98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

SMĚRNICE
RADY
98/24/ES
ze dne 7. dubna 1998
o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 118a této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1), vypracovaný
po konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy (3),
(1) vzhledem k tomu, že článek 118a Smlouvy stanoví, že Rada přijímá směrnice určující minimální požadavky na podporu zlepšování zejména pracovního prostředí a k zabezpečení vyšší úrovně ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků;
(2) vzhledem k tomu, že podle uvedeného článku by tyto směrnice neměly ukládat žádná správní, finanční ani právní omezení bránící zakládání a rozvoji malých a středních podniků;
(3) vzhledem k tomu, že zlepšení bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví pracovníků při práci je cíl, který nesmí být podřízen úvahám ryze ekonomické povahy;
(4) vzhledem k tomu, že cílem dodržování minimálních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli je zajistit nejen ochranu zdraví a bezpečnost každého jednotlivého zaměstnance, ale také zajistit takovou úroveň minimální ochrany pro všechny zaměstnance ve Společenství, která zamezí možnému narušení hospodářské soutěže;
(5) vzhledem k tomu, že pro Společenství jako celek musí být zavedena jednotná úroveň ochrany před riziky spojenými s chemickými činiteli; že tato úroveň ochrany musí být stanovena ne jednotlivými předpisy, ale rámcem obecných zásad umožňujících členským státům používat minimální předpisy jednotně;
(6) vzhledem k tomu, že při pracovních činnostech s chemickými činiteli mohou být zaměstnanci vystaveni riziku;
(7) vzhledem k tomu, že směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci (4), směrnice Rady 82/605/EHS ze dne 28. července 1982 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí olovu a jeho solím při práci (první samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) (5) a směrnice Rady 88/364/EHS ze dne 9. června 1988 o ochraně zaměstnanců zákazem některých specifických činitelů nebo pracovních činností (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) (6) by měly být za účelem důslednosti a jasnosti, jakož i z technických důvodů, přepracovány a spojeny do jediné směrnice, která stanoví minimální požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při pracovních činnostech s chemickými činiteli; že uvedené směrnice mohou být zrušeny;
(8) vzhledem k tomu, že tato směrnice je samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (7);
(9) vzhledem k tomu, že uvedená směrnice se použije v plném rozsahu na expozici zaměstnanců chemickým činitelům, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice;
(10) vzhledem k tomu, že přísnější nebo zvláštní ustanovení týkající se přepravy nebezpečných chemických činitelů jsou obsažena v závazných mezinárodních dohodách a úmluvách převzatých do předpisů Společenství o přepravě nebezpečných látek na silnicích, po železnici, vodní nebo vzdušnou cestou;
(11) vzhledem k tomu, že ve směrnicích 67/548/EHS (1) a 88/379/EHS (2) o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a přípravků stanovila Rada systém kritérií pro klasifikaci nebezpečných chemických látek a přípravků;
(12) vzhledem k tomu, že definice nebezpečných chemických činitelů by měla zahrnovat všechny chemické látky, které odpovídají těmto kritériím a také všechny chemické látky, které sice těmto kritériím neodpovídají, ale které na základě svých fyzikálně-chemických, chemických nebo toxikologických vlastností a na základě způsobu použití nebo přítomnosti na pracovišti, představují riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců;
(13) vzhledem k tomu, že ve směrnici 90/492/EHS (3) Komise vymezila a stanovila systém informování o nebezpečných látkách a jejich přípravcích ve formě bezpečnostních listů, které jsou určeny především pro profesionální uživatele, aby jim umožnily přijmout opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců; že směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/ES) (4) zavádí systém značení nádob a potrubí používaných na nebezpečné chemické látky nebo přípravky při práci;
(14) vzhledem k tomu, že zaměstnavatel by měl zhodnotit všechna rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců vyplývající z přítomnosti nebezpečných chemických činitelů na pracovišti, aby mohl přijmout nezbytná preventivní a ochranná opatření uvedená v této směrnici;
(15) vzhledem k tomu, že preventivní opatření zjištěná hodnocením rizik a přijatá zaměstnavatelem by měla být v souladu s potřebou chránit veřejné zdraví a životní prostředí;
(16) vzhledem k tomu, že pro doplnění informací dostupných zaměstnancům, aby byla zajištěna vyšší úroveň ochrany, je nezbytné, aby zaměstnanci a jejich zástupci byli informováni o rizicích pro jejich zdraví a bezpečnost vyplývajících z používání chemických činitelů a o nezbytných opatření pro omezení nebo vyloučení těchto rizik, a aby mohli kontrolovat, zda byla nezbytná ochranná opatření přijata;
(17) vzhledem k tomu, že zdravotní dohled nad zaměstnanci, u kterých výsledky uvedeného posouzení odhalily riziko pro zdraví, může přispět k preventivním a ochranným opatřením, která má zaměstnavatel přijmout;
(18) vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí pravidelně provádět hodnocení a měření a musí být informován o novém technickém vývoji za účelem zlepšení ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;
