Důvodová zpráva k zákonu č. 224/2015 Sb., zákon o prevenci závažných
havárií
k návrhu zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
předseda vlády
Mgr.
Richard
Brabec
ministr životního prostředí
I. OBECNÁ ČÁST
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
I----------------------------------------------------------------------------I
I Název návrhu zákona: Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených I
I vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně I
I zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších I
I předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) I
I--------------------------------------I-------------------------------------I
I Zpracovatel / zástupce I Předpokládaný termín nabytí I
I předkladatele: Ministerstvo I účinnosti, v případě dělené I
I životního prostředí I účinnosti rozveďte 06. 2015 I
I--------------------------------------I-------------------------------------I
I Implementace práva EU: Ano
; (pokud zvolíte Ano): I
I - uveďte termín stanovený pro implementaci: 05. 2015 I
I - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 2. Cíl návrhu zákona I
I----------------------------------------------------------------------------I
I Zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze I
I dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností I
I nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES - I
I bod 1.2 Důvodové zprávy. I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3. Agregované dopady návrhu zákona I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - roční úspora cca 3,6 mil. Kč ze SR - bod 3 důvodové zprávy,
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - navýšení nákladů provozovatelů spojených se zavedením správního poplatku
I
I (odhad cca 2,5 mil. Kč/rok/79 dokumentací) - bod 3 důvodové zprávy,
I
I - mírné navýšení nákladů spojených se zapojením provozovatelů do přípravy
I
I na mimořádné události - bod 3 důvodové zprávy.
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ne
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - snížení administrativní zátěže spojené s efektivnějšími řízeními (cca 50
I
I tis. Kč/rok/14 KU) - bod 3 důvodové zprávy.
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3.4 Sociální dopady: Ano
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I - zkvalitnění informovanosti veřejnosti v oblastech s rizikem závažné
I
I havárie - bod 2.2 důvodové zprávy.
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne
I
I----------------------------------------------------------------------------I
I I
I----------------------------------------------------------------------------I
1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných
havárií)
1.2 Definice problému
Dne 24. července 2012 byla v Úředním věstníku Evropské unie publikována směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných
havárií s přítomností nebezpečných látek (tzv. směrnice SEVESO III), jež počínaje dnem 1. června
2015 nahradí směrnici Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s
přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice byla provedena v zákonem č.
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci
závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice SEVESO III navazuje na systém prevence závažných havárií založený svými
předchůdkyněmi. Současně tento systém přizpůsobuje změnám v systému klasifikace chemických látek a
směsí, jež se v plném rozsahu začne uplatňovat ke dni 1. června 2015:
-
systém klasifikace chemických látek a směsí stanoví nařízení (ES) č. 1272/2008 o
klasifikaci, označování a balení látek a směsí1), tzv. nařízení
CLP;
-
tzv. nařízení CLP se ve vztahu k chemickým látkám uplatňuje s účinností od 1.
prosince 2010;
-
ve vztahu k chemickým směsím byla jeho účinnost odložena ke dni 1. června 2015, a k
tomuto datu bylo zapotřebí přizpůsobit novému systému klasifikace chemických látek a směsí celou
řadu právních předpisů, mezi nimi rovněž tzv. SEVESO směrnici.
Změna systému klasifikace chemických látek a směsí, stanovená nařízením CLP obsahuje
kritéria pro klasifikaci a označování látek a směsí stanovená Globálně harmonizovaným systémem
klasifikace a označování chemických látek (GHS), který byl přijat na mezinárodní úrovni v rámci
Organizace spojených národů.
Hlavní změnu oproti stávající evropské legislativě tak představuje přizpůsobení přílohy č.
1 směrnice SEVESO III novému systému klasifikace chemických látek a směsí. Toto sladění je třeba
provést pro celou řadu kategorií nebezpečnosti nebezpečných látek, nicméně problematické je pouze v
případě toxicity. Problémy pramení ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí tři nové kategorie
toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují, a jsou zde
stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty. Nové kategorie toxicity jsou navíc rozděleny podle tří
cest expozice (orální, dermální a inhalační).
Příloha č. 1 směrnice SEVESO III je rozčleněna na dvě části, z nichž první vymezuje
nebezpečné chemické látky a směsi, jejichž umístění v objektu zakládá působnost směrnice, na základě
klasifikace jejich nebezpečnosti, druhá pak jmenovitě uvádí výčet nebezpečných látek a směsí,
jejichž umístění v závodě zakládá působnost směrnice bez ohledu na klasifikaci nebezpečnosti;
objekty, v nichž je jedna nebo více z takto vymezených nebezpečných látek nebo směsí umístěna v
množství, jež překračuje stanovené limity, tak spadají do působnosti směrnice a jejich provozovatelé
jsou povinni zavést v těchto objektech systém prevence závažných havárií.
