SMĚRNICE
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
1999/92/ES
ze dne 16. prosince 1999
o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených
riziku
výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
a zejména na článek 137 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1) předložený po konzultaci s Poradním
výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci
a se Stálým výborem pro bezpečnost a ochranu zdraví v hornictví
a ostatních odvětvích těžebního průmyslu,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (2),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy, s ohledem
na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne
21. října 1999 (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) článek 137 Smlouvy stanoví, že Rada přijímá směrnice
určující minimální požadavky na podporu zlepšování
zejména pracovního prostředí a k zabezpečení vyšší
úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků;
(2) podle uvedeného článku by tyto směrnice neměly ukládat
správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání
a rozvoji malých a středních podniků;
(3) zlepšení bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví zaměstnanců
při práci je cíl, který nesmí být podřízen úvahám
ryze ekonomické povahy;
(4) pro zaručení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců je
nezbytné dodržování minimálních požadavků na zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených
riziku výbušných prostředí;
(5) tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16
odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989
o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany
zdraví zaměstnanců při práci (4); proto se uvedená směrnice,
zejména ustanovení týkající se informování zaměstnanců,
projednávání se zaměstnanci a školení zaměstnanců,
vztahuje v plném rozsahu na případy, kdy mohou
být zaměstnanci ohroženi výbušnými prostředími, aniž
jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice;
(6) tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření
sociálního rozměru vnitřního trhu;
(7) směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne
23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských
států týkajících se zařízení a ochranných systémů pro použití
v prostředí s nebezpečím výbuchu (5) uvádí, že se
připravuje doplňková směrnice založená na článku 137
Smlouvy, která se vztahuje zejména na nebezpečí výbuchu
vyplývajícího z použití nebo druhů a metod instalace
zařízení;
(8) ochrana před výbuchem je obzvláště důležitá z hlediska
bezpečnosti; výbuchy ohrožují životy a zdraví zaměstnanců
v důsledku nekontrolovatelných účinků ohně
a tlaku, přítomnosti škodlivých produktů reakcí a spotřeby
kyslíku ve vzduchu, který zaměstnanci potřebují k dýchání;
(9) stanovení odpovídající strategie pro předcházení výbuchům
vyžaduje, aby technická opatření na pracovišti byla
doplněna organizačními opatřeními; směrnice
89/391/EHS vyžaduje, aby zaměstnavatel měl k dispozici
hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců na
pracovišti; tento požadavek se v této směrnici upřesňuje
tak, že je zaměstnavatel povinen vypracovávat dokument
nebo soubor dokumentů o ochraně proti výbuchům, který
splňuje minimální požadavky stanovené touto směrnicí,
a aktualizovat jej; dokument o ochraně proti výbuchům
zahrnuje určení nebezpečí, vyhodnocení rizik a vymezení
specifických opatření přijatých za účelem zajištění zdraví
a bezpečnosti zaměstnanců vystavených riziku výbušného
prostředí v souladu s článkem 9 směrnice 89/391/EHS;
dokument o ochraně proti výbuchům může být součástí
hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, vyžadovaného
článkem 9 směrnice 89/391/EHS;
(10) hodnocení rizik výbuchu mohou vyžadovat i jiné akty
Společenství; pro zamezení nepotřebné duplicity by
zaměstnavatel měl mít možnost v souladu s vnitrostátními
zvyklostmi kombinovat dokumenty, části dokumentů
nebo dalších odpovídajících zpráv vyhotovovaných podle
ostatních právních předpisů Společenství a vypracovat tak
jediný dokument „zprávu o bezpečnosti“;
(11) předcházení vzniku výbušných prostředí také zahrnuje
použití zásady nahrazení;
(12) pokud jsou na stejném pracovišti přítomni zaměstnanci
několika podniků, je třeba zavést koordinaci;
(13) je-li to nezbytné, musí být preventivní opatření doplněna
dodatečnými opatřeními, která se uplatní, pokud dojde ke
vznícení; maximální bezpečnosti je možné dosáhnout
kombinací preventivních a následných opatření, která snižují
škodlivé účinky výbuchů na zaměstnance;
(14) směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992
o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní
značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice
ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)6 se vztahuje
v plném rozsahu zejména na místa bezprostředně
sousedící s nebezpečnými prostory, ve kterých mohou
kouř, řezání, sváření a ostatní činnosti, při nichž vzniká
plamen a jiskry, reagovat s nebezpečným prostorem (1);
(15) směrnice 94/9/ES rozděluje zařízení a ochranné systémy
pro jednotlivá zařízení do skupin a kategorií zařízení; tato
směrnice stanoví, že zaměstnavatel roztřídí místa, kde se
mohou vyskytnout výbušná prostředí, na zóny, a určí, jaké
skupiny a kategorie zařízení jaké ochranné systémy by se
měly používat v jednotlivých zónách,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Tato směrnice, která je patnáctou samostatnou směrnicí
ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální
požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců vystavených
riziku výbušných prostředí vymezených článkem 2.
