+ Přidat vlastní

2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS)

Směrnice

Evropského parlamentu a Rady

2004/37/ES

ze dne 29. dubna 2004

o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS)

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 137 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ^[1],

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ^[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ^[3] byla několikrát podstatně změněna ^[4]. V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti by proto tato směrnice měla být kodifikována.

(2) Dodržování minimálních požadavků určených k zaručení lepší úrovně zdraví a bezpečnosti, pokud jde o ochranu zaměstnanců před riziky expozice karcinogenům nebo mutagenům při práci, je pro zajištění zdraví a bezpečnosti zaměstnanců nezbytné a jeho cílem je rovněž poskytnout všem zaměstnancům ve Společenství minimální ochranu.

(3) Tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci ^[5]. Proto jsou ustanovení uvedené směrnice v plném rozsahu použitelná na expozice zaměstnanců karcinogenům nebo mutagenům, aniž jsou dotčena přísnější nebo konkrétnější ustanovení této směrnice.

(4) Je třeba zavést jednotnou úroveň ochrany před riziky souvisejícími s karcinogeny a mutageny pro Společenství jako celek a tato úroveň ochrany by neměla být stanovena podrobnými předpisy, ale rámcem obecných zásad umožňujících členským státům uplatňovat minimální požadavky jednotným způsobem.

(5) Mutageny zárodečných buněk jsou látky schopné vyvolat trvalou změnu množství nebo struktury genetického materiálu buňky způsobující změnu fenotypických znaků této buňky, které mohou být přenášeny na dceřiné buňky.

(6) Kvůli svému mechanismu činnosti mohou mít mutageny zárodečných buněk karcinogenní účinky.

(7) Příloha VI směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek ^[6] obsahuje klasifikační kritéria a postupy označování každé z těchto látek.

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků ^[7] obsahuje údaje o klasifikačních kritériích a postupech označování těchto přípravků.

(9) Za všech pracovních situací musejí být zaměstnanci chráněni před přípravky obsahujícími jeden nebo více karcinogenů nebo mutagenů a před karcinogenními nebo mutagenními sloučeninami vznikajícími na pracovišti.

(10) Za účelem zajištění nejlepší možné úrovně ochrany je u některých látek nezbytné vzít v úvahu všechny možné způsoby absorpce, včetně možnosti průniku kůží.

(11) Současné vědecké poznání sice neumožňuje stanovit úroveň, pod kterou zdravotní rizika přestávají existovat, avšak snížení expozice karcinogenům nebo mutagenům tato rizika sníží.

(12) Pro přispění ke snížení těchto rizik je nutné stanovit limitní hodnoty a další přímo související předpisy pro všechny karcinogeny nebo mutageny, u nichž to dostupné informace, včetně vědeckých a technických údajů, dovolují.

(13) Limitní hodnoty expozice při práci musí být považovány za důležitou složku obecných opatření pro ochranu zaměstnanců. Tyto limitní hodnoty musí být přezkoumány, kdykoli to bude nezbytné s ohledem na novější vědecké údaje.

(14) Při ochraně zdraví zaměstnanců by se měla uplatňovat zásada předběžné opatrnosti.

(15) Musí být přijata preventivní opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců vystavených působení karcinogenů nebo mutagenů.

(16) Tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu.

(17) Na základě rozhodnutí Rady 74/325/EHS ^[8] konzultovala Komise s cílem vypracovat návrhy pro směrnice převzaté v této směrnici Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci.

(18) Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení stanovených v části B přílohy IV,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel

1. Účelem této směrnice je ochrana zaměstnanců proti rizikům pro jejich zdraví a bezpečnost včetně jejich prevence, která vznikají nebo která by mohla vzniknout z expozice karcinogenům nebo mutagenům při práci.

Stanoví konkrétní minimální požadavky v této oblasti včetně limitních hodnot.

2. Tato směrnice se nevztahuje na zaměstnance vystavené pouze záření, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo konkrétnější ustanovení této směrnice.

