V souvislosti s přípravou na začlenění do Evropské unie převzala Česká republika
závazek usilovat o zajištění postupného souladu vnitrostátního zákonodárství s legislativou
Evropských společenství. Mezi stěžejní předpisy v oblasti zabezpečení vysoké ochrany života a zdraví
lidí a snahy uvádět na trh pouze bezpečné výrobky patří směrnice Rady
92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o
všeobecné bezpečnosti výrobků (dále jen "směrnice") a nařízení Rady č.
339/93/EHS o kontrolách shody s
pravidly bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených z třetích zemí s navazujícím rozhodnutím
Komise č. 93/583/EHS, kterým se
zavádí seznam výrobků ve smyslu článku 8 nařízení Rady č.
339/93/EHS. Jedná se o základní normy v oblasti
ochrany spotřebitele, které je třeba převzít do našeho právního řádu ještě před naším přijetím do
Evropské unie.
Směrnice vychází ze skutečnosti, že by bylo velice obtížné přijmout legislativní
úpravu pro každý jednotlivý výrobek, který na trhu existuje nebo který by mohl být vyvinut. Proto je
formulována jako úprava obecného charakteru.
Směrnice se nevztahuje na výrobní zařízení, investiční prostředky a další výrobky
užívané výhradně v souvislosti s obchodem nebo podnikáním. (Obdobný princip platí i u některých
jiných směrnic, např. u směrnice Rady č.
85/374/EHS ze dne 25.7.1985 o
sbližování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států o odpovědnosti za vadné
výrobky.)
Velký důraz klade směrnice i na povinnost hospodářských subjektů poskytovat
spotřebitelům
relevantní
informace o výrobcích, jakož i o bezpečnostních rizicích, která jsou s
jejich užíváním spojena. Směrnice zakotvuje i povinnost jednotlivých států stanovit orgány, které budou
odpovědné za sledování bezpečnosti výrobků. Tyto orgány mají být současně vybaveny pravomocemi
přijímat v případě potřeby nezbytná opatření, včetně oprávnění okamžitě zajistit stažení
nebezpečného výrobku z trhu.
Součástí směrnice je též úpra