Další změny směrnice se týkají zejména následujících oblastí:
-
dochází k rozšíření působnosti směrnice na pevninské podzemní zásobníky
plynu;
-
dochází k zavedení výslovné kategorizace závodů v závislosti na množství nebezpečných
látek či směsí v nich umístěných;
-
Evropské komisi se svěřuje pravomoc iniciovat vynětí některé z nebezpečných látek či
směsí zahrnutých do přílohy č. 1 z působnosti této směrnice v případě, kdy se domnívá, že tato látka
či směs nemůže způsobit riziko závažné havárie;
-
rozvíjejí se ustanovení o povinnosti členských států zajistit náležité informování
veřejnosti, která by mohla být přímo dotčena účinky případných závažných havárií;
-
doplňuje se podrobnější úprava požadavků na zapojení dotčené veřejnosti do
rozhodovacích procesů týkajících se plánování nových objektů, jejich podstatných změn a rozvojových
aktivit v okolí objektů;
-
upřesňují se ustanovení o kontrole dodržování povinností v objektech spadajících do
působnosti SEVESO směrnice.
Změny výše uvedené představují problém pro Českou republiku, protože aktuální zákon o
prevenci závažných havárií již není v souladu s aktuální evropskou legislativou. To znamená, že je
nutné provést transpozici směrnice Seveso III, abychom se vyvarovali sankcím ze strany Evropské
unie.
Předkladatel zvolil jako nejvhodnější způsob provedení transpozice tzv. SEVESO směrnice
III zpracování nového zákona o prevenci závažných havárií, jenž stávající zákon č.
59/2006 Sb. nahradí. Není tomu tak proto, že by návrh
nového zákona o prevenci závažných havárií představoval koncepčně novou právní úpravu – navrhovaná
právní úprava navazuje a dále rozvíjí systém prevence závažných havárií, jak je v České republice
nastaven již od roku 1999. Předkladatel využil příležitosti provádění transpozice tzv. SEVESO
směrnice III k zpřehlednění právní úpravy v oblasti prevence závažných havárií.
Dochází k rozšíření působnosti nového zákona o prevenci závažných havárií, a to ve vztahu
k podzemním zásobníkům plynu. Jedná se o celkem osm objektů různých provozovatelů (RWE Gas Storage,
MND Gas Storage, SPP Storage), na které se bude zákon vztahovat, a pro které bude třeba splnit
povinnosti s tím spojené, zejména vypracování příslušné bezpečnostní dokumentace a zavedení systému
prevence závažných havárií.
Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií dále přesněji vymezuje povinnosti
provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů a upřesňuje postup v případě, že se
podmínky pro zařazení objektu do příslušné skupiny mění. V souvislosti se změnou systému klasifikace
je klíčová Příloha č. 1 ve vztahu k jednotlivým objektům. Pokud je v objektu umístěna některá (nebo
některé) z nebezpečných chemických látek nebo směsí vymezených touto přílohou v množství
překračujícím stanovené limity, provozovatel takového objektu je povinen zavést v něm odpovídající
systém prevence závažných havárií.
Návrh zákona se vztahuje na provozovatele objektů, ve kterých se nacházejí nebezpečné
látky v určitém množství. Ukazatele pro sledování dopadu sladění přílohy I s nařízením CLP v praxi a
účinnosti připravovaných korekčních mechanismů jsou založeny na počtu objektů kategorie A a B a
informacích o jejich činnostech a hlavních dotčených nebezpečných látkách. Dosavadní předpisy v dané
oblasti se v roce 2014 v České republice týkaly 210 objektů, z toho 84 kategorie A, 116 kategorie B.
Počet provozovatelů těchto objektů byl 141.
V následujících grafech z evidence vedené MŽP jsou znázorněny základní charakteristiky
objektů co do typů odvětví (činností) a používaných nebezpečných látek.
Graf 1: Zařízení dle typu odvětví (zdroj: MŽP)

Graf 2: Zařízení dle používaných typu nebezpečných látek (zdroj: MŽP)

Graf 3: Přehled nebezpečných látek dle charakteristiky nebezpečnosti (zdroj: MŽP)

Graf 4: Přehled počtu zařízení dle použitých látek (zdroj: MŽP)

Z evidovaných údajů vyplývá, že problém pramenící ze skutečnosti, že nařízení CLP zavádí
tři nové kategorie toxicity, které ne zcela odpovídají předešlým dvěma kategoriím, které nahrazují,
a jsou zde stanoveny odlišné mezní nebo limitní hodnoty, se bude týkat pouze několika objektů, u
kterých by mohl vést ke změně zařazení. Vzhledem ke změnám systému klasifikace nebezpečnosti látek a
tím vyvolaným dopadům na počet nově zařazených či vyřazených objektů je tedy patrné, že změny budou
naprosto minimální.
