiálu (frakce 4 až 8 mm a menší), pokud je to proveditelné.
Pokud je to technicky proveditelné, vždy umístit podélné osy hromady rovnoběžně s převládajícím směrem větru.
Minimalizace spádové výšky při nakládce a vykládce.
 
Příloha 9
OBECNÉ EMISNÍ LIMITY
 
I----------------------------------------------I--------------I--------------I
I Název znečišťující látky                     I Hmotnostní   I Hmotnostní   I
I                                              I tok [g/h]    I koncentrace  I
I                                              I              I [mg/m
3
] I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I tuhé znečišťující látky I > 1250 I 100 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý I > 2750 I 1700 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý I > 2500 I 500 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I oxid uhelnatý I > 5000 I 500 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I organické látky vyjádřené jako celkový I > 500 I 150 I I organický uhlík (TOC) I I I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak I > 500 I 50 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I sulfan I > 50 I 10 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I sirouhlík I > 100 I 20 I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I chlor a jeho plynné anorganické sloučeniny I > 200 I 50 I I vyjádřené jako HCl I I I I----------------------------------------------I--------------I--------------I I fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny I > 50 I 10 I I vyjádřené jako HF I I I I----------------------------------------------I--------------I--------------I
 
Příloha 10
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE
1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárního zdroje
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.
Údaje o provozovně
Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název, počet stacionárních zdrojů v provozovně, adresa provozovny*), kód územně technické jednotky*), odpovědná osoba, aktuální znění povolení provozu.
Údaje o stacionárním zdroji
U stacionárního zdroje, pro který příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti, GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed technické jednotky nebo činnosti) ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.
1.2. Údaje o stacionárním zdroji
Stálé údaje
Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého stacionárního zdroje nebo číslo zdroje souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s číslováním používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, název stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, typ stacionárního zdroje, zařazení stacionárního zdroje podle zákona, výrobce, datum uvedení do provozu, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu nebo výroby, tepelná účinnost spalovacího stacionárního zdroje podle výrobce, druh topeniště, instalovaný elektrický výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, pořadová příp. evidenční čísla technologií ke snižování emisí a komínů nebo výduchů do nichž je stacionární zdroj zaústěn. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.
Proměnné údaje
Provozní hodiny (rok, měsíc, den**)), využití kapacity v %, množství vyrobené elektrické energie a množství vyrobeného tepla, včetně podílu množství tepla dodaného do veřejné sítě dálkového vytápění ve formě páry či horké vody, množství výrobku, adresy lokalit, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
1.3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
Proměnné údaje
Druh a spotřeba paliv, suroviny, tepelně zpracovávaného odpadu (den***) ****), měsíc****), rok), výhřevnost paliva, hmotnostní toky jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, jejich spalné teplo a obsah znečišťujících látek v nebezpečných odpadech (zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů, fluoridů, síry a těžkých kovů), doklady o výsledcích analýz provedených podle § 17 odst. 2. U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.
1.4. Údaje o technologiích ke snižování emisí
Stálé údaje
Evidenční čísla a druh a počet technologií ke snižování emisí, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost technologie ke snižování emisí případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci. Hodnoty nepřetržitě sledovaných provozních parametrů stanovených pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí, případně nahrazujících technických podmínek provozu stanovených povolením k provozu, minimální četnost zaznamenávání těchto parametrů stanovená v provozním řádu nebo povolením k provozu, není-li provozní řád vyžadován.
Proměnné údaje
Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin stacionárního zdroje), provozní účinnost, údaje o špatném fungování a o poruchách, objemový tok odpadního plynu, naměřené a zaznamenané hodnoty provozního parametru dokladující plnění emisního limitu.
1.5. Údaje o komínech a výduších
Stálé údaje
Pořadové, (příp. také evidenční) číslo komínu nebo jiného výduchu nebo číslo komínu nebo jiného výduchu souhrnně vyplňovaného v rámci provozovny v souladu s označením používaným v hlášení souhrnné provozní evidence, výška komínu od paty komínu, výška výduchu, převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, průřez v koruně komínu, zeměpisné souřadnice paty komínu nebo výduchu*), materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, vypouštěné znečišťující látky.
Proměnné údaje
Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem z technologie ke snižování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry v odpadním plynu v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti, pokud jsou odlišné od provozních hodin stacionárního zdroje).
1.6. Údaje o emisích
Stálé údaje
Seznam znečišťujících látek, které má provozovatel stacionárního zdroje povinnost zjišťovat, s uvedením, na které znečišťující látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem.
Proměnné údaje
Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, záznamy o překročení emisních limitů a přijatých opatřeních, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u stacionárních zdrojů, ve kterých dochází k používání organických rozpouštědel, s výjimkou činnosti nanášení práškových plastů uvedené v části II bodu 4.4. přílohy č. 5, emisní faktory použité pro výpočet.
V případě kontinuálního měření emisí, jehož výsledky nejsou ohlašovány do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona, průběžný záznam a vyhodnocení půlhodinových výsledků kontinuálního měření emisí, které jsou uchovávány elektronicky a jsou vytištěny v případech, kdy dokumentují překročení emisního limitu.
Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, jako jsou např. operační listy, provozní deníky, záznamy v řídicím systému apod. Za součást provozní evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí, protokoly z vyhodnocení a ověření kontinuálních měření emisí a doklady o kalibraci měřicích přístrojů a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem.
*) V případě zdroje, u nějž je v povolení provozu stanovena činnost na několika místech, název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
**) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně za podmínky, že provozovatel před využitím této výjimky zajistí takové opatření, které včas indikuje případ, kdy počet provozních hodin záložního zdroje v daném kalendářním roce překročí 300 h.
***) Neplatí pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn
****) Neplatí pro záložní zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. s dobou provozu do 300 h ročně.
 
Příloha 11
NÁLEŽITOSTI SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE
1. Obecné pokyny k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence:
a) Spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1. o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující kapalná nebo plynná paliva a spalovací stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3., na něž se vztahuje ustanovení § 6 odst. 8 zákona, spalující kapalná nebo plynná paliva vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.2. v položkách 18. a 20. způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.2., 1.4. a 1.5. neohlašují.
b) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu pod kódem 10.2. vykazují údaje uvedené v bodu 1.1. a v bodu 1.3. v položce 13 způsobem určeným datovým standardem podle jiného právního předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. neohlašují.
2. Obecné pokyny k identifikaci provozovny:
a) U stacionárních zdrojů, které mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny k provozu pro celé území kraje, se uvádí namísto adresy provozovny název krajského úřadu, který vydal povolení provozu zdroje.
b) Označení v položce Provádění jednorázového měření se týká stacionárních zdrojů uvedených v bodu 1 písm. a), u kterých se provádí jednorázové měření emisí v intervalu podle § 3 odst. 3.
1.1. Identifikace provozovatele, provozovny a stacionárních zdrojů
 
I----------------------------------------------------------------------I-----I
I 1. Údaje o provozovateli                                             I     I
I----------------------------------------------------------------------I-----I
I Identifikační číslo (IČO)
1
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo jméno I I I a příjmení): I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Adresa sídla provozovatele: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I 2. Údaje o provozovně I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Identifikační číslo provozovny (IČP)
2
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Identifikační číslo provozovny (IRZ)
3
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Identifikátor PID zařízení IPPC
4
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Územně technická jednotka (ÚTJ)
5
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název provozovny: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Adresa zapsaná v registru územní identifikace
6
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Parcela
7
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název kraje v případě, že se jedná o provoz zdroje/zdrojů, které I I I mohou být provozovány na více místech, a které jsou povoleny I I I k provozu pro celé území kraje
8
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Provádění jednorázového měření
9
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Souhrnná provozní evidence za rok: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I 3. Údaje o stacionárních zdrojích
10
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Pořadové číslo stacionárního zdroje
11
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Zařazení stacionárního zdroje podle zákona
12
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název stacionárního zdroje
13
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d
14
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I GPS souřadnice stacionárního zdroje
15
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I
Vysvětlivky:
1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
2) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.
3) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno.
4) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.
5) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek. V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se tento údaj nevyplňuje.
6) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
7) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů v případě, že není k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.
8) V případě zdroje uvedeného v bodě 2 písm. a) se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu zdroje.
9) U provozovny, za kterou se provádí ohlašování podle bodu 1 písm. a), se uvede, zda se provádí pravidelné měření emisí (v intervalech podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 1).
10) Vztahuje se na stacionární zdroje, pro které jsou stanoveny minimální vzdálenosti podle § 12a zákona.
11) Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny.
12) Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2a zákona (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
13) Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace.
14) Způsob určení minimální vzdálenosti podle § 27d (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
15) GPS souřadnice geometrického středu stacionárního zdroje, ve formátu WGS 84 DD (World Geodetic System), běžně používaném GPS přístroji.
1.2. Souhrnná provozní evidence spalovacích stacionárních zdrojů a spaloven odpadů
 
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 1   I Pořadové číslo stacionárního zdroje                            I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 2   I Zařazení stacionárního zdroje podle zákona                     I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 3   I Datum vydání povolení provozu                                  I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 4   I Datum uvedení do provozu                                       I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 5   I Název stacionárního zdroje                                     I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 6   I Tepelná účinnost [%]                                           I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 7   I Jmenovitý tepelný výkon [MW]                                   I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 8   I Instalovaný elektrický výkon [MW]                              I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 9   I Jmenovitý tepelný příkon [MW]                                  I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 10  I Celkový jmenovitý tepelný příkon [MW]                          I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 11  I Projektovaná kapacita spalovny odpadu [t/rok]                  I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
        I 12  I Druh topeniště                                                 I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 13  I Provozní hodiny [h/rok]                                        I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 14  I Celkové provozní hodiny [h/rok]                                I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 15  I Využití kapacity [%]                                           I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 16  I Teplo dodané k využití ze stacionárního zdroje [GJ/rok]        I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 17  I Podíl tepla dodaného ve formě páry nebo horké vody do soustavy I     I
I     I zásobování tepelnou energií [%]                                I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 18  I Druh paliva nebo odpadu                                        I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 19  I Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m
3
] I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 20 I Spotřeba paliva nebo odpadů [t/rok, tis. m
3
/rok] I I I-----I--------------------------------------------------I-------------I-----I I 21 I Emise znečišťujících látek [t/rok] I I I I-----I--------------------------------------------------I-------------I-----I
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě spalovacích stacionárních zdrojů označených stejným kódem podle přílohy č. 2 k zákonu o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW včetně, spalujících plynná paliva, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
3 Uvede se datum vydání povolení provozu nebo jiného obdobného povolení vydaného podle dřívějších právních předpisů pro daný stacionární zdroj.
4 Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. prosince 2018, uvede se datum 1. ledna 1900.
5 Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace. Jedná-li se o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo, uvede se tato skutečnost jako součást názvu stacionárního zdroje (např. M1 - záložní zdroj energie).
6 Vyplní se tepelná účinnost stacionárního zdroje.
7 Vyplní se jmenovitý tepelný výkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
8 Vyplní se údaj o instalovaném elektrickém výkonu dle technické dokumentace stacionárního zdroje. Nevyplňuje se u zdrojů, které nevyrábí elektrickou energii.
9 Vyplní se jmenovitý tepelný příkon spalovacího stacionárního zdroje dle technické dokumentace spalovacího stacionárního zdroje.
10 Vyplní se celkový jmenovitý tepelný příkon podle § 4b zákona.
11 Vyplní se údaj o projektované kapacitě spalovny odpadů dle technické dokumentace.
12 Vyplní se druh topeniště (např. roštové, fluidní, plynový hořák atd.) dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
13 Počet provozních hodin, po které byl spalovací stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
14 Celkový počet provozních hodin, po které byly spalovací stacionární zdroje, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, ve vykazovaném roce provozovány. Je-li současně v provozu více spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž se jmenovité tepelné příkony podle § 4b zákona sčítají, každá hodina jejich společného provozu se započítává pouze jednou. Tento údaj se vyplňuje pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a vyšším a u záložních zdrojů energie.
15 Počet provozních hodin stacionárního zdroje za rok po přepočtu na stupeň využití instalované kapacity.
16 Celkové množství tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce.
17 Celkové množství tepla dodaného do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona9 ve formě páry, horké či teplé vody, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let a jako procenta (%) z celkového množství vyrobeného užitného tepla dodaného k využití ze spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let. Tento údaj se vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 20 MW a vyšším a u zdrojů využívajících výjimku z plnění emisních limitů na základě stanoveného minimálního podílu dodaného tepla.
18 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), u spaloven odpadů nebo u spalovacích stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nebo palivo vyrobené z odpadu společně s palivem se uvede rovněž jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).
19 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
20 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného spalovacím stacionárním zdrojem ve vykazovaném roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 18 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.
21 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší ze stacionárního zdroje za vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.3. Souhrnná provozní evidence jiných stacionárních zdrojů
 
