Důvodová zpráva k zákonu č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I I I I I------------------------------------------------I-------------------------------------------------I I I I I I I I------------------------------------------------I-------------------------------------------------I I (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne I I 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, I I obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES) - I I implementují se některá ustanovení čl. 18 a 20 odst. 6 a dochází k sjednocení používané I I terminologie. I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I Hlavním obecným cílem navrhované právní úpravy je posílení ochrany před škodami působenými I I návykovými látkami. Prioritním je v tomto ohledu zvýšení ochrany veřejného zdraví, zejména pokud I I jde o děti a mladistvé, ale zároveň zaměření na snížení dopadů škod působených návykovými I I látkami v rovině sociální, bezpečnostní a hospodářské. Dalším obecným cílem je zkvalitnění I I právní úpravy v oblasti ochrany před škodami působenými návykovými látkami a tím i nabytí právní I I jistoty a zeefektivnění vymahatelnosti povinností v této oblasti. I I I I K dílčím cílům patří: I I I I I - posílení ochrany před účinky nepřímého tabákového kouře a rozšiřování nekuřáckého prostředí I I (navrhováno rozšíření typu míst, kde bude zakázáno kouřit, atd.), I I I I - omezení dostupnosti tabákových a souvisejících výrobků, a alkoholických nápojů včetně I I implementace ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších I I předpisů, týkajících se omezení míst prodeje lihovin a tabákových výrobků do tohoto zákona, I I I I - zavedení nové povinnosti pro provozovatele provozovny stravovacích služeb vedoucí k omezení I I dostupnosti alkoholu dětem a mládeži, I I I I - úprava právního ukotvení v oblasti organizace, koordinace a provádění národní protidrogové I I politiky (dále jen "protidrogové politiky"), I I I I - zkvalitnění právní úpravy v případě problematiky záchytných stanic, zejména uvedení do souladu I I se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, přesun právní úpravy do zákona o I I specifických zdravotních službách I I I I - zlepšení vymahatelnosti zákona, a to zejména v souvislosti se zákazem prodeje alkoholických I I nápojů/tabákových výrobků osobám mladším 18 let (navrhováno např. rozšíření o další kontrolní I I orgány, rozšíření o nové skutkové podstaty správních deliktů, úprava sankcí za správní delikty, I I začlenění přestupků a související novelizace zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích atd.). I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I V roce 2007 činily celospolečenské náklady užívání návykových látek celkem 56,2 miliardy Kč; z I I toho společenské náklady¹⁾ užívání tabáku v ČR v roce 2007 činily 33,1 miliard Kč, u alkoholu I I 16,4 miliard Kč a u nelegálních návykových látek 6,7 miliard Kč²⁾. Jiné studie či odborné odhady I I nasvědčují tomu, že společenské náklady spojené se škodami působenými užíváním návykových látek I I mohou být ve skutečnosti ještě mnohem vyšší, zejména u alkoholu a tabáku. I I Cílem zákona je mj. snaha o celkové snížení užívání alkoholických nápojů, tabákových výrobků I I atd. v ČR. Snížení spotřeby těchto výrobků může vést v dlouhodobém horizontu k potenciálnímu I I zlepšení zdravotního stavu obyvatel a zároveň ke snížení celospolečenských nákladů, které s I I užíváním tabáku, alkoholu a jiných návykových látek souvisí. I I I I - dopad na výběr spotřební daně u tabákových výrobků způsobený omezením kouření v restauracích, I I v důsledku kterého je odhadováno 5 % snížení spotřeby tabákových výrobků, by mohl znamenat I I výpadek příjmů státního rozpočtu o cca 2,1 mld. Kč (kvalifikovaný odhad). Dále zejména I I kapitola 2.1.1 Ochrana před expozicí tabákovému kouři na různých typech míst I I - možnost zvýšených nákladů kontrolních orgánů související s kontrolní činností -dále viz I I kapitola 2.1.3 Rozšíření pravomocí kontrolních orgánů I I - náklady na zajištění odborné péče osobám s adiktologickou poruchou Vězeňskou službou ČR - viz I I zvláštní část § 27. I I I I - zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva I I - v dlouhodobém horizontu snížení nákladů souvisejících s poskytováním zdravotních a sociálních I I služeb pro osoby užívající návykové látky. Kupříkladu při zvažovaném snížení roční spotřeby I I tabákových výrobků v ČR o 5 % by roční diskontovaný ekonomický přínos komplexu opatření v I I oblasti kontroly tabáku mohl představovat úsporu cca 5,5 mld. Kč. S ohledem na výše uvedené I I se však může jednat i o daleko větší úspory související se zlepšením zdravotního stavu I I obyvatelstva. Dále zejména viz Kapitola 2.1.1 Ochrana před expozicí tabákovému kouři na I I různých typech míst. I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I Lze očekávat negativní dopady na některé podnikající subjekty v oblasti výroby, distribuce a I I prodeje tabákových výrobků, elektronických cigaret, alkoholických nápojů atd., a to zejména v I I souvislosti s omezením prodeje těchto výrobků a zpřísnění podmínek souvisejících s prodejem I I souvisejících výrobků. Snížení spotřeby tabákových výrobků a alkoholických nápojů může vést ke I I ztrátě zisků v této průmyslové sféře. Na druhou stranu lze předpokládat nárůst zisků v jiných I I průmyslových odvětvích. I I Při zavedení úplného zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb se dlouhodobé negativní I I ekonomické dopady na hostinský sektor s ohledem na zkušenosti a poznatky jiných zemí, které I I tento zákaz již zavedly, nepředpokládají. I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I Změna právní úpravy koordinace a realizace protidrogové politiky územními samosprávními celky, I I změny v oblasti legislativní úpravy záchytné služby poskytované v záchytné stanici. Uvedené I I změny mohou přinést vyšší finanční zátěž rozpočtů územních samosprávních celků. I I--------------------------------------------------------------------------------------------------I