Dalšími změnami v návrhu zákona jsou transponovány požadavky směrnice jak dosáhnout
stanovených cílů v oblasti informování a zapojení veřejnosti a zajištění odpovídající úrovně
kontroly plnění povinností provozovatelů. Navrhovaná opatření nejdou za mez jejich potřebnosti a
únosnosti a současný proporcionální přístup s úrovní regulace založenou na množství nebezpečné látky
přítomné v objektu je dodržen. Tyto změny se týkají oblasti schvalování bezpečnostní dokumentace,
informování veřejnosti a zajištění systému kontroly.
Proces schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady doznal změny oproti současné
právní úpravě, kdy krajské úřady využívají jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí o schválení
bezpečnostní dokumentace vyjádření Ministerstva životního prostředí.
Správní řízení o schvalování bezpečnostní dokumentace není zpoplatněno a dochází k jeho
neúměrnému prodlužování a tím i prodražování na úkor státního rozpočtu vlivem opakovaného
předkládání neúplných či nesprávných podkladů od provozovatelů, pro které je tento stav neoprávněnou
výhodou a naopak představuje riziko pro splnění souvisejících požadavků právní úpravy. Z celkového
počtu 1127 vydaných vyjádření MŽP k bezpečnostním dokumentacím v letech 2003–2013 bylo pouze 124
kladných posouzení v prvním kole řízení, v ostatních případech bylo nutno provést opakované
posouzení (v některých případech i více než dvakrát).
V návrhu nového zákona o prevenci závažných havárií dochází k výslovnému zakotvení posudku
bezpečnostní dokumentace jako odborného podkladu pro rozhodnutí krajského úřadu o jejím schválení.
Úloha Ministerstva životního prostředí při projednávání návrhu bezpečnostní dokumentace tak bude
vyloučena, což je žádoucí s ohledem na skutečnost, že ministerstvo plní úlohu odvolacího orgánu ve
vztahu k rozhodnutím krajského úřadu o schválení či neschválení tohoto návrhu.
Vydání rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace se nově
zpoplatňuje, a to za účelem zajištění finančních prostředků potřebných pro zabezpečení činností
spojených s odborným posouzením těchto dokumentů. Výše správního poplatku je navrhována
diferencovaně v závislosti na jednotlivých typech schvalované bezpečnostní dokumentace a odvíjí se
od jejich povahy a náročnosti jejich posouzení. Dopad těchto nákladů je analyzován v návrhu
variant.
V návrhu zákona je dále stanoven přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s
nebezpečnými látkami umístěnými v objektech; každému je garantováno právo žádat informace o
objektech, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, a to postupem podle zákona o právu na informace o
životním prostředí. Vedle toho budou krajské úřady povinny aktivně zpřístupňovat informace o
rizicích spojených s užíváním těchto objektů, o bezpečnostních opatřeních přijímaných s cílem
předcházet vzniku závažných havárií v těchto objektech a žádoucím chování obyvatel v případě, kdy k
závažné havárii dojde.
Dochází rovněž ke zpřehlednění právní úpravy kontroly dodržování povinností ukládaných
zákonem o prevenci závažných havárií nebo na jeho základě provozovatelům objektů, v nichž jsou
umístěny nebezpečné látky, a nastavení pevného harmonogramu kontrol prováděných v jednotlivých
objektech, s možností prodloužit interval mezi jednotlivými kontrolami v konkrétním objektu, pokud
výsledky předešlých kontrol takový postup ospravedlňují.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Průmyslové činnosti, při nichž dochází k používání nebezpečných látek, s sebou nesou
zvýšené riziko vzniku mimořádných událostí, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí, nevratně
poškodit životní prostředí a napáchat závratné materiální škody. Za účelem předcházení takovýmto
katastrofám, případně aspoň za účelem omezení jejich následků, je již od 80. let minulého století na
evropské úrovni přijímána regulace, jež stanoví pravidla pro provoz takových závodů, v nichž jsou
umístěny nebezpečné chemické látky či směsi, a jež bývá označována jako tzv. SEVESO
směrnice2), podle havárie, k níž došlo v roce 1976 v chemičce v italském
městě Seveso. V současné době platí stávající směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o
kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, jejíž transpozice je
provedena v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných
havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.
V České republice byl první zákon o prevenci závažných havárií přijat na sklonku roku
19993), v roce 2006 byl pak nahrazen stávajícím zákonem č.
59/2006 Sb.4) Uvedená právní
úprava stanoví systém prevence závažných havárií, který jsou povinni zavést provozovatelé objektů, v
nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo směsi v množství přesahujícím stanovené
limity, a zahrnout v něm jednak preventivní opatření, která mají zabránit vzniku závažných havárií v
těchto objektech, jednak následná opatření pro případ, že by v těchto objektech k závažné havárii
přesto došlo, s cílem zvládnout její průběh a zmírnit její následky.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
a)
Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo),
b)
Ministerstvo vnitra (MV),
c)