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 1   I                     I Pořadové číslo stacionárního zdroje      I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 2   I                     I Zařazení stacionárního zdroje podle      I     I
I     I                     I zákona                                   I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 3   I                     I Výjimka z minimálních vzdáleností        I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 4   I                     I Název stacionárního zdroje               I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 5   I                     I Provozní hodiny [h/rok]                  I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 6   I                     I Druh spalovaného paliva nebo odpadu      I     I
I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I
I 7   I                     I Výhřevnost paliva [kJ/kg, kJ/m
3
] I I I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I I 8 I I Spotřeba spáleného paliva a odpadů I I I I I [t/rok, tis. m
3
/rok] I I I-----I---------------------I----------------------I-------------------I-----I I 9 I I Spotřeba VOC (t/rok] I dle § 21 písm. a) I I I-----I---------------------I u stacionárních I-------------------I-----I I 10 I I zdrojů spadajících I dle § 21 písm. b) I I I-----I---------------------I do přílohy č. 5, I-------------------I-----I I 11 I I části II I dle § 21 písm. c) I I I-----I---------------------I----------------------I-------------------I-----I I 12 I I Druh výrobku I I I-----I---------------------I------------------------------------------I-----I I 13 I I Množství výrobku I I I-----I---------------------I----------------------I-------------------I-----I I 14 I I Emise znečišťujících I I I I I---------------------I látek [t/rok] I-------------------I-----I I I I I I I I I---------------------I I-------------------I-----I I I I I I I I-----I---------------------I----------------------I-------------------I-----I
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
V případě jiného stacionárního zdroje, pro nějž je tato možnost uvedena v číselníku uveřejněném ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, se níže uvedené údaje vyplňují souhrnně. U stacionárních zdrojů, na které se vztahují ustanovení § 27d, se souhrnně vyplňují pouze údaje pro stacionární zdroje, které nejsou umístěny ve stavbě.
1 Pořadové číslo jiného stacionárního zdroje v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Zařazení stacionárního zdroje do kategorie podle přílohy č. 2 k zákonu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) s uvedením doplňující informace, pokud by se jednalo o zdroj, u nějž byla ve vykazovaném kalendářním roce provozována činnost na několika místech.
3 Uvede se ANO nebo NE. Jedná se o výjimku podle § 12a odst. 1 písm. b) a c) a odst. 4 zákona.
4 Název jiného stacionárního zdroje (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí). Název jiného stacionárního zdroje dle provozního řádu, a není-li tento vyžadován, dle povolení k provozu nebo technické dokumentace, se uvede v položce 4a.
5 Počet provozních hodin, po které byl stacionární zdroj ve vykazovaném kalendářním roce v provozu.
6 Uvede se druh (druhy) spalovaného paliva (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se jako samostatná položka odpad nebo palivo vyrobené z odpadu (bez bližšího určení).
7 Uvede se hodnota roční průměrné výhřevnosti paliva podle údajů dodavatele paliva.
8 Uvede se celková spotřeba paliva využívaného stacionárním zdrojem ve vykazovaném kalendářním roce; v případě, že je tepelně zpracováván odpad nebo odpady nebo palivo vyrobené z odpadu, uvede se k údaji odpovídajícímu položce 6 celkové množství spálených odpadů nebo paliv vyrobených z odpadů.
9 - 11 U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II se uvede spotřeba těkavých organických látek podle kategorií používaných těkavých organických látek podle § 21 písm. a), b) a c) této vyhlášky.
12 Druh výrobku u vybraných technologií (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
13 Množství výrobku v jednotkách uveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
14 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí), vypuštěných do ovzduší za stacionární zdroj a vykazovaný kalendářní rok, pro které má provozovatel stacionárního zdroje podle § 6 odst. 1 zákona stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
1.4. Údaje o komínech a výduších
 
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 1   I Pořadové číslo výduchu/komínu                                  I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 2   I Pořadové číslo každého jednotlivého stacionárního zdroje       I     I
I     I zaústěného do komína/výduchu                                   I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 3   I Výška komínu/výduchu [m]                                       I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 4   I Průřez v koruně komínu, průřez výduchu [m
2
] I I I-----I---------------------------------------------I------------------I-----I I 5 I Zeměpisné souřadnice paty komínu/výduchu I N I I I-----I I------------------I-----I I 6 I I E I I I-----I---------------------------------------------I------------------I-----I I 7 I Průměrná rychlost plynů v [m/s] I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 8 I Průměrná teplota plynů [°C] I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 9 I Časový režim vypouštění emisí I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 10 I Provozní hodiny komína/výduchu [h/rok] I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 11 I Druh technologie ke snižování emisí I I I-----I----------------------------------------------------------------I-----I I 12 I Účinnost technologie ke snižování emisí I I I-----I---------------------------------------------I------------------I-----I I 13 I Emise znečišťujících látek [t/rok] I I I I I I------------------I-----I I I I I I I I I------------------I-----I I I I I I I-----I---------------------------------------------I------------------I-----I
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
1 Pořadové číslo komínu/výduchu v rámci provozovny, evidované v ISPOP.
2 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3, u kterého jsou vypouštěny znečišťující látky, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování.
3 Stavební výška komínu nebo převýšení výduchu/komínu nad okolním terénem.
4 Plocha průřezu ústí komínu (vnitřní plocha v koruně komínu), plocha průřezu výduchu.
5,6 Zeměpisná šířka a délka umístění komínu/výduchu, uvedená v souřadnicovém systému WGS 84 (World Geodetic System) používaná běžně přístroji GPS.
7 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná rychlost vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
8 Zjištěná nebo odborně odhadnutá průměrná teplota vzdušiny v ústí komínu/výduchu.
9 Časový režim charakterizující denní, týdenní a roční období, v němž dochází k vypouštění podstatného množství škodlivin z komínu/výduchu dle schématu uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (1 = znečišťující látky jsou v daném časovém úseku vypouštěny; 0 = je vypouštěno malé množství znečišťujících látek nebo nejsou v daném časovém úseku vůbec vypouštěny).
10 Provozní doba komínu/výduchu (doba, po kterou docházelo k vypouštění škodlivin z některého ze zaústěných stacionárních zdrojů do komínu/výduchu).
11 Uvede se druh každé technologie ke snižování emisí každé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí); v případě tuhých znečišťujících látek se uvede druh posledního stupně odlučovacího zařízení, v němž dochází ke snižování množství tuhých znečišťujících látek.
12 Průměrná roční provozní účinnost každé technologie ke snižování emisí vyjádřená v % snížení koncentrace znečišťující látky vstupující do technologie ke snižování emisí. Není-li provozní účinnost sledována, uvede se garantovaná účinnost případně účinnost odpovídající garantované výstupní koncentraci.
13 Celkové množství emisí znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) vypuštěných do ovzduší za vykazovaný kalendářní rok daným komínem/výduchem, pro které má provozovatel stacionárního zdroje stanovenu povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 zákona. V případě, že dochází k vypouštění/úniku veškerých emisí ze stacionárních zdrojů pouze jedním komínem/výduchem, tento údaj se nevyplňuje.
1.5. Údaje o měření emisí
V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c) dvakrát za kalendářní rok, se uvedou výsledky každého měření samostatně, a to včetně data měření.
 
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 1   I Pořadové číslo stacionárního zdroje/zdrojů                     I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 2   I Označení místa měření emisí                                    I     I
I-----I----------------------------------------------------------------I-----I
I 3   I Datum měření                                                   I     I
I-----I----------------------------I-----------------------------------I-----I
I 4   I Emise znečišťujících látek I specifický emisní limit           I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 5   I                            I jednotka emisního limitu          I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 6   I                            I emisní koncentrace BAT            I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 7   I                            I jednotka emisní koncentrace BAT   I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 8   I                            I hmotnostní koncentrace            I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 9   I                            I jednotka hmotnostní koncentrace   I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 10  I                            I hmotnostní tok [kg/h]             I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 11  I                            I měrná výrobní emise               I     I
I-----I                            I-----------------------------------I-----I
I 12  I                            I jednotka měrné výrobní emise      I     I
I-----I----------------------------I-----------------------------------I-----I
Vysvětlivky a návod pro vyplnění údajů podle čísla řádku:
U zdrojů, u kterých se neprovádí pravidelné jednorázové měření emisí každý rok, se uvádí výsledky posledního pravidelného jednorázového měření emisí.
1 Pořadové číslo stacionárního zdroje uvedeného v položce č. 1 bodu 1.2. a 1.3.
2 Uvede se označení místa jednorázového nebo kontinuálního měření emisí dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace.
3 Datum posledního platného jednorázového měření emisí podle ustanovení § 3 odst. 1 nebo § 3 odst. 3; v případě, že se zjišťování emisí provádí kontinuálním měřením, se datum měření nevyplňuje. Nepoužije se pro jednorázová měření emisí prováděná podle ustanovení § 3 odst.3 písm. c), kdy se uvede datum a výsledky každého měření.
4 Uvede se specifický emisní limit pro jednotlivé znečišťující látky (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí) stanovený v povolení provozu, a pokud v povolení provozu specifický emisní limit stanoven není, emisní limit platný pro daný stacionární zdroj podle této vyhlášky.
5 Jednotka specifického emisního limitu (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
6 Emisní koncentrace odpovídající horní hranici úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí odpovídající příslušnému stacionárnímu zdroji. Vyplní se v údajích za r. 2016 a v dalším období v případě uplatnění § 15, odst. 5 a odst. 6, písm. b) zákona.
7 Jednotka emisní koncentrace BAT (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
8 Hmotnostní koncentrace emisí jednotlivých znečišťujících látek přepočtená na podmínky stanovené pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu v mg/m
3
, případně v jiných jednotkách uvedených v řádku č. 9; v případě kontinuálního měření se uvede hodnota vypočtená jako aritmetický průměr všech platných denních hodnot za kalendářní rok. V případě jednorázových měření emisí prováděných podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. c), se uvedou výsledky každého měření společně s datem měření.
9 Jednotka hmotnostní koncentrace, ve které je stanoven emisní limit (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
10 Podíl hmotnosti emisí jednotlivých znečišťujících látek za hodinu.
11 Podíl hmotnosti emisí znečišťujících látek a vztažné veličiny, která je stanovena pro emisní limit stacionárního zdroje v právním předpisu.
12 Jednotka měrné výrobní emise (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí).
 
