Důvodová zpráva k zákonu č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií

1. Základní identifikační údaje I----------------------------------------------------------------------------I I Název návrhu zákona: Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených I I vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně I I zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších I I předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) I I--------------------------------------I-------------------------------------I I Zpracovatel / zástupce I Předpokládaný termín nabytí I I předkladatele: Ministerstvo I účinnosti, v případě dělené I I životního prostředí I účinnosti rozveďte 06. 2015 I I--------------------------------------I-------------------------------------I I Implementace práva EU: ; (pokud zvolíte Ano): I I - uveďte termín stanovený pro implementaci: 05. 2015 I I - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: I I----------------------------------------------------------------------------I I 2. Cíl návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I Zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze I I dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností I I nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES - I I bod 1.2 Důvodové zprávy. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3. Agregované dopady návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: I I----------------------------------------------------------------------------I I I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: I I----------------------------------------------------------------------------I I I I I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) I I----------------------------------------------------------------------------I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.4 Sociální dopady: I I----------------------------------------------------------------------------I I I I I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.5 Dopady na životní prostředí: I I----------------------------------------------------------------------------I I I I----------------------------------------------------------------------------I

Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

Dne 24. července 2012 byla v Úředním věstníku Evropské unie publikována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (tzv. směrnice SEVESO III), jež počínaje dnem 1. června 2015 nahradí směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice byla provedena v zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice SEVESO III navazuje na systém prevence závažných havárií založený svými předchůdkyněmi. Současně tento systém přizpůsobuje změnám v systému klasifikace chemických látek a směsí, jež se v plném rozsahu začne uplatňovat ke dni 1. června 2015:

Změna systému klasifikace chemických látek a směsí, stanovená nařízením CLP obsahuje kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí stanovená Globálně harmonizovaným systémem klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl přijat na mezinárodní úrovni v rámci Organizace spojených národů.

Hlavní změnu oproti stávající evropské legislativě tak představuje přizpůsobení přílohy č. 1 směrnice SEVESO III novému systému klasifikace chemických látek a směsí. Toto sladění je třeba provést pro celou řadu kategorií nebezpečnosti nebezpečných látek, nicméně problematické je pouze v případě toxicity. Problémy pramení ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují, a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty. Nové kategorie toxicity jsou navíc rozděleny podle tří cest expozice (orální, dermální a inhalační).

Příloha č. 1 směrnice SEVESO III je rozčleněna na dvě části, z nichž první vymezuje nebezpečné chemické látky a směsi, jejichž umístění v objektu zakládá působnost směrnice, na základě klasifikace jejich nebezpečnosti, druhá pak jmenovitě uvádí výčet nebezpečných látek a směsí, jejichž umístění v závodě zakládá působnost směrnice bez ohledu na klasifikaci nebezpečnosti; objekty, v nichž je jedna nebo více z takto vymezených nebezpečných látek nebo směsí umístěna v množství, jež překračuje stanovené limity, tak spadají do působnosti směrnice a jejich provozovatelé jsou povinni zavést v těchto objektech systém prevence závažných havárií.

Další změny směrnice se týkají zejména následujících oblastí:

Změny výše uvedené představují problém pro Českou republiku, protože aktuální zákon o prevenci závažných havárií již není v souladu s aktuální evropskou legislativou. To znamená, že je nutné provést transpozici směrnice Seveso III, abychom se vyvarovali sankcím ze strany Evropské unie.

Předkladatel zvolil jako nejvhodnější způsob provedení transpozice tzv. SEVESO směrnice III zpracování nového zákona o prevenci závažných havárií, jenž stávající zákon č. 59/2006 Sb. nahradí. Není tomu tak proto, že by návrh nového zákona o prevenci závažných havárií představoval koncepčně novou právní úpravu – navrhovaná právní úprava navazuje a dále rozvíjí systém prevence závažných havárií, jak je v České republice nastaven již od roku 1999. Předkladatel využil příležitosti provádění transpozice tzv. SEVESO směrnice III k zpřehlednění právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií.

Dochází k rozšíření působnosti nového zákona o prevenci závažných havárií, a to ve vztahu k podzemním zásobníkům plynu. Jedná se o celkem osm objektů různých provozovatelů (RWE Gas Storage, MND Gas Storage, SPP Storage), na které se bude zákon vztahovat, a pro které bude třeba splnit povinnosti s tím spojené, zejména vypracování příslušné bezpečnostní dokumentace a zavedení systému prevence závažných havárií.

Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií dále přesněji vymezuje povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů a upřesňuje postup v případě, že se podmínky pro zařazení objektu do příslušné skupiny mění. V souvislosti se změnou systému klasifikace je klíčová Příloha č. 1 ve vztahu k jednotlivým objektům. Pokud je v objektu umístěna některá (nebo některé) z nebezpečných chemických látek nebo směsí vymezených touto přílohou v množství překračujícím stanovené limity, provozovatel takového objektu je povinen zavést v něm odpovídající systém prevence závažných havárií.

Návrh zákona se vztahuje na provozovatele objektů, ve kterých se nacházejí nebezpečné látky v určitém množství. Ukazatele pro sledování dopadu sladění přílohy I s nařízením CLP v praxi a účinnosti připravovaných korekčních mechanismů jsou založeny na počtu objektů kategorie A a B a informacích o jejich činnostech a hlavních dotčených nebezpečných látkách. Dosavadní předpisy v dané oblasti se v roce 2014 v České republice týkaly 210 objektů, z toho 84 kategorie A, 116 kategorie B. Počet provozovatelů těchto objektů byl 141.