(19) vzhledem k tomu, že by nejnovější vědecké údaje měli hodnotit nezávislí vědečtí pracovníci, aby pomohli Komisi při stanovení limitních hodnot expozice na pracovišti;
(20) vzhledem k tomu, že vědecké poznatky v některých případech neumožní stanovit úroveň expozice chemickému činiteli, pod kterou přestávají existovat zdravotní rizika, nicméně snížení expozice těmto chemickým činitelům tato rizika sníží;
(21) vzhledem k tomu, že Komise ve směrnicích 91/322/EHS (5) a 96/94/ES (6) stanoví směrné limitní hodnoty ve smyslu směrnice 80/1107/EHS; že tyto směrnice by měly být zachovány jako část platného právního rámce;
(22) vzhledem k tomu, že nezbytná technická přizpůsobení této směrnici by měla být vypracována ve spolupráci s výborem zřízeným směrnicí 89/391/EHS pro pomoc Komisi při technickém přizpůsobení samostatných směrnic přijatých v rámci naposledy uvedené směrnice; že by Komise po konzultaci Poradního výboru pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci v souladu s rozhodnutím 74/325/EHS (7) měla také vypracovat praktické zásady pro uplatňování této směrnice;
(23) vzhledem k tomu, že zrušení směrnice 80/1107/EHS nesmí mít za následek snížení současných norem ochrany zaměstnanců s ohledem na chemické, fyzikální a biologické činitele; že normy vyplývající ze stávajících směrnic o biologických činitelích, navrhované směrnice o fyzikálních činitelích, z této směrnice a z jakýchkoli změn těchto textů by měly odrážet a alespoň zachovávat normy stanovené v uvedené směrnici;
(24) vzhledem k tomu, že tato směrnice představuje konkrétní příspěvek k vytvoření sociálního rozměru vnitřního trhu,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Tato směrnice, která je čtrnáctou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich bezpečnost a zdraví, které vznikají nebo které by mohly vzniknout z účinků chemických činitelů, které se nacházejí na pracovišti, nebo v důsledku jakékoli pracovní činnosti zahrnující chemické činitele.
2. Požadavky této směrnice se použijí ve všech případech, kdy se na pracovišti nacházejí nebo by se mohly nacházet nebezpečné chemické činitele, aniž jsou dotčeny předpisy o chemických činitelích, na které se vztahují opatření na ochranu před ozářením na základě směrnic přijatých v rámci Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
3. Tato směrnice se vztahuje na karcinogeny na pracovišti, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (1).
4. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v tomto článku, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení této směrnice.
5. Tato směrnice se vztahuje na přepravu nebezpečných chemických činitelů, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená ve směrnici 94/55/ES (2), směrnici 96/49/ES (3), v předpisu IMDG, předpisu IBC a předpisu IGC, jak jsou vymezeny v článku 2 směrnice 93/75/EHS (4), v Evropské úmluvě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitřních vodních cestách a v nařízení o přepravě nebezpečných látek po Rýnu, jak jsou převzaty do právních předpisů Společenství, a v technických pokynech pro bezpečnou přepravu nebezpečných věcí vydaných ke dni vstupu této směrnice v platnost Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice:
a) „chemickým činitelem“ se rozumí každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatné nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny záměrně nebo neúmyslně a zda byly uvedeny na trh;
b) „nebezpečným chemickým činitelem“ se rozumí:
i) každý chemický činitel, který splňuje kritéria pro zařazení mezi nebezpečné látky podle přílohy VI směrnice 67/548/EHS, bez ohledu na to, zda tato látka byla zařazena podle uvedené směrnice, s výjimkou látek, které splňují pouze kritéria pro zařazení mezi látky nebezpečné pro životní prostředí;
ii) každý chemický činitel, který splňuje kritéria pro zařazení mezi nebezpečné přípravky ve smyslu směrnice 88/379/EHS, bez ohledu na to, zda byl tento přípravek zařazen podle uvedené směrnice, s výjimkou přípravků, které splňují pouze kritéria pro zařazení mezi přípravky nebezpečné pro životní prostředí;
iii) každý chemický činitel, který nesplňuje kritéria pro zařazení jako nebezpečný v souladu s body i) a ii), ale který může z důvodu svých fyzikálně-chemických, chemických nebo toxických vlastností a způsobu, jakým je na pracovišti používán nebo přítomen, představovat riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, včetně všech chemických činitelů, jimž byla na základě článku 3 přidělena limitní hodnota expozice na pracovišti;
c) „činností zahrnující chemické činitele“ rozumí každá práce, při které se používají nebo mají používat chemické činitele v rámci jakéhokoli procesu včetně výroby, manipulace, skladování, dopravy, odstranění a úpravy, nebo při které tyto chemické činitele vznikají;
d) „limitní hodnotou expozice na pracovišti“ se rozumí, pokud není uvedeno jinak, limit časově váženého průměru koncentrace chemického činitele ve vzduchu v oblasti dýchání pracovníka ve vztahu k určenému referenčnímu období;
e) „biologickou limitní hodnotou“ se rozumí limit koncentrace v odpovídajícím biologickém materiálu pro činitele, jeho metabolity nebo indikátoru zatížení;
f) „zdravotním dohledem“ se rozumí posouzení zdravotního stavu jednotlivého zaměstnance ve vztahu k expozici některým chemickým činitelům při práci;
g) „nebezpečím“ se rozumí vnitřní vlastnost chemického činitele, která by mohla způsobit škodu;
h) „rizikem“ se rozumí pravděpodobnost, že k možné škodě za daných podmínek použití nebo expozice dojde.