Příloha 12
NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU
1. Identifikace stacionárních zdrojů a provozovny, ve které jsou stacionární zdroje provozovány. Identifikace provozovatele (podle § 2 písm. h) zákona). U kódů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenosti také GPS souřadnice stacionárního zdroje (geometrický střed).
2. Údaje o projektované kapacitě. Číslování stacionárního zdroje (případně číslo ISPOP, je-li evidováno) v jednoznačné návaznosti na platné vnitřní provozní a technologické předpisy provozovatele a blokové schéma s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů v provozovně, komínů, výduchů a příslušných zařízení ke snižování emisí, pokud jsou instalovány.
3. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích a u souvisejících činností, mechanismus chemických reakcí (včetně známých vedlejších reakcí), způsoby řízení a kontroly prováděných operací. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Podrobný popis stacionárního zdroje a souvisejících činností, dále popis technologií a opatření ke snižování emisí, jejich funkce a účinností.
Primární opatření ve výrobní nebo zpracovatelské části technologie, zejména podmínky zpracování surovin a podmínky spalování paliv, podmínky provozu technologií ke snižování emisí. *)
4. Identifikace materiálových vstupů do technologie - suroviny a paliva (případně odpady nebo paliva vyrobená z odpadu) zpracovávané ve stacionárním zdroji. Podrobnosti provádění primárních opatření ke snížení emisí, které spočívají např. v úpravě, kontrole, dodržení fyzikálních, nebo chemicko-fyzikálních parametrů a chemického složení a správném dávkování materiálového vstupu, a to dle typu zdroje a procesu. V případě tepelného zpracování odpadu dále identifikace odpadu podle katalogových čísel katalogu odpadů, uvedení minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost a maximální obsahy PCB, pentachlorfenolu, chloru, fluoru, síry a těžkých kovů, případně jiných látek.
5. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje v přenosové soustavě nebo v soustavě zásobování tepelnou energií a údaj o tom, zda se jedná o záložní zdroj energie nebo požární čerpadlo.
6. Emisní výstupy z technologie a souvisejících činností - znečišťující látky, způsob jejich odsávání, opatření ke zvýšení účinnosti tohoto odsávání (je-li využíváno), včetně souvisejících technicko-organizačních opatření (kontrola uzavírání vrat apod.) a specifikace a lokalizace místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárního zdroje do vnějšího ovzduší. V případě řízení vypouštění odpadního plynu výkonem ventilátoru nebo obdobného zařízení se uvedou limitní hodnoty průtoku odpadního plynu v definovaném měřicím profilu za provozních podmínek.
7. Popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřicího místa pro jednorázové měření emisí.
8. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je instalováno) a popis, umístění a přesná specifikace (zejména tvar a rozměry, soulad s normou) měřícího místa, včetně postupu sledování provozu stacionárního zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí (např. sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH). V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, popis provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. Podrobnosti sledování a nepřetržitého záznamu provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona (je-li uloženo), případně podrobnosti realizace technické podmínky provozu, která toto sledování nahrazuje, včetně okrajových hodnot signalizujících nutnost údržby nebo závady a poruchy podle bodu č. 11.
9. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému při výpadku kontinuálního měření emisí, z důvodů poruchy nebo údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním roce. Neplatným dnem z hlediska kontinuálního měření emisí se rozumí den, ve kterém jsou více než 3 průměrné hodinové hodnoty z důvodu poruchy nebo údržby kontinuálního měření neplatné. V případě vyhodnocování půlhodinových intervalů tvoří neplatnou hodinovou hodnotu dvě neplatné půlhodinové průměrné hodnoty v rámci jedné hodiny.
10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování. Vymezení doby uvádění spalovacích stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu.
11. Definice technických závad, poruch a havárií, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování, způsob předcházení těmto závadám, poruchám a haváriím, způsob jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionárního zdroje. *) Druh, a je-li to možné určit, tak i množství, znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu. Určení rizikových částí technologie. Hodnoty nepřetržitě sledovaného a zaznamenávaného provozního parametru, které indikují závadu, případně obdobné hodnoty a podmínky spojené s výjimkou podle § 6 odst. 4 zákona. Postupy pro případy poruch nebo nedodržení primárních opatření na materiálovém vstupu, na technologii a postupy pro poruchy u sekundárních opatření, především odlučovací soustavy, odsávání technologie apod., včetně určení případných záložních systémů a pravidel pro jejich spuštění. Opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků technických závad, poruch a havárií včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona. U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad nejvýše přípustné doby pro jakékoli technicky nezamezitelné odstávky, poruchy nebo závady technologického zařízení sloužícího ke snižování emisí nebo měřicích přístrojů, během kterých může koncentrace znečišťujících látek překročit stanovené hodnoty emisních limitů.
12. Výjimečné situace - odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií. Uvedou se pracovní a kontrolní postupy pro zamezení úniků znečišťujících látek při opravách, najíždění nebo odstavování stacionárního zdroje. *)
13. Způsob podávání hlášení **) o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích.
14. Druh, odhadované množství znečišťujících látek, u kterých může dojít, v případě technické závady, poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu.
15. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů.
16. U chovu hospodářských zvířat se dále uvede
a) způsob ustájení hospodářských zvířat,
b) způsob odvádění emisí amoniaku do ovzduší,
c) referenční nebo snižující technologie podle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí odboru ochrany ovzduší „k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů“ pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pozemek, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok emisí amoniaku do ovzduší, a které budou podle provozního řádu u stacionárního zdroje instalovány, nebo jiné technologie snižující emise amoniaku,
d) další technicko-organizační opatření, které mohou ovlivnit emise do ovzduší.
17. U stacionárního zdroje vypouštějícího fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, nebo u stacionárního zdroje, jehož součástí je výroba, zpracování, úprava, doprava, nakládka, vykládka a skladování prašných materiálů, se uvedou rizikové technologické uzly z hlediska prašnosti a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. Tato opatření musí být specifikována u všech stacionárních zdrojů kódů 2.2., 2.3., 2.9., 3.3., 3.5.2., 3.5.5., 4.1.1., 4.1.2., 4.1.3., 4.1.4., 4.2.1., 4.3.1., 4.6.1., 4.6.5., 4.7., 5.1.1., 5.2., 5.10., 5.11., 5.14., 7.2., 7.8., 11.1. a 12.1. podle přílohy č. 2 k zákonu.
18. U stacionárního zdroje vypouštějícího znečišťující látky, které mohou obtěžovat zápachem, zejména kódy 2.2., 2.3., 2.4., 2.6., 2.7., 2.8., 3.6., 3.7., 4.6.1. (formovny a jádrovny), 5.14., 6.24., 6.5., 6.8., 7.1., 7.2., 7.3., 7.5., 7.6., 7.8., 7.9., 7.10., 7.11., 7.12., 7.16., 7.18., 8., 9.8. (kataforéza), 9.19., 9.20., 9.23. a 9.24. podle přílohy č. 2 k zákonu, se uvedou v provozním řádu rizikové technologické uzly z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem, a technicko-organizační opatření k předcházení a omezování emisí těchto látek.
19. Termíny revizí, údržby a s nimi spojené požadavky na provoz zařízení ke snížení emisí (dodržování fyzikálních parametrů, optimalizace poměrů činidel apod.), termíny pravidelných vnitřních kontrol souladu s provozním řádem a opatření ke snížení emisí, způsob a četnost pravidelného proškolení obsluh a odpovědných osob ohledně technicko-organizačních opatření prováděných za účelem snížení emisí a způsob vedení záznamů o těchto školeních.
20. Obsah provozního řádu je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.
Vysvětlivky:
*) Přípustný je odkaz na jinou dokumentaci provozovatele, která bude požadované údaje obsahovat, v tom případě je taková dokumentace považována za nedílnou součást provozního řádu.
**) Takto označené údaje mohou být zpracovány společné pro všechny stacionární zdroje jediné provozovny.
 
