ruční manipulace s břemenem - strana 2

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Místem výkonu práce jsou vnitřní prostory prodejny, které jsou zpravidla vyhřívané nebo i klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny často náleží příruční sklady se zbožím. V rámci přejímky zboží se může prodavač pohybovat i venkovních prostorách například na nakládací rampě, dvoře apod. Pracoviště je vybaveno nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení.  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru prodavač, obchodník, obchodní provoz (číselník KKOV kód 6651H).

Pracovní činnost je prováděna ve vymezených vnitřních prostorech. Pracovník obsluhuje tryskací stroj (tryskací kabinu) skrze ovládací pult, dále provádí ofukování polotovarů tlakovým vzduchem. Manipulace s polotovary je prováděna ručně i strojně (manipulační technikou). Pracovník je při práci vystaven ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým – nízkým teplotám vzduchu a také hluku, způsobeného chodem tryskacího stroje nebo ofukovací pistole. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto profesi je středoškolské vzdělání s výučním listem z oblasti skupiny oborů strojírenství a strojírenská výroba (kód oboru: 23-51-H/01, strojní mechanik), úplné střední vzdělání s maturitou (bez vyučení) (kód oboru: 23-41-M/01).

Dotaz: Pracujeme ve skladu internetového obchodu s domácími spotřebiči a elektronikou. Jsme ženy ve věku 40 až 50 let a každý den máme v rukou nespočetné množství krabic různé velikosti, a hlavně různé váhy. Našeho zaměstnavatele ale nějaké „přenášení břemen“ nezajímá, říká, že pracujeme v teple a suchu a vše je v pořádku. Chceme se proto zeptat, který předpis upravuje přenášení břemen, jestli je zakázáno přenášení břemen ženami a jaké jsou vůbec povinnosti zaměstnavatele.

Poslání žen jako matek a fyziologické zvláštnosti jejich organismu nedovolují, aby ženy byly bez nepříznivých důsledků pro své zdraví a zdravý rozvoj dětí zaměstnávány všemi pracemi, které konají muži. Proto zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 238 až 242 vytváří právní podmínky k ochraně jejich zdraví a bezpečnosti práce.

Pracovník v dřevozpracující výrobě vykonává práci na venkovních i vnitřních pracovištích. Na venkovních pracovištích dochází zpravidla k manipulaci se surovým dřevem nebo polotovary (předpřipravené řezivo), resp. jeho přepravě na vnitřní pracoviště pomocí manipulační techniky. Uvnitř výrobních hal/dílen pracovník manipuluje se dřevem (ručně nebo strojně) a připravuje ho ke strojnímu opracování (za použití pil, dlabaček, tloušťkovaček, brusek, CNC center, včetně používání ručního nářadí ad.). Součástí vnitřních pracovišť jsou i příruční sklady pro polotovary, výrobky, nářadí a popř. další potřebný materiál a zařízení. Materiál je skladován i volně na určených místech na pracovištích. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (kód oboru KKOV 3356E) nebo v oboru dřevařská výroba (kód oboru RVP 33-57-E/01).

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a  venkovní pracoviště pozemních a  dopravních staveb. Běžně se dlaždič  – asfaltér pohybuje i  v technologických prostorech uvnitř budov, včetně objektů v  soukromém vlastnictví. Práce při pokládce dlažby nebo asfaltování povrchů dopravních staveb je z povahy věci vykonávána od jara do podzimu během všech možných ztížených klimatických podmínek jako jsou např. teplo, chlad, déšť. Ostatní práce ve vnitřních prostorách staveb provádí celoročně. Při výkonu práce používá dlaždič různé nástroje a  nářadí, například řezačky na dlažbu, profilovací brusné frézy, štípačky a lámačky, hranové a povrchové hladiče betonu, nivelační a laserové vyměřovací přístroje, nosiče dlažby a gumové palice. Asfaltér může používat při výkonu své práce nejrůznější stroje, přístroje a nářadí, např. pojízdné stroje na pokládku asfaltu – finišery, ručně vedené nebo pojízdné vibrační válce a desky pro hutnění, distributory asfaltu se šnekovými podavači, stroje k opravě výtluků  asfaltových vozovkách, nahřívače a recyklátory asfaltu, tavící kotlíky na asfalt s hořákovou sestavou, zálivkové konve na asfalt, ruční lopaty, hrábě a košťata. Pro dopravu na místo výkonu práce využívá dlaždič – asfaltér osobní motorová vozidla a lehká užitková vozidla. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru dlaždič-cestář, dlaždičské práce (kód oboru KKOV 3651E), případně také obor dlaždičské práce (kód oboru RVP 36-51-E/01). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Dlaždič prefabrikovaných dlažeb, Dělník pro dlaždičské práce a Asfaltér.