Článek 3
Limitní hodnoty expozice na pracovišti a biologické limitní hodnoty
1. Komise posoudí vzájemný vztah mezi zdravotními účinky nebezpečných chemických činitelů a úrovní expozice při práci na základě nezávislého vědeckého posouzení nejnovějších dostupných vědeckých údajů.
2. Na základě hodnocení popsaného v odstavci 1 navrhne Komise po předchozí konzultaci s Poradním výborem pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci evropské cíle ochrany zaměstnanců před riziky chemických činitelů formou směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, které budou stanoveny na úrovni Společenství.
Tyto limitní hodnoty se zavádějí nebo mění postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS s přihlédnutím k dostupným metodám měření. Členské státy pravidelně informují organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů o směrných limitních hodnotách expozice na pracovištích stanovených na úrovni Společenství.
3. Pro každý chemický činitel, pro který byla na úrovni Společenství zavedena směrná limitní hodnota expozice na pracovišti, zavedou členské státy s přihlédnutím k limitní hodnotě Společenství vlastní limitní hodnotu expozice na pracovišti určenou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
4. Na úrovni Společenství mohou být vypracovány závazné limitní hodnoty expozice na pracovišti, které mimo faktorů, které byly podkladem pro zavedení směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, odrážejí i faktory uskutečnitelnosti při zachování cíle zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Takové limitní hodnoty se zavádějí v souladu s článkem 118a Smlouvy a jsou stanoveny v příloze I této směrnice.
5. Pro každý chemický činitel, pro který je zavedena závazná limitní hodnota expozice na pracovišti, zavedou členské státy vlastní odpovídající závaznou limitní hodnotu expozice na pracovišti, založenou na limitní hodnotě Společenství, ale nepřesahující ji.
6. Na úrovni Společenství mohou být na základě hodnocení popsaného v odstavci 1 a dostupných metod měření vypracovány závazné biologické limitní hodnoty, které odrážejí faktory uskutečnitelnosti při zachování cíle zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tyto limitní hodnoty se zavádějí postupem podle článku 118a Smlouvy a jsou stanoveny spolu s ostatními údaji důležitými pro zdravotní dohled v příloze II této směrnice.
7. Pro každý chemický činitel, pro který je zavedena závazná biologická limitní hodnota na pracovišti, zavedou členské státy vlastní odpovídající závaznou biologickou limitní hodnotu, založenou na limitní hodnotě Společenství, ale nepřesahující ji.
8. Pokud členský stát zavede nebo změní svou limitní hodnotu expozice na pracovišti nebo svou biologickou limitní hodnotu pro určitý chemický činitel, uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy a předloží jim odpovídající vědecké a technické údaje. Komise přijme vhodná opatření.
9. Na základě zpráv předložených členskými státy podle článku 15 hodnotí Komise způsob, jakým jednotlivé členské státy vzaly při zavádění vlastních odpovídajících limitních hodnot expozice v úvahu směrné limitní hodnoty Společenství.
10. Standardizované postupy měření a hodnocení koncentrace ovzduší na pracovišti ve vztahu k limitním hodnotám expozice na pracovišti budou vypracovány v souladu s čl. 12 odst. 2.
ODDÍL II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
Článek 4
Zjištění a hodnocení rizika nebezpečných chemických činitelů
1. V rámci svých povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel nejprve zjistí, zda se na pracovišti nacházejí nebezpečné chemické činitele. Pokud tomu tak je, zhodnotí všechna rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců vyplývající z přítomnosti těchto chemických činitelů, s přihlédnutím k:
— jejich nebezpečným vlastnostem,
— informacím o vlivu látek na bezpečnost a zdraví zaměstnanců, které poskytne dodavatel například na příslušném bezpečnostním listu v souladu se směrnicí 67/548/EHS nebo směrnicí 88/379/EHS,
— úrovni, typu a trvání expozice,
— podmínkám, za kterých probíhá práce zahrnující tyto činitele, včetně jejich množství,
— všem limitním hodnotám expozice na pracovišti nebo biologickým limitním hodnotám zavedeným na území daného členského státu,
— vlivu preventivních opatření, která byla nebo která budou přijata,
— pokud jsou k dispozici, závěrům vyplývajícím z již uskutečněného zdravotního dohledu.