V následujících grafech z evidence vedené MŽP jsou znázorněny základní charakteristiky objektů co do typů odvětví (činností) a používaných nebezpečných látek.

Z evidovaných údajů vyplývá, že problém pramenící ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují, a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty, se bude týkat pouze několika objektů, u kterých by mohl vést ke změně zařazení. Vzhledem ke změnám systému klasifikace nebezpečnosti látek a tím vyvolaným dopadům na počet nově zařazených či vyřazených objektů je tedy patrné, že změny budou naprosto minimální.

Dalšími změnami v návrhu zákona jsou transponovány požadavky směrnice jak dosáhnout stanovených cílů v oblasti informování a zapojení veřejnosti a zajištění odpovídající úrovně kontroly plnění povinností provozovatelů. Navrhovaná opatření nejdou za mez jejich potřebnosti a únosnosti a současný proporcionální přístup s úrovní regulace založenou na množství nebezpečné látky přítomné v objektu je dodržen. Tyto změny se týkají oblasti schvalování bezpečnostní dokumentace, informování veřejnosti a zajištění systému kontroly.

Proces schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady doznal změny oproti současné právní úpravě, kdy krajské úřady využívají jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí o schválení bezpečnostní dokumentace vyjádření Ministerstva životního prostředí.

Správní řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace není zpoplatněno a dochází k jeho neúměrnému prodlužování a tím i prodražování na úkor státního rozpočtu vlivem opakovaného předkládání neúplných či nesprávných podkladů od provozovatelů, pro které je tento stav neoprávněnou výhodou a naopak představuje riziko pro splnění souvisejících požadavků právní úpravy. Z celkového počtu 1127 vydaných vyjádření MŽP k bezpečnostním dokumentacím v letech 2003–2013 bylo pouze 124 kladných posouzení v prvním kole řízení, v ostatních případech bylo nutno provést opakované posouzení (v některých případech i více než dvakrát).

V návrhu nového zákona o prevenci závažných havárií dochází k výslovnému zakotvení posudku bezpečnostní dokumentace jako odborného podkladu pro rozhodnutí krajského úřadu o jejím schválení. Úloha Ministerstva životního prostředí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace tak bude vyloučena, což je žádoucí s ohledem na skutečnost, že ministerstvo plní úlohu odvolacího orgánu ve vztahu k rozhodnutím krajského úřadu o schválení či neschválení tohoto návrhu.

Vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace se nově zpoplatňuje, a to za účelem zajištění finančních prostředků potřebných pro zabezpečení činností spojených s odborným posouzením těchto dokumentů. Výše správního poplatku je navrhována diferencovaně v závislosti na jednotlivých typech schvalované bezpečnostní dokumentace a odvíjí se od jejich povahy a náročnosti jejich posouzení. Dopad těchto nákladů je analyzován v návrhu variant.

V návrhu zákona je dále stanoven přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s nebezpečnými látkami umístěnými v objektech; každému je garantováno právo žádat informace o objektech, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, a to postupem podle zákona o právu na informace o životním prostředí. Vedle toho budou krajské úřady povinny aktivně zpřístupňovat informace o rizicích spojených s užíváním těchto objektů, o bezpečnostních opatřeních přijímaných s cílem předcházet vzniku závažných havárií v těchto objektech a žádoucím chování obyvatel v případě, kdy k závažné havárii dojde.

Dochází rovněž ke zpřehlednění právní úpravy kontroly dodržování povinností ukládaných zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě provozovatelům objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky, a nastavení pevného harmonogramu kontrol prováděných v jednotlivých objektech, s možností prodloužit interval mezi jednotlivými kontrolami v konkrétním objektu, pokud výsledky předešlých kontrol takový postup ospravedlňují.

Průmyslové činnosti, při nichž dochází k používání nebezpečných látek, s sebou nesou zvýšené riziko vzniku mimořádných událostí, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí, nevratně poškodit životní prostředí a napáchat závratné materiální škody. Za účelem předcházení takovýmto katastrofám, případně aspoň za účelem omezení jejich následků, je již od 80. let minulého století na evropské úrovni přijímána regulace, jež stanoví pravidla pro provoz takových závodů, v nichž jsou umístěny nebezpečné chemické látky či směsi, a jež bývá označována jako tzv. SEVESO směrnice²⁾, podle havárie, k níž došlo v roce 1976 v chemičce v italském městě Seveso. V současné době platí stávající směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice je provedena v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.

V České republice byl první zákon o prevenci závažných havárií přijat na sklonku roku 1999³⁾, v roce 2006 byl pak nahrazen stávajícím zákonem č. 59/2006 Sb.⁴⁾ Uvedená právní úprava stanoví systém prevence závažných havárií, který jsou povinni zavést provozovatelé objektů, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi v množství přesahujícím stanovené limity, a zahrnout v něm jednak preventivní opatření, která mají zabránit vzniku závažných havárií v těchto objektech, jednak následná opatření pro případ, že by v těchto objektech k závažné havárii přesto došlo, s cílem zvládnout její průběh a zmírnit její následky.