Veškeré úkony jsou prováděny ve vnitřních prostorech. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména zátěži hluku a vibrací. Při práci zaměstnanci používají zejména vibrační pneumatické pistole, vrtačky a rašple. Povaha prováděné práce také vyžaduje zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a směsi (NCHLS).  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru Klempíř (kód 23-55-H/01), Karosář (kód 23-55-H/02), dále Klempíř, klempířské práce ve strojírenství (kód 2355H). Vhodnou školní přípravu poskytují také obory Strojní mechanik (kód 23-51-H/01), Strojní mechanik, montérské práce (kód 2364H), Zámečník, zámečnické práce a údržba (kód 2351H).

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemickým látek, hluku a fyzické případně i psychické zátěži (noční práce). Při práci jsou používaná různá strojní zařízení (válcovací stroje, vstřikovací, etážové příp. karuselové lisy, vulkanizační autoklávy, ruční nářadí včetně elektrického apod.), manipulační technika, navíjecí a válcovací stroje a podle charakteru vykonávané práce také pracovní pomůcky, ruční nářadí, případně přístroje pro měření či odběry vzorků.  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru Gumař – plastikář (kód oboru 28-99-H/17), nebo v oboru Obsluha gumárenských zařízení (kód oboru 28-055-H) nebo Obsluha plastikářských zařízení (kód oboru 28-058-H). Alternativou je osvědčení o absolvování profesní kvalifikace Technik gumárenské a plastikářské výroby (28-99-M/16).

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební, trhací nebo geologické práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací.Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Správce objektu zajišťuje pořádek, čistotu, drobné opravy a údržbu, vytváří podmínky pro dlouhodobé udržení pořádku, společensky žádoucích vztahů a jednání a kontroluje a vyžaduje dodržování bezpečnostních opatření v objektech a přilehlém okolí. Střední vzdělání s výučním listem v oborech technického nebo stavebního zaměření; další doporučený požadavek – odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost, další vzdělání – profesní kvalifikace – Domovník (69-069-M).

Práce je vykonávána zejména v průmyslových objektech a halách, kdy se operátor během práce převážně pohybuje ve vnitřních prostorách (objekty a haly) firmy. Občasně se může pohybovat také ve skladovacích objektech a jiných prostorách. Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje středoškolské vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba. Další žádoucí odborné znalosti jsou: technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě, obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky, systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě.

Práce lodníka nebo převozníka je vykonávána převážně na palubách, příp. v podpalubí plujícího plavidla, částečně pak i mimo plavidlo, a to zejména při opravách, vyvazování, naloďování/vyloďování, resp. při nakládacích/vykládacích pracích. Práce mimo plavidlo zahrnuje nejčastěji pohyb po březích, molech, lávkách, nábřežních zdech přístavů, pohyblivých můstcích přístavišť, pochozích lávkách plavebních komor nebo lodních zdvihadel, případně i po zamrzlé hladině (např. při bourání ledové celiny). Řízení plavidla probíhá z lodního můstku či kormidelny. Plavidla mohou být provozována na všech vnitrozemských vodních cestách anebo na vodních cestách námořního charakteru.  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru lodník (kód oboru 23-65-H/02), nebo v oboru strojník-lodní doprava (kód oboru 23-65-H/009). Alternativou je osvědčení o odborné způsobilosti k vedení a obsluze plavidel podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (Průkaz způsobilosti lodníka, resp. Průkaz způsobilosti převozníka) udělené Státní plavební správou.

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

Chovatel včel a zpracovatel včelích produktů (dále souhrnně jen jako včelař) zajišťuje obsluhu včelstev v průběhu celého včelařského roku včetně zajištění dobrého zdravotního stavu včelstev a podmínek jejich rozvoje. Práce zahrnuje i získávání a další úpravy včelích produktů a výrobu výrobků z nich. Pro práci včelař používá drobné ruční nářadí (výroba, oprava, údržba konstrukcí úlů a jejich prvků).  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru včelař (kód oboru 41-51-H/02). Alternativou je střední vzdělání s výučním listem v oboru zemědělec, zemědělské práce (kód oboru 4151H).