2. Tato směrnice se nevztahuje na:
a) prostory bezprostředně používané pro lékařské vyšetření pacientů
a během něj,
b) používání zařízení na spalování plynného paliva podle směrnice
90/396/EHS (2),
c) výrobu, manipulaci, použití, skladování a dopravu výbušnin
nebo chemicky nestálých látek,
d) průmysl těžby nerostných surovin podle směrnice
92/91/EHS (3) nebo směrnice 92/104/EHS (4),
e) použití pozemních, vodních a vzdušných dopravních
prostředků, na než se vztahují případná ustanovení mezinárodních
dohod (např. ADNR, AGRD, ICAO, IMO, RID) a směrnice
Společenství provádějící tyto dohody. Nejsou vyloučeny
dopravní prostředky používané ve výbušných prostředí.
3. Směrnice 89/391/EHS a odpovídající samostatné směrnice se
vztahují v plném rozsahu na oblasti uvedené v odstavci 1, aniž
jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se „výbušným prostředím“ rozumí za
atmosférických podmínek směs vzduchu s hořlavými látkami
ve formě plynů, par, mlhy nebo prachů, ve které se po vznícení
rozšíří hoření do celé nezapálené směsi.
ODDÍL II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
Článek 3
Předcházení výbuchům a ochrana před nimi
Za účelem předcházení výbuchům ve smyslu čl. 6 odst. 2 směrnice
89/391/EHS a zajištění ochrany proti nim přijme zaměstnavatel
technická nebo organizační opatření, která jsou vhodná
podle typu provozu, v souladu s následujícími hlavními zásadami
v tomto pořadí:
— předcházení vzniku výbušných prostředí nebo, pokud to charakter
činnosti neumožňuje,
— zabránění vznícení výbušných prostředí a
— snížení škodlivých účinků výbuchu, aby byly zajištěny zdraví
a bezpečnost zaměstnanců.
Tato opatření se v případě nutnosti kombinují nebo doplňují dalšími
opatřeními proti šíření výbuchu a jsou přezkoumávána pravidelně
a v každém případě, když nastanou významné změny.
Článek 4
Hodnocení rizik výbuchu
1. Při plnění povinností stanovených čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1
směrnice 89/391/EHS vyhodnotí zaměstnavatel specifická rizika
vyplývající z výbušných prostředí, s přihlédnutím alespoň k
— pravděpodobnosti výskytu výbušných prostředí a délce jejich
trvání,
— pravděpodobnosti existence zdrojů vznícení, včetně elektrostatických
výbojů, jejich aktivace a působení,
— zařízením, použitým látkám, procesům a jejich možnému
vzájemnému působení,
— rozsahu předpokládaných účinků.
Rizika výbuchu musí být hodnocena celkově.
2. Při hodnocení rizik výbuchu se vezmou v úvahu místa, která
jsou nebo mohou být otvory spojena s místy, kde se mohou
vyskytovat výbušná prostředí.
Článek 5
Obecné povinnosti
Pro zajištění bezpečnosti a zdraví zaměstnanců musí zaměstnavatel
v souladu s hlavními zásadami hodnocení rizik a se zásadami
vymezenými článkem 3 přijmout nezbytná opatření, aby
— v místech, kde se mohou vyskytovat výbušná prostředí v rozsahu
ohrožujícím zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo
dalších osob, zajistil takové pracovní prostředí, ve kterém je
možno bezpečně pracovat,
— v pracovních prostředích, kde se mohou vyskytovat výbušná
prostředí v rozsahu ohrožujícím zdraví a bezpečnost zaměstnanců,
zajistil vhodný dozor během přítomnosti zaměstnanců
v souladu s hodnocením rizik a za použití odpovídajících
technických prostředků.
Článek 6
Povinnost koordinace
Pokud jsou na stejném pracovišti přítomni zaměstnanci
z několika podniků, je každý zaměstnavatel odpovědný za
všechny záležitosti spadající pod jeho kontrolu.
Aniž je dotčena individuální odpovědnost každého
zaměstnavatele vymezená ve směrnici 89/391/EHS, koordinuje
zaměstnavatel odpovědný za pracoviště v souladu
s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi provádění
všech opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců
a v dokumentu o ochraně proti výbuchům uvedeném v článku 8
upřesní účel koordinace a opatření a postupy pro její provádění.
Článek 7
Místa, kde se mohou vyskytovat výbušná prostředí
1. Zaměstnavatel rozdělí místa, kde se mohou vyskytovat
výbušná prostředí, do zón v souladu s přílohou I.
2. Zaměstnavatel zajistí, aby na místa uvedená v odstavci 1 byly
uplatňovány minimální požadavky stanovené v příloze II.
3. V případě nutnosti se místa, kde se mohou vyskytovat výbušná
prostředí v rozsahu ohrožujícím bezpečnost a zdraví zaměstnanců,
označí na vstupu značkami v souladu s přílohou III.
Článek 8
Dokument o ochraně proti výbuchům
Při plnění povinností vyplývajících z článku 4 zaměstnavatel
zajistí, aby byl vypracován a aktualizován určitý dokument (dále
jen „dokument o ochraně proti výbuchům“).
Dokument o ochraně proti výbuchům musí zejména uvádět,
— že byla zjištěna a vyhodnocena rizika výbuchu,
— že byla přijata odpovídající opatření pro dosažení účelu této
směrnice,
— která místa byla rozdělena do zón v souladu s přílohou I,
— na která místa se vztahují minimální požadavky vymezené
v příloze II,
— že pracoviště a pracovní vybavení, včetně výstražných
prostředků, jsou navržena, používána a udržována s náležitým
ohledem na bezpečnost,
— že byla přijata opatření pro bezpečné používání pracovního
zařízení v souladu se směrnicí Rady 89/655/EHS (1).
Dokument o ochraně proti výbuchům musí být vypracován ještě
před zahájením prací a přezkoumán, dojde-li k podstatnějším
změnám, rozšíření nebo reorganizaci pracoviště, pracovního
zařízení nebo organizace práce.
Zaměstnavatel může kombinovat stávající hodnocení rizik výbuchu,
dokumenty nebo jiné rovnocenné zprávy vypracovávané
podle jiných aktů Společenství.
Článek 9
Zvláštní požadavky na pracovní zařízení a pracoviště
1. Pracovní zařízení pro použití v místech, kde se mohou vyskytovat
výbušná prostředí, které je již používáno nebo je v podniku
nebo závodě poprvé k dispozici před 30. červnem 2003, musí od
uvedeného dne splňovat minimální požadavky stanovené
v příloze II části A, pokud se na ně nevztahuje zcela ani zčásti
žádná jiná směrnice Společenství.
2. Pracovní zařízení pro použití v místech, kde se mohou vyskytovat
výbušná prostředí, které je v podniku nebo závodě poprvé
k dispozici po 30. červnu 2003, musí splňovat minimální požadavky
stanovené v příloze II částech A a B.
3. Pracoviště zahrnující místa, kde se mohou vyskytovat výbušná
prostředí poprvé uvedená do provozu po 30. červnu 2003, musí
splňovat minimální požadavky stanovené touto směrnicí.
4. Pracoviště zahrnující místa, kde se mohou vyskytovat výbušná
prostředí, která jsou již v provozu před 30. červnem 2003, musí
splňovat minimální požadavky stanovené touto směrnicí nejpozději
do tří let po uvedeném dni.
5. Pokud budou po 30. červnu 2003 provedeny změny, rozšíření
nebo reorganizace na pracovištích zahrnujících místa, kde se
mohou vyskytovat výbušná prostředí, přijme zaměstnavatel
nezbytná opatření, aby tyto změny, rozšíření a reorganizace splňovaly
minimální požadavky stanovené touto směrnicí.
ODDÍL III
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 10
Úpravy příloh
Úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s
— přijetím směrnic o technické harmonizaci a normalizaci
v oblasti ochrany proti výbuchům nebo
— technickým rozvojem, změnami v mezinárodních předpisech
či specifikacích nebo poznatcích v oblasti předcházení
a ochrany proti výbuchům,
se přijímají postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.
Článek 11
Příručka správných postupů
Komise vypracuje praktické pokyny v příručce správných postupů
nezávazné povahy. Tato příručka se zaměří na témata uvedená
v článcích 3, 4, 5, 6, 7 a 8, v příloze I a příloze II části A.
V souladu s rozhodnutím Rady 74/325/EHS (1) Komise nejdříve
konzultuje Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu
zdraví při práci.
K uvedené příručce přihlédnou členské státy co nejvíce při
vypracovávání vlastních politik na ochranu bezpečnosti a zdraví
zaměstnanců na základě této směrnice.
Článek 12
Informace pro podniky
Členské státy poskytnou na žádost zaměstnavatelům odpovídající
informace v souladu s článkem 11, zejména se zvláštním
přihlédnutím k příručce správných postupů.
Článek 13
Závěrečná ustanovení
1. Členské státy uvedou v účinnnost právní a správní předpisy
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do
30. června 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto
směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich vyhlášení.
Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních
předpisů, které přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této
směrnice.
3. Každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu o praktickém
provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních
partnerů. Komise o tom uvědomí Evropský parlament, Radu,
Hospodářský a sociální výbor a Poradní výbor pro bezpečnost,
hygienu a ochranu zdraví při práci.
Článek 14
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním
věstníku Evropských společenství.
Článek 15
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 16. prosince 1999.
Za Evropský parlament
předsedkyně
N. FONTAINE
Za Radu
předseda
K. KEMILÄ
--------------
Pozn. ASPI: Text dokumentu včetně příloh naleznete ve formátu pdf na webové adrese
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:03:31999L0092:CS:PDF
(1) Úř. věst. C 332, 9.12.1995, s. 10 a Úř. věst. C 184, 17.6.1997, s. 1.
(2) Úř. věst. C 153, 28.5.1996, s. 35.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. června 1996 (Úř. věst.
C 198, 8.7.1996, s. 160) potvrzené dne 4. května 1999 (Úř. věst.
C 279, 1.10.1999, s. 55), společný postoj Rady ze dne 22. prosince
1998 (Úř. věst. C 55, 25.2.1999, s. 45), rozhodnutí Evropského
parlamentu ze dne 6. května 1999 (Úř. věst. C 279, 1.10.1999,
s. 386). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 2. prosince 1999
a rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 1999.
(4) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(5) Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.
(1) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.
(2) Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 15. Směrnice ve znění směrnice
93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).
(3) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 9
(4) Úř. věst. L 404, 31.12.1992, s. 10.
(1) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 13. Směrnice ve znění směrnice
95/63/ES (Úř. věst. L 335, 30.12.1995, s. 28).
(1) Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15. Směrnice ve znění aktu o přistoupení
z roku 1994.