Zaměstnavatel získá od dodavatele nebo z jiných dostupných zdrojů dodatečné informace, které jsou nutné pro hodnocení rizika. Tyto informace případně zahrnují zvláštní hodnocení týkající se rizika pro uživatele, vypracované na základě právních předpisů Společenství o chemických činitelích.
2. Zaměstnavatel musí mít k dispozici hodnocení rizika podle článku 9 směrnice 89/391/EHS a musí určit opatření, která musí být přijata v souladu s články 5 a 6 této směrnice. Hodnocení rizika je dokumentováno vhodnou formou podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí a může zahrnovat odůvodnění zaměstnavatele, že další podrobné hodnocení rizika není z důvodů povahy a množství rizik spojených s chemickými činiteli nezbytné. Hodnocení rizika je aktualizováno, zejména dojde-li k podstatným změnám, které je mohou činit zastaralým, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu jeví nezbytné.
3. Hodnocení rizika zahrnuje určité činnosti v podniku nebo v závodě, jako například údržbové práce, při nichž se předpokládá, že i po přijetí všech technických opatření existuje možnost značné expozice nebo že z jiných důvodů může dojít ke škodlivým účinkům na bezpečnost a zdraví.
4. V případě činností zahrnujících expozici několika nebezpečným chemickým činitelům je riziko hodnoceno na základě rizika představovaného všemi těmito chemickými činiteli dohromady.
5. V případě nové činnosti zahrnující nebezpečné chemické činitele mohou být práce zahájeny až po vyhodnocení rizika a po provedení všech potřebných preventivních opatření.
6. Praktické pokyny pro určení a hodnocení rizik a pro jejich přezkoumávání, a je-li to nezbytné, pro jejich přizpůsobování, budou vypracovány v souladu s čl. 12 odst. 2.
Článek 5
Obecné zásady pro prevenci rizik v souvislosti s nebezpečnými chemickými činiteli a pro uplatňování této směrnice ve vztahu k hodnocení rizik
1. V rámci své povinnosti zajistit ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při všech činnostech zahrnujících nebezpečné chemické činitele přijme zaměstnavatel nezbytná preventivní opatření stanovená v čl. 6 odst. 1 a 2 směrnice 89/391/EHS a zahrne do nich také opatření stanovená v této směrnici.
2. Rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci zahrnující nebezpečné chemické činitele jsou vyloučena nebo snížena na minimum:
— úpravou pracoviště a organizace práce,
— zajištěním vhodných pracovních prostředků pro práci s chemickými činiteli a postupy údržby, které zajistí ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci,
— omezením počtu exponovaných zaměstnanců nebo zaměstnanců, kteří mohou být exponováni, na minimum,
— omezením trvání a intenzity expozice na minimum,
— vhodnými hygienickými opatřeními,
— omezením množství chemických činitelů přítomných na pracovišti na minimum nezbytné pro dotyčný typ práce,
— vhodnými pracovními postupy zahrnujícími opatření pro bezpečnou manipulaci, skladování a dopravu nebezpečných chemických činitelů a odpadů obsahujících takové chemické činitele na pracovišti.
Praktické pokyny pro preventivní opatření k omezení rizik budou vypracovány v souladu s čl. 12 odst. 2.
3. Pokud výsledky hodnocení podle čl. 4 odst. 1 odhalí rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců, použijí se zvláštní ochranná, preventivní a kontrolní opatření stanovená v článcích 6, 7 a 10.
4. Pokud výsledky hodnocení rizika uvedeného v čl. 4 odst. 1 ukáží, že v důsledku množství nebezpečného chemického činitele přítomného na pracovišti existuje pouze nepatrné riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců a že opatření přijatá v souladu s odstavci 1 a 2 jsou dostačující pro snížení tohoto rizika, články 6, 7 a 10 se nepoužijí.
Článek 6
Zvláštní ochranná a preventivní opatření
1. Zaměstnavatel zajistí, aby riziko, které představuje nebezpečný chemický činitel pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci, bylo vyloučeno nebo sníženo na minimum.
2. Pro účely odstavce 1 se dává přednost nahrazení, to znamená, že zaměstnavatel vyloučí použití nebezpečného chemického činitele jeho nahrazením jiným chemickým činitelem nebo postupem, které za podmínek použití nejsou nebezpečné nebo jsou případně méně nebezpečné pro bezpečnost a zdraví zaměstnance.