Příloha 13
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉHO POSUDKU
1. Základní identifikační údaje: Identifikační údaje zadavatele odborného posudku. Identifikační údaje zpracovatele odborného posudku, datum zpracování odborného posudku. Účel zpracování odborného posudku.
2. Obecné údaje: Podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace, použité metodické pokyny a další použitá literatura, protokoly z autorizovaného měření atd.). Identifikační údaje stacionárního zdroje a činností souvisejících s jeho provozem, při kterých mohou vznikat emise znečišťujících látek (název stacionárního zdroje, adresa, provozovatel, IČO provozovatele, umístění v katastru - čísla parcel). Popis umístění stacionárního zdroje. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení, mapa oblasti s vyznačeným záměrem, měřítkem a legendou. Zařazení stacionárního zdroje pod některý z kódů z přílohy č. 2 k zákonu. Dosavadní vydaná povolení provozu zdrojů, kterých se týkají jakékoli změny uvedené v odborném posudku.
3. Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP, bylo-li přiděleno - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů. Vzniká-li provozem zdroje odpadní teplo, popis jeho využití. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu: Podrobný popis stacionárních zdrojů, pro které je posudek zpracován, resp. zdrojů, které mají být nově umístěny nebo povoleny a zdrojů, kterých se týkají jakékoliv změny; výčet a stručný popis dotčených stávajících stacionárních zdrojů, 1) které stacionární zdroje (související s posuzovanými stacionárními zdroji) jsou již provozovány, 2) u kterých zdrojů dochází ke změnám, v čem změny spočívají, 3) které zdroje mají být umístěny a povoleny v provozovně nově. U stacionárních zdrojů, pro které příloha č. 20 stanovuje minimální vzdálenost, zeměpisné souřadnice (formát WGS84 DD) geometrických středů budov, v nichž mají být stacionární zdroje umístěny, případně zeměpisné souřadnice geometrických středů stacionárních zdrojů, pokud budou provozovány mimo budovy a dále uvedení vzdálenosti hran stavebních objektů (případně hranice areálu nebo geometrického středu zdroje tam, kde je to relevantní) od ploch v územním plánu podle přílohy č. 20.
Popis výrobního programu, údaje o plánovaném provozu stacionárního zdroje (počet provozních hodin, směnnost provozu apod.). Projektovaná kapacita, jmenovitý tepelný příkon, výkon, spotřeba surovin a paliv, případně odpadů, včetně uvedení původu těchto údajů (např. konkrétní odkaz na technickou dokumentaci, projektovou dokumentaci, pokud jsou k dispozici apod.) Porovnání stávajícího stavu s plánovaným stavem (informace o všech změnách, které realizací nastanou).
Popis technologického procesu. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení (např. výrobce, typ, funkce, výkon, příkon, kapacita, provozní hodiny apod.). U spalovacích zdrojů dále používané palivo a charakteristiky týkající se uvažovaného paliva (množství paliva, obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost, skupenství, vlhkost apod.) a porovnání s parametry uvedenými v příloze č. 3 k této vyhlášce. Používané suroviny v jednotlivých technologických stupních. Údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší, charakteristika výduchů, umístění, počet, rychlost odsávané vzdušiny, stavové podmínky, výška komína), systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatické). Zhodnocení umístění měřících míst s ohledem na požadavky technických norem. Podrobný popis technologií ke snižování emisí (garantovaná účinnost, způsob zajištění garantované účinnosti, způsob a interval výměny sorbentu apod.) a způsob zajištění jejich kontroly a údržby v souladu s pokyny výrobce. Odborný posudek musí být doplněn schématickým nákresem areálu (opatřen legendou) s uvedením jednotlivých stacionárních zdrojů, jednotlivých výduchů a nákresem umístění měřicích míst. Posouzení aplikace sčítacího pravidla dle § 4b zákona, včetně zdůvodnění, pokud aplikace pravidla není navržena. Sledování provozního parametru podle § 6 odst. 4 zákona, místo a způsob jeho měření, včetně návrhu způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot, případně návrh podmínky provozu nahrazující toho sledování v případě, že je předpokládána žádost o výjimku podle téhož ustanovení. Návrh hodnot provozních parametrů, při kterých je zajištěno plnění specifických emisních limitů.
Údaje o referenčních stacionárních zdrojích, schémata, nákresy (jsou-li k dispozici). Porovnání použitých technologií ke snižování emisí s nejlepšími dostupnými technikami (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů. U ostatních stacionárních zdrojů porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi.
4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje: Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje včetně emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem a fugitivních emisí. Musí být uvedeny všechny látky, případně skupiny látek, které mohou obtěžovat zápachem včetně koncentračních hodnot. Specifikace rizikových technologických uzlů z hlediska emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem nebo prachem. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (uvedeno identifikační číslo/a hlášení protokolu v ISPOP), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie (jsou-li k dispozici), výpočet emisí, včetně přepočtu naměřené hodnoty TOC na VOC (pro emise VOC) tam, kde je to relevantní. Přehled stávajícího množství emisí vypouštěné ze stacionárních zdrojů a jejich porovnání s výhledovým stavem. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. Posouzení stacionárního zdroje z pohledu plnění povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d) zákona, případně odůvodnění, proč stacionární zdroj nebude emitovat definovaným výduchem a proč má být udělená výjimka podle tohoto ustanovení.
Návrh způsobu výpočtu množství emisí za rok v návaznosti na § 12 vyhlášky.
5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě, kde má být stacionární zdroj umístěn: Zhodnocení vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu (shrnutí plnění imisních limitů, na základě rozptylové studie, pokud je zpracována). Posouzení splnění požadavků vyplývajících z programů zlepšování kvality ovzduší, vyhodnocení možnosti snížení emisí dle opatření dotčeného programu zlepšování kvality ovzduší. Vzdálenost nejbližší hrany stavebních objektů se stacionárními zdroji, případně samotných stacionárních zdrojů (nejsou-li ve stavebních objektech) od ploch podle části II přílohy č. 20, vzdálenost od nejbližších budov určených k bydlení a zhodnocení těchto vzdáleností stacionárního zdroje od obytné zástavby s ohledem na rizika obtěžování prašností nebo zápachem, zhodnocení souladu s minimálními vzdálenostmi podle § 27d, zhodnocení nezbytnosti dodatečných opatření s ohledem na tyto vzdálenosti.
V případě zpracování odborného posudku pro již provozovaný stacionární zdroj záznam o prohlídce stacionárního zdroje a identifikaci rizikových technologických uzlů dle předchozích bodů.
6. Závěr a doporučení podmínek provozu: Návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik (referenční dokumenty o BAT, Závěry o BAT) u zdrojů spadajících do působnosti těchto referenčních dokumentů a u ostatních stacionárních zdrojů návrh emisních limitů a podmínek provozu vycházející z porovnání navrženého technického řešení s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi a zároveň u obou těchto skupin stacionárních zdrojů s ohledem na konkrétní umístění stacionárního zdroje, z opatření uvedených v programech zlepšování kvality ovzduší, ze vzdálenosti stacionárního zdroje od budov určených k bydlení nebo od ploch podle části II přílohy č. 20, přičemž se použije metodický pokyn MŽP, je-li vydán, a z úrovně znečištění ovzduší v dané lokalitě. Odůvodnění navržených podmínek provozu a emisních limitů, zejména s ohledem na jejich účel, přínosy a technické možnosti. V případě absence návrhu specifických emisních limitů, odůvodnění absence návrhu. Návrh podmínek pro činnosti a provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje. Návrh opatření a technicko-organizačních či technických podrobností jejich realizace, které je vhodné zahrnout do povolení provozu, případně do provozního řádu. Shrnutí případných rizik s ohledem na množství a charakter emisí znečišťujících látek, na kvalitu ovzduší a na vzdálenost od obytné zástavby včetně porovnání vzdálenosti stacionárního zdroje (hrana stavebního objektu, střed, případně hranice provozovny dle § 27d) s minimální vzdáleností. Zhodnocení rizik přímého působení stacionárního zdroje prachem a zápachem vzhledem ke vzdálenosti stacionárního zdroje od obytné zástavby a ploch podle části II přílohy č. 20 a návrh podmínek provozu nebo emisních limitů směřujících k jejich eliminaci nebo ke snížení prašnosti nebo emisí znečišťujících látek, které mohou obtěžovat zápachem. Závěr ohledně splnění požadavků vyplývajících z programu zlepšování kvality ovzduší a opatření k jejich naplnění.
7. Závěr o plnění legislativních požadavků a doporučení ohledně umístění či neumístění, resp. povolení či nepovolení provozu stacionárního zdroje, včetně zdůvodnění.
8. Obsah odborného posudku je zpracován v běžně používaném strojově čitelném formátu.
 
Příloha 14
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ
 
Část A
NÁLEŽITOSTI OHLÁŠENÍ TERMÍNU PROVEDENÍ NEBO ZRUŠENÍ JEDNORÁZOVÉHO MĚŘENÍ EMISÍ
 
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 1   I A. Údaje                I Identifikační číslo (IČO):                 I
I     I o provozovateli:        I                                            I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 2   I                         I Název provozovatele (obchodní firma nebo   I
I     I                         I příjmení a jméno):                         I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 3   I                         I Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):  I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 4   I                         I Adresa (obec, město - městská část):       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 5   I                         I PSČ:                                       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 6   I B. Údaje o provozovně   I Identifikační číslo provozovny (IČP):      I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 7   I                         I Název provozovny:                          I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 8   I                         I Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):  I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 9   I                         I Adresa (obec, město - městská část):       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 10  I                         I PSČ:                                       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 11  I                         I Územně technická jednotka (ÚTJ):           I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 12  I                         I Název kraje:                               I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 13  I C. Údaje o stacionárním I Pořadové číslo stacionárního zdroje        I
I     I zdroji                  I evidované v ISPOP                          I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 14  I                         I Název stacionárního zdroje                 I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 15  I D. Údaje o komínech     I Pořadové číslo výduchu/komínu evidované    I
I     I a výduších              I v ISPOP                                    I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 16  I E. Termín provedení     I Uvede se termín provedení jednorázového    I
I     I jednorázového měření    I měření emisí                               I
I     I emisí                   I                                            I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 17  I F. Rozsah jednorázového I Uvede se rozsah měřených znečišťujících    I
I     I měření emisí            I látek                                      I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 18  I G. Cíl jednorázového    I Vybere se, zda se jedná o měření ke        I
I     I měření emisí            I stanovení hmotnostní koncentrace           I
I     I                         I znečišťující látky nebo kontrole AMS podle I
I     I                         I ČSN EN 14181                               I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 19  I H. Údaje o autorizované I Identifikační číslo (IČO):                 I
I     I osobě, která provede    I                                            I
I     I měření                  I                                            I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 20          I                         I Název osoby (obchodní firma nebo příjmení  I
I     I                         I a jméno):                                  I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 21  I                         I Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):  I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 22  I                         I Adresa (obec, město - městská část):       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
I 23  I                         I PSČ:                                       I
I-----I-------------------------I--------------------------------------------I
Vysvětlivky k tabulce:
1) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
6) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů, u nichž bude prováděno jednorázové měření emisí.
11) Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.
12) Uvede se název kraje.
13) Uveďte pořadové číslo stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje stacionární zdroj v ISPOP. V případě nového stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude stacionární zdroj identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence. 14) Uvede se název stacionárního zdroje dle provozního řádu nebo povolení provozu nebo technické dokumentace.
15) Uvede se pořadové číslo výduchu/komína stacionárního zdroje, které nezaměnitelně identifikuje výduch/komín stacionárního zdroje v ISPOP. V případě nového výduchu/komína stacionárního zdroje uveďte pořadové číslo, pod nímž bude výduch/komín stacionárního zdroje identifikován v hlášení souhrnné provozní evidence.
16) Uvede se termín provedení jednorázového měření ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR.
17) Uvede se název (názvy) měřených znečišťujících látek (dle číselníku uveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí)
18) Vybere se cíl jednorázového měření emisí, tj. „Ověření specifických emisních limitů a měření emisí znečišťujících látek bez stanoveného emisního limitu“ a/nebo „Kontrola AMS podle ČSN EN 14181“.
19) Identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní ID přidělené v ISPOP.
 
Část B
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI PROTOKOLU O JEDNORÁZOVÉM MĚŘENÍ EMISÍ
1. Datum provedení jednorázového měření emisí ve formátu DD.MM.RRRR nebo DD.MM.RRRR až DD.MM.RRRR
2. Jména osob provádějících jednorázové měření emisí
3. Jméno a příjmení osoby odpovědné za správnost provedení měření a zpracování protokolu (odpovědný zástupce pro výkon autorizované činnosti)
4. Identifikace provozovatele stacionárního zdroje
5. Účel jednorázového měření emisí (specifikuje se, zda se jedná o měření „Instrumentálními a manuálními metodami“ nebo „Elektrochemickými převodníky“ nebo „Kalibraci QAL2“ nebo „Ověření AST“. V případě prvních dvou uvedených dále specifikovat také, zda se jedná o první měření podle § 3 odst. 1 nebo intervalové měření podle § 3 odst. 3). Rovněž se uvede pořadové číslo měření v provozovně provozovatele v kalendářním roce.
6. Předmět jednorázového měření emisí (pořadové číslo měřeného stacionárního zdroje evidované v ISPOP, pořadové číslo stacionárního zdroje a pořadové číslo výduchu stacionárního zdroje z povolení provozu, pořadové číslo výduchu/komínu evidované v ISPOP, základní technická data stacionárního zdroje a instalovaných technologií ke snižování emisí), další související údaje (technologické vstupy a výstupy), hodnoty proměnných parametrů zařízení ke snižování emisí
7. Umístění měřicího místa, označení místa měření, porovnání s požadavky určených norem, zhodnocení dopadu odchylky od normy, v případě nejednoznačnosti nákres s vyznačením odběrových míst
8. Rozsah jednorázového měření emisí (měřené veličiny včetně doprovodných veličin), metody stanovení jednotlivých znečišťujících látek a jejich skupin včetně odkazů na normy a standardní operační postupy
9. Použitá přístrojová technika (odběrová zařízení, analyzátory a jejich rozsahy, měřidla dalších souvisejících veličin), kalibrační materiály, způsoby sběru a vyhodnocování dat
10. Oblast spolupráce (identifikace spolupracujícího akreditovaného subjektu, předmět spolupráce - stanovované veličiny, metody stanovení)
11. Údaje o průběhu jednorázového měření emisí (odběry vzorků, slepé pokusy, měření souvisejících veličin, hodnoty provozních parametrů - příkon/výkon/kapacita v době měření, spotřeba organických rozpouštědel v době měření, včetně hodnot parametrů zařízení ke snižování emisí a průměrné hodnoty stanoveného a sledovaného provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snižování emisí, které byly stanoveny v povolení provozu, v době měření)
12. Soubory výsledků naměřených veličin včetně stavových a dalších doprovodných veličin
13. Seznam dokumentů použitých pro jednorázové měření emisí a jeho vyhodnocení (právní předpisy, normy, standardní operační postupy), seznam značek
14. Vyhodnocení jednorázového měření emisí, které obsahuje: emisní limit a podmínky za jakých je stanoven, výsledky naměřených hodnot koncentrací znečišťujících látek a souvisejících doprovodných veličin z jednotlivých měření, hodnoty hmotnostních koncentrací znečišťujících látek z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven emisní limit a průměrnou hodnotu této hmotnostní koncentrace za celou dobu měření, hmotnostní tok a její měrnou výrobní emisi.
 