Cílem navrženého zákona je především prohloubení a zavedení dalších opatření směřujících k ochraně zdraví občanů před škodlivými účinky užívání tabáku, alkoholu a jiných návykových látek a snaha o snížení škod souvisejících s užíváním těchto látek.

Nově zákon například:

Do zákona je rovněž transponována část směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/40/EU, tzv. nová tabáková směrnice, která upravuje přeshraniční prodej tabákových výrobků a elektronických cigaret prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. Zákonem jsou dále plněny některé závazky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (WHO Framework Convention on Tobacco Control - FCTC), jejíž smluvní stranou se ČR stala dne 30. srpna 2012, na národní úrovni pak je jím plněna Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 a Zdraví 2020 -Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a jejich akčních plánů.

Na základě závěrů jednání Koaliční rady nebyl zapracován schválený pozměňovací návrh poslance Marka Bendy, který zakotvoval výjimku ze zákazu kouření ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb spočívající ve stavebně oddělených prostorech vyhrazených ke kouření, jenž byl v rozporu s cílem sledovaným předkladatelem.

V návrhu pak byly nad rámec výše uvedeného provedeny oproti původnímu vládnímu návrhu pouze nutné drobné úpravy textu tak, aby byl věcně a logicky provázán.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem i naléhavé nutnosti znovupředložení návrhu nebyla zásadněji měněna závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace a text důvodové zprávy. Byly provedeny pouze některé aktualizace.

Stávající zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 379/2005 Sb.“), lze pokládat za zastřešující právní úpravu v protidrogové oblasti. Škodlivé užívání alkoholu, užívání tabáku a ostatních návykových látek patří v ČR k přetrvávajícím závažným společenským problémům, a to nejen z hlediska veřejného zdraví, ale také z hlediska sociálního, ekonomického, bezpečnostního i trestněprávního.

Zákon reguluje dostupnost zejména tabákových výrobků a alkoholických nápojů a přispívá tak ke snížení nabídky těchto výrobků zejména u dětí a mladistvých, a zahrnuje dále opatření týkající se snížení rizik souvisejících s užíváním tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, jako je ochrana před nepřímým tabákovým kouřem v prostředí. Dále stanovuje podmínky vyšetření na přítomnost alkoholu a jiné návykové látky či omezení vstupu na určité typy míst pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Vymezuje poskytovatele odborné péče a ukládá zdravotnickým pracovníkům povinnost, shledají-li důvod, provádět krátké intervence, čímž přispívá k omezení poptávky po návykových látkách, včetně tabáku a alkoholu. V neposlední řadě nastavuje koordinační a finanční mechanismy a rámec protidrogové politiky včetně vymezení odpovědnosti orgánů státní správy, krajů, obcí a dalších institucí při její tvorbě a provádění a určuje kontrolní orgány a sankce za nedodržení vybraných povinností.

Zákon č. 379/2005 Sb. nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006 s dílčím odložením účinnosti vybraných ustanovení k 1. červenci 2006 a 1. lednu 2007 a nahradil zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů, který do té doby představoval právní úpravu této problematiky.

Přestože byl zákon č. 379/2005 Sb. od nabytí účinnosti několikrát dílčím způsobem novelizován, stále zůstává potřeba provést řadu změn a zkvalitnit tak stávající právní úpravu s hlavním cílem snížení užívání návykových látek – včetně spotřeby tabáku či škodlivého užívání alkoholu.

Úkol předložit vládě návrh novely zákona č. 379/2005 Sb. vyplýval poprvé pro Ministerstvo zdravotnictví z Plánu legislativních prací vlády na rok 2011, schváleného usnesením vlády č. 69 ze dne 26. 1. 2011. Původně se mělo jednat o ne příliš rozsáhlou novelu upravující několik ustanovení. Vzhledem k množství změn, které návrh novely po konzultacích zahrnoval, přistoupil předkladatel ke zpracování návrhu nového zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zákon č. 379/2005 Sb. nahradí. Tento návrh však nepředstavuje zásadní koncepční změny, ale měl by vést ke zkvalitnění současné právní úpravy. Projednávání návrhu zákona si však mimo jiné s ohledem na složitost věcné problematiky a její mezirezortní a mezioborový charakter vyžádalo více času, než se původně předpokládalo. Došlo proto několikrát k odkladu předložení návrhu zákona vládě. Návrh zákona byl poté na jaře 2013 postoupen do vnějšího připomínkového řízení, nicméně z důvodu pozdějších změn politické situace v České republice ve druhé polovině roku 2013 byl následně jeho legislativní proces pozastaven. Znovu byl postoupen návrh zákona do vnějšího připomínkového řízení až v lednu 2015. Úkol pro MZd předložit návrh zákona, který nahradí zákon č. 379/2005 Sb., vyplýval z Plánu legislativních prací vlády na rok 2015, který byl schválen usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1056. Usnesením vlády č. 132 ze dne 23. února 2015 byl ministru zdravotnictví stanoven nový konečný termín pro předložení návrhu zákona vládě a to do 31. března 2015. Úkol dokončit legislativní práce na tomto návrhu zákona vyplývá rovněž z usnesení vlády ze dne 3. října 2012 č. 735 k realizaci „“.