Pokud povaha činnosti neumožňuje, aby bylo riziko vyloučeno nahrazením, s ohledem na činnost a hodnocení rizika podle článku 4, zajistí zaměstnavatel, aby bylo riziko sníženo na minimum použitím ochranných a preventivních opatření, v souladu s hodnocením rizika podle článku 4. K těmto opatřením patří v udaném pořadí:
a) návrh vhodných pracovních postupů a technických kontrol a použití vhodných pracovních prostředků a materiálů, aby se vyloučilo nebo omezilo na minimum uvolňování nebezpečných chemických činitelů, které mohou představovat riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců na pracovišti;
b) použití kolektivních ochranných opatření u zdroje rizika, například přiměřené větrání a vhodná organizační opatření;
c) pokud není možné zabránit expozici jinými prostředky, použití opatření individuální ochrany včetně osobních ochranných prostředků.
Praktické pokyny pro ochranná a preventivní opatření k omezení rizika budou vypracována v souladu s čl. 12 odst. 2.
3. Opatření uvedená v odstavci 2 jsou doplněna zdravotním dohledem v souladu s článkem 10, pokud je to odůvodněno povahou rizika.
4. Pokud zaměstnavatel dalšími prostředky hodnocení jasně neprokáže, že je v souladu s odstavcem 2 zajištěna dostatečná prevence a ochrana, provádí pravidelně a kdykoli se změní podmínky, které mohou ovlivnit expozici zaměstnance chemickým činitelům, nezbytná měření chemických činitelů, které mohou představovat riziko pro zdraví zaměstnance na pracovišti, zejména ve vztahu k limitním hodnotám expozice na pracovišti.
5. Zaměstnavatel bere při plnění povinností stanovených v článku 4 nebo z něho vyplývajících v úvahu výsledky postupů uvedených v odstavci 4 tohoto článku.
V každém případě, dojde-li k překročení limitní hodnoty expozice na pracovišti stanovené na území některého členského státu, učiní zaměstnavatel neprodleně vše potřebné k nápravě situace provedením preventivních a ochranných opatření s přihlédnutím k povaze uvedené limitní hodnoty.
6. Na základě celkového hodnocení rizik a obecných zásad prevence stanovených v článcích 4 a 5 přijme zaměstnavatel technická nebo organizační opatření odpovídající povaze operace, včetně skladování, manipulace a oddělení neslučitelných chemických činitelů, aby zajistil ochranu zaměstnanců před nebezpečím vyplývajícím z fyzikálně-chemických vlastností chemických činitelů. Zvláště přijme opatření v udaném pořadí, aby:
a) zabránil výskytu nebezpečných koncentrací hořlavých látek nebo nebezpečného množství chemicky nestálých látek na pracovišti, nebo pokud to nedovoluje povaha práce;
b) vyloučil přítomnost zápalných zdrojů, které by mohly vést k požárům a výbuchům, nebo nepříznivých podmínek, za nichž by chemicky nestálé látky nebo směsi těchto látek mohly mít nebezpečné fyzikální účinky;
c) zmírnil škodlivé účinky na zdraví a bezpečnost zaměstnanců v případě požáru nebo výbuchu na základě vznícení hořlavých látek nebo nebezpečné fyzikální účinky vyplývající z chemicky nestálých látek nebo směsí látek.
Pracovní prostředky a ochranné systémy zajištěné zaměstnavatelem pro ochranu zaměstnanců musí být v souladu s odpovídajícími předpisy Společenství o návrzích, výrobě a dodávkách s ohledem na zdraví a bezpečnost. Technická nebo organizační opatření přijatá zaměstnavatelem musí přihlížet k roztřídění jednotlivých skupin zařízení do kategorií vymezených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů pro použití ve výbušném prostředí (1) a musí být v souladu s tímto tříděním.
Zaměstnavatel přijme opatření k zajištění dostatečné kontroly jednotlivých zařízení, přístrojů a strojů nebo zajistí zařízení pro ochranu proti výbuchu nebo zařízení pro snižování tlaku.
Článek 7
Opatření pro případ nehod, mimořádných událostí nebo nouze
1. Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v článku 8 směrnice 89/391/EHS, stanoví zaměstnavatel za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví zaměstnanců pro případ nehody, mimořádné události nebo nouze, spojené s výskytem nebezpečných chemických činitelů na pracovišti, postupy (akční plány), které mohou být použity, když nastane taková událost, aby byla uskutečněna vhodná opatření. Tyto postupy zahrnují všechna příslušná praktická cvičení, která musí být uskutečňována v pravidelných časových intervalech, a poskytnutí vhodných prostředků pro první pomoc.
2. Dojde-li k některé události uvedené v odstavci 1, učiní zaměstnavatel neprodleně opatření ke zmírnění účinků této události a k informování dotyčných zaměstnanců.
Pro obnovení běžného stavu:
— provede zaměstnavatel co nejdříve vhodná opatření k nápravě situace,
— je v zasažené oblasti povoleno pracovat pouze zaměstnancům, jejichž přítomnost je důležitá pro provádění oprav a ostatních nezbytných prací.