Příloha 15
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI ROZPTYLOVÉ STUDIE
Obecně:
Rozptylová studie musí obsahovat všechny podklady, které umožní posoudit její správnost a provést kontrolní přepočet. Jedná se o parametry zdrojů vstupující do rozptylového modelu včetně popisu jejich odvození z podkladových materiálů. Tam, kde to z důvodu vysokého počtu zdrojů není možné (např. mobilní zdroje na dopravních komunikacích), musí být uveden podrobný postup výpočtu, který jej umožní zreprodukovat.
1. Zadání rozptylové studie
2. Použitá metodika výpočtu
3. Vstupní údaje
3.1. Umístění záměru
Popis řešeného území, popis a mapa umístění zdroje ve vztahu k obytné a jiné zástavbě a reliéfu území. Mapové podklady jsou opatřeny legendou, měřítkem, identifikací souřadného systému a použitého digitálního výškopisu.
3.2. Údaje o zdrojích
a) Popis technologického vybavení zdroje a souvisejících technologií s ohledem na emise znečišťujících látek do ovzduší a počtu provozních hodin za rok.
b) Podkladové údaje o emisích a výduších, a to jak u posuzovaného zdroje, tak u technologicky propojených či navazujících záměrů (i jiných provozovatelů), pokud jsou situovány v bezprostředním sousedství posuzovaného záměru a dochází u nich z důvodu realizace posuzovaného záměru ke změně emisí, a to:
i. emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek,
ii. průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, případně objemový tok
iii. celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu,
iv. specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).
Množství spalin nebo odpadních vzdušin je doloženo technickou dokumentací zdroje nebo přiloženým výpočtem včetně vysvětlení postupu výpočtu.
c) V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel), složení dle kategorií a emisních tříd vozidel, rychlosti a plynulosti dopravy.
3.3. Meteorologické podklady
Meteorologická data musí být reprezentativní pro danou lokalitu a z důvodu postihnutí dlouhodobého charakteru meteorologických podmínek musí pokrývat nejméně 10 let z 15letého období předcházejícího zpracování rozptylové studie. Použitá meteorologická data jsou souhrnně prezentována ve formě stabilitně a rychlostně členěné větrné růžice, a to jak v grafické podobě, tak v tabelární podobě, přičemž tabelárně jsou uvedeny četnosti všech kombinací tříd stability a rychlosti větru, se kterými použitý model pracuje. Je nezbytné uvést, jaké výšce nad zemí tato větrná růžice odpovídá a zdroj (zpracovatele) meteorologických dat.
3.4. Popis referenčních bodů
Krok sítě výpočtových bodů je volen tak, aby byly vyhodnoceny maximální úrovně znečištění v místě dotyku kouřové vlečky s terénem, resp. v místě dosažení výpočtové (respirační) výšky. Volba velikosti modelovaného území zohledňuje i umístění zdroje a výškový profil území.
Zohledněna musí být místa s nejvyšší koncentrací obyvatel v zájmovém území v podobě vybraných specifických referenčních bodů. Jedná se zejména o nejbližší obytnou zástavbu, vzdělávací a zdravotnická zařízení apod.
Výpočtová síť a vybrané specifické referenční body jsou zobrazeny v mapě tak, aby bylo zřejmé jejich rozložení s ohledem na obytnou zástavbu v okolí zdroje nebo v zájmovém území.
3.5. Znečišťující látky a příslušné imisní limity
Seznam relevantních znečišťujících látek včetně typu počítaných koncentrací (hodinové, denní koncentrace, roční průměrná koncentrace apod.) a příslušných imisních limitů látek uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona.
3.6. Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě
Při hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1x1 km. Tyto mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit. Dále jsou uvedeny koncentrace znečišťujících látek naměřených na nejbližších stanicích imisního monitoringu.
4. Výsledky rozptylové studie
Výsledky rozptylové studie jsou uvedeny
a) ve stručném komentáři hodnotícím budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů,
b) v tabulkové formě pro vybrané specifické referenční body; pokud je výpočet prováděn v pravidelné síti referenčních bodů, lze výsledky dodat ve formě přílohy k rozptylové studii, přičemž v takovém případě je nutné číslo referenčního bodu doplnit jeho souřadnicemi,
c) kartograficky (s uvedením umístění zástavby, mapy jsou v definovaném měřítku).
5. Návrh kompenzačních opatření
Přesná identifikace stacionárního zdroje nebo pozemní komunikace, pro které budou prováděna kompenzační opatření.
Podrobný popis kompenzačních opatření s termínem jejich realizace, v případě opakovaně uplatňovaných opatření s časovým plánem. Jsou popsána rizika realizace kompenzačních opatření a způsoby minimalizace těchto rizik.
Je proveden výpočet podle § 27 dokládající dostatečnost navržených kompenzačních opatření.
6. Závěrečné hodnocení
Kromě vyhodnocení vypočtených příspěvků k úrovni znečištění je komentováno také plnění imisních limitů při zohlednění stávající úrovně znečištění a příspěvku nového stacionárního zdroje. Zároveň jsou komentována navržená kompenzační opatření a jejich přínos ke kvalitě ovzduší v dané oblasti.
7. Seznam použitých podkladů.
 
Příloha 16
Koeficienty významnosti pro výpočet kompenzačních opatření
 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
    Efektivní výška zdroje*)           Koeficient       Efektivní výška zdroje*)          Koeficient
               [m]                    významnosti                  [m]                   významnosti
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
0 - 1,5                                    50         > 28 - 31                                23
> 1,5 - 2,5                                48         > 31 - 35                                22
> 2,5 - 3                                  46         > 35 - 38                                21
> 3 - 3,5                                  44         > 38 - 43                                20
> 3,5 - 4                                  42         > 43 - 47                                        19
> 4 - 4,5                                  41         > 47 - 53                                18
> 4,5 - 5                                  40         > 53 - 58                                17
> 5 - 6                                    39         > 58 - 65                                16
> 6 - 6,5                                  38         > 65 - 72                                15
> 6,5 - 7                                  37         > 72 - 80                                14
> 7 - 8                                    36         > 80 - 89                                13
> 8 - 9                                    35         > 89 - 99                                12
> 9 - 10                                   34         > 99 - 110                               11
> 10 - 11                                  33         > 110 - 122                              10
> 11 - 12                                  32         > 122 - 135                              9
> 12 - 13,5                                31         > 135 - 150                              8
> 13,5 - 15                                30         > 150 - 167                              7
> 15 - 16,5                                29         > 167 - 185                              6
> 16,5 - 18,5                              28         > 185 - 206                              5
> 18,5 - 20,5                              27         > 206 - 229                              4
> 20,5 - 23                                26         > 229 - 254                              3
> 23 - 25                                  25         > 254 - 282                              2
> 25 - 28                                  24         > 282 a více                             1
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
*) Pro výpočet efektivní výšky zdroje se použije II. třída stability a rychlost větru 5 m.s
-1
.
 
Příloha 17
ZPŮSOB STANOVENÍ SPECIFICKÉHO EMISNÍHO LIMITU
1. Specifický emisní limit se stanovuje tak, aby zajišťoval řádnou funkci zařízení ke snižování emisí nebo řádné plnění jiného opatření ke snížení emisí znečišťujících látek, které jsou ze stacionárního zdroje emitovány definovaným komínem, průduchem nebo jiným obdobným místem, kde lze provést reprodukovatelné a opakovatelné měření emisí.
2. Specifický emisní limit se stanovuje jako koncentrační specifický emisní limit znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek jako jsou VOC, TOC nebo PAH.
3. V případech, kdy nelze zajistit, aby specifický emisní limit stanovený jako koncentrace plnil regulační funkci, lze jej odchylně od bodu 2 stanovit jako měrnou výrobní emisi, tedy jako hmotnost znečišťující látky vztaženou na jednotku produkce, případně jej nahradit emisním stropem.
4. Znečišťující látka nebo skupina znečišťujících látek, pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí být ze stacionárního zdroje skutečně emitována nebo musí existovat předpoklad, že z něho bude emitována. Množství znečišťující látky (nebo skupiny znečišťujících látek), pro kterou je specifický emisní limit stanovován, musí mít souvislost s řádným provozem zařízení ke snižování emisí nebo s prováděním opatření, resp. se stanovenými podmínkami provozu.
5. V případě, že je pro danou znečišťující látku stanoven příspěvek k imisní koncentraci pomocí rozptylové studie, je zvolena taková hodnota specifického emisního limitu, která zajistí, že hodnoty emisního toku použitého jako emisní vstup do rozptylové studie, nebudou nikdy překročeny.
6. V případě, že je v rozptylové studii nebo v odborném posudku vysloven předpoklad, že stacionární zdroj nebude mít významný příspěvek k imisní koncentraci nebo nebude obtěžovat prachem či zápachem, musí být specifický emisní limit stanoven v takové výši, která zajistí, že předpoklady, na nichž jsou založena tato tvrzení, budou splněny, tedy budou prováděna opatření, o něž se tato tvrzení opírají.
7. Specifický emisní limit musí být stanoven tak, aby byl splnitelný při řádném provozu zařízení k omezování emisí, při jeho řádné a pravidelné údržbě, případně při provádění jiných opatření ke snižování emisí.
8. Specifický emisní limit nesmí být stanoven v takové výši, aby byl splnitelný bez jakýchkoliv opatření nebo bez provozu zařízení ke snižování emisí.
9. V případě, kdy je snižován specifický emisní limit z důvodu obtěžování zápachem, zohledňuje se také, zda byl v území dříve stacionární zdroj daného kódu, případně stejný druh výroby nebo územním plánem bylo území vymezeno pro stejný druh výroby nebo zda byla v území dříve obytná zástavba. Dodatečný vznik obytné zástavby není důvodem pro snížení specifického emisního limitu.
10. Pro stanovení specifického emisního limitu není určující absence pachového vjemu v obytné zástavbě.
11. Specifický emisní limit musí být stanoven včetně nezbytných stavových a vztažných veličin.
12. Je-li specifický emisní limit pouze zpřísňován oproti této vyhlášce, jsou uloženy vztažné podmínky stejné jako v této vyhlášce.
13. V případě stanovení specifického emisního limitu nad rámec této vyhlášky jsou přednostně aplikovány vztažné podmínky, které pro daný emisní limit stanovují Závěry o BAT, pakliže jsou pro daný typ stacionárního zdroje aplikovatelné.
14. V ostatních případech se vztažné podmínky stanovují podle charakteru procesu. Probíhá- li proces za vyšší než běžné teploty (40 stupňů Celsia a výše), aplikují se vztažné podmínky B. Je-li součástí procesu spalování paliv, aplikují se vztažné podmínky A. Probíhá-li proces za běžné teploty, aplikují se vztažné podmínky C.
 