4. Pokud jde o azbest, o němž pojednává směrnice 83/477/EHS ^[9], použijí se ustanovení této směrnice, kdykoli jsou výhodnější pro zdraví a bezpečnost při práci.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) "karcinogenem"

i) látka, která splňuje kritéria pro klasifikaci jako karcinogen kategorie 1 nebo 2 uvedená v příloze VI směrnice 67/548/EHS;

ii) přípravek složený z jedné nebo více látek uvedených v bodě i), když koncentrace jedné nebo více jednotlivých látek splňuje požadavky pro koncentrační limity pro klasifikaci přípravku mezi karcinogeny kategorie 1 nebo 2 uvedené buď:

— v příloze I směrnice 67/548/EHS, nebo

— v části B přílohy II směrnice 1999/45/ES, když látka nebo látky nejsou uvedeny v příloze I směrnice 67/548/EHS nebo tam jsou uvedeny bez udání koncentračních limitů;

iii) látka, přípravek nebo postup uvedený v příloze I a látka nebo přípravek uvolňovaný během postupu uvedeného v této příloze;

b) "mutagenem"

i) látka, která splňuje kritéria pro klasifikaci jako mutagen kategorie 1 nebo 2 uvedená v příloze VI směrnice 68/548/EHS;

ii) přípravek složený z jedné nebo více látek uvedených v bodě i), když koncentrace jedné nebo několika jednotlivých látek splňuje požadavky na limit koncentrace pro zařazení přípravku mezi mutageny kategorie 1 nebo 2 uvedené buď:

— v příloze I směrnice 67/548/EHS, nebo

— v části B přílohy II směrnice 1999/45/ES, když látka nebo látky nejsou uvedeny v příloze I směrnice 67/548/EHS nebo tam jsou uvedeny bez udání koncentračních limitů;

c) "limitní hodnotou", není-li uvedeno jinak, limit časově váženého průměru koncentrace "karcinogenu nebo mutagenu" ve vzduchu v dýchací zóně zaměstnance ve vztahu ke specifikovanému referenčnímu období stanovenému v příloze III této směrnice.

Článek 3

Oblast působnosti - určení a hodnocení rizik

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti, při nichž zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni působení karcinogenů nebo mutagenů v souvislosti s vykonávanou prací.

2. V případě jakékoli činnosti, která může zahrnovat riziko expozice karcinogenům nebo mutagenům, musí být určena povaha, stupeň a trvání expozice zaměstnance, aby bylo možné vyhodnotit všechna rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců a stanovit opatření, která je třeba přijmout.

Toto hodnocení musí být opakováno pravidelně a dále kdykoli dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnance karcinogenům nebo mutagenům.

Zaměstnavatel musí informace využívané k tomuto hodnocení předložit příslušným orgánům na jejich žádost.

3. Při hodnocení rizik se berou v úvahu veškeré ostatní způsoby expozice, jako je absorpce do kůže nebo skrz kůži.

4. Při hodnocení věnují zaměstnavatelé zvláštní pozornost všem vlivům na zdraví nebo bezpečnost zvlášť ohrožených zaměstnanců a mimo jiné přihlédnou k tomu, že je žádoucí nezaměstnávat tyto zaměstnance v oblastech, kde mohou přijít do styku s karcinogeny nebo mutageny.

KAPITOLA II

Povinnosti zaměstnavatelů

Článek 4

Omezování a nahrazování

1. Zaměstnavatel musí omezit používání karcinogenů a mutagenů na pracovišti, zejména jejich nahrazením, pokud je to technicky možné, látkou, přípravkem nebo postupem, které v podmínkách, v nichž se používají, nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

2. Zaměstnavatel je povinen, je-li o to požádán, předložit výsledky svých šetření příslušným orgánům.

Článek 5

Opatření k zabránění a omezení expozice

1. Pokud výsledky hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, je třeba expozici zaměstnanců zabránit.

2. Pokud není technicky možné nahradit karcinogen nebo mutagen látkou, přípravkem nebo postupem, které za podmínek, v nichž se používají, nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví a bezpečnost, musí zaměstnavatel zajistit, aby byl v rámci technických možností vyráběn a používán v uzavřeném systému.

