JUDr. Ladislav Jouza - strana 3

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

Poslání žen jako matek a fyziologické zvláštnosti jejich organismu nedovolují, aby ženy byly bez nepříznivých důsledků pro své zdraví a zdravý rozvoj dětí zaměstnávány všemi pracemi, které konají muži. Proto zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 238 až 242 vytváří právní podmínky k ochraně jejich zdraví a bezpečnosti práce.

V období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňovali práci z domova (home office). Tato forma pracovního zapojení se rozšířila i v současnosti, často ji vyžadují i samotní zaměstnanci. Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku práce vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu sporných otázek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je právní úprava a jak se projevuje v praxi zaměstnavatelů?

Náhrada škody za pracovní úrazy přichází v úvahu nejen v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale i při výkonu jiných úkonů souvisejících s prací. Zákoník práce tyto úkony charakterizuje v § 273 a § 274. Vždy je nutno individuálně posuzovat charakter práce a pracoviště.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že každý pracovník 1) má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost a na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Nejde však jen o uvedené právní nároky. O těchto aspektech pracovněprávního vztahu by měli být zaměstnanci zaměstnavatelem informováni. Proto byla schválena a vydána směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20.června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

Ve světovém měřítku se stále častěji objevují způsoby dětské práce, které se v mezinárodních dokumentech nazývají „nejhorší formy dětské práce“. I v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod.

V souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v personální praxi časté pochybnosti, co je možné a nutné posuzovat jako pokyny k bezpečné práci. Správný výklad má pro zaměstnavatele důležité právní důsledky. Při jejich porušení zaměstnancem se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz.

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Významnou povinnost ukládá zaměstnavatelům zákoník práce v ustanovení § 104. Jsou povinni poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému používání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, jsou povinni zaměstnancům rovněž poskytovat jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Do pracovního řádu v jedné firmě zařadili ustanovení, že „přes vrátnici nesmí být přenesena jediná láhev alkoholu.“ Zaměstnanci dobrou snahu zaměstnavatele obcházeli tím, že přenášeli dvě a více lahví alkoholu. Podobně postupují někteří zaměstnavatelé, když zakáží požívání alkoholu na „půdě“ pracoviště. Přitom kanceláře nebo výrobní prostory nejsou půdou a zákaz by tam při slovním výkladu stanovené povinnosti neplatil.

Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit v závěrečné fázi v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Zákoník práce v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby.

Když je počasí, že by psa nevyhnal, sedá do aut daleko víc lidí než obvykle. Raději postojí v kolonách, ale v teple a třeba při příjemné hudbě, než aby přešlapovali v nečase na zastávce MHD. Jenomže i z pohodlnější jízdy se náhle může stát problém. Například když cestou nabouráte nebo vám auto zaparkované před firmou vykradou. A co když se vám něco stane s firemním autem na služební cestě? V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy a potom platí výhodnější právní úprava.

Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů.

Od 1. června letošního roku nabývá účinnosti novela zákoníku práce č. 366/2019 Sb. z 11. prosince 2019. Je významná zejména pro mateřské školy, neboť doplňuje § 391 odst. 2 zák. práce o právní úpravu odpovědnosti mateřských škol za úrazy dětí při pobytu v těchto zařízeních. Zákoník práce dosud takovou úpravu postrádal.