3. Zaměstnanci, kterým je povoleno pracovat v zasažené oblasti, musí být vybaveni vhodným ochranným oděvem, osobními ochrannými prostředky, zvláštními ochrannými prostředky a zařízeními, které musí používat, dokud tento stav trvá; uvedená situace nesmí být trvalá.
V zasažené oblasti se nesmí zdržovat nechráněné osoby.
4. Aniž je dotčen článek 8 směrnice 89/391/EHS, přijme zaměstnavatel nezbytná opatření, aby zajistil varovné a jiné komunikační systémy vyžadované pro upozornění na zvýšené riziko pro bezpečnost a zdraví, pro umožnění vhodné odpovědi a v případě potřeby pro neprodlené přijetí nápravných, evakuačních a záchranných operací.
5. Zaměstnavatel zajistí, aby byly k dispozici informace o nouzových opatřeních týkajících se nebezpečných chemických činitelů. K těmto informacím mají přístup příslušné vnitřní a externí záchranné a havarijní služby. Tyto informace zahrnují:
— předběžné upozornění na nebezpečí při práci, na opatření ke zjišťování nebezpečí, na zajištění a postupy, aby si havarijní služby mohly připravit vlastní zásahová a preventivní opatření,
— všechny dostupné informace o zvláštních nebezpečích, která se vyskytují nebo mohou vyskytovat v případě nehody nebo nouze, včetně informací o postupech připravených na základě tohoto článku.
Článek 8
Informování a školení zaměstnanců
1. Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci obdrželi:
— údaje získané podle článku 4 této směrnice a další informace, pokud na základě větších změn na pracovišti dojde ke změně těchto údajů,
— informace o nebezpečných chemických činitelích vyskytujících se na pracovišti, jako například názvy těchto činitelů, rizika pro bezpečnost a zdraví, která způsobují, odpovídající limitní hodnoty expozice na pracovišti a ostatní ustanovení právních předpisů,
— školení a informace o vhodných preventivních opatřeních a opatřeních, která musí zaměstnanec učinit k vlastní ochraně i k ochraně ostatních zaměstnanců na pracovišti,
— přístup ke všem bezpečnostním listům poskytnutých dodavatelem v souladu s článkem 10 směrnice 88/379/EHS a článkem 27 směrnice 92/32/EHS (2) a aby informace
— byly poskytnuty ve vhodné formě s přihlédnutím k výsledkům hodnocení rizika podle článku 4 této směrnice. Forma informování se může pohybovat od ústní informace až k individuálním pokynům a školení, které může být spojeno s písemnou informací, podle povahy a stupně rizika odhaleného hodnocením vyžadovaným uvedeným článkem,
— byly aktualizovány pro vzetí v úvahu případných nových okolností.
2. Pokud nádoby a potrubí používané pro nebezpečné chemické činitele nejsou označeny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství o značení chemických činitelů a o bezpečnostních značkách na pracovišti, zajistí zaměstnavatel, aniž jsou dotčeny odchylky stanovené uvedenými právními předpisy, aby bylo možno určit obsah nádob a potrubí, povahu jeho obsahu a všechna nebezpečí, která z něj vyplývají.
3. Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatel mohl od výrobce nebo dodavatele přednostně na žádost získat všechny informace o nebezpečných chemických činitelích, které jsou nutné pro použití čl. 4 odst. 1 této směrnice, pokud povinnost poskytnout informace nestanoví směrnice 67/548/EHS a 88/379/EHS.
ODDÍL III
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Zákazy
1. Na ochranu zaměstnanců před zdravotními riziky představovanými některými chemickými činiteli nebo některými činnostmi zahrnujícími chemické činitele se zakazuje výroba, zpracování nebo použití při práci chemických činitelů a činností vymezených v příloze III, v rozsahu v této příloze vymezené.
2. Členské státy mohou povolit odchylky od požadavků odstavce 1:
— pro výhradní účely vědeckého výzkumu a testování, včetně analýzy,
— pro činnosti určené k odstranění chemických činitelů, které jsou přítomny ve formě vedlejších nebo odpadových produktů,
— pro výrobu chemických činitelů uvedených v odstavci 1 určených jako meziprodukty a pro jejich použití jako meziproduktů.
Expozici zaměstnanců chemickým činitelům uvedeným v odstavci 1 je nutno zabránit, zejména zajištěním toho, aby výroba a co nejkratší použití těchto chemických činitelů jako meziproduktů probíhaly v jediném uzavřeném systému, ze kterého mohou být uvedené chemické činitele odebrány pouze v míře nezbytné pro kontrolu procesu nebo údržbu systému.
Členské státy mohou stanovit systémy individuálních povolení.