Tento úkol zároveň nepřímo přispívá k plnění závazků v oblasti prevence uvedených v Koaliční smlouvě mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013 – 2017. Novelizace zákona č. 379/2005 Sb. byla také jedním z úkolů (č. 9.5) Akčního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2013 – 2015, jenž je nezbytným nástrojem realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, který vláda schválila svým usnesením č. 219 ze dne 27. března 2013. Návrh zákona přispěje také k naplnění úkolů a cílů dalších strategických dokumentů v oblasti veřejného zdraví, a to nejen národních (např. Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, Akční plán k omezení škod působených alkoholem v České republice pro období 2015 – 2018 a Akční plán pro oblast kontroly tabáku v České republice na období 2015 až 2018), ale i mezinárodních.

V oblasti mezinárodních právních dokumentů návrh přispěje např. k plnění některých závazků Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (WHO Framework Convention on Tobacco Control - FCTC), jejíž smluvní stranou se ČR stala dne 30. srpna 2012 (č. 71 Sb. m. s.). FCTC je standardní mnohostrannou mezinárodní smlouvou, jejímž cílema cílem jejích protokolů je chránit současné a budoucí generace před ničivými zdravotními, sociálními, environmentálními a ekonomickými následky spotřeby tabáku a expozice tabákovému kouři prostřednictvím rámce opatření pro kontrolu tabáku, která jsou prováděna smluvními stranami na národní, regionální a mezinárodní úrovni, s cílem neustálého a podstatného snižování míry užívání tabáku a expozice tabákovému kouři.

Nově navrhované opatření směřující k omezení dostupnosti alkoholu a jiných návykových látek osobám mladším 18 let vychází z práce a závěrů Mezirezortní pracovní skupiny k Projektu ochrany dětí a mládeže před zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek, která byla ustavena v únoru 2011 v rámci sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky z pověření předsedy vlády.

Návrh rovněž zohledňuje některé návrhy úprav, které byly předloženy v květnu 2014 na jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) Sekretariátem RVKPP. Jedná se zejména o změnu přístupu k protidrogové politice, a to nově jako k protidrogové politice, která zahrnuje též problematiku hazardního a patologického hráčství.

V neposlední řadě nový zákon by měl být jedním z předpisů, které transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (dále jen „směrnice 2014/40/EU“). Konkrétně by nový zákon měl transponovat některá ustanovení čl. 18 a čl. 20 odst. 6 týkající se přeshraničního prodeje tabákových výrobků a elektronických cigaret na dálku. Dále se v některých případech navrhuje přejmout novou terminologii, kterou směrnice zavádí.

Spotřeba tabáku je pokládána v dnešní době ve vyspělých státech za nejzávažnější příčinu úmrtí a chronických neinfekčních onemocnění, kterou lze prevencí odvrátit. Má vliv jak na celkovou míru nemocnosti a úmrtnosti populace v dané zemi, tak na očekávanou střední délku života.

Podle kvalifikovaných odhadů zemře ročně v České republice v důsledku onemocnění spojených s užíváním tabákových výrobků 18 tisíc lidí³⁾. Jedná se o celou řadu onemocnění, zejména pak o kardiovaskulární, nádorová a respirační onemocnění. Podle kvalifikovaných odhadů kouření způsobuje:

Na zdraví člověka má škodlivý vliv nejen samotná spotřeba tabáku, ale i expozice nepřímému tabákovému kouři. Směs kouře v prostředí obsahuje kolem 4 000 chemických látek, z nichž jsou mnohé nebezpečné pro zdraví.

V průběhu let 1997 až 2014 nedošlo k výraznějším změnám v prevalenci kouření v populaci ČR. Podíl kuřáků, včetně příležitostných, se v dospělé populaci pohyboval podle informací Státního zdravotního ústavu v Praze (SZÚ) v rozmezí mezi 28 až 32 %. Podle nejnovějších výsledků studie SZÚ, bylo současných kuřáků v roce 2015 populaci ČR celkem 24,1 % (muži 27,3 % a ženy 21,1 %), což představuje oproti roku 2014 (31,3 %) statisticky významný pokles o 6, 2 %. Více než tři čtvrtiny představovali denní kuřáci. Výzkum v následujících letech ukáže, zda pokles v roce 2015 je trvalý nebo jen výchylkou v dlouhodobých trendech.