Příloha 18
Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje
 
A) Doklad o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje
I----------------------------------------------------------------------------------------I
I DOKLAD                                                                                 I
I o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná       I
I paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10-300 kW včetně, sloužícího jako zdroj  I
I tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona   I
I č. 201/2012 Sb.                                                                        I
I----------------------------------------------------------------------------------------I
I Údaje o odborně způsobilé osobě                                                        I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Název/jméno a příjmení I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I IČO (bylo-li           I                                                               I
I přiděleno)             I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Název výrobce          I                                                                       I
I spalovacího            I                                                               I
I stacionárního zdroje,  I                                                               I
I který oprávnění vydal  I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Rozsah oprávnění (typy I                                                               I
I spalovacích zdrojů)    I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Platnost oprávnění     I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Číslo oprávnění        I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I ID komunikace
1
I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Údaje o provozovateli spalovacího stacionárního zdroje I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Název/jméno a příjmení I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Adresa sídla/bydliště I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Údaje o spalovacím stacionárním zdroji I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Adresa umístění I I I (včetně čísla bytu, I I I pokud je umístěn I I I v bytě) I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Obchodní název I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Výrobce I I I------------------------I----------------------------I----------------------------------I I Typ spalovacího I [] kotel prohořívací I [] kotel odhořívací I I stacionárního zdroje I----------------------------I----------------------------------I I (specifikace I [] kotel zplyňovací I [] kotel automatický se šnekovým I I jednotlivých typů viz I I dopravníkem I I níže)
1
I----------------------------I----------------------------------I I I [] kotel automatický I [] kotel automatický přestavěný I I I s rotačním roštem I I I I----------------------------I----------------------------------I I I [] kotel automatický I [] lokální topidlo s výměníkem I I I speciální I I I I----------------------------I----------------------------------I I I [] jiný (specifikovat) I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Rok výroby I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Datum instalace I I I (MM/RR)
2
I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Výrobní číslo I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Určující technická I I I norma dle výrobního I I I štítku I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Palivo nejčastěji I I I spalované I I I provozovatelem ve I I I spalovacím I I I stacionárním zdroji I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Paliva určená výrobcem I Palivo 1 I Palivo 2 I Palivo 3 I I spalovacího I---------------------I--------------------I--------------------I I stacionárního zdroje I I I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Jmenovitý tepelný I I I I I příkon, je-li stanoven I I I I I [kW] I I I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Jmenovitý tepelný I I I I I výkon [kW] I I I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Minimální tepelný I I I I I výkon, je-li stanoven I I I I I [kW] I I I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Třída kotle
3
I I I I I------------------------I---------------------I--------------------I--------------------I I Údaje o kontrole I I----------------------------------------------------I-----------I-------------I---------I I I Vyhovuje
4
I Nevyhovuje
4
I Není
4
I I------------------------I---------------------------I-----------I-------------I---------I I Základní konstrukční I Přívod spalovacího I [] I [] I [] I I prvky spalovacího I vzduchu I I I I I stacionárního zdroje I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Roštová soustava I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Spalovací komora I [] I [] I I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Zatápěcí klapka I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Vstupní a čistící otvory I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Přívod paliva I [] I [] I I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Vnější izolace I [] I [] I [] I I------------------------I---------------------------I-----------I-------------I---------I I Řídicí, regulační, I Řídicí jednotka I [] I [] I [] I I měřicí a zabezpečovací I---------------------------I-----------I-------------I---------I I prvky spalovacího I Regulátor množství I [] I [] I [] I I stacionárního zdroje I spalovacího vzduchu I I I I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Havarijní termostat I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Zařízení proti přetopení I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Zařízení zabraňující I [] I [] I [] I I I prohoření paliva do I I I I I I násypky I I I I I------------------------I---------------------------I-----------I-------------I---------I I Palivové hospodářství I Používané palivo I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Způsob skladování paliva I [] I [] I I I------------------------I---------------------------I-----------I-------------I---------I I Teplovodní soustava I Zajištění teploty vratné I [] I [] I [] I I I vody I I I I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Akumulační nádoba I [] I [] I [] I I I---------------------------I-----------I------I------I---------I I I Typ soustavy I [] otevřená I [] uzavřená I I------------------------I---------------------------I-----------I------I------I---------I I Odvod spalin I Napojení na spalinové I [] I [] I I I a spalinové cesty I cesty I I I I I I---------------------------I-----------I-------------I---------I I I Revize spalinových cest I I I I provedena dne I I I------------------------I---------------------------I-----------------------------------I I Řádné údržby I Kontrola spalinových cest I I I spalinových cest I provedena dne I I I a spalovacího I---------------------------I-----------------------------------I I stacionárního zdroje I Čištění spalinových cest I I I I provedeno dne I I I I---------------------------I-----------------------------------I I I Pravidelné čištění I I I I spalovacího zdroje I I I I provedeno dne I I I------------------------I---------------------------I-----------------------------------I I Výsledek kontroly
5
; I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj JE / NENÍ instalován v souladu s pokyny výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Technický stav VYHOVUJE / NEVYHOVUJE pokynům výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj JE / NENÍ provozován v souladu s pokyny výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Zjištěné nedostatky MAJÍ / NEMAJÍ vliv na znečišťování ovzduší I I----------------------------------------------------------------------------------------I I JE / NENÍ spalováno palivo určené výrobcem zdroje I I----------------------------------------------------------------------------------------I I JE / NENÍ indikováno spalování odpadu I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Popis důvodu nesouladu s pokyny výrobce, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu: I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj SPLŇUJE / NESPLŇUJE emisní požadavky stanovené v příloze I I č. 11 zákona č. 201/2012 Sb. / tyto požadavky NEJSOU RELEVANTNÍ, neboť se jedná I I o spalovací stacionární zdroj navržený rovněž pro přímé vytápění místa instalace I I (lokální topidlo) I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Doporučení k zajištění dalšího bezproblémového a hospodárného provozu zdroje I I----------------------------------------------I-----------------------------------------I I Datum kontroly I I I----------------------------------------------I-----------------------------------------I I Podpis příp. razítko odborně způsobilé osoby I I I----------------------------------------------I-----------------------------------------I I Provozovatel byl poučen o řádném způsobu I I I provozování spalovacího stacionárního zdroje I I I a byl srozuměn s obsahem dokladu o kontrole I (podpis provozovatele) I I----------------------------------------------I-----------------------------------------I
1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.
2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě, apod.).
3 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.
4 Odpovídající položku označte křížkem.
5 Nehodící se škrtněte.
-----------------------------------------------------------------
Nedílnou součástí dokladu o kontrole technického stavu a provozu je kopie oprávnění uděleného výrobcem k instalaci, provozu a údržbě vymezených typů spalovacích stacionárních zdrojů.
TYPY SPALOVACÍCH ZDROJŮ:
Kotel prohořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny procházejí přes vrstvu paliva
Kotel odhořívací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, u nichž při spalování spaliny neprocházejí přes vrstvu paliva
Kotel zplyňovací - spalovací stacionární zdroj s ruční dodávkou paliva, obvykle s nuceným přívodem spalovacího vzduchu ventilátorem a speciální žárovzdornou spalovací komorou se speciální spalovací tryskou nebo roštem
Kotel automatický se šnekovým dopravníkem - spalovací stacionární zdroj (obvykle na uhlí nebo pelety) se samočinnou dopravou paliva šnekovým dopravníkem
Kotel automatický s rotačním roštem - spalovací stacionární zdroje na uhlí s bubnovým otočným roštem
Kotel automatický přestavěný - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, přestavěné z původních odhořívacích, prohořívacích a zplyňovacích kotlů
Kotel automatický speciální - spalovací stacionární zdroje se samočinnou dodávkou paliva, určené primárně ke spalování jiné než peletizované biomasy (piliny, štěpka, sláma)
Lokální topidlo s výměníkem - primárně sálavý zdroj tepla s teplovodním výměníkem určeným k přípravě teplé vody k vytápění
V případě zdrojů, jež jsou konstrukčně tvořeny kombinací výše uvedených typů, je k jejich kontrole nutné oprávnění pro oba základní typy kotlů.
 
B) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností 
 
Údaje uvedené v této příloze ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění
ohlašovacích povinnosti se vykazují způsobem určeným datovým standardem podle jiného
právního předpisu 4)  .
I----------------------------------------------------------------------------------------I
I Hlášení o kontrole technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na     I
I pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 10-300 kW včetně, sloužícího jako  I
I zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění podle § 17 odst. 1 písm. h)    I
I zákona č. 201/2012 Sb.                                                                 I
I----------------------------------------------------------------------------------------I
I Údaje o odborně způsobilé osobě                                                        I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Název/jméno a příjmení I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I IČ (bylo-li přiděleno) I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Název výrobce          I                                                               I
I spalovacího            I                                                               I
I stacionárního zdroje,  I                                                               I
I který oprávnění vydal  I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
        I Rozsah oprávnění (typy I                                                               I
I spalovacích zdrojů)    I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Číslo oprávnění        I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I Platnost oprávnění     I                                                               I
I (od - do)              I                                                               I
I------------------------I---------------------------------------------------------------I
I ID komunikace
1
I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Údaje o provozovateli spalovacího stacionárního zdroje I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Název/jméno a příjmení I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Adresa sídla/bydliště I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Údaje o spalovacím stacionárním zdroji I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Adresa umístění I I I (včetně čísla bytu, I I I pokud je umístěn I I I v bytě) I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Obchodní název
3
I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Výrobce
4
I I I------------------------I--------------------I------------------------------------------I I Typ spalovacího I [] kotel I [] kotel odhořívací I I stacionárního zdroje I prohořívací I I I (specifikace I--------------------I------------------------------------------I I jednotlivých typů viz I [] kotel I [] kotel automatický se šnekovým I I níže) I zplyňovací I dopravníkem I I I--------------------I------------------------------------------I I I [] kotel I [] kotel automatický přestavěný I I I automatický I I I I s rotačním roštem I I I I--------------------I------------------------------------------I I I [] kotel I [] lokální topidlo s výměníkem I I I automatický I I I I speciální I I I I--------------------I------------------------------------------I I I [] jiný (specifikovat) I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Rok výroby I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Datum instalace I I I (MM/RR)
2
I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Výrobní číslo I I I------------------------I---------------------------------------------------------------I I Palivo nejčastěji I I I spalované I I I provozovatelem ve I I I spalovacím I I I stacionárním zdroji I I I------------------------I--------------------I---------------------I--------------------I I Paliva určená výrobcem I Palivo 1 I Palivo 2 I Palivo 3 I I spalovacího I--------------------I---------------------I--------------------I I stacionárního zdroje I I I I I------------------------I--------------------I---------------------I--------------------I I Jmenovitý tepelný I I I I I příkon, je-li stanoven I I I I I [kW] I I I I I------------------------I--------------------I---------------------I--------------------I I Jmenovitý tepelný I I I I I výkon [kW] I I I I I------------------------I--------------------I---------------------I--------------------I I Třída kotle
5
I I I I I------------------------I--------------------I--------------I------I--------I-----------I I I Vyhovuje I Nevyhovuje I Není I I------------------------I--------------------I--------------I---------------I-----------I I Akumulační nádoba I I [] I [] I [] I I------------------------I--------------------I--------------I---------------I-----------I I Výsledek kontroly I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj JE / NENÍ instalován v souladu s pokyny výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Technický stav VYHOVUJE / NEVYHOVUJE pokynům výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj JE / NENÍ provozován v souladu s pokyny výrobce I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Zjištěné nedostatky MAJÍ / NEMAJÍ vliv na znečišťování ovzduší I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Je / není spalováno palivo určené výrobcem zdroje I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Je / není indikováno spalování odpadu I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Popis důvodu nesouladu s pokyny výrobce, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu: I I----------------------------------------------------------------------------------------I I Spalovací stacionární zdroj SPLŇUJE / NESPLŇUJE emisní požadavky stanovené v příloze I I č. 11 zákona č. 201/2012 Sb. / tyto požadavky NEJSOU RELEVANTNÍ, neboť se jedná I I o spalovací stacionární zdroj navržený rovněž pro přímé vytápění místa instalace I I (lokální topidlo). I I----------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------I-------------------------------------------I I Datum kontroly I I I--------------------------------------------I-------------------------------------------I
1 Vyplňuje se v případě, že je provedena kontrola spalovacího stacionárního zdroje jiného výrobce, než který udělil oprávnění, a to v situaci nemožnosti provedení kontroly za cenu nižší než je referenční finanční limit.
2 Pokud není přesné datum instalace známo, uvede se 1. leden roku instalace, pokud nebude znám ani rok instalace, bude použit 1. leden roku začátku provozu (nabytí) spalovacího stacionárního zdroje současným provozovatelem (dědictví, koupě apod.).
3 Pokud není obchodní název znám, vyplní se neuvedeno.
4 Pokud není výrobce znám, vyplní se neuvedeno.
5 Vyplňuje se pouze u spalovacích stacionárních zdrojů spadajících do působnosti ČSN EN 303-5.
 