3. Pokud jsou povoleny odchylky na základě odstavce 2, vyžádá si příslušný orgán od zaměstnavatele tyto informace:
— důvod žádosti o odchylku,
— množství chemického činitele, které bude ročně použito,
— zahrnuté činnosti nebo reakce nebo postupy,
— počet zaměstnanců, kteří by mohli být dotčení,
— preventivní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví těchto zaměstnanců,
— technická a organizační opatření přijatá k zabránění expozici zaměstnanců.
4. Rada může postupem podle článku 118a Smlouvy změnit seznam zákazů podle odstavce 1 tohoto článku připojením dalších chemických činitelů nebo činností.
Článek 10
Zdravotní dohled
1. Aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/391/EHS, přijmou členské státy opatření pro provádění přiměřeného zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení podle článku 4 této směrnice odhalí zdravotní riziko. Tato opatření, včetně upřesněných požadavků pro zdravotní záznamy a záznamy expozice a jejich dostupnost, se zavádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
Zdravotní dohled, jehož výsledky se berou v úvahu při použití preventivních opatření na specifickém pracovišti, je přiměřený, pokud:
— může expozice zaměstnance nebezpečnému chemickému činiteli souviset s výskytem určitelné nemoci nebo zdraví škodlivého účinku,
— existuje pravděpodobnost, že nemoc nebo škodlivý účinek je důsledkem zvláštních pracovních podmínek zaměstnance a
— technické vyšetření představuje pro zaměstnance nepatrné riziko.
Navíc musí existovat platné postupy pro odhalení nemoci nebo účinku.
Pokud byla podle přílohy II stanovena závazná limitní biologická hodnota, je zdravotní dohled povinným požadavkem pro práci s dotyčným nebezpečným činitelem v souladu s postupy popsanými v uvedené příloze. Zaměstnanci jsou o tomto požadavku informováni předtím, než je jim přidělena práce zahrnující riziko expozice uvedenému nebezpečnému chemickému činiteli.
2. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se o každém zaměstnanci, který podléhá zdravotnímu dohledu v souladu s požadavky odstavce 1, vedly a aktualizovaly osobní zdravotní záznamy a záznamy expozice.
3. Zdravotní záznamy a záznamy expozice obsahují shrnutí výsledků prováděného zdravotního dohledu a výsledků sledování údajů představujících expozici jednotlivce. Součástí zdravotního dohledu může být i biologické sledování a související požadavky. Zdravotní záznamy a záznamy expozice jsou vedeny vhodným způsobem, aby později mohl být jejich obsah konzultován, s přihlédnutím k lékařskému tajemství.
Příslušnému orgánu musí být na žádost poskytnuta kopie odpovídajících záznamů. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke zdravotním záznamům a záznamům expozice, které se jich osobně týkají.
Pokud podnik ukončí svou činnost, předá zdravotní záznamy a záznamy expozice příslušnému orgánu.
4. Pokud výsledky zdravotního dohledu ukáží, že:
— zaměstnanec trpí určitelnou nemocí nebo se u něj projevil zdraví škodlivý účinek, který je podle názoru lékaře nebo závodního lékaře důsledkem expozice nebezpečnému chemickému činiteli, nebo
— byla překročena závazná biologická limitní hodnota,
je zaměstnanec informován lékařem nebo jinou kvalifikovanou osobou o výsledcích, které se jej osobně týkají, a obdrží informace a poradenství o zdravotním dohledu, kterému by se měl podrobit po ukončení expozice,
a zaměstnavatel
— přezkoumá hodnocení rizika provedené podle čl. 4 odst. 1,
— přezkoumá opatření stanovená za účelem vyloučení nebo snížení rizik na základě článků 5 a 6,
— vezme v úvahu doporučení závodního lékaře nebo jiné kvalifikované osoby nebo příslušného orgánu při provádění všech opatření vyžadovaných k vyloučení nebo snížení rizika v souladu s článkem 6, včetně možnosti převést zaměstnance na jiné pracovní místo, na kterém není riziko další expozice a
— učiní opatření pro stálý zdravotní dohled a stanoví vyšetření zdravotního stavu všech ostatních zaměstnanců, kteří byli podobně exponováni. V těchto případech může příslušný lékař, lékař specializovaný na pracovní lékařství nebo příslušný orgán navrhnout, aby se exponované osoby podrobily lékařské prohlídce.
Článek 11
Projednání se zaměstnanci a jejich účast
V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, včetně přílohy, a umožňují jejich účast.
Článek 12
Úpravy příloh, příprava a přijetí technických pokynů
1. Úpravy příloh čistě technického rázu v souvislosti s:
— přijetím směrnic v oblasti technické harmonizace a normalizace týkající se chemických činitelů, nebo
— technickým rozvojem, změnami v mezinárodních předpisech či specifikacích nebo poznatcích týkajících se chemických činitelů,
se přijímají postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS.
2. Komise vypracuje nezávazné praktické pokyny. Tyto pokyny se týkají zejména otázek uvedených v článcích 3, 4, 5 a 6 a v příloze II oddíle 1.