Česká populace kouří převážně cigarety. Nejvyšší výskyt kuřáctví je podle šetření SZÚ ve věkové kategorii 15 – 24 let. Míra výskytu kuřáctví klesá s výší dosaženého vzdělání.

Jedná-li se o expozici tabákovému kouři, v roce 2015 bylo přibližně 15 % respondentů (muži 15,5 %, ženy 15 %) vystaveno tabákovému kouři ve svých domovech (nevyšší podíl na těchto počtech má nejmladší věková skupina 15 – 24 letých) a vysoký podíl nekuřáků byl vystaven tabákovému kouři i na pracovišti (18,3 % zaměstnanců; přičemž muži 24,4 %, ženy 11, 3 %). Jedná-li se o elektronické cigarety, v roce 2015 užívalo podle informací SZÚ e-cigarety 2,3 % osob (3,2 % mužů a 1,4 % žen). V porovnání s rokem 2014 došlo k výraznému poklesu na hranici statistické významnosti.⁵⁾,⁶⁾

Podle výsledků některých mezinárodních výzkumných studií užívá v ČR tabákové výrobky nezanedbatelná část dětí a mládeže. Z výsledků těchto studií také vyplývá, že dostupnost tabákových výrobků je u mladých lidí i navzdory zavedeným legislativním opatřením vysoká. Například podle výsledků mezinárodní kolaborativní výzkumné studie Světové zdravotnické organizace o chování ve vztahu ke zdraví u dětí školního věku (HBSC) z roku 2014 cigarety pravidelně kouří 11 % patnáctiletých chlapců a 16 % patnáctiletých dívek. ČR je ve srovnání zemí HBSC stále v tomto ohledu nadprůměrná⁷⁾.

Podle výsledků jiné mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace a Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) v USA - Global Youth Tobacco Survey (GYTS), která byla v roce 2011 realizována rovněž v ČR, uvádělo aktuální užívání některé z forem tabáku 36,5 % dětí (30,6 % kouření cigaret) ve věku 13 – 15 let. Téměř 45 % současných kuřáků z této věkové skupiny uvádělo, že chce s kouřením přestat a 70,3 % se o to v posledním roce pokoušelo.

Výsledky studie GYTS však také dokladují nedostatečnou ochranu dětí před expozicí tabákovému kouři. V roce 2011 uvádělo 45,8 % dětí ve věku 13 – 15 let z ČR expozici tabákovému kouři v uzavřených veřejných prostorech a 43 % dětí uvádělo, že žije v domácnostech, kde jiní kouří. Více než 7 z 10 dětí se domnívá, že kouření by mělo být na veřejných místech zakázáno⁸⁾.

Pokud jde o konzumaci alkoholických nápojů, situace v ČR se rovněž významně nemění. Jejich spotřeba je stále stabilizována na relativně vysoké úrovni přibližně 10 litrů čistého alkoholu za rok na obyvatele, včetně dětí. Nepříznivá je rovněž skladba spotřeby, kdy sice přibližně polovina celkové spotřeby je ve formě piva, ale zhruba třetinu celkové spotřeby reprezentují lihoviny. Údaje o spotřebním chování dospělé populace vůči alkoholu vycházejí např. ze šetření Státního zdravotního ústavu, provedeného v roce 2012⁹⁾. Podle výsledků tohoto šetření 12,5 % dospělé populace konzumuje alkohol pravidelně a velmi často (pití denně nebo obden) u mužů je výskyt častého pití 18,9 % a u žen 6,4 %. Za konzumenty s vysokým rizikem lze považovat 15 % dospělých, 4,9 % pak za problémové pijáky. Časté pití nadměrných dávek alkoholu (tzv. binge drinking), tj. týdně nebo častěji, udávalo 17 % dotázaných (muži 25 %, ženy 9 %). Pití nadměrných dávek alkoholu týdně a častěji lze považovat za zvlášť rizikové z hlediska řady možných problémů (např. úrazy, dopravní nehody, násilné chování apod.)

Rozdíly podle vzdělání jsou statisticky významné, vysokoškoláci udávají časté pití nadměrných dávek ve srovnání se středoškoláky a osobami vyučenými nebo se základním vzděláním méně často.

Česká republika dále vykazuje ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi vysokou míru užívání alkoholu nejen u dospělých ale i dětí a mladistvých do 16 let. V roce 2011 ČR zaujala v rámci evropského srovnání první místo ve spotřebě alkoholu mezi mladistvými, a to jak v kategorii užití alkoholických nápojů během posledních 12 měsíců, tak i v kategorii užití alkoholických nápojů za posledních 30 dnů. Srovnání proběhlo na základě Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), ze které dále vyplývá, že alkohol v ČR pilo aspoň jednou v životě téměř 98 % dotázaných a z toho lze považovat přibližně 60 % mladistvých za pravidelné konzumenty alkoholických nápojů (tzn., že pili alkohol více než 20krát v životě). Mezi chlapci a dívkami jsou statisticky významné rozdíly – mezi dívkami je sice nižší zastoupení abstinentů, ale zároveň uváděly nižší frekvenci konzumace alkoholu. Z uvedené studie dále vyplývá, že nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) více než 3krát v posledním měsíci konzumovala pětina studentů (21 %). U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů. V užívání alkoholických nápojů mladistvými je navíc patrný nárůst v porovnání s už tak vysokými daty z roku 2007¹⁰⁾. Zatímco v roce 2007 se zdálo, že mezi mládeží mírně klesá podíl pravidelných konzumentů alkoholických nápojů, v roce 2011 byl zaznamenán nárůst pravidelné konzumace všech typů alkoholických nápojů. Nárůst lze sledovat u obou pohlaví – u chlapců došlo k výraznému nárůstu pravidelných konzumentů piva a destilátů, u dívek vzrostla konzumace vína. U obou pohlaví došlo k nárůstu konzumace alkopops.