Příloha 19
NEPŘETRŽITÉ SLEDOVÁNÍ A ZAZNAMENÁVÁNÍ PROVOZNÍHO PARAMETRU
1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se vyžaduje u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.
2. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1. a 1.2. přílohy č. 2 k zákonu, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.
3. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.1. (kód 9.8.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.), pokud je celková roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.
4. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body:
1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.6 (kód 4.16.), 4.5 (kód 5.11), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m
3
za rok a více, 6.7 (kód 7.8), 6.14. (kód 7.16.).
V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje pouze u procesů zahrnujících přímý či nepřímý procesní ohřev, který je realizován záměrně dodanou energií nebo chemickou reakcí:
4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).
V případě stacionárních zdrojů uvedených v tomto bodě se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru nevyžaduje na vedlejších výduších technologie, které odvádí emise z jejích dílčích obslužných částí a kterými je současně odváděna emise menší než 1 tuna za rok (jednotlivě) při projektovaných provozních parametrech a při koncentraci na úrovni specifického emisního limitu. Podmínky v tomto odstavci uvedené musí být splněny současně.
5. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají
U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě níže uvedených zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 12 odst. 4 písm. b) a § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.
 
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Technologie           I Znečišťující I Provozní parametr                   I
I a opatření ke         I látka        I                                     I
I snižování emisí       I              I                                     I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Tkaninové a textilní  I TZL          I Tlaková ztráta                      I
I filtry                I              I                                     I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Keramické filtry      I TZL          I Tlaková ztráta                      I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Elektrostatický       I TZL          I Napětí na elektrodách a protékající I
I odlučovač             I              I elektrický proud každé sekce.       I
I                       I              I                                     I
I                       I              I Pro posouzení provozní schopnosti   I
I                       I              I je nutné sledovat oba parametry     I
I                       I              I současně u každé sekce              I
I                       I              I elektrostatického odlučovače.       I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Absorpce (Mokrá       I TZL          I Výška hladiny nebo nátok pracího    I
I pračka)               I              I média                               I
I                       I--------------I-------------------------------------I
I                       I VOC          I Teplota nebo výška hladiny          I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I Hladinový odlučovač   I TZL          I Výška hladiny nebo nátok vody       I
I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
I SNCR                  I NO
x
I Teplota odpadního plynu a spotřeba I I I I činidla za časovou jednotku (g/min, I I I I kg/hod apod.) I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I SCR I NO
x
I Teplota odpadního plynu a spotřeba I I I I činidla za časovou jednotku (g/min, I I I I kg/hod apod.) I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I Tepelná, katalytická I TOC/VOC I Teplota oxidace I I oxidace I I I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I Biofiltr I TOC/VOC I Teplota nebo tlaková ztráta I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I Adsorpce (Aktivní I TOC/VOC I Hmotnost nebo odezva detektoru VOC I I uhlí, zeolity) I I I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I Ionizace (UV, plazma, I TOCV/OC I Elektrický proud nebo napětí nebo I I ozonizace atd.) I I spotřeba elektrické energie I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I I Nastavení I NO
x
, CO, TZL I lambda/koncentrace O
2
I I stechiometrie I I I I (u zdrojů kódu 1.2) I I I I-----------------------I--------------I-------------------------------------I
Poznámka:
V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.
 
Příloha 20
MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI A ZPŮSOB JEJICH POUŽITÍ
Část I. Vymezení kódů a názvů stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2a zákona a stanovení minimálních vzdáleností
 
I---------------I----------------------------------------------I-------------I
I Kód           I Název stacionárního zdroje podle přílohy     I Hodnota     I
I stacionárního I č. 2a k zákonu                               I minimální   I
I zdroje podle  I                                              I vzdálenosti I
I přílohy č. 2a I                                              I v m         I
I k zákonu      I                                              I             I
I---------------I----------------------------------------------I-------------I
I 2.2.          I Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně   I 300         I
I               I a více nebo mají celkovou projektovanou      I             I
I               I kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky I             I
I               I železného a ocelového šrotu                  I             I
I---------------I----------------------------------------------I-------------I
I 2.3.          I Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, I 200         I
I               I nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů   I             I
I               I o celkové projektované kapacitě 10 t a více  I             I
I               I na jednu zakládku nebo 150 t a více          I             I
I               I zpracovaného odpadu ročně                    I             I
I---------------I----------------------------------------------I-------------I
I 2.6.          I Čistírny odpadních vod, deemulgační          I 200         I
I               I a neutralizační stanice, které jsou primárně I             I
I               I určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů  I             I
I               I v celkovém množství 50 m
3
odpadních vod nebo I I I I odpadů za den a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 2.7. I Čistírny odpadních vod s celkovou I 200 I I I projektovanou kapacitou pro 10 000 a více I I I I ekvivalentních obyvatel I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 2.8. I Sušení čistírenských kalů, sušení I 100 I I I znečištěného skla nebo opalování I I I I znečištěných kovů nebo znečištěného skla I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 3.6. I Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, I 300 I I I rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza I I I I uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných I I I I organických látek (nespadají-li tyto procesy I I I I pod kód 2.1.) I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 4.6.1. I Slévárny železných kovů; pouze jádrovny I 200 I I I a formovny I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 5.11. I Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných I 200 I I I nerostných surovin, zpracování kamene, paliv I I I I nebo jiných nerostných surovin (především I I I I těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, I I I I drcení a doprava), výroba nebo zpracování I I I I umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, I I I I výroba stavebních hmot nebo betonu nebo I I I I recyklační linky stavebních hmot, o celkové I I I I projektované kapacitě 25 m
3
za den a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 5.14. I Obalovny živičných směsí a mísírny živic I 400 I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 6.5. I Výroba nebo zpracování syntetických polymerů I 200 I I I nebo kompozitů, s výjimkou výroby I I I I syntetických polymerů a kompozitů uvedených I I I I pod jiným kódem, o celkové projektované I I I I kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou I I I I projektovanou spotřebou organických I I I I rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze I I I I zdroje, v nichž vznikají emise styrenu I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 6. 8. I Zpracování dehtu I 200 I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.1. I Jatka o celkové projektované kapacitě I 150 I I I porážky 50 t denně a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.2. I Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem I 200 I I I výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně I I I I rostlinných surovin o celkové projektované I I I I kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.3. I Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem I 300 I I I výroby potravin nebo krmiv z převážně I I I I živočišných surovin (s výjimkou mléka) I I I I o celkové projektované kapacitě 25 t I I I I hotových výrobků denně a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.6. I Udírny s celkovou projektovanou kapacitou I 150 I I I na zpracování 1 t výrobků denně a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.16. I Veterinární asanační zařízení I 500 I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 7.18. I Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové I 200 I I I projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého I I I I lihu za rok a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 8. I Chovy hospodářských zvířat s celkovou I 200 I I I projektovanou roční emisí amoniaku 5 t I I I I a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 9.8. I Aplikace nátěrových hmot, včetně I 100 I I I kataforetického nanášení, nespadají-li pod I I I I činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., I I I I s celkovou projektovanou spotřebou I I I I organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 9.19. I Výroba kompozitů za použití kapalných I 200 I I I nenasycených polyesterových pryskyřic I I I I s obsahem styrenu s celkovou projektovanou I I I I spotřebou těkavých organických látek 0,6 t I I I I za rok a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 9.23. I Zpracování kaučuku nebo výroba pryže I 150 I I I s celkovou projektovanou spotřebou I I I I organických rozpouštědel 5 t za rok a více, I I I I nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok I I I I a více I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I I 9.24. I Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů I 250 I I I nebo živočišných tuků I I I---------------I----------------------------------------------I-------------I
Část II. Plochy vymezené v územním plánu, u kterých se použijí minimální vzdálenosti uvedené v části I
Minimální vzdálenosti se použijí vůči následujícím plochám s rozdílným způsobem využití podle jednotného standardu územně plánovací dokumentace:
1. Plochy bydlení podle § 15 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
2. Plochy občanského vybavení veřejného a lázeňského podle § 17 odst. 4 písm. b) a e) vyhlášky č. 157/2024 Sb.
3. Plochy smíšené obytné podle § 20 vyhlášky č. 157/2024 Sb.
4. Plochy městské obytné podle § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 157/2024 Sb.
 