Veterinární lékař poskytuje zvířatům preventivní, diagnostickou, léčebnou péči a poskytuje poradenství v oblasti chovu zvířat a ochrany zdraví zvířat. Samostatný veterinární asistent provádí vybrané veterinární úkony v chovech zvířat a ve veterinárních zařízeních. Pracovní úkony jsou prováděny v lékařské ordinaci nebo jiných vnitřních nebo vnějších prostorách u zákazníka a to celoročně.  Nejvhodnější kvalifikace k výkonu povolání veterinárního lékaře je magisterský studijní program v oboru veterinární lékařství, všeobecné veterinární lékařství nebo magisterský studijní program v oboru veterinární hygiena a ekologie a Osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární, léčebné a preventivní činnosti podle zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky. K výkonu povolání veterinární asistent je nejvhodnější bakalářský studijní program v oboru veterinární lékařství nebo v oboru veterinářství.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména venkovní prostory na střešních rovinách a šikminách průmyslových i občanských staveb. Často se tak pohybuje a vykonává práci ve výškách v blízkosti volných okrajů střech nebo prosvětlovacích otvorů. Běžně se kominík pohybuje i v technologických prostorech uvnitř budov, včetně obydlí občanů. Práce při montáži, demontáži, opravách a čištění komínů je z povahy věci vykonávána od jara do podzimu během všech možných ztížených klimatických podmínek jako jsou např. teplo, chlad, déšť, bouřky. Ostatní práce na kouřovodech, kouřových kanálech, spalinových cestách, spotřebičích a dalších zařízení provádí celoročně. Práce je z povahy věci často vykonávána osamoceně. Při výkonu práce používá různé nástroje a nářadí, například kominické kartáče, koule a dráty, kominické univerzální klíče, teleskopická zrcátka, inspekční kamery, analyzátory CO, dýmovnice, komínové hřídele, zednické nářadí a nářadí pro práci s plechy. Pro dopravu na místo výkonu práce kominíci využívají motorová vozidla. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru kominík, kominické práce (kód oboru KKOV 3656H). Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace Kominík – montáž komínů a komínových vložek (kód 36-017-H), Kominík – kontrola a čištění spalinových cest (kód 36-025-H), Kominík – měření spalin (kód 36-023-H) a Kominík – Revizní technik spalinových cest (kód 36-024-H).

Práce je vykonávána na pracovišti čerpací stanice pohonných hmot (látek), popřípadě v bezprostředním okolí. V rámci provozu čerpací stanice (ČS) je prováděna manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsi (skladování, prodej pohonných hmot, motorových olejů, kapalin do ostřikovačů) a dalším sortimentem (potraviny, výrobky, příslušenství vozidel). Obsluha dále provádí kontrolu fyzického stavu veškerého vybavení a provozovaných zařízení ČS a v případě potřeby řeší MU (např. vznik požáru, přepadení).  Minimální požadavky představuje základní vzdělání a úspěšné složení kvalifikační zkoušky „Obsluha čerpací stanice s PHL“ (kód 69-022-H).

Práce je vykonávána na pracovištích, kde se provádí hornická činnost nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu nebo v podzemí, dále na staveništích (demoliční práce) a v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny vrtné nebo geofyzikální práce, odstřely pařezů, balvanů, vystřelování jam, rozstřelování ledu a zmrzlé horniny apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a  ke zvýšené fyzické zátěži spojené s  manipulací s  těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací (např. nabíjení vrtů a  komor trhavinou a utěsňování náloží). Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s maturitou v oboru Geotechnika (21-42-M/01). Další možnou alternativou je minimálně základní vzdělání a úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti pro výkon funkce střelmistra podle § 34 zákona č. 61/1988 Sb.

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Podle charakteru vykonávané práce je používáno ruční nářadí, včetně elektrického, technická zařízení (např. žebříky, pracovní plošiny, pojízdná lešení) anebo strojní zařízení (tabulové nůžky, dvoukotoučová bruska, stojanová vrtačka, zdvižné manipulační vozíky).  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba (kód oborů 23xxE), konkrétněji např. obor obráběč kovů, obráběčské práce (kód oboru 2356E). Další možnou alternativou je vzdělání v oboru Strojírenské práce (číselník RVP kód oboru 23-51-E/01).