Dalším znepokojujícím indikátorem problémového pití je výskyt časté opilosti, kdy alespoň jednou v životě bylo opilých 64,7 % studentů v posledních 30-ti dnech uvedlo opilost 21,3 % (celkem 4,6 % studentů bylo opilých nejméně jednou v týdnu), kdy větší výskyt je zaznamenán u chlapců.

Dalším znepokojujícím výstupem výše uvedené studie je skutečnost, že mladiství opakovaně uvádí vysokou dostupnost alkoholických nápojů, a to i přes to, že prodej a podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let věku i současná právní úprava zakazuje. Mezi studenty, kteří uvedli konzumaci alkoholu v posledních 30 dnech, byla zjišťována frekvence a způsob získávání alkoholu. V posledních 30 dnech si alespoň jednou zakoupilo alkohol v obchodě pro vlastní spotřebu 61 % a téměř 14 % z tohoto počtu si zakoupilo alkohol v obchodě opakovaně, tj. více než pětkrát. Více než 77 % uvedlo konzumaci alkoholu v restauraci, baru nebo diskotéce, z toho 18 % uvedlo konzumaci alkoholu na uvedených místech opakovaně.

Mezinárodním šetřením, které se v pravidelných 4-letých intervalech opakuje a je zaměřené na životní styl školních dětí – Mezinárodní studie životního stylu školních dětí (HBSC), bylo v roce 2014 zjištěno, že pití alkoholu alespoň jednou týdně uvedlo 4 % dívek a 5 % chlapců mezi 11-letými, 5 % dívek a 9 % chlapců mezi 13-letými a 14 % dívek a 20 % chlapců mezi 15letými.

Tradičně vysoká míra tolerance české společnosti ke konzumaci alkoholu mladými lidmi je dalším a rovněž jedním z významných faktorů, což se projevuje mj. i ve statistických údajích, které poukazují na nebezpečí podávání alkoholu dětem z rukou dospělých. Tato skutečnost se týká nejen provozovatelů zařízení zábavy a restaurací (jak je uvedeno výše), ale stejně tak i vlastních rodičů dětí a mládeže, kdy více než dvě třetiny českých dětí požily alkoholické nápoje ještě před dosažením třináctého věku života, a to nejčastěji na rodinných oslavách, na pivních slavnostech či vinobraní, kde jim alkohol často nabízí sami rodiče.

Nelze ponechat bez zdůraznění, že důsledky užívání alkoholu se negativním způsobem promítají celkově do života mladistvého (problémy ve vztazích s rodiči a přáteli, úrazy, snížená výkonnost ve škole atd.)

Souvislosti mezi konzumací alkoholu a užíváním tabáku byly opakovaně prokázány. Podle šetření SZÚ provedeného v roce 2012 s rostoucí konzumací alkoholu vzrůstá prevalence kuřáků. Nejsilněji byla souvislost mezi kouřením a pitím alkoholu vyjádřena u nejmladší skupiny dotázaných, kde mezi rizikovými konzumenty bylo 74 % kuřáků a mezi těmi, kdo pijí škodlivě 86 %.

Odborné studie v posledním desetiletí také poukazují na vysoký podíl užívání alkoholu v možném propojení s užíváním jiných nelegálních drog u mladých lidí do 16 let a ukazují, že užívání alkoholu u dětí vede k vysoké míře dalšího rizikového chování. Čím dříve tedy mladí lidé mají zkušenost s jakoukoliv návykovou látkou, včetně alkoholu (především děti mladší 15 let), tím výrazně větší vzniká riziko rozvoje závislostí na jiných návykových látkách.

Podle Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014, kterou publikovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, je rozsah užívání drog v obecné populaci ČR dlouhodobě stabilní. Nejčastěji užívanou nelegální drogou jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušela přibližně čtvrtina dospělé populace, v roce užila konopné látky přibližně desetina dospělé populace. Rozsah užívání ostatních nelegálních drog se pohybuje na výrazně nižší úrovni – celoživotní zkušenost s extází uvádí cca 6 %, s halucinogenními houbami 4 % a s pervitinem 3 % populace, užití dalších nelegálních drog se pohybuje pod 1 %. Zkušenost s extází v posledním roce hlásí přibližně 1,5 % dospělých osob, zkušenosti s ostatními drogami jsou téměř nulové. Užívání nelegálních drog je vyšší mezi muži a mladými dospělými ve věku 15–34 let. Ve srovnání s r. 2013 došlo k posunu celoživotního i aktuálního užívání konopných látek do vyššího věku respondentů (nejvyšší míra byla ve věkové skupině 25–29 let, ale došlo k nárůstu rovněž ve skupinách 45–49 a 50–54 let). Současně však byl zaznamenán stejně jako v r. 2013 další nárůst míry prevalence užívání konopných látek ve věku 15–19 let. Vyšší míru užívání vykazují některé populační podskupiny, např. mladí do 18 let.