Příloha 21
NÁLEŽITOSTI HLÁŠENÍ O PLNĚNÍ OPATŘENÍ PROGRAMU ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A NÁLEŽITOSTI ČASOVÉHO PLÁNU PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PROGRAMU ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ
A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona
 
I----------I----------I-------I----------------------------------I-------------I----------------I
I (1)      I (2)      I (3)   I Způsob provádění opatření        I (7)         I (8)            I
I Kód      I Název    I Gesce I----------I----------I------------I Zdroje      I Termín splnění I
I opatření I opatření I       I (4)      I (5)      I (6)        I financování I                I
I          I          I       I Aktivita I Dílčí    I Interní    I             I                I
I          I          I       I          I kroky    I gesce      I             I                I
I----------I----------I-------I----------I----------I------------I-------------I----------------I
I          I          I       I          I          I            I             I                I
I----------I----------I-------I----------I----------I------------I-------------I----------------I
I          I          I       I          I          I            I             I                I
I----------I----------I-------I----------I----------I------------I-------------I----------------I
I          I          I       I          I          I            I             I                I
I----------I----------I-------I----------I----------I------------I-------------I----------------I
I          I          I       I          I          I            I             I                I
I----------I----------I-------I----------I----------I------------I-------------I----------------I
Poznámky:
Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona
 
I----------I----------I-------I----------------------------I-------------I---------I------------I
I (1)      I (2)      I (3)   I Způsob provádění opatření  I (7)         I (8)     I (9)        I
I Kód      I Název    I Gesce I----------I-------I---------I Zdroje      I Termín  I Zhodnocení I
I opatření I opatření I       I (4)      I (5)   I (6)     I financování I splnění I plnění     I
I          I          I       I Aktivita I Dílčí I Interní I             I         I            I
I          I          I       I          I kroky I gesce   I             I         I            I
I----------I----------I-------I----------I-------I---------I-------------I---------I------------I
I          I          I       I          I       I         I             I         I            I
I----------I----------I-------I----------I-------I---------I-------------I---------I------------I
I          I          I       I          I       I         I             I         I            I
I----------I----------I-------I----------I-------I---------I-------------I---------I------------I
I          I          I       I          I       I         I             I         I            I
I----------I----------I-------I----------I-------I---------I-------------I---------I------------I
I          I          I       I          I       I         I             I         I            I
I----------I----------I-------I----------I-------I---------I-------------I---------I------------I
Poznámka:
Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.
Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.
Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2
1. Kód opatření - kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.
2. Název opatření - úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.
3. Gesce - orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.
4. Aktivita - jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.
5. Dílčí kroky - dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.
6. Interní gesce - Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.
7. Zdroje financování - zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.
8. Termín splnění - termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.
9. Zhodnocení plnění - sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.
 
Příloha 22
STRUKTURA ŘÁDNÉHO A DODATEČNÉHO POPLATKOVÉHO PŘIZNÁNÍ
1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny
 
I----------------------------------------------------------------------I-----I
I Typ podání
1)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název správce poplatku
2)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Poplatkové přiznání za rok: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I 1a. Údaje o provozovateli I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Identifikační číslo osoby (IČO)
3)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení I I I a jméno): I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Adresa sídla provozovatele: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I 1b. Údaje o provozovně
4)
I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Identifikační číslo provozovny (IČP)
5)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Územně technická jednotka (ÚTJ)
6)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název provozovny: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Adresa zapsaná v registru územní identifikace
7)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Parcela
8)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I I Název kraje
9)
: I I I----------------------------------------------------------------------I-----I
Pokyny:
1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.
2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj.
3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP)
4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.
5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.
6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému.
7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.
9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu.
2. Výpočet poplatku
2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona
 
I----------------I------------------------------I--------------------------------I
I Emise TZL      I Součet emisí celé provozovny I Celkový poplatek za provozovnu I
I                I [t/rok]                      I            [Kč/rok]            I
I----------------I------------------------------I--------------------------------I
I Emise SO
2
I Součet emisí celé provozovny I Celkový poplatek za provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I I----------------I------------------------------I--------------------------------I I Emise NO
x
I Součet emisí celé provozovny I Celkový poplatek za provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I I----------------I------------------------------I--------------------------------I I Emise VOC
1)
I Součet emisí celé provozovny I Celkový poplatek za provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I I----------------I------------------------------I--------------------------------I I Poplatek
2)
,
3)
I Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok] I I----------------I---------------------------------------------------------------I
Pokyny
1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.
2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat.
3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.
2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona
1)
 
I-------------I---------------I---------------I----------------I-----------------I
I Emise TZL   I Součet emisí  I    Celkový    I   Uplatnění    I Celkový snížený I
I             I     celé      I  poplatek za  I   nevyměření   I   poplatek za   I
I             I  provozovny   I  provozovnu   I poplatku nebo  I   provozovnu    I
I             I    [t/rok]    I   [Kč/rok]    I  koeficientu   I    [Kč/rok]     I
I             I               I               I úrovně emisí
2)
I I I-------------I---------------I---------------I----------------I-----------------I I Emise SO
2
I Součet emisí I Celkový I Uplatnění I Celkový snížený I I I celé I poplatek za I nevyměření I poplatek za I I I provozovny I provozovnu I poplatku nebo I provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I koeficientu I [Kč/rok] I I I I I úrovně emisí
2)
I I I-------------I---------------I---------------I----------------I-----------------I I Emise NO
x
I Součet emisí I Celkový I Uplatnění I Celkový snížený I I I celé I poplatek za I nevyměření I poplatek za I I I provozovny I provozovnu I poplatku nebo I provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I koeficientu I [Kč/rok] I I I I I úrovně emisí
2)
I I I-------------I---------------I---------------I----------------I-----------------I I Emise VOC
3)
I Součet emisí I Celkový I Uplatnění I Celkový snížený I I I celé I poplatek za I nevyměření I poplatek za I I I provozovny I provozovnu I poplatku nebo I provozovnu I I I [t/rok] I [Kč/rok] I koeficientu I [Kč/rok] I I I I I úrovně emisí
2)
I I I-------------I---------------I---------------I----------------I-----------------I I Poplatek
4)
I Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle I I I § 15 odst. 6 nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 I I I zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok] I I-------------I------------------------------------------------------------------I
Pokyny
1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle §15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP.
2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona.
3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.
4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.
 
Příloha 23
ROZSAH KONTROLY TECHNICKÉHO STAVU A PROVOZU SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE NA PEVNÁ PALIVA O CELKOVÉM JMENOVITÉM TEPELNÉM PŘÍKONU OD 10 DO 300 KW VČETNĚ
1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí
a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a
b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.
I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.
2. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.
3. Odborně způsobilá osoba ověří:
a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje - přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,
b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,
c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.
4. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.
5. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě - jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.
6. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.
7. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.
8. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.
9. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.
 
Příloha 24
POSTUP PROKAZOVÁNÍ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ ODPADU VE SPALOVACÍM STACIONÁRNÍM ZDROJI O CELKOVÉM JMENOVITÉM TEPELNÉM PŘÍKONU DO 300 KW VČETNĚ
1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:
a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,
b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,
c) potřeby pro úklid po odběru,
d) zařízení na pořízení fotografií,
e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,
f) ochranné pomůcky,
g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a
h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.
2. Postup odběru vzorku popela u provozovatele
a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).
b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.
c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm
3
.
d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.
3. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele
Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.
4. Výběr laboratoře a předání vzorku
Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.
5. Zadání pro laboratoř
a)
Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele
I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)
II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)
III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)
IV. analýza vzorku „B“
b)
Požadované analýzy vzorku
„B“
K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů - Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].
c)
Požadované metody analýz
I. kovy:
Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).
Analytické koncovky:
ICP-OES - emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
ICP-MS - hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
AAS - atomová absorpční spektrometrie
II. chloridy (Cl
-
):
Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.
Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.
6. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních - stanovení limitních hodnot
Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.
a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)
b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety
c) černé uhlí
d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)
e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)
f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)
Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:
 
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I Limitní hodnoty ukazatelů I Pb   I Cu   I Zn    I Cl     I Sb   I Sn   I Ti    I
I [mg/kg suš.]              I      I      I       I        I      I      I       I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I biomasa                   I 55   I 390  I 3 070 I 1 690  I 10   I 10   I 1 835 I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I hnědé uhlí                I 35   I 300  I 375   I 2 015  I 5    I 5    I x     I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I černé uhlí                I 75   I 130  I 145   I 1 690  I 10   I 10   I X     I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I hnědé uhlí + biomasa      I 55   I 390  I 3 070 I 2 015  I 10   I 10   I X     I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I černé uhlí + biomasa      I 75   I 390  I 3 070 I 1 690  I 10   I 10   I X     I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
I nespecifikované palivo    I 75   I 390  I 3 070 I 2 015  I 10   I 10   I x     I
I---------------------------I------I------I-------I--------I------I------I-------I
 
7. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků
Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.
 
                       naměřená koncentrace daného ukazatele [mg/kg suš.] 
index překročení [%] = -------------------------------------------------- . 100
                          limitní hodnota daného ukazatele [mg/kg suš.]
Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:
a) „povolená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %
b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %
c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %
ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:
dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)
ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit
dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)
ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno
všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)
8. Závěr - vyhodnocení výsledků
Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 155/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. se uplatní nejdříve od 1. ledna 2016, nejde-li o stacionární zdroj tepelně zpracovávající odpad nebo spalovací stacionární zdroj, pro nějž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu 7. ledna 2013 nebo později nebo byl uveden do provozu po 7. lednu 2014. Pro spalovací stacionární zdroje využívající některý z přechodných režimů podle § 37, 38 nebo 39 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění zákona č. 87/2014 Sb., se § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. uplatní až po skončení využití těchto režimů.
Čl.II vyhlášky č. 452/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.2.3 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO
2
, který nesmí být vyšší než 1 100 mg.m
-3
.
2. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Specifické emisní limity VOC
E
pro činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedené v bodech 1.1., 1.2., 4.7. a 7., dále specifické emisní limity VOC
F
pro činnosti s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedené v bodě 4.2., 6. a 7. a specifický emisní limit TOC pro činnost s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel větší než 200 t za rok uvedený v bodě 6. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se uplatní od 1. ledna 2019. Do té doby se pro tyto činnosti použijí emisní limity podle dosavadní právní úpravy.
4. Zjišťování úrovně znečišťování výpočtem stanovené v bodu 4.5. části II přílohy č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, provádí provozovatel poprvé za rok 2019. Toto přechodné ustanovení se nevztahuje na provozovatele kamenolomu.
5. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
6. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2017 se ohlašují podle dosavadní právní úpravy.
Čl.II vyhlášky č. 265/2022 Sb.
Přechodné ustanovení
Do 31. května 2024 se pro spalovací stacionární zdroje uvedené v § 14 odst. 5 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2023, nepoužije ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 452/2017 Sb. a vyhlášky č. 216/2019 Sb., po dobu, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona.
Čl.II vyhlášky č. 398/2025 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 3.1.2, 3.2.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, které dodávají alespoň 50 % užitného tepla, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či teplé nebo horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.1.2, 2.2.2 a 2.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou emisního limitu pro SO
2
, který nesmí být ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vyšší než 1 100 mg.m
-3
.
2. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.3.2 a 3.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se u plynových turbín o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW uvedených do provozu před 20. prosincem 2018 a u plynových turbín, které byly uvedeny do provozu nejpozději 20. prosince 2018, používaných k pohonu plynových kompresorů nezbytných pro zajištění bezpečnosti vnitrostátních plynárenských přepravních soustav uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje specifické emisní limity stanovené v tabulce 1.3.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
3. Specifické emisní limity stanovené v tabulkách 2.2.2 a 3.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro pístové spalovací motory o jmenovitém tepelném příkonu 5 MW a nižším spalující skládkový plyn se uplatní od 1. ledna 2030. Do 31. prosince 2029 platí pro tyto spalovací stacionární zdroje emisní limity stanovené v tabulce 1.2.2 v části II přílohy č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
4. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2025 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění, které je účinné ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2025.
5. Údaje souhrnné provozní evidence za rok 2027 se ohlašují podle přílohy č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027.
6. Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání podle přílohy č. 22 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé pro podání poplatkového přiznání za rok 2026.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.
Směrnice Komise 2010/79/EU ze dne 19. listopadu 2010, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění).
Směrnice Komise 2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů.
2) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 312/2012 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění vyhlášky č. 154/2014 Sb.
6) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 39 odst. 1 písm. a) a § 41 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.
8) Příloha č. I nařízení Komise (EU) č. 142/2011.
9) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.