3. Pokud není uzavřený systém technicky možný, zajistí zaměstnavatel, aby byla úroveň expozice zaměstnanců omezena na nejnižší technicky možnou úroveň.

4. Expozice nesmí překročit limitní hodnotu karcinogenu uvedenou v příloze III.

5. Při každém používání karcinogenu nebo mutagenu zaměstnavatel uplatňuje všechna tato opatření:

a) omezení množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti;

b) omezení exponovaných osob nebo osob, které by mohly být exponovány, na co nejnižší počet;

c) řešení pracovních postupů a opatření technické kontroly k vyloučení nebo minimalizaci uvolňování karcinogenů nebo mutagenů na pracovišti;

d) odvádění karcinogenů nebo mutagenů u zdroje, systémy místního odsávání nebo celkového větrání, všechny tyto metody musí být vhodné a slučitelné s potřebou ochrany a zdraví veřejnosti a životního prostředí;

e) použití současných vhodných postupů pro měření karcinogenů nebo mutagenů, zvláště pro včasné odhalení nadměrné expozice v důsledku nepředvídatelné události nebo nehody;

f) používání vhodných pracovních postupů nebo metod;

g) opatření kolektivní ochrany nebo, pokud není možné zabránit expozici jinými prostředky, osobní ochranné prostředky;

h) hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlah, stěn a ostatních povrchů;

i) informování zaměstnanců;

j) vymezení rizikových prostorů a použití vhodných výstražných a bezpečnostních značek včetně značky "zákaz kouření" v prostorech, kde zaměstnanci jsou nebo mohou být vystaveni působení karcinogenů nebo mutagenů;

k) vypracování plánů pro případ nouze, která může mít za následek nadměrně vysokou expozici;

l) prostředky pro bezpečné skladování, manipulaci a přepravu, zejména použitím neprodyšně uzavřených a zřetelně a viditelně označených nádob;

m) prostředky pro bezpečné shromažďování, ukládání a odstraňování odpadu zaměstnanci, včetně používání neprodyšně uzavřených a zřetelně a viditelně označených nádob.

Článek 6

Informování příslušného orgánu

V případě, že výsledky hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, poskytne zaměstnavatel příslušnému orgánu na jeho žádost vhodné informace o:

a) prováděných činnostech nebo průmyslových postupech, včetně důvodů, proč jsou používány karcinogeny nebo mutageny;

b) množství vyráběných nebo používaných látek nebo přípravků, které obsahují karcinogeny nebo mutageny;

c) počtu exponovaných zaměstnanců;

d) přijatých preventivních opatřeních;

e) typu používaných ochranných prostředků;

f) povaze a stupni expozice;

g) případech nahrazení.

Článek 7

Nepředvídatelná expozice

1. V případě nepředvídatelné události nebo nehody, která může mít za následek nadměrnou expozici zaměstnanců, informuje zaměstnavatel zaměstnance.

2. Dokud nedojde k uvedení do běžného stavu a nejsou odstraněny příčiny nadměrné expozice,

a) smějí v zasaženém prostoru pracovat pouze zaměstnanci nepostradatelní pro provádění opravy a jiných nezbytných prací;

b) musí být dotyčným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy a dýchací přístroje, které musí nosit; expozice nesmí být trvalá a musí být omezena na nezbytně nutnou dobu pro každého zaměstnance;

c) nesmí být nechráněným zaměstnancům dovoleno pracovat v zasažené oblasti.

Článek 8

Předvídatelná expozice

1. Pro určité činnosti, jako je údržba, u nichž se dá předvídat možnost značného zvýšení expozice zaměstnanců a u nichž už byly vyčerpány všechny možnosti technických preventivních opatření, určí zaměstnavatel po projednání se zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele, opatření nezbytná ke zkrácení expozice zaměstnanců na nejkratší možnou dobu a k zajištění ochrany zaměstnanců během provádění této činnosti.

Na základě prvního pododstavce jsou těmto zaměstnancům poskytovány ochranné oděvy a dýchací přístroje, které musí nosit, dokud nadměrná expozice trvá; tato expozice nesmí být trvalá a musí být omezena na nezbytně nutnou dobu pro každého zaměstnance.

2. Musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby prostory, ve kterých se provádějí činnosti uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, byly jasně vymezeny a označeny nebo aby bylo nepovolaným osobám jinými prostředky zabráněno do těchto prostorů vstupovat.

Článek 9

Přístup do rizikových prostor

Zaměstnavatelé přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby byl přístup do prostor, v nichž jsou vykonávány činnosti, které podle výsledků hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, umožněn pouze těm zaměstnancům, kteří do nich musí vstupovat v souvislosti s výkonem své práce nebo úkolů.

Článek 10

Hygiena a osobní ochrana

1. Zaměstnavatelé jsou povinni v případě všech činností, u nichž je riziko zamoření karcinogeny nebo mutageny, přijmout vhodná opatření, aby zajistili, že:

a) zaměstnanci nejedí, nepijí ani nekouří v pracovních prostorech, kde je riziko zamoření karcinogeny nebo mutageny;

b) zaměstnancům je poskytnut vhodný ochranný oděv nebo jiný vhodný zvláštní oděv;

c) jsou zařízeny oddělené úložné prostory pro pracovní a ochranné oděvy a civilní oděv;

d) pro zaměstnance jsou zařízeny odpovídající a vhodné umývárny a toalety;

e) ochranné prostředky jsou řádně skladovány na přesně určeném místě a jsou kontrolovány a čištěny pokud možno před každým použitím a v každém případě po každém použití;

f) poškozené ochranné prostředky jsou opraveny nebo nahrazeny před dalším použitím.

2. Náklady na opatření stanovená v odstavci 1 nesmějí nést zaměstnanci.

Článek 11

Informování a školení zaměstnanců

1. Zaměstnavatel přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě byli dostatečně vyškoleni na základě všech dostupných informací, zejména ve formě informací a pokynů týkajících se:

a) možného rizika pro zdraví, včetně dalších rizik díky spotřebě tabáku;

b) předběžných opatření k zabránění expozice;

c) hygienických požadavků;

d) nošení a používání ochranných prostředků a oděvů;

e) opatření, která mají učinit zaměstnanci, včetně zaměstnanců záchranných čet, v případě nehod a k předcházení nehodám.

Školení musí být:

- přizpůsobeno s přihlédnutím k novému nebo změněnému riziku,

- v případě potřeby pravidelně opakováno.

2. Zaměstnavatelé informují zaměstnance o zařízeních a souvisejících nádobách, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, zajistí, aby všechny nádoby, balení a zařízení obsahující karcinogeny nebo mutageny byly zřetelně a viditelně označeny, a umístí dobře viditelné výstražné značky.

Článek 12

Informování zaměstnanců

Musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby:

a) zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě mohli kontrolovat uplatňování této směrnice nebo se na něm mohli podílet, zejména pokud jde o:

i) důsledky výběru, nošení a používání ochranných oděvů a prostředků pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele za určení účinnosti ochranných oděvů a prostředků,

ii) opatření určená zaměstnavatelem, která jsou uvedena v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci, aniž tím je dotčena odpovědnost zaměstnavatele za určení těchto opatření;

b) zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců v podniku nebo závodě byli co nejrychleji informováni o nadměrných expozicích, včetně těch uvedených v článku 8, o jejich příčinách i o opatřeních, která jsou nebo mají být přijata k nápravě situace;

c) zaměstnavatel vedl neustále aktualizovaný seznam zaměstnanců vykonávajících činnosti, které podle výsledků hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců, s vyznačením expozice, které byli vystaveni, je-li tato informace dostupná;

d) lékař nebo příslušný orgán a další osoby odpovědné za ochranu zdraví a bezpečnost při práci měly přístup k seznamu uvedenému v písmenu c);

e) každý zaměstnanec měl přístup k těm informacím ze seznamu, které se jej osobně týkají;

f) zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě měli přístup k neosobním informacím obecné povahy.

Článek 13

Projednání se zaměstnanci a jejich účast

V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, a umožňují jejich účast.