Odhadovaný počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů/opioidů se v r. 2014 opět zvýšil, a to u všech typů drog i injekčních uživatelů. V r. 2014 dosáhl střední odhad počtu problémových uživatelů opiátů/opioidů a pervitinu celkem 47,7 tis. (0,67 % populace ve věku 15–64 let), z toho 36,4 tis. uživatelů pervitinu a 11,3 tis. uživatelů opiátů/opioidů (z toho 4,1 tis. uživatelů heroinu a 7,2 tis. uživatelů buprenorfinu). Počet injekčních uživatelů drog dosáhl 45,6 tis.

Z provedené studie ESPAD v roce 2011 vyplývá, že dochází k postupnému poklesu zkušeností mládeže s nelegálními drogami. Zároveň také došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti nelegálních drog a k nárůstu subjektivně vnímaných rizik spojených s jejich užitím. Nicméně z nelegálních drog jsou i nadále nejčastější zkušenosti s užíváním konopných látek, kterou uvedlo celkem 42,3 % dotázaných studentů (vyšší zkušenost uváděli chlapci), čímž se Česká republika umístila v rámci evropského srovnání opět na prvním místě.

Osobám s adiktologickou poruchou je v České republice poskytována odborná péče. Sjednocení a sdílení dobré praxe by mělo také pomoci při dalším prosazování opatření v oblasti protidrogové politiky.

Pokud jde o jak ukazují i výsledky šetření Státního zdravotního ústavu v Praze zmiňované výše. V praxi aplikace zákona působí potíže např. absence definic kouření, stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření atd. Současná právní úprava však především umožňuje na řadě míst jen částečný zákaz kouření, ač podle současných vědeckých poznatků neexistuje bezpečná hladina expozice tabákovému kouři a technická řešení v podobě filtrace vzduchu apod. před expozicí tabákovému kouři neochrání. Nejedná se tedy v praxi o komplexní ochranu před expozicí tabákovému kouři, jak doporučuje čl. 8 FCTC. Právní úprava rovněž neřeší fakt, že v prostorech vyhrazených ke kouření se mohou zdržovat bez omezení i děti a mládež.

Jedná-li se o specifickou problematiku restauračních zařízení, stávající právní úprava, kdy provozovatel má možnost provozování kuřáckého zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory, je z hlediska ochrany zdraví nejen návštěvníků takto provozovaných zařízení, mezi kterými bývají i děti či těhotné ženy apod., ale i z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců pracujících v těchto zařízeních¹²⁾, nevyhovující. Dokládají to i odborné průzkumy. Např. podle výsledků průzkumu Evropské komise (Speciálního Eurobarometru 82.4¹³⁾ provedeného na podzim 2014) navštívilo restaurační a jiná zařízení s možností stravování, kde se uvnitř kouřilo, v posledních 6 měsících 53 % procent respondentů z ČR (EU28 průměr: 12 %), v případě zařízení jako bary, pivnice apod. 83 % respondentů z ČR (EU28 průměr: 25 %).

Podle Zprávy Evropské komise o implementaci Doporučení ze dne 30. listopadu 2009 o nekuřáckém prostředí uveřejněné v roce 2013 je . V dubnu 2015 byl mezinárodní nevládní organizací Smoke Free Partnership uveřejněn přehled zákazů kouření v jednotlivých zemích EU a i v tomto nejaktuálnějším mezinárodním srovnání ČR zůstává osamocena ohledně možnosti kouření v restauracích. Jedná-li se o zařízení typu baru, zde je situace obdobná – ČR je jednou ze dvou zemí EU, které zde kouření neregulují (více viz: http://www.smokefreepartnership.eu/map/index.html#map-area).

Na opodstatněnost a veřejnou podporu zavedení úplného zákazu kouření v restauracích dlouhodobě poukazují některé občanské iniciativy i průzkumy veřejného mínění. Například podle výzkumu agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy provedeného v roce 2015 si (stejně tomu bylo v podle výsledků výzkumu prováděného v roce 2012). Z výsledků výzkumu vyplývá rovněž, že zákaz kouření by uvítala nemalá skupina samotných kuřáků: 39 % každodenních kuřáků by zákaz uvítalo stejně jako 67 % občasných a 79 % příležitostných kuřáků.¹⁴⁾

Dlouhodobá podpora občanů ČR pro zavedení úplného zákazu kouření v restauracích vyplývá i z šetření prováděných Státním zdravotním ústavem v Praze3. Možnost kouření v restauračních a jiných obdobných zařízeních rovněž podporuje mladé lidi v kouření. Podle výsledků jiného výzkumu provedeného agenturou IPSOS a Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v září 2012 zaměřeného na kouření mladých lidí ve věku 18 až 22 let, mladí kuřáci nejčastěji kouří v restauracích, barech, na diskotékách a v klubech (64 %). Příležitostní kuřáci pak kouří téměř jen v těchto zařízeních. Pokud by v těchto zařízeních platil zákaz kouření, podle vlastních slov by vůbec nezačala kouřit čtvrtina (24 %) pravidelných kuřáků a polovina (51 %) příležitostných kuřáků.