Komise nejprve konzultuje Poradní výbor pro bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci v souladu s rozhodnutím 74/325/EHS.
V souvislosti s uplatňováním této směrnice přihlížejí členské státy co nejvíce k těmto pokynům při vypracovávání svých politik na ochranu zdraví a bezpečnosti zaměstnanců.
Článek 13
Zrušení a změna předchozích směrnic
1. Směrnice 80/1107/EHS, 82/605/EHS a 88/364/EHS se zrušují ke dni uvedenému v čl. 14 odst. 1.
2. Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS) (1) se mění takto:
a) v první větě čl. 1 odst. 1 se zrušují slova:
„která je druhou samostatnou směrnicí ve smyslu článku 8 směrnice 80/1107/EHS“;
b) v článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Úpravy nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku se provádějí postupem podle článku 17 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (*).
-----
(*) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.“
c) v čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci se slova „postupem podle článku 10 směrnice 80/1107/EHS“ nahrazují tímto:
„postupem podle článku 17 směrnice 89/391/EHS“.
3. Směrnice Rady 86/188/EHS ze dne 12. května 1989 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí hluku na pracovišti (2) se mění takto:
a) v čl. 1 odst. 1 se zrušují slova:
„která je třetí samostatnou směrnicí ve smyslu směrnice 80/1107/EHS“;
b) v čl. 12 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Přílohy I a II se přizpůsobují technickému pokroku postupem podle článku 17 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (*).
-----
(*) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.“
4. Všechny ostatní odkazy na směrnici 80/1107/EHS ve směrnicích 83/477/EHS a 86/188/EHS se nepoužijí ode dne zrušení této směrnice.
5. Směrnice 91/322/EHS a 96/94/ES zůstávají v platnosti.
ODDÍL IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 5. května 2001. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 15
Každých pět let předloží členské státy Komisi zprávu o praktickém provádění této směrnice a uvedou stanoviska sociálních partnerů.
Komise uvědomí Evropský parlament, Radu a Hospodářský a sociální výbor.
Článek 16
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 17
Tato směrnice je určena členským státům.
V Lucemburku dne 7. dubna 1998.
Za Radu
předseda
D. BLUNKETT
--------------
Pozn. ASPI: Text dokumentu včetně příloh naleznete ve formátu pdf na webové adrese http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:05:03:31998L0024:CS:PDF
(1) Úř. věst. C 165, 16.6.1993, s. 4.
(2) Úř. věst. C 34, 2.2.1994, s. 42.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 1994 (Úř. věst. C 128, 9.5.1994, s. 167), společné stanovisko Rady ze dne 7. října 1997 (Úř. věst. C 375, 10.12.1997, s. 2) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. února 1998 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Úř. věst. L 327, 3.12.1980, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 88/642/EHS (Úř. věst. L 356, 24.12.1988, s. 74).
(5) Úř. věst. L 247, 23.8.1982, s. 12.
(6) Úř. věst. L 179, 9.7.1988, s. 44.
(7) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(1) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/56/ES (Úř. věst. L 236, 18.9.1996, s. 35).
(2) Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 96/65/ES (Úř. věst. L 265, 18.10.1996, s. 15).
(3) Úř. věst. L 275, 5.10.1990, s. 35.
(4) Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 23.
(5) Úř. věst. L 177, 5.7.1991, s. 22.
(6) Úř. věst. L 338, 28.12.1996, s. 86.
(7) Úř. věst. L 185, 9.7.1974, s. 15. Rozhodnutí naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 1994.
(1) Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 1.
(2) Směrnice Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států s ohledem na přepravu nebezpečných věcí po silnici (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 7). Směrnice ve znění směrnice Komise 96/86/ES (Úř. věst. L 335, 24.12.1996, s. 43).
(3) Směrnice Rady 96/49/ES ze dne 23. července 1996 o sbližování právních předpisů členských států s ohledem na přepravu nebezpečných věcí po železnici (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 25). Směrnice ve znění směrnice Komise 96/87/ES (Úř. věst. L 335, 24.12.1996, s. 45).
(4) Směrnice Rady 93/75/EHS ze dne 13. září 1993 o minimálních požadavcích na plavidla směřující do přístavů Společenství nebo opouštějící přístavy Společenství a přepravující nebezpečné nebo znečišťující věci (Úř. věst. L 247, 5.10.1993, s. 19). Směrnice ve znění směrnice Komise 97/34/ES (Úř. věst. L 158, 17.6.1997, s. 40).
(1) Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.
(2) Úř. věst. L 154, 5.6.1992, s. 1.
(1) Úř. věst. L 263, 24.9.1983, s. 25. Směrnice ve znění směrnice 91/382/EHS (Úř. věst. L 206, 29.7.1991, s. 16).
(2) Úř. věst. L 137, 24.5.1986, s. 28.