KAPITOLA III

Různá ustanovení

Článek 14

Lékařský dohled

1. Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy opatření pro zajištění odpovídajících lékařských prohlídek zaměstnanců, u nichž výsledky hodnocení uvedeného v čl. 3 odst. 2 odhalí riziko pro zdraví nebo bezpečnost.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 musí umožňovat, je-li to vhodné, provedení odpovídající lékařské prohlídky každého zaměstnance

— před expozicí

— a dále v pravidelných intervalech.

Tato opatření musí umožňovat přímé uplatňování jednotlivých lékařských a pracovně lékařských opatření.

3. Je-li zjištěno, že zaměstnanec trpí odchylkou, k níž mohlo dojít v důsledku expozice karcinogenům nebo mutagenům, může si lékař nebo orgán příslušný pro lékařské prohlídky zaměstnanců vyžádat, aby se lékařské prohlídce podrobili i ostatní zaměstnanci, kteří byli vystaveni podobné expozici.

V tom případě se provede nové zhodnocení rizika expozice v souladu s čl. 3 odst. 2.

4. Pokud jsou prováděny lékařské prohlídky, je o nich třeba vést osobní zdravotní dokumentaci a lékař nebo orgán příslušný pro lékařské prohlídky navrhne veškerá ochranná nebo preventivní opatření, která je třeba přijmout s ohledem na všechny zaměstnance.

5. Zaměstnancům musí být poskytovány informace a rady týkající se všech lékařských prohlídek, kterým se mohou podrobit po ukončení expozice.

6. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy

- musí mít zaměstnanci přístup k výsledkům lékařských prohlídek, které se jich týkají a

- dotyční zaměstnanci nebo jejich zaměstnavatelé mohou požádat o přezkum výsledků lékařské prohlídky.

7. Praktická doporučení pro lékařské prohlídky jsou uvedena v příloze II.

8. Všechny případy rakoviny, u kterých bylo v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy zjištěno, že jsou způsobeny expozicí karcinogenu nebo mutagenu při práci, musí být oznámeny příslušnému orgánu.

Článek 15

Vedení záznamů

1. Seznam uvedený v čl. 12 písm. c) a zdravotní dokumentace uvedená v čl. 14 odst. 4 musí být uchovávány alespoň 40 let po ukončení expozice, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy.

2. Jestliže podnik ukončí činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy, předají se tyto dokumenty příslušnému orgánu.

Článek 16

Limitní hodnoty

1. Rada postupem stanoveným v čl. 137 odst. 2 Smlouvy stanoví ve směrnicích na základě dostupných informací včetně vědeckých a technických údajů limitní hodnoty pro všechny karcinogeny nebo mutageny, u nichž je to možné, a je-li to nezbytné, jiné přímo související předpisy.

2. Limitní hodnoty a jiné přímo související předpisy jsou uvedeny v příloze III.

Článek 17

Přílohy

1. Přílohy I a III mohou být měněny pouze postupem stanoveným v čl. 137 odst. 2 Smlouvy.

2. Úpravy přílohy II čistě technického rázu v důsledku technického rozvoje, změn mezinárodních předpisů či specifikací a poznatků v oblasti karcinogenů se přijímají postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.

Článek 18

Využívání údajů

Komise má přístup k využívání informací uvedených v čl. 14 odst. 8 příslušnými vnitrostátními orgány.

Článek 19

Informování Komise

Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20

Zrušení

Směrnice 90/394/EHS ve znění směrnic uvedených v příloze IV části A této směrnice se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ohledně lhůt pro provedení stanovených v příloze IV části B této směrnice.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze V.

Článek 21

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Adresáti

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 29. dubna 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

M. McDowell

--------------

Pozn. ASPI: Text dokumentu včetně příloh naleznete ve formátu pdf na webové adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:05:32004L0037:CS:PDF

[1] Úř. věst. C 368, 20.12.1999, s. 18.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 2. září 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. března 2004.

[3] Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 1999/38/ES (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 66).

[4] Viz přílohu IV, část A.

[5] Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[6] Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[7] Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

[8] Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15. Rozhodnutí zrušené rozhodnutím Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1).

[9] Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) (Úř. věst. L 263, 24.9.1983, s. 25). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES (Úř. věst. L 97, 15.4.2003, s. 48).