Výsledky výše zmiňované studie GYTS z roku 2011 jednoznačně dokladují poměrně snadnou dostupnost tabákových výrobků pro osoby mladší 18 let v obchodní síti, neboť nákup cigaret v obchodě uváděla téměř polovina (47,6 %) současných kuřáků (ze skupiny dětí ve věku 13 až 15 let), přičemž 68 % z nich nebyl v posledních 30 dnech prodej tabákových výrobků odmítnut¹⁵⁾.

Vzhledem k vývoji na trhu, který sebou přinesl řadu nových produktů atd., současná právní úprava . Tyto výrobky lze v současnosti prodávat např. v prodejně s jakýmkoliv sortimentem, jakoukoliv formou, pokud lze ověřit věk kupujícího, a nejsou ani určeny kategorie míst, kde tyto výrobky prodávat nelze. Existuje rovněž nejednotnost s analogickou právní úpravou týkající se omezení prodeje alkoholických nápojů. Z právního hlediska je problematická také dvojkolejnost, kterou představují ve vztahu k stávající právní úpravě v zákoně č. 379/2005 Sb. vybraná ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ zákon o spotřebních daních“), týkající se omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků. V současné právní úpravě tak existují množiny míst, kde je prodej tabákových výrobků povolen buď podle jednoho, nebo druhého zákona, nebo obou současně, což způsobuje právní nejistotu.

V souvislosti s širokou dostupností tabákových výrobků a počtem prodejních míst souvisí i výskyt reklamy na tabákové výrobky, která není v místě prodeje tabákových výrobků v ČR zakázána (podle zákona č. 40/1995 Sb.). Marketingu tabákových výrobků, bylinných výrobků určených ke kouření, tabákových potřeb a elektronických cigaret, se využívá i ve způsobu vystavení v místě prodeje.

Vzhledem k době svého vzniku současná právní úprava rovněž nedostatečně reflektuje současnou nabídku sortimentu na trhu. Na trhu se lze v současnosti setkat mimo jiné s – jako bylinné cigarety, bylinné směsi do vodních dýmek apod.

S jejich spalováním jsou spojována zdravotní rizika podobná rizikům spojovaným s tradičními tabákovými výrobky určenými ke kouření, přestože nemají tytéž návykové vlastnosti a neobsahují tabák. Bylinné výrobky určené ke kouření považují spotřebitelé často za neškodné nebo méně škodlivé produkty.

V posledních letech se na trhu objevují v čím dál větší míře výrobky typu elektronických cigaret. V mezinárodní odborné literatuře a v dokumentech WHO se pro výrobky typu elektronické cigarety používá někdy termínu ENDS (electronic nicotine delivery systems). Taktéž se lze setkat s elektronickými cigaretami respektive náplněmi do nich, které neobsahují nikotin. Pro ně se používá pojem „ENNDS“ (electronic nicotine delivery systems). V praxi se lze v případě tohoto typu výrobků (nikotinových i beznikotinových) setkat s problémy týkajícími se především jejich nedostatečného značení, nejasného složení atd. Nejasnost panuje i ohledně jejich užívání na místech, kde platí zákaz kouření. Beznikotinové výrobky rovněž nenaplňují stávající definice pro účely zákona č. 379/2005 Sb.

Pro určení povinností souvisejících s uváděním elektronických cigaret na trh je určující, do jaké kategorie tento výrobek náleží. Podle deklarovaného účelu lze elektronickou cigaretu kategorizovat jako léčivý přípravek v kombinaci se zdravotnickým prostředkem, v případě, že výrobce deklaruje účel použití elektronické cigarety jako pomůcky při odvykání kouření (žádná elektronická cigareta nebyla prozatím registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv jako léčivo) nebo jako obecný výrobek - je-li účelem užití používání elektronické cigarety jako prosté alternativy klasické cigarety/jiného tabákového výrobku určeného ke kouření. Uvádění elektronické cigarety na trh se bude v těchto případech řídit právními předpisy souvisejícími s bezpečností výrobků, tj. zejména zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na náplně, které obsahují nikotin, lze obecně nahlížet jako na nebezpečné chemické směsi, jelikož nikotin je závazně klasifikovanou nebezpečnou látkou, pokud svým účelem použití nespadají do výše uvedené legislativy. Samotná klasifikace e-liquidů pak závisí na obsahu nikotinu ve směsi.

Posílení regulace týkající se zajištění větší bezpečnosti a kvality nikotinových elektronických cigaret, které nebudou klasifikovány jako léčivo, přináší směrnice 2014/40/EU a je třeba je implementovat do české právní úpravy. Tato témata související s implementací směrnice č. 2014/40/EU sice budou předmětem novelizace především právních předpisů v gesci Ministerstva zemědělství, nicméně o kategorizaci elektronických cigaret je třeba uvažovat i v souvislosti s dílčími opatřeními, které by měl v oblasti omezení prodeje a nekuřáckého prostředí řešit tento návrh zákona.

Současná právní úprava rovněž nedostatečně reaguje na vysokou spotřebu alkoholických nápojů v ČR, o které je informováno výše. I dle doporučení Světové zdravotnické organizace vyplývajícího z Evropského akčního plánu ke snižování škod působených alkoholem 2012 – 2020, patří mezi vysoce účinné nástroje pro omezení této až alarmující spotřeby, omezení dostupnosti prodeje a podávání alkoholických nápojů, včetně úpravy jejich cenové dostupnosti. . Je proto potřeba omezit místa prodeje a podávání alkoholických nápojů, především pak místa, kde v praxi nedochází k účinné kontrole prodání či podání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let věku nebo osobám zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Otázkou kontroly prodeje a dostupnosti alkoholických nápojů je nutné se zabývat i v souvislosti s nedávnou tzv. metanolovou aférou (série otrav a úmrtí v ČR po požití alkoholických nápojů s vysokým procentem metanolu v období podzimních měsíců r. 2012).

V praxi nyní působí interpretační potíže pro účely zákona č. 379/2005 Sb. – je potřeba ji sjednotit s definicí nealkoholického nápoje uvedenou ve vyhlášce č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o potravinách“), pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů, podle které je nealkoholickým nápojem .

Vzhledem k tomu, že se Česká republika opakovaně vyskytuje , a to i přes zákaz prodeje a podávání alkoholických nápojů těmto osobám, je třeba zavést nová opatření – povinnosti pro provozovatele zejména provozoven stravovacích služeb, kde také dochází ke konzumaci alkoholických nápojů těmito osobami. Tato opatření by měla podpořit omezení dostupnosti alkoholu u dětí a mládeže v místech prodeje alkoholických nápojů.

Hlavní problém spočívá v uplatnitelnosti a vymahatelnosti příslušných ustanovení zákonů. Problémem je především důkazní nouze, do které se dostává policista, správní orgán či orgán kontroly ve chvíli, kdy není schopen v praxi dokázat, že mladistvý zjevně pod vlivem alkoholu se do tohoto stavu dostal právě v podniku, ve kterém se nachází, popřípadě právě v důsledku protiprávního jednání číšníka (rodiče, kamaráda atd.), který mu podání či prodání alkoholického nápoje umožnil.

Dalším klasickým případem důkazní nouze je situace, kdy nelze mladistvému dokázat, že alkoholický nápoj byl určen jemu a ne osobě ve věku nad osmnáct let, která s ním v takových případech sdílí stůl, bar apod. . A ani to nemusí být dostatečně prokazatelným protiprávním jednáním, jelikož osoba mladší 18 let může argumentovat, že alkoholický nápoj není určen pro ni, nýbrž pro osobu starší 18 let. Dokonce, i v případě, kdy je osoba mladší 18 let v daném podniku zjevně pod vlivem alkoholu, může argumentovat, že do podniku v tomto stavu již přišla, čímž se prokazování protiprávního jednání číšníka či provozovatele stává velice obtížné. Je proto třeba snížit riziko důkazní nouze, ve které se kontrolní orgány za současné legislativní úpravy nachází, na minimum a zvýšit odpovědnost prodejce alkoholických nápojů, a to i s ohledem na skutečnost, že dostupnost alkoholických nápojů pro osoby mladší 18 let je osobami mladšími 18 let vnímána jako velmi vysoká (viz výsledky ESPAD výše).

V současné době je rovněž , a to zejména z důvodu obecného ustanovení k financování odborného lékařského vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiné návykové látky, které je vyžádáno oprávněným subjektem. V praxi byl zaznamenán rozdílný přístup zúčastněných stran při řešení úhrad tohoto vyšetření. Dále jsou opakovaně podávány různé právní výklady k problematice orientačního vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u osob mladších 18 let, které zejména zpochybňují oprávnění k provedení výše uvedeného vyšetření, a to zejména obecní policií nebo osoby, která je pověřená kontrolou osob.

Současná právní úprava typů odborné péče, která se poskytuje osobám škodlivě užívajícím návykové látky, osobám na těchto látkách závislým a osobám ohroženým návykovým chováním, .

V nesouladu se zákonem o zdravotních službách je rovněž vymezení oblasti protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice a následné poskytování zdravotních služeb v uvedeném zařízení, a to zejména s ohledem na charakter osob, kterým jsou zdravotní služby poskytovány. V současné době rovněž chybí právní ukotvení minimálního technického a věcného vybavení zařízení, ve kterém je tato služba poskytována, včetně jejího personálního zajištění. Právní úprava problematiky záchytných stanic bude přesunuta do zákona o specifických zdravotních službách.

Vláda v roce 2014 přijala v rámci Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 nový přístup k protidrogové politice, a to jako k integrované. Protidrogová politika zahrnuje nově i problematiku hazardního a patologického hráčství. Současné vymezení koordinace a realizace protidrogové politiky je nevyhovující.

, které